Vysílač Topolná - Topolná transmitter

Vysílač Topolná

The Vysílač Topolná (čeština: Radiokomunikační středisko Topolná) je ústřední dlouhovlnný vysílací zařízení Česká republika západně od obce Topolná na Morava Řeka.

Dějiny

Byla přidělena dlouhovlnná frekvence 272 kHz Československo v Kodaňský frekvenční plán z roku 1948.[1] Dříve to používala němčina Deutschlandsender v průběhu druhá světová válka. Stavba nového vysílače začala v roce 1950 a byla dokončena v prosinci 1951. Zkoušky trvaly do února 1952. Jeho výkon činil 400 kW (2 x 200 kW). Ve svých prvních vysíláních vysílal rozhlasový pořad „Československo 1“, později „Hvězda“.

V letech 1957–1958 byla Topolná používána také k vysílání maďarského rozhlasového programu na vlnové délce 49 metrů. V letech 1953–1960 a znovu v letech 1969–1973 byl jeden z jeho stožárů používán pro přenos na frekvenci 173 kHz. V letech 1975 až 1978 byl vysílač rekonstruován a od listopadu 1978 se jeho vysílací výkon zvýšil na 1 500 kW.

Dne 1. října 1989 byla frekvence změněna na 270 kHz. Po Sametová revoluce v roce 1989 byl vysílaný program přejmenován z „Hvězdy“ na „Radiožurnál“. V lednu 1994 byl jeden ze stožárů vypnut, aby se snížily náklady a snížil výstupní výkon na 750 kW. Další snížení výstupního výkonu následovalo v lednu 2002 na 650 kW. Protože na frekvenci 270 kHz pracovalo jen velmi málo dalších vysílačů, byl jeho program („ČRo 1 - Radiožurnál“) jasně přijímán po celé Evropě, zejména v noci.[2]

Od poloviny 2000 Český rozhlas oznámila svůj záměr několikrát vypnout vysílač. Na konci roku 2013 bylo oznámeno, že vysílání skončí dne 28. února 2014.[3] Stanice je však údajně stále ve vzduchu,[když? ] i když nyní při výrazně sníženém výkonu.[4]

Konstrukční detaily

Topolná používá směrovou anténu, jejíž maxima směřují ve směru východ – západ. Tento radiační vzorec zajišťuje, že vysílač Topolná může být přijímán jasně ve všech částech České republiky a Slovensko.

Tento 1m vysoký keramický sud s průměrem asi 60 cm nese celý stožár. (to bylo také používáno jako izolace země)

K vytvoření tohoto směrového anténního vzoru se používají dva 257 metrů vysoké příčné ocelové stožáry. Až do poloviny sedmdesátých let se tyto stožáry používaly jako zemní stožárové radiátory, a proto jsou izolované proti zemi. V polovině 70. let byl přenosový výkon zvýšen na 1 500 kW, čímž se vysílač Topolná stal jedním z nejvýkonnějších vysílačů v Evropě. Tímto opatřením byly oba stožáry vybaveny anténami s klecovými dráty, které způsobily zastarání jejich elektrické izolace proti zemi. Po instalaci těchto klecových antén byly izolátory suterénu přemostěny, ale zůstaly na svém místě.

Spojovací vedení mezi operačním centrem rádia a stožárem vysílače

Stejně jako v jiných zařízeních pro přenos vysokého výkonu ve střední a východní Evropě používá vysílač Topolná k přenosu vysokofrekvenční energie z budovy vysílače na stožáry speciální nadzemní vedení.

Reference

  1. ^ „European Radio History - 1948 Copenhagen frequency plan“. Radioheritage.net. Citováno 2017-03-30.
  2. ^ "Vysílač Topolná u Uherského Hradiště (dlouhé vlny)". Home.tiscali.cz. 1963-05-31. Citováno 2017-03-30.
  3. ^ „Dlouhovlnné vysílání Českého rozhlasu končí 28. února 2014“ (v češtině). Český rozhlas. 29. září 2013. Citováno 21. prosince 2013.
  4. ^ "Vysílače | Jak nás naladíte". Rozhlas.cz. Citováno 2017-03-30.

externí odkazy

Obrázky

Souřadnice: 49 ° 07'25 ″ severní šířky 17 ° 30'52 ″ východní délky / 49,12361 ° N 17,51444 ° E / 49.12361; 17.51444