Torsten Friis - Torsten Friis

Torsten Friis
Torsten Friis FVMF.003189.jpg
Friis kolem roku 1942.
narozený(1882-08-01)1. srpna 1882
Malmö, Švédsko
Zemřel21.dubna 1967(1967-04-21) (ve věku 84)
Järfälla, Švédsko
VěrnostŠvédsko
Servis/větevŠvédské letectvo
Roky služby1902–1942
Hodnostgenerálporučík
Příkazy drženyPolní telegrafní sbor
Vojenský úřad pozemní obrany
Náčelník letectva

generálporučík Torsten Friis (1. 8. 1882 - 21. 4. 1967) byl a Švédské letectvo důstojník. Friis byl původně důstojníkem opevnění a byl velícím důstojníkem Polní telegrafní sbor od roku 1928 do roku 1932 a vedoucí Vojenský úřad pozemní obrany v letech 1932 až 1934. V roce 1934 byl pověřen budováním švédského letectva a byl jmenován Náčelník letectva Pozici zastával až do roku 1942, kdy odešel do důchodu.

Kariéra

Friis se narodil 1. srpna 1882 v Malmö, Švédsko, syn vicekonzula Ernsta Friise a jeho manželky Sophie (rozené Thomée)[1] a bratr kontradmirála Helge Friis (1883–1956).[2] Prošel studentexamen v roce 1900 a stal se důstojníkem v roce 1902 v hodnosti underlöjtnant stejný rok. Friis se stal poručíkem v Královském švédském opevnění (Kungliga Fortifikationen) v roce 1907 a absolvoval Artillery and Engineering College v roce 1908. Friis byl povýšen na kapitána v roce 1913 a sloužil v kampani u Rakousko-uherská armáda v roce 1916. Byl učitelem na Vysoká škola královské švédské armády v letech 1918 až 1919 a na dělostřelecké a inženýrské škole v letech 1919 až 1921 a sloužil jako pobočník u Korunní princ od roku 1920 do roku 1932.[1] Stal se kapitánem v Generální štáb v roce 1921 a hlavní v generálním štábu v roce 1922.[3]

Friis (vlevo) a generálporučík Per Sylvan v roce 1940.

Friis byl vedoucím oddělení technického oddělení generálního štábu v letech 1922 až 1927 a byl podplukovníkem generálního štábu v roce 1926 a stal se podplukovníkem Královského švédského opevnění v roce 1928. Byl velícím důstojníkem Polní telegrafní sbor v letech 1928 až 1932 byl povýšen na plukovníka v Field Telegraph Corps v roce 1932. Friis byl náčelníkem Vojenský úřad pozemní obrany v letech 1932 až 1934 se stal generálmajorem v Švédské letectvo v roce 1934.[3] V dubnu 1934 pak Náčelník letectva generálmajor Eric Virgin požádal o rok volno, po Panně a Habeš vláda uzavřela dohody, ke kterým by Virgin sloužila jako hlavní poradce při reorganizaci armády země.[4] Friis převzal funkci náčelníka letectva a v roce 1936 byl povýšen na generálporučíka.[3]

Friis byl odhodlaný udělat z letectva stejně rovnocennou a účinnou zbraň jako jedno ze starších vojenské větve. Z tohoto důvodu potřeboval Letecký personál, který také vytvořil Zákon o obraně z roku 1936. Letectvu chyběl štáb a pilotem vyškolený důstojník, který by mohl být jmenován náčelníkem štábu. Friis proto nabídl Bengt Nordenskiöld tuto pozici.[5] Nordenskiöld často vyjadřoval názory a kritiku arogantním a zraňujícím způsobem. Často byl ve věcech faktů nadřazen svým podřízeným a oponentům, ale bylo pro něj obtížné uznat práci ostatních a poslouchat jejich argumenty. Tím někdy působil proti zájmům letectva a občas kompromitoval tu konkrétní pracovní spokojenost a soudržnost, kterou hledal. To přimělo ministra obrany Per Edvin Sköld a nejvyšší velitel Olof Thörnell v roce 1942 apelovat na Friise, aby zůstal jako náčelník letectva. Ačkoli Friis sdílel názor Skölda a Thörnella na Nordenskiöld, měl Friis pocit, že Nordenskiöld musí následovat po něm, pokud by letectvo dokázalo držet krok s neustále se zrychlujícím vývojem.[5]

Friis opustil pozici velitele letectva v roce 1942[1] a byl téhož roku umístěn do rezervy. Poté byl guvernérem (ståthållare) z Drottningholmský palác, Hrad Gripsholm, Palác Haga, Rosersbergův palác, Stockholmský palác, Strömsholmský palác, Palác Tullgarn a Ulriksdalský palác od roku 1947 do roku 1962.[6][7][2] Friis byl standardní posel řádu Jeho Veličenstva krále (Kungl. Maj: ts Orden) z roku 1949[8] a vedoucí Královské správy Djurgården (Kungliga Djurgårdens Förvaltning) od roku 1949 do roku 1962.[6][2] Friis se stal členem Královská švédská akademie válečných věd v roce 1924[3] a byl členem představenstva Royal Automobile Club.[1]

Osobní život

V roce 1909 se oženil s Lotty Salin (1887–1968), dcerou profesora Mauritze Salina a Berty (rozené Kempe).[6] Friis byl otcem Birgit (nar. 1910), Lotty (nar. 1914) a Berthy (1923–1997). Friis byl tchánem plukovníka Sven Thofelt (vdaná za Birgit), lékař Ole Berg (vdaná za Lotty) a hrabě Karl-Hampus Mörner (vdaná za Berthu). Friiové získali Görväln House v roce 1937, kde žili až do své smrti v letech 1967 a 1968.[9]

Data hodnosti

Ocenění a vyznamenání

Friisova ocenění:[3]

Reference

  1. ^ A b C d E Harnesk, Paul, ed. (1945). Vem är vem ?. D. 1, Stockholmsdelen [Kdo je kdo?. D. 1, Stockholmská část] (ve švédštině). Stockholm: Vem är vem bokförlag. str. 231.
  2. ^ A b C „Friis, släkt“. Svenskt biografiskt lexikon (ve švédštině). 16. Národní archiv Švédska. 1964–1966. str. 567. Citováno 2017-03-08.
  3. ^ A b C d E Gierow, Krister, ed. (1940). Skåningar ve Stockholmu (ve švédštině). Malmö: Skånetr: s förl. str. 173. SELIBR  1376692.
  4. ^ Kjellberg, H. E., ed. (1934). Svenska dagbladets årsbok TOLFTE ÅRGÅNGEN (Händelserna 1934) (ve švédštině). Stockholm: Svenska Dagbladet. str. 23. SELIBR  283647.
  5. ^ A b Böhme, Klaus-Richard (1990–1991). „Bengt G Nordenskiöld“. Svenskt biografiskt lexikon (ve švédštině). 27. Národní archiv Švédska. str. 292. Citováno 2017-03-08.
  6. ^ A b C Burling, Ingeborg, ed. (1962). Vem är det: svensk biografisk handbok. 1963 [Kdo to je: Švédská biografická příručka. 1963] (ve švédštině). Stockholm: Norstedt. 332–333.
  7. ^ Sveriges statskalender před rokem 1950 (ve švédštině). Stockholm: Fritzes offentliga publikationer. 1950. s. 65–66.
  8. ^ Sveriges statskalender před rokem 1950 (ve švédštině). Stockholm: Fritzes offentliga publikationer. 1950. str. 7.
  9. ^ Selling, Gösta (1977). Säterier och gamla gårdar in Stockholm abstrakten (ve švédštině) (Ny, omarb. och väsentligt utvidgad ed.). Stockholm: Bonnier. str. 95. ISBN  91-0-039434-3. SELIBR  7144379.
Vojenské úřady
Předcházet
Eggert Nauclér		 Polní telegrafní sbor
1928–1932		Uspěl
Gottfried Hain
Předcházet
Erik Testrup		 Vojenský úřad pozemní obrany
1932–1934		Uspěl
Ernst af Klercker
Předcházet
Eric Virgin		 Náčelník letectva
1934–1942		Uspěl
Bengt Nordenskiöld