Zkouška Mihailović et al. - Trial of Mihailović et al.

Obžalovaný Dragoljub Mihailović v roce 1946. V roce 2015 byl rehabilitován a jeho přesvědčení bylo považováno za „neplatné“.

The Proces Draži Mihailoviće et al., nebo Bělehradský proces (Srbochorvatština: Beogradského proces / Београдски процес), byl soud z roku 1946 Draža Mihailović a řada dalších prominentních odsouzených spolupracovníků pro velezrada a válečné zločiny spáchán během druhá světová válka.

Mihailović byl souzen jako vůdce Četnické hnutí během druhé světové války („Jugoslávská armáda v vlasti“, JVUO). Jeho spoluobžalovanými byli další významné osobnosti hnutí a členové jugoslávské exilové vlády, jako např Slobodan Jovanović, spolu s členy ZBOR a Nedićův režim jako Velibor Jonić.[1] Soud byl zahájen 10. června 1946 před Vojenskou radou Nejvyššího soudu Federativní lidové republiky Jugoslávie a trval do 15. července 1946. Proces byl zahájen za přítomnosti asi 60 zahraničních novináři.[2] Soud byl umístěn v letním sále pěchotní výcvikové školy v Topčider v Bělehrad.

V roce 2015 srbský soud rehabilitoval Mihailoviće a zrušil jeho přesvědčení a rozhodl, že jde o komunistický politický předvádět soud to bylo zásadně a neodmyslitelně nespravedlivé.[3][4]

Obžaloba

Obvinění byli souzeni před a vojenský soud. Předsedou rady byl Mihailo Đordević a členové Milija Laković a Mihailo Janković s tajemníkem Todora Popadiće. Pomocnými soudci byli Nikola Stanković a Radomir Ilić. Státní zástupce byl Miloš Minić, vysoký vládní úředník, který se účastnil jednání Tito-Mihailović v roce 1941. Pomocným žalobcem byl Miloš Jovanović.

Mihailović a další byli souzeni hlavně za své aktivity proti Spojenecké jednotky, Jugoslávští partyzáni, za spolupráci s Němci a za válečné zločiny proti civilnímu obyvatelstvu. Mihailović byl obžalován z 47 důvodů. Byl shledán vinným ze všech obvinění a odsouzen k smrti.[5]

Spojeneckí letci, které zachránil v roce 1944, nesměli svědčit v jeho prospěch. Pouze dvě ženy přišly svědčit ve prospěch Mihailoviće. Údajně byli publikem provokováni a po soudu byli podrobeni profesionálnímu zákazu.[6] U soudu byl svědkem, který se dostavil: Dušan Simović, Radoslav Ďurić, Jovan Škavović, Miša Simović a Milan Grol.

Obžalovaní

Konfrontace Draža Mihailović a Dragi Jovanović u soudu v Bělehradě 1946.
Draža Mihailović je souzen.

Obvinění byli v pořadí, v jakém byla u soudu přečtena jejich jména:

Ne.ObžalovanýOchránceTrest[7]Poznámky
1Draža MihailovićNikola Djonović a Dragić JoksimovićSmrtPopraven dne 17. července 1946.
2Stevan Moljević20 letZemřel ve vězení.
3Mladen ŽujovićNikola RadovanovićSmrt (v nepřítomnosti)
4Živko Topalović20 let (v nepřítomnosti)
5Đuro VilovićMilan Omčikus7 let
6Rade RadićLazar VučetićSmrtPopraven dne 17. července 1946.
7Slavoljub VranješevićBlažo Radović20 let
8Miloš GlišićSmrtPopraven dne 17. července 1946.
9Slobodan JovanovićMiloš Terzić20 let (v nepřítomnosti)
10Božidar PurićPavle Miljaković16 let (v nepřítomnosti)
11Momčilo NinčićDavid Alkalaj8 let (v nepřítomnosti)
12Petar ŽivkovićPavle MiljakovićSmrt (v nepřítomnosti)
13Radoje KneževićSlobodan Subotić10 let (v nepřítomnosti)
14Milan Gavrilović15 let (v nepřítomnosti)
15Živan KneževićDragutin Tasić20 let (v nepřítomnosti)
16Konstantin Fotić20 let (v nepřítomnosti)
17Dragomir "Dragi" JovanovićSlavko DukanacSmrtPopraven dne 17. července 1946.
18Tanasije DinićBogoljub JovanovićSmrtPopraven dne 17. července 1946.
19Velibor JonićMilan ŽivadinovićSmrtPopraven dne 17. července 1946.
20Djura DokićDragoljub JoksimovićSmrtPopraven dne 17. července 1946.
21Kosta MušickiĐorđe ĆirićSmrtPopraven dne 17. července 1946.
22Boško PavlovićSlobodan SubotićSmrtPopraven dne 17. července 1946.
23Laza MarkovićAleksandar Nikolić6 let
24Kosta KumanudiFriedrich Pops18 měsíců

Z výše zmíněných dvaceti čtyř obviněných osob jich bylo deset zkoušel v nepřítomnosti.

Zahraniční akreditace

Týmy byly vyslány agenturami TASS, ČTK, PAP, Reuters, Associated Press, Agence France-Presse, United Press, Overseas News Agency, Mezinárodní zpravodajská služba, Židovská zpravodajská agentura, Tele Press, Albánská telegrafická agentura a následující noviny: Pravda, Izvestija, Časy, Denní pracovník, The New York Times, New York Herald Tribune, Kronika zpráv, Denní expres a další.

Výrok

Čtení verdiktu o bělehradském procesu. Zleva doprava: Mihailović, Moljević, Vilović, Radić, Vranješević, Glišić, Jovanović, Dinić, Jonić, Dokić, Mušicki, Pavlović, Marković a Kumanudi.

Mihailović ve svém závěrečném prohlášení uvedl: „Chtěl jsem hodně; hodně jsem začal; ale vichřice světa mě a moji práci unesla.“.[8] „Gale of the world“ se někdy překládá jako „Winds of War“.

Verdikt byl přečten 15. července 1946. Mihailović a deset dalších bylo odsouzeno k trestu smrti zastřelením v nepřítomnosti).[7] Odvolání bylo zamítnuto dne 16. července a devět bylo popraveno dne 17. července. Ostatní v procesu byli odsouzeni k trestům od 18 měsíců do 20 let vězení.[7]

Reakce

Za šest dní výslechu státního zástupce Mihaylovitch přiznal vinu prakticky ve všech ohledech, i když se zdá, že se ze všech sil snažil ochránit námitku, že byl obětí okolností a neposlušnosti svých vlastních velitelů v terénu .[2]

— Basil Davidson

Proces podle historika Joza Tomaseviče ukázal, že Mihailović nikdy neměl pevnou a plnou kontrolu nad svými místními veliteli.[9] A výbor pro spravedlivý proces s generálem Mihailovičem byla založena ve Spojených státech, ale bezvýsledně.

Diplomat a autor Walter Roberts uvedl, že soudní proces nebyl „ničím jiným než modelem spravedlnosti“ a že „je zřejmé, že Mihailović nebyl vinen ze všech nebo dokonce z mnoha obvinění vznesených proti němu“, i když Tito by pravděpodobně také neměl spravedlivý proces, kdyby Mihailović zvítězil.[10]

V době soudu došlo k protestům Američanů a Francouzů, i když oba byly zmírněny jejich zájmem o novou vládu.[11]

Podle Mihailovićova životopisce Jean-Christophe Buissona byl jeden z Mihailovićových právníků Dragić Joksimović několik dní po popravě zatčen a za nejasných okolností zemřel ve vězení.[12]

Moderní pohledy

V poslední době došlo k hovorům[kým? ] pro obnovu řízení a / nebo rehabilitace. Momčilo Ninčić byly oficiálně rehabilitovány v letech 2006 a 2006 Slobodan Jovanović v roce 2007 Srbskem.[13] V roce 2015 zrušil srbský soud Mihailovićovo přesvědčení. Soud rozhodl, že šlo o komunistický politický předváděcí proces, který byl řízen vládou. Soud dospěl k závěru, že Mihailović neobdržel spravedlivý proces. Mihailović byl proto plně rehabilitován.[14][15][16]

Řízení

datumudálost
13. březnaMihailović je zajat.
24. březnaAleksandar Ranković oznamuje zajetí Mihailoviće a obvinění proti němu.
2. dubnaThe Americké ministerstvo zahraničí oznamuje, že požaduje, aby personálu americké armády bylo umožněno svědčit u soudu.[17]
17. květnaSoud je odložen na 10. června.
10. červnaSoud začíná.
15. červenceRozsudek smrti vydán Mihailovićovi. Dostává osm a půl hodiny na odvolání k jugoslávskému předsednictví.
16. červencePředsednictví odvolání zamítlo.
17. červenceProvádí se poprava zastřelením.

Reference

  1. ^ Jean-Christophe Buisson, Le Général Mihailovic: héros trahi par les Alliés 1893–1946, Perrin, Paříž, 1999, strana 262
  2. ^ A b "Basil Davidson: PARTISÁNSKÝ OBRAZ". www.znaci.net. Citováno 4. ledna 2019.
  3. ^ „69 let po popravě je generál druhé světové války odsouzen k odsouzení za nacistickou zradu. www.cbsnews.com. Citováno 4. ledna 2019.
  4. ^ „Srbsko rehabilitovalo zabití monarchisty z druhé světové války kvůli spolupráci s nacisty“. 14. května 2015. Citováno 4. ledna 2019 - přes www.reuters.com.
  5. ^ Proces s Dragoljub-Dražou Mihailovićem, stenografický záznam a dokumenty z procesu s Dragoljub-Dražou Mihailovićem.
  6. ^ Jean-Christophe Buisson, Le Général Mihailovic: héros trahi par les Alliés 1893–1946„Perrin, Paříž, 1999, s. 260–263
  7. ^ A b C Soubor: Presuda Drazi Mihailovicu i ostalima.pdf „Původní odsouzení
  8. ^ Ten, kdo přežil, Čas, 7. října 1957
  9. ^ Jozo Tomasevich, Chetnikové: válka a revoluce v Jugoslávii, 1941–1945, Stanford University Press, 1999, s. 462–463
  10. ^ Walter R. Roberts, Tito, Mihailović a spojenci 1941–1945, Rutgers University Press, strana 307
  11. ^ Martin, David. Patriot nebo zrádce: Případ generála Mihailoviće: Postup a zpráva vyšetřovací komise Výboru pro spravedlivý proces s Drajou Mihailović. Archiv dokumentů Hoover. Publikace Hoover Institution, svazek 191. Stanford, CA: Hoover Institution Press, Stanford University, 1978.
  12. ^ Jean-Christophe Buisson, Le Général Mihailovic: héros trahi par les Alliés 1893–1946, Perrin, Paříž, 1999, strana 271
  13. ^ „Rehabilitacija Slobodana Jovanovića“. Nedeljnik Vreme. Citováno 4. ledna 2019.
  14. ^ „Soud rehabilituje vůdce četnického letopočtu Drazu Mihailoviče - anglicky - na B92.net“. B92.net. Citováno 4. ledna 2019.
  15. ^ „Srbsko rehabilituje četnického vůdce druhé světové války Mihailoviče“. www.balkaninsight.com. Citováno 4. ledna 2019.
  16. ^ „Draza Mihailovic rehabilitated“, 14. května 2015, InSerbia.
  17. ^ USA brání Mihailoviče v poznámce k Jugoslávcům, The Milwaukee Sentinel - 3. dubna 1946.

Další čtení

  • Marcia Christoff Kurapovna (2010). Shadows on the mountain: the Allies, the Resistance, and the rivalries that ofomed WWII Jugoslavia. John Wiley and Sons. ISBN  978-0-470-08456-4. kapitola 10

externí odkazy