Toma Niger - Toma Niger

Toma Niger
Toma Niger od Lorenza Lotta v roce 1527 [1]
Toma Niger od Lorenzo Lotto v roce 1527[1]
narozenýC. 1450
Rozdělit, Benátská republika
ZemřelC. 1532
Rozdělit, Benátská republika
obsazeníBiskup, diplomat, humanista
Dobarenesance

Toma Niger (chorvatský: Toma Niger Mrčić; latinský: Thoma Nigro nebo Nigris; C. 1450 - c. 1532) byl a chorvatský humanista, diplomat, biskup ze Skradinu Na konci svého života sloužil jako biskup Trogiru. Většinu svého života věnoval diplomacii a snažil se pomoci rozpadat se Chorvatské království proti Osmanská říše.[2]

Život

Toma se narodila v roce Rozdělit mezi lety 1450 a 1460. Přestože byl jeho otec významným občanem Splitu, který nesl titul „ser“, měl běžný původ. Toma měla bratra Kristofora a sestru, jejíž syn se také jmenoval Kristofor. Jméno „Niger / Nigris“ vzal pravděpodobně jako latinizaci svého příjmení „Mrčić“, protože to byla móda v humanismu. Pravděpodobně byl vzděláván ve Splitu a později v Itálie.[3]Od roku 1487 byl profesorem gramatiky Hvar a Split. Kolem roku 1499 se stal arcijáhen a farář splitského arcibiskupa. Toma se účastnila Pátá rada Lateránu v roce 1512 jako tajemník splitského arcibiskupa Bernarda Zanna. Ve stejném roce se Toma vrátila do Splitu a podporovala ji Hvarské povstání proti Benátkám, pod vedením Matija Ivanić. Po odhalení spiknutí byl zajat a spolu s dalšími významnými občany Splitu odvezen do Benátek, ale v roce 1514 mu bylo umožněno vrátit se. Petar Berislavić, byl poslán do Říma, kde se odvolal k papeži Lev X. Papež poslal pomoc a pojmenoval Chorvatsko „antemurale Christianitatis "A jmenováním Toma za biskupa ve Skradinu." Poté, co Skradin dobyli Turci, byl Toma v roce 1524 papežem jmenován biskupem v Trogiru, ale kvůli svému stáří brzy na tu čest rezignoval. Jeho synovec Kristofor převzal tu čest v roce 1525. Popsal ho benátský historik Marino Sanuto mladší, během Nigerského pobytu v Benátkách v roce 1527, v těchto termínech: "Má dlouhý bílý vous. Cestuje s 8 koňmi a 30 vojáky. Je vždy smutný a viní dóžu nejen ze své touhy vládnout všude, ale také kvůli svým politickým výtržnostem, které následně urychlily pád Chorvatska".[1] Toma odešel do františkánského kláštera v Poljudu ve Splitu, kde někde kolem roku 1532 zemřel.[4] Jeho náhrobek stojí v ambitu kláštera.

Náhrobek Toma Niger ve františkánském klášteře v Poljud, Split.

Diplomatická práce

Tomova diplomatická práce začala někde kolem roku 1499. Jako tajemník splitského arcibiskupa odešel do Benátek a v roce 1503 Záhřeb do Maďarska. Také navštívil Čechy a Polsko. Na Pátá rada Lateránu v roce 1512 hovořil ostře proti „turecké“ invazi a zločinům proti občanům Splitu. V roce 1514 ho zákaz Petar Berislavić jmenoval jeho legátem. V roce 1515 odešel do Benátek, později k papeži do Říma a císaři Karel V. v Bruxelles apelovat na pomoc a popsat obtížnou pozici Chorvatska. Dosáhl několika výsledků a získal skromnou pomoc od evropských vládců. Papež Klement VII poslal pomoc Klisova pevnost (v roce 1524), který byl obléhán osmanskými silami. V roce 1522 odešel do Krakov a Budapešť, ale po drtivé porážce u Bitva u Moháče, Toma se rozhodla odstoupit od diplomacie.[5]

Funguje

Toma dobře znal slavné chorvatské šlechty a spisovatele Vinko Pribojević, Marko Marulić a Šimun Kožičić Benja. Napsal předmluvu Vinkovi Pribojevićovi De origine successibusque Slavorum, báseň Ad Leonem desítkové carmen proti Luther a historické dílo Série Pontificum Salonitanorum et Spalatensium ex Romanis et variis antiquis monumentis collecta a viro Dalma patriae et nationis suae amantissimo.[6]

Ve své korespondenci s Šimun Kožičić Benja v roce 1531 byl údajně také autorem knihy s názvem „Knjižice od hrvacke zemlje“, historie Chorvatska.[7][1]

Poznámky

  1. ^ A b C http://hrcak.srce.hr/index.php?show=clanak&id_clanak_jezik=18755
  2. ^ Tomislav Raukar: Hrvatsko Srednjovjekovlje, Záhřeb, 2007, strana 79.
  3. ^ Stanko Josip Škunca: "Toma Niger Mrčić" v Institut historických věd Chorvatské akademie věd a umění v Zadaru, č. 43. října 2001.
  4. ^ Stjepan Antoljak: Hrvatska historiografija, Záhřeb, 2004, strana 35-37.
  5. ^ Škunca, 2001.
  6. ^ Antoljak, 2004.
  7. ^ http://fluminensia.org/digitalni-arhiv/citaonica-listaonica/simun-kozicic-benja-knjizice-od-zitija-rimskih-arhijerejov-i-cesarov-1531

Reference

  • Antoljak, Stjepan: Hrvatska historiografija. Záhřeb: Matica hrvatska, 2004.
  • Škunca, Stanko Josip: „Toma Niger Mrčić“, Radovi / Ústav pro historické vědy Chorvatské akademie věd a umění v Zadaru, č. 43. října 2001. [1]