Doprava v Krakově - Transport in Kraków
Doprava v Krakově je založen na poměrně husté síti tramvajových a autobusových linek provozovaných městskou společností doplněnou řadou soukromých provozovatelů mikrobusů. Místní vlaky spojují některá z předměstí. Převážná část historické oblasti města se změnila na pěší zóna s golfovými kočárky, rikši a kočárky pro koně; kolejové řádky však jezdí v okruhu tří bloků.[1]Železniční spojení je k dispozici většině Polská města. Vlaky do Varšava odjíždějte každou hodinu. Mezi mezinárodní destinace patří Berlín, Bratislava, Praha, Hamburk, Lvov, Kyjev a Oděsa (červen – září).[2] Hlavní vlakové nádraží se nachází hned za Staroměstská čtvrť a je dobře obsluhován veřejnou dopravou.
K dispozici je mezinárodní letiště 11 km (7 mi) západně od města. Přímé vlaky pokrývají trasu mezi hlavním nádražím a letištěm za 18 minut.
Mezinárodní letiště
Krakovské letiště (Mezinárodní letiště Jana Pavla II. Krakov-Balice, polština: Międzynarodowy Port Lotniczy im. Jana Pawła II Krakov-Balice) je 11 km (7 mil) západně od města. Přímé vlaky pokrývají trasu mezi hlavním nádražím v Krakově a letištěm za 16 minut, ale služba je nespolehlivá, protože železniční trať na letiště je stará vojenská trať, která nebyla modernizována. Železniční doprava v současné době funguje, ale může být nespolehlivá, protože ji někdy nahradily služby autobusové dopravy. Není známo, které časy jsou lepší než jiné pro cestu vlakem nebo kdy je v provozu náhradní autobusová služba. Roční kapacita letiště se odhaduje na 1,3 milionu cestujících; v roce 2007 však letiště využilo více než 3 042 milionů lidí, což poskytlo krakovskému letišti 15 procent veškeré letecké osobní dopravy v Polsku. Terminál pro cestující prochází rozšiřováním a je upravován tak, aby splňoval požadavky Schengenská smlouva.[3]
Krakovské hlavní nádraží
Krakovské hlavní nádraží (polština: Kraków Główny, běžně nazývaný Dworzec Główny) je největší a centrálně umístěný vlakové nádraží v Krakov Budova postavená v letech 1844 až 1847 (architekt: P. Rosenbaum) je rovnoběžná s kolejí. Stanice byla zpočátku a konec železnice Krakov - Horní Slezsko (Kolej Krakowsko-Górnośląska, Němec: Obeschlesische-Krakauer Eisenbahn). Konstrukce byla zvolena tak, aby umožňovala budoucí rozšiřování linky. Vlaky vstoupily do vlakové nádraží obloukem v cihlové zdi na severním konci stanice.
Stanice byla otevřena 13. října 1847, přičemž první vlak odjížděl do Mysłowice (místo, kde rakouský, Němec a ruština Během své armády sousedily říše rozdělení Polska ).
Když byla železniční trať prodloužena na východ o k.k. priv. galizische Carl Ludwig-Bahn (první část, Dębica, pak Dembitz v Habsburská říše, otevřen v roce 1856). Rostoucí provoz vyústil v modernizaci a postupné rozšiřování stanice v letech 1869 až 1894. K dalšímu podstatnému rozšíření došlo ve 30. letech. V té době byla zbořena severní cihlová zeď a vlakové nádraží, které byly nahrazeny jednotlivými střechami nástupišť.
Nový výměna dopravy Byla vyvinuta autobusová stanice a podzemní rychlá tramvajová linka. Nové nákupní centrum (Galeria Krakowska, Krakovská galerie) otevřeno v září 2006. Výstavba Galeria Krakowska a přestavba prostoru před budovou hlavního nádraží znamená, že taxíky již nejsou schopné vyjet k budově stanice, místo toho mohou jet na parkoviště přímo nad železnicí koleje a propojeny výtahy a schody s plošinami a podzemní halou.
Tramvajový systém
Krakovská rychlá tramvajová linka 50 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|

The Krakovská rychlá tramvaj systém, KST (polština Krakowski Szybki Tramwaj) je a premetro /tramvaj systém spojující severní a jižní část města. V současné době jsou v provozu dvě řady KST. Linka 50 jezdí mezi Kurdwanówem v okrese Podgórze Duchackie který je jižně od Řeka Visla a Krowodrza Górka Krowodrza, severně od řeky. Linka 52 jezdí mezi Czerwone Maki P + R v okrese Dębniki a Osiedle Piastów v okrese Mistrzejowice
Práce na tunelu pro tramvaje v oblasti hlavního nádraží byly zahájeny v roce 1974 a tunel dlouhý 1,538 kilometrů byl konečně otevřen 12. prosince 2008.
Tunel Dworzec Główny je stanice metra přímo napojená na nástupiště hlavního nádraží a na Galeria Krakowska obchodní dům.[4]
Politechnika je stanice metra poblíž kampusu Krakovská technická univerzita.[5]
V červenci 2010 společnost MPK objednala dalších 24 Bombardier Flexity Classic tramvaje.[6]
Síť tramvají v Krakově
Reference
- ^ Marek Strzala, „Krakov. Různé dopravní prostředky“. Citováno 2007-05-12.
- ^ (v polštině) Magiczny Krakov, oficiální webové stránky města. „Mezinárodní železniční spojení z Krakova“. Archivovány od originál dne 13.10.2007. Citováno 2007-09-15.
- ^ Průvodce světovými letišti. „Krakovské letiště“. Archivovány od originál dne 19. 12. 2007. Citováno 2007-05-12.
- ^ Panoramatický pohled na tunel Dworzec Główny Tunel
- ^ Panoramatický pohled na stanici Politechnika
- ^ „Železniční věstník: Krakov objednává 24 tramvají Flexity“. Citováno 2010-07-23.
Bibliografie
- Encyklopedie Krakowa. Warszawa-Kraków: Wydawnictwo Naukowe PWN. 2000.
- Demel, Juliusz (1954). Początki kolei żelaznej w Krakowie. Towarzystwo Miłosników Historii i Zabytków Krakowa.
- Historie stanice na Magiczny Krakov, oficiální web města
externí odkazy
Média související s Doprava v Krakově na Wikimedia Commons
- mpk.krakow.pl Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne SA w Krakowie
- krakow-info.com Cestování po Krakově
- [1] Letiště taxi v Krakově