Tuluŋigraq - Tuluŋigraq
Ve formě Inuitská mytologie v módě mezi Iñupiaq Eskymák ze severozápadní Aljašky, Tuluŋigraq byl stvořen bůh[1] podle pravěku aana (nebo „babička“)[2] bohyně. (srov. bůh Tulugaak východního Eskymáka)
- Když byl svět ve věčné temnotě noci, ukradl slunce obalené kůží a zobákem ho uvolnilo z kůže: vylétlo nahoru a vytvořilo denní světlo.[3]
- Tím, že s ní zápasil, získal Tuluŋigraq[4] jako manželka an uiḷuaqtaq„žena, která se odmítla oženit“. (S tímto tématem Lowenstein porovnával[5] šamanský zážitek, kde „šaman zápasí“ s bohyní Nuliajuk, jak je zaznamenáno Rasmussenem (1930) pro Iglulik.) [srovnávací poznámka: tak jako Nuliajuk byla bohyně ovládající pečeti, tak podobně bohyně Thetis řeckého mýtu získal za manželku smrtelný hrdina Pēleus, pomocí jejího zápasu poté, co zabil Phokose („Pečeť“).]
- Harpunoval také podivného mořského živočicha: „Zvíře vyšlo suché. Vzrostlo ve vodě. Byla to suchá země. Byl to Tikiġaq.“[6] [srovnávací: stejně jako se Tikiġaq nachází na špičce ostrohu,[7] tak podobně to bylo na ostrohu (Sepias), který Pēleus zápasil s Thetisem; tam, právě když byl Tuluŋigraq zčernalý puiya,[1] stejně tak byl Pēleus zčernalý sépií.]
Poznámky
Reference
- Asatchaq (1992). Lowenstein, Tom (ed.). Věci, které jim byly řečeny: Shaman Stories a Oral History of the Tikiġaq People. Přeložil Tukummiq. Berkeley, CA: University of California Press. ISBN 0-520-06569-7.
- Rasmussen Knud (1930). Intelektuální kultura Iglulik Eskymáků. Zpráva o páté expedici Thule 1921-24, roč. 7, č. 1. Kodaň.