Miloš Glišić - Miloš Glišić
Miloš Glišić | |
---|---|
Nativní jméno | Милош Глишић |
narozený | Požega, Království Srbsko | 27. února 1910
Zemřel | 17. července 1946 | (ve věku 36)
Věrnost | Království Jugoslávie |
Hodnost |
|
Zadržené příkazy |
|
Miloš Glišić (1910—1945) byl jugoslávským vojenským důstojníkem.
Glišić promoval na Vojenská akademie v Bělehradě v roce 1933 a od roku 1940 pracoval v generálním štábu. Dne 27. března 1941 byl jedním z prozápadních srbských vojenských důstojníků, kteří dirigovali státní převrat a zrušil jugoslávské vojenské spojenectví s Síly osy. Po invazi Osy do Jugoslávie se přidal Chetniks z Dragoslav Mihailović a účastnil se povstání proti německým okupačním silám. V říjnu 1941 jedna z jeho akcí proti německým jednotkám, kterých se účastnil společně s partyzány, vyústila v německé odvety známé jako Masakr v Kragujevaci. Na konci roku 1941 se stal velitelem Požega Četnický oddíl.
Začátkem roku 1942 se stal velitelem Sandžakského četnického oddílu s velením v Nova Varoš a přijato, aby bylo legalizováno Vláda národní záchrany.[3] V srpnu 1942 byl Glišić zatčen, uvězněn a mučen gestapem, protože sabotoval německé pokusy o odzbrojení jeho jednotky a zintenzivnil jeho komunikaci s Mihailovićem. V říjnu 1942 byl převezen do Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen kde byl až do konce druhé světové války. V roce 1946 byl zajat OZNA a souzen s Mihailovićem a šesti dalšími lidmi. V červenci 1947 byli všichni shledáni vinnými za spolupráci s Osou a válečné zločiny a popraveni na neznámém místě v roce Bělehrad.
Časný život
Glišić se narodil 27. února 1910 v Požeze od matky Stanky a otce Stojadina. Glišić byl ženatý a měl dvě děti.[4]
Glišić byl studentem Vojenská akademie v Bělehradě v období 1927—33.[5] Po patřičném vzdělání v roce 1940 pracoval na operačním oddělení generálního štábu Královská jugoslávská armáda s hodností Kapitán.[6] Glišić byl jedním z účastníků Jugoslávský státní převrat provedená dne 27. března 1941 skupinou prozápadních srbských vojenských důstojníků, kteří byli proti vojenské alianci s Síly osy.[7]
druhá světová válka
Na začátku druhé světové války se Glišić stal členem štábu oddělení Požega Chetnik a brzy byl povýšen do hodnosti majora.[8] Podle některých zdrojů sdílel tuto pozici s Vučko Ignjatović a Marinković.[9]
Glišić zastupoval Četníky na jednáních s komunisty, která se konala v první polovině srpna 1941 ve vesnici Godovik, Užička Požega.[10] Komunistický vůdce Čolović po neúspěšných jednáních zatkl Glišiće.[11]
Podle některých zdrojů se 16. října 1941 Glišić, tehdejší zástupce Vučka Ignjatoviće, zúčastnil společného partyzánského a četnického útoku na německé síly poblíž Knić ve kterém bylo zabito 10 německých vojáků a 26 zraněno 26. Výsledkem byly německé odvety známé jako Masakr v Kragujevaci.[12]

Zajato gestapem
Dne 2. srpna 1942 byl Glišić zatčen Gestapo protože měli podezření, že sabotoval odzbrojení svého oddílu a komunikovali s Mihailovićem. Byl vyslýchán a mučen v bělehradském ústředí gestapa[13] odhalit polohu Mihailović a Broz. Když to odmítl, Němci ho transportovali Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen dne 18. října 1942. Zpočátku byl chovancem tábora v Mathausen a od 28. června 1943 v Gusen ze kterého uprchl v březnu 1945. Brzy byl zajat a vrátil se do Gusenu, kde pobýval do 5. května 1945.[14]
Zajato OZNA

Po propuštění z koncentračního tábora Mauthausen-Gusen zůstal Glišić v Rakousku až do ledna 1946, kdy se pokusil nelegálně vstoupit do Jugoslávie poblíž Maribor. Byl zajat OZNA.[15]
Glišić byl zajat partyzány v roce 1945 a odsouzen k smrti. Byl popraven v Bělehradě na neznámém místě ve stejnou noc jako Dragoslav Mihailović, dne 17. července 1946.
Reference
- ^ (Ćuković 1964, str. 309): "Мајор Милош Глишић, командант санџачких четнички одреда, ..."
- ^ (Ћивковић 2017, str. XXV): „... Додајмо и да се легализовани четнички одред мајора Глишића, при влади милана Недића, такођ
- ^ (Ћивковић 2017, str. XXV): „... Додајмо и да се легализовани четнички одред мајора Глишића, при влади милана Недића, такођ
- ^ Proces s Dragoljub-Dražou Mihailovićem, stenografický záznam a dokumenty z procesu s Dragoljub-Dražou Mihailovićem.
- ^ (Ћивковић 2017, str. 546): „... Војну академију је завршио током 1927–1930. Године.“
- ^ (Ћивковић 2017, str. 546): „... Генералштабну припему завршио је 1940. године, после које је остао уоперативном одељењу Генерал
- ^ (Ћивковић 2017, str. 546): "... Био је међу официрима који су извршили преврат 27. марта"
- ^ Pajović, Radoje; Željeznov, Dušan; Božović, Branislav (1987). Pavle Đurišić, Lovro Hacin, Juraj Špiler. Centar za informacije i publicitet. str. 105. ISBN 978-86-7125-006-1.
- ^ Srbsko), Vojnoistorijski institut (Bělehrad (1982). Válka za národní osvobození a revoluce v Jugoslávii (1941-1945): vybrané dokumenty. Vojenský historický ústav jugoslávské lidové armády. str. 137.
- ^ (Institut 1982, str. 148)
- ^ (Pilčević 1971, str. 199)
- ^ (Karapandžić 1958 109-115)
- ^ (Ћивковић 2017, str. 547): "... Под оптужбом да одржава везе са ЈВуО-м и саботира разоружавање Санџачког војно-четничког одреда, ГЕСТАПО га је ухапсио почетком августа 1942 године Спроведен је у Ратни дом у Београду где је саслушаван и мучен.".
- ^ (Ћивковић 2017, str. 547).“... Нешто Касније 28. јуна 1943, пребачен је у испоставу овог логора у Штајерској, одакле је успео да побегне почетком марта 1945 године Поново је заробљен и прослеђен у логор Гусен у Немачкој, где је коначно ослобођен 5. маја1945. Године. "
- ^ (Ћивковић 2017, str. 547): "... Није се вратио у Југославију, већ се задржао у Аустрији Почетком јануара 1946. године илегално се убацио у Југославију код Марибора, али је убрзо заробљен од стране ОЗН-е."
Zdroje
- Ćuković, Mirko (1964). Sandžak: Na osnovu sakupljenog i obrađenog materijala knjigu napisao Mirko Ćuković. Nolit.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Institut (1982). Beiträge zur Geschichte des Sozialismus. Institut za izučavanje radničkog pokreta.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Pilčević, Đorđe (1971). Tragom aprilskih partizana. Udruženje boraca NOR-a opštine.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Karapandžić, Bor. M. (1958). Gradanski rat u Srbiji.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Живковић, Милутин Д. (2017). Санџак 1941–1943. Филозофски Фалултет, Универзитет у Београду.CS1 maint: ref = harv (odkaz)