Mladen Žujović - Mladen Žujović
Mladen Žujović | |
---|---|
Nativní jméno | Младен Жујовић |
narozený | Bělehrad, Království Srbsko | 5. června 1895
Zemřel | 15. listopadu 1969 Paříž, Francie | (ve věku 74)
Věrnost | ![]() |
![]() | |
Hodnost | podplukovník |
Zadržené příkazy | Jednotky jugoslávské armády v Dalmácie, Lika a západní Bosna a Hercegovina |
Mladen Žujović (1895—1969)[1] byl srbským a jugoslávským právníkem a profesorem práva v Bělehradská univerzita. Byl znám jako člen britské tajné společnosti Konspiracija a během druhá světová válka jako člen Ústřední národní výbor Království Jugoslávie a od roku 1943 velitel Jugoslávská armáda ve vlasti v Dalmácii, Lice a západní Bosně a Hercegovině.
Životopis
Žujović se narodil 5. června 1895 v Bělehrad, Království Srbsko.[2] Byl právníkem PhD a profesorem na Bělehradská univerzita.[3]
Dne 8. srpna 1938 tajná společnost Konspiracija, se sídlem k výkonu státní převrat a režim svržení Princ Pavle s podporou Spojené království[4] jejich první schůzi předsedal Slobodan Jovanović[5] v domě Žujović.[6] Dragiša Vasić, Milan Žujović a Milan Nikolić byli členy výkonné rady Spiknutí.[7]
Spolu s Dragišou Vasićem vytvořil Žujović plán založení Ústřední národní výbor Království Jugoslávie (CNK).[8] Žujović šel do Bělehradu vybrat kandidáty na členství v CNK. Nakonec přijal řadu lidí, zatímco osobně byl členem CNK.[9]
Od května 1943 se přestěhoval do Splitu.[10] Na konci června 1943 zatkli Italové Žujoviće v akci proti Chetnikům koordinovaným s Němci, kteří zatkli Pavle Ďurišić o něco dříve.[11] Poté, co byl jmenován delegátem Draža Mihailović pro Dalmácie, Lika a západní Bosna a Hercegovina s hodností podplukovníka.[12][13][14]
Když se italské síly na podzim roku 1943 vzdaly komunistickým silám v Dalmácii, Žujović uprchl do Itálie a poté do Káhira.[15] Žujović zemřel v Paříži ve Francii v roce 1969.
Díky Teodoře Žujoviće byly publikovány rukopisy Mladena Žujoviće, které si vzal jako uprchlíka.[16]
Reference
- ^ Recueil des travaux du Musée national. Národní muzej Čačak. 2011. s. 128.
Младена Жујовића (Београд, 1895 Париз. 1969)
- ^ Zpráva. Vládní tiskárna USA. 1902. str. 160.
z New Yorku v hrabství New York, ss: Mladen Zujovic, který byl řádně místopřísežný, sesadil a řekl: Že bydlí ve 20 západech ... dočasně přijat do Spojených států; že se narodil v Bělehradě v Jugoslávii 5. června 1895; že byl,
- ^ Beograd u ratu i revoluciji 1941-1945. Istorijski arhiv Beograda. 1984. str. 450.
Српског културног клуба: др Младен Жујовић, адвокат, Мнлан Жујовић, професор Београдског универз,
- ^ Recueil des travaux du Musée national. Národní muzej Čačak. 2011. s. 126.
С друге стране, Слободан Јовановић, Драгиша Васић и Младен Жујовић били су у најужем врху илегалне организације „Конспирација, формиране у лето 1938. године, са циљем рушења режима кнеза Павла (уз подршку Велике Британије)
- ^ (Zečević 2003, str. 334): „„ Конспирације “, поред њега и председавајућег Слободана Јовановића,
- ^ NIN: nedeljne informativne novine. Politika. 1996. s. 53.
„Конспирација" је основана „за државни удар". а њен први састанак одржан је 8. августа 1938. у кући Младена Жујовића.
- ^ Prilozi. Institut za istoriju. 2001. s. 168.
Kao operativno rukovodstvo ove organizacije formiran je Izvršni odbor u kome su bili Dragiša Vasić, Mladen Žujović i Milan Nikolić.
- ^ (Matić & Vesović 1995, str. 20): „План о стварању Централног националног комитета покренули су Младен Жујовић и Драгиша Васић.“
- ^ (Karchmar 1973, str. 574) : "Mladen Zujovic byl vyslán do Bělehradu, aby vybral kandidáty na 24 členů a uspořádal CNK. Zdá se, že přijal řadu osobností, ..."
- ^ Vinko Branica; Tomislav Pašalić; Nikola Slavica (1979). Kronologija Splita: 1941-1945. Institut za Historiju Radničkog Pokreta Dalmacije. str. 230.
U Split došao delegat četničke Vrhovne komande potpukovnik Mladen Žujović, zvani Aćimović, koga je Draža Mihailović postavio za komandanta Bosne, Like i Dalmacije.
- ^ (Plećaš & Dimitrijević 2004, str. 288)
- ^ (Stanišić 2000, str. 115): "... Младена Жујовића, члана ЦНК, који је од маја 1943. делегат Драже Михаиловића за Далмацију."
- ^ (Latas 1979 ): "... и потпуковник Младен Жујовић, командант свих чeтника у Далмацији, Лици, западној Босни и Херц
- ^ (Lucien Karchmar 1973, str. 536): „Mihailovic znamenal, že jeho delegát přidělený do Dalmácie v roce 1943, Mladen Zujovic, převzal úplné velení nad místními četníky“
- ^ (Dedijer 1990, str. 400): „Podplukovník Acimovic je alias bělehradského právníka Mladena Zujoviče. Po pádu Itálie a osvobození velké části Dalmácie partyzánskými jednotkami uprchl do Itálie na podzim roku 1943. Objevil se v roce Káhira, kde dal ... “
- ^ Recueil des travaux du Musée national. Národní muzej Čačak. 2011. s. 128.
Захваљујући преданом раду Теодоре Жујовић објављена је рукописна заоставштина Младена Ј. Жујовића коју је он са собом однео у изгнанство. Највећи део приређене грађе везан је за Други светски рат. “
Zdroje
- Stanišić, Mihailo (2000). Projekti "Velika Srbija". Službeni list SRJ.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zečević, Momčilo (2003). Prošlost i vreme: iz istorije Jugoslavije. Prosveta.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Matić, Milan B .; Vesović, Milan (1995). Ravnogorska ideja u štampi i propagandi četničkog pokreta u Srbiji 1941-1944. ISI.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Latas, Branko (1979). Četnički pokret Draže Mihailovića: 1941-1945. Beogradski izdavačko-grafički zavod.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Dedijer, Vladimir (1990). Od 28. listopadu 1942 do 10. září 1943. University of Michigan Press. ISBN 978-0-472-10109-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Plećaš, Neđeljko; Dimitrijević, Bojan (2004). Ratne godine. Institut za savremenu istoriju.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Lucien Karchmar (1973). Draz̆a Mihailović a vzestup hnutí Četnik, 1941-1942. Katedra historie, Stanford University.CS1 maint: ref = harv (odkaz)