Tore Gullstrand - Tore Gullstrand

Tore Ragnar Gullstrand, narozen 16. srpna 1921 v Karlstad, zemřel 2002 v Linköping, byl švédským obchodním lídrem v leteckém průmyslu a výzkumným pracovníkem v letectví. Byl synem Ragnara Gullstranda.[1]

Gullstrand byl hlavním inženýrem (manažerem) u Saab AB, Linköping Švédsko rozvojem a rozsáhlou expanzí Švédské letectvo (dále jen Rozhodnutí švédského parlamentu o obraně z roku 1958 ) a na stavbu Saab 35 Draken a Saab 37 Viggen ve stínu studená válka a závod v jaderných zbraních.

Gullstrand se stal stavební inženýr na Královský technologický institut v roce 1945, udělovat licenci v technologii v roce 1950 a disertační práce v roce 1952 pro technologie doktorát.[2] Působil jako úřadující ředitel společnosti profesorem v leteckém inženýrství 1947–1949 (kdy Sten Luthander pracoval jako vedoucí výzkumného oddělení SAAB) a stal se Docent v roce 1953. Byl zaměstnán v roce 1953 v Saab v Linköpingu, kde se stal v roce 1958 hlavní inženýr, 1962 ředitel, 1965 vedoucí technického oddělení, 1968 zástupce jednatel firmy v Saab-Scania, 1969 vedoucí letecké divize a 1983-1991 vedoucí ústředního personálu pro výzkum a technický rozvoj.[3]

V roce 1954 se stal palubní inženýr 1. stupně v Švédské letectvo rezervovat.

Byl zvolen v roce 1962 do Královská švédská akademie technických věd (IVA), 1968 Královská švédská akademie válečných věd av roce 1981 se stal členem Královská švédská akademie věd.

V roce 1965 mu byla udělena zlatá medaile Thulin Švédské letecké společnosti[4][5] a v roce 1985 získal IVA velkou zlatou medaili „za vynikající práci ve švédském leteckém průmyslu“.[6]

Viz také

Reference

  1. ^ Vem är det '93, Norstedts 1992, ISBN  91-1-914072-X, strana 399.
  2. ^ Transonický tok kolem dvourozměrných nosných profilů. libris = 7885
  3. ^ Kungl Krigsvetenskapsakademien: Švédská společnost válečníků (do roku 1805), Kungl Krigsvetenskapsakademien: životopisný katastr s galerií portrétů 1796-1995, rok = 1996, isbn = 91-630-4181-2, libris = 7451162
  4. ^ Flygtekniska Föreningen Thulinmedaljen
  5. ^ Flygtekniska Föreningen Thulinmedaljen Silvermedaljörer-1944-2015 (PDF).
  6. ^ „Samtliga innehavare av Stora guldmedaljen“. Kungliga Ingenjörsvetenskapsakademien. Citováno 9. září 2009.