Olof Thörnell - Olof Thörnell

Olof Thörnell
O G Thornell.jpg
Rodné jménoOlof Gerhard Thörnell
Přezdívky)LM (Lust Murdurer)[1]
narozený(1877-10-19)19. října 1877
Trönö, Švédsko
Zemřel25. července 1977(1977-07-25) (ve věku 99)
Uppsala, Švédsko
Pohřben
Uppsala starý hřbitov
VěrnostŠvédsko
Servis/větevŠvédská armáda
Roky služby1897–1950
HodnostVšeobecné
Příkazy drženy
Jiná práceNáčelník Vojenský štáb Jeho Veličenstva

Všeobecné Olof Gerhard Thörnell (19. října 1877-25. Července 1977) byl a Švédská armáda důstojník. Byl prvním Švédem Nejvyšší veliteli od 8. prosince 1939 do roku 1944. Před rokem 1939 to byla role krále.

Časný život

Thörnell se narodil 19. října 1877 v Trönö, Obec Söderhamn, Švédsko, syn faráře Per Thörnella a jeho manželky Gerhardiny „Dine“ Margarety (roz. Lindgrenové).[2] Byl to bratr profesora Gösta Thörnell. Thörnell vyrostl v knězově domě s blízkým kontaktem s akademickým světem. Narodil se ve stejné místnosti jako Nathan Söderblom a také byl silně ovlivněn tímto přítelem při volbě životní cesty.[3] Po průchodu studentexamen dne 17. května 1895 v Norra latina v Stockholm byl pověřen jako důstojník v Upplandský pluk (I 8) v roce 1897.[4] Volba pluku mu poskytla čas na položení základů pro solidní jazykové znalosti u Univerzita v Uppsale během prázdných období, včetně v ruštině. V budoucích provizích zahraničním jednotkám v Rakousko, Francie a Holandsko měl vedle odborného studia další příležitosti ke zdokonalení jazykových dovedností.[3]

Kariéra

Thörnell byl povýšen na poručíka dne 7. prosince 1900 v Uppland Regiment (I 8). Dne 7. Července 1906 Thörnell absolvoval Vysoká škola královské švédské armády a byl pověřen jako důstojnický kadet u Generální štáb. Dne 10. června 1910 byl povýšen na kapitána generálního štábu. V letech 1911 až 1915 byl Thörnell učitelem na Královské švédské armádní vysoké škole.[4] V roce 1915 opustil generální štáb a sloužil jako kapitán v Älvsborský pluk (I 15). Po několika letech v terénu se vrátil do generálního štábu, kde rychle prošel řadou. Dne 27. listopadu 1917 byl povýšen na majora a 19. srpna podplukovníka.

V roce 1917 byl povýšen na majora generálního štábu a v roce 1918 se stal vedoucím ústředního oddělení generálního štábu.[5] V roce 1921 byl povýšen na podplukovníka generálního štábu. Thörnell poté sloužil v Upplands Infantry Regiment (I 8) v roce 1924 a byl povýšen na podplukovníka a úřadujícího velícího důstojníka Pěší pluk Gotland (I 27) v roce 1926. Dne 24. srpna 1926 byl Thörnell povýšen na plukovníka a stal se velícím důstojníkem Vaxholmský granátnický pluk (I 26). 1. ledna 1928 byl jmenován vojenským velitelem Gotlandu a velícím důstojníkem Gotlandského pěšího pluku (I 27) a v roce 1931 byl jmenován inspektorem Vojenská vojska švédské armády. Dne 28. prosince 1933 byl povýšen na generálmajora a byl jmenován inspektorem švédské pěchoty. Dne 1. července 1936 byl Thörnell povýšen na generálporučíka a současně jmenován Náčelník štábu obrany. Nyní zahájil organizační práci. Dne 1. července 1937 se nový štáb shromáždil a náčelník štábu obrany převzal velení nad novým štábem.[6] Thörnell měl drsný a sarkastický vzhled a mezi mladšími důstojníky štábu obrany se jim obecně říkalo LM (Lust vrah).[1] Byl považován za starého, strnulého a nepředstavitelného byrokrata. Kruh kolem Helge Jung neměli k Thörnellovi žádnou úctu, viděli ho jako „ohřívače židlí“, dočasné řešení, dokud někdo z jejich vlastních řad neměl dostatek let služby, aby převzal jeho funkci. Ale z vládního hlediska měla Thörnell výhodu. Byl to loajální byrokrat.[7]

Dne 8. prosince 1939 byl jmenován nejvyšším velitelem a 1. ledna byl povýšen na generála. Thörnellova doba nejvyššího velitele byla poznamenána několika významnými ústupky Německo a Thörnell sám byl obecně považován za proněmeckého.[8] Thörnell byl kritizován Torgny Segerstedt mimo jiné proto, že dne 7. října 1940 obdržel velkokříž Velké Británie Řád německého orla rukama Prince of Wied s dopisem podepsaným Adolf Hitler.[9] Thörnell byl zkušený organizátor, který kladl na své zaměstnance vysoké nároky. Byl také politicky opatrný generál, opatrný, myslel si, že se aktivně účastnil složité hry o Švédská neutralita během prvních nebezpečných válečných let. Snažil se chránit zemi před co největším počtem událostí.[10] Thörnell opustil funkci vrchního velitele 1. dubna 1944 a byl následován Helge Jung. Thörnell byl šéfem Vojenský štáb Jeho Veličenstva dokud král nezemřel 29. října 1950.[3]

Povinnosti

  • Člen vojenských mezd znalců z roku 1918 (1918 års militära avlöningssakkunniga) 1920-1921[4]
  • Člen výboru pro důchody z roku 1921 (1921 års pensionskommittée)[4]
  • Člen rady pro platy a mzdy švédských ozbrojených sil (Försvarsväsendets lönenämnd) 1921-1924[4]
  • Vicekancléř řádu Jeho Veličenstva krále (Kungl. Maj: ts Orden) v roce 1947[4]

Osobní život

Hrob Olofa Thörnella v Uppsala starý hřbitov.

Dne 1. října 1904 se v roce oženil s Annou Henrikou Hallingovou (1883–1972) Skållerud, dcera vedoucího továrny Alexa Hallinga a Henriky Gustafvy (rozené Collén).[5] Měli čtyři děti: Gerhard (1905–1940), Barbro (nar. 1908), Ulla (1914–2011) a Per (nar. 1918).[11]

Thörnell zemřel dne 25. července 1977 v Uppsala a byl pohřben v Uppsala starý hřbitov.[12]

Data hodnosti

Propagace
Hodnostdatum
Underlöjtnant1897
Poručík1900
9 Kapten Ryttmästare axelträns m1910.jpg Kapitán1910
10 Major axelträns m1910.jpg Hlavní, důležitý1917
11 Överstelöjtnant axelträns m1910.jpg podplukovník1921
12 Överste axelklaff m1923.jpg Plukovník1926
13 Generalmajor axelklaff m1923.jpg Generálmajor1933
14 Generallöjtnant axelklaff m1923.jpg generálporučík1936
16 Obecně 1939.jpg Všeobecné1. ledna 1940

Ocenění a vyznamenání

švédský

Zahraniční, cizí

Vyznamenání

Reference

Poznámky

  1. ^ A b Andolf & Hugemark 1992, str. 275
  2. ^ Kjellander 2005, str. 22
  3. ^ A b C H: syn Ericson 1977, str. 251-253
  4. ^ A b C d E F G h Lagerström 1968, str. 959
  5. ^ A b C d Harnesk 1964, str. 813
  6. ^ Furtenbach 1964, s. 9, 11
  7. ^ Berggren 2018
  8. ^ Frick & Rosander 2004, str. 138
  9. ^ A b Andolf & Hugemark 1992, str. 243
  10. ^ Dahlberg 1983, str. 91
  11. ^ Berglöw 1999
  12. ^ „Thörnell, Olof Gerhard“ (ve švédštině). Svenskagravar.se. Citováno 21. května 2015.
  13. ^ A b C Sveriges statskalender před rokem 1955 (ve švédštině). Stockholm: Fritzes offentliga publikationer. 1955. str. 352.
  14. ^ „Minnesmedalj“ (ve švédštině). Digitaltmuseum.se. Citováno 21. března 2012.
  15. ^ „Minnesmedalj“ (ve švédštině). Digitaltmuseum.se. Citováno 21. března 2012.
  16. ^ „Minnesmedalj“ (ve švédštině). Digitaltmuseum.se. Citováno 21. března 2012.
  17. ^ Sveriges statskalender pro skottåret 1940 (ve švédštině). Uppsala: Fritzes offentliga publikationer. 1940. str. 9.
  18. ^ Sveriges statskalender pro rok 1931 (ve švédštině). Uppsala: Fritzes offentliga publikationer. 1931. str. 16.
  19. ^ Sveriges statskalender pro rok 1925 (ve švédštině). Uppsala: Almqvist & Wiksell. 1925. str. 845.
  20. ^ „Vasaorden m / 1772“ (ve švédštině). Digitaltmuseum.se. Citováno 21. března 2012.
  21. ^ „Förtjänstmedalj“ (ve švédštině). Digitaltmuseum.se. Citováno 21. března 2012.
  22. ^ „Förtjänstmedalj“ (ve švédštině). Digitaltmuseum.se. Citováno 21. března 2012.
  23. ^ „Förtjänstmedalj“ (ve švédštině). Digitaltmuseum.se. Citováno 21. března 2012.
  24. ^ „Förtjänstmedalj“ (ve švédštině). Digitaltmuseum.se. Citováno 21. března 2012.
  25. ^ „Förtjänstmedalj“ (ve švédštině). Digitaltmuseum.se. Citováno 21. března 2012.
  26. ^ „Förtjänstmedalj“ (ve švédštině). Digitaltmuseum.se. Citováno 21. března 2012.
  27. ^ „Förtjänstmedalj“ (ve švédštině). Digitaltmuseum.se. Citováno 21. března 2012.
  28. ^ „Förtjänstmedalj“ (ve švédštině). Digitaltmuseum.se. Citováno 21. března 2012.
  29. ^ Berghman 1949, str. 107

Tisk

Vojenské úřady
Předcházet
Eric Virgin		 Inspektor Vojenská vojska švédské armády
1931–1933		Uspěl
Axel Bredberg
Předcházet
C A P A Sjögren		 Inspektor švédské pěchoty
1933–1936		Uspěl
G M Hanngren
Předcházet
Žádný		 Náčelník štábu obrany
1936–1939		Uspěl
Axel Rappe
Předcházet
Žádný		 Nejvyšší veliteli
1939–1944		Uspěl
Helge Jung
Soudní kanceláře
Předcházet
Carl August Ehrensvärd		 Náčelník Vojenský štáb Jeho Veličenstva
1944–1950		Uspěl
Hugo Cederschiöld