Trude Richter - Trude Richter - Wikipedia

Trude Richter (narozená Erna Barnick v Magdeburg 19. listopadu 1899; zemřel Lipsko 4. ledna 1989^[1]) byl spisovatel, literární vědec a učitel, který se stal politickým aktivistou.^[2] Strávila mnoho let ve věznicích pracovních táborů Sovětský svaz, ale po celý svůj život zůstala oddanou komunistkou.^[3]

Jméno, pod kterým je známá, získala Trude Richter, ani narozením, ani sňatkem. Jméno Trude Richter jí bylo uděleno, původně jako krycí jméno, v lednu 1931, kdy se připojila k Sdružení proletářsko-revolučních autorů („Bund Proletarisch-Revolutionärer Schriftsteller“), organizace s úzkými vazbami na Německá komunistická strana, jehož členem byl i Richter.^[2]

Život

Erna Barnick se narodila na konci devatenáctého století v roce Magdeburg, pak v severním středním Německu. Její otec byl místně vyšší úředník s poštovní službou. Navštěvovala akademicky zaměřená škola v Danzig a poté se vyučil učitelem a v roce 1919 nastoupil do učitelské služby na ostrově Poel, kousek podél pobřeží na východ od Hamburg. V letech 1920 až 1924 absolvovala univerzitní kurz v Berlíně a od roku 1923 ve Frankfurtu nad Mohanem studovala filozofii, historii, teologii^[4] a široký rozsah Germanistika samozřejmě to zahrnovalo dějiny umění.^[3] Získala doktorát v roce 1924 a ve stejném roce nastoupila jako učitelka. V letech 1924–1926 absolvovala další vzdělávání učitelů s plnou kvalifikací pro výuku germanistiky a dějepisu na akademické střední škole.^[2] Zapojila se také do komunistické studentské skupiny, v jejímž rámci podnikla několik zahraničních cest.

Od 1926/27 Barnick žil ve spolupráci se spisovatelem a Marxistický ekonom / sociolog akademický Hans Günther (1899–1938). V roce 1930^[3] nebo 1931^[2][4] připojila se k komunistická strana V roce 1931 se přestěhovala ze severu do Berlín. V lednu 1931 nastoupila do Sdružení proletářsko-revolučních autorů, se stal prvním tajemníkem sdružení v roce 1932 na doporučení Johannes R. Becher který byl jejím spoluzakladatelem. Ve stejné době Trude Richterová, jak se později stala známou, pokračovala ve své učitelské kariéře, nyní v Berlin-Wilmersdorf.^[2] Jméno „Trude Richter“ začala používat pro své příspěvky do frankfurtských „Dělnických novin“ („Arbeiterzeitung“), aby mohla pokračovat ve své pedagogické práci, ve které byla státní zaměstnankyní.

V lednu 1933 NSDAP (nacistická strana) převzal moc a ztratil málo času vytvořením státu jedné strany v Německu. Členství v politických stranách (jiných než v nacistické straně) bylo zakázáno, což znamenalo, že politické aktivity prováděné jménem EU komunistická strana se stal nezákonným. Richter přesto pokračovala ve své politické politice odpor pracovat v novém režimu. Pomohla skrýt lidi, které státní úřady chtěly pronásledovat, a zavázala se kurýrní prací mezi nimi Berlín a Praha a přispěl materiálem pro nelegální publikace do dubna 1934, kdy emigrovala, zpočátku do Prahy a odtud do Sovětský svaz.^[3] Její partner Hans Günther už tam byl a pracoval na komunistické akademii a jako spisovatel. V Moskvě ji mohla dokončit Trude Richterová postdoktorandské disertační práci a vyučoval na Moskevské pedagogice pro moderní jazyky. Během příštích několika let pokračovala ve své učitelské kariéře a vytvořila alespoň jednu učebnici pro výuku jazyků. Dne 3. listopadu 1936 vzala sovět státní občanství; následujícího dne, 4. listopadu 1936, byli Richter a její partner Hans Günther oba zatčeni a uvězněn. Žádný soud se nekonal, ale na konci roku 1937 byla přesto odsouzena k pěti letům vězení v jednom z Gulag Pracovní tábory a doživotní zákaz.^[5] Ve skutečnosti byla vyloučena z komunistické strany v lednu 1937, pár měsíců po jejím počátečním zadržení.^[2] Důvody pro její odsouzení byly zaznamenány jako [údajné] Kontrarevoluční a Trockit činnosti.^[3] Dne 17. Srpna 1938 byla převezena do Kolyma oblast koncentračního tábora ve východním vnitrozemí Sovětského svazu, nejprve na severovýchodě rehabilitačního tábora „Ispravitel'no-trudovoj“^[6] a pak v "Teka" "Ispravitel'no-trudovoj" Dalstroy Rehabilitační tábor.^[7] Richterův partner Hans Günther se také ocitl v oblasti Kolymy, ale zemřel na Tyfus dne 10. listopadu 1938 v tranzitním táboře v Vladivostok.^[8]

Trude Richterová byla ze svého zadržení propuštěna dne 14. září 1946^[5] ale ve východní části Sovětského svazu by zůstala až do roku 1953. V letech 1946 až 1949 byla zaměstnána jako šatna v Gorki Theatre v Magadan^[2] kde také mohla vypomáhat s kulisami a v orchestru.

Dne 23. srpna 1949 byla vzata zpět, její zákaz členství ve straně byl znovu uplatněn a byla deportována Ust-Omchug které bylo správním centrem Gulagu pro rehabilitační tábory Tenka. Zde byla přidělena k divizi správy těžby. V té době se Trude Richterová pokusila oběsit, ale pokus o sebevraždu selhal, protože lano prasklo.^[5] V letech 1950 až 1953 byla zaměstnána hrou na klavír v kulturním klubu a učila cizí jazyky jako součást programu vzdělávání dospělých. V roce 1953 byla propuštěna z Ust-Omchug. Mohla se přestěhovat zpět do Magadanu, kde se vrátila do práce v divadle. Její formální politická rehabilitace sovětským nejvyšším soudem byl dokončen v letech 1956/57 po uznávaných německých spisovatelích Anna Seghers a Johannes Becher zasáhl jejím jménem. Bylo to také s pomocí Ann Seghers, že jí bylo dovoleno opustit Magadan a po více než dvaceti letech nepřítomnosti se vrátit do středního Německa a nyní se stát Německá demokratická republika kde začala nový život na jihu nové země, v Lipsko.

V letech 1957 až 1966 učila ve městě Institut pro literaturu Johannes R. Bechera (jak se v té době vědělo). Zde si ji později připomněli jako mentorku pro mladší generaci spisovatelů Hans Weber (1937–1987) a Horst Salomon (1929–1972). Sama publikovala příspěvky do socialistického literárního kánonu a již v šedesátých letech začala psát své zkušenosti ze sovětských zajateckých táborů. V roce 1972 vydala první svazek svých pamětí pod názvem „Odznak“ ("Die Plakette"). Ve východním Německu však nebylo původně povoleno zveřejnění jejích úplných pamětí, včetně období zadržování. Její úplná autobiografie se objevila posmrtně pod názvem „Said to be dead“ („Totgesagt“) v roce 1990.^[5]

V roce 1987 se Trude Richter stala členem východoněmecké skupiny Sdružení spisovatelů.

Reference