Časová osa muslimské historie 21. století - Timeline of 21st-century Muslim history
Časová osa islámské historie: 6. | 7. | 8. | 9 | 10. | 11. | 12 | 13 | 14 | 15 | 16. den | 17 | 18. den | 19 | 20 | 21. den století |
21. století (2001–2100) (1421 AH - 1527 AH)
2001
- Damaškové jaro je ukončeno zatčením deseti aktivistů občanské společnosti, kteří byli odsouzeni na dva až deset let.
- Během několika týdnů počínaje dnem 2. Března Taliban začalo systematické ostřelování a dynamování dvou obřích Buddhů v šestém století vytesaný do boku útesu v Údolí Banyam ve středním Afghánistánu. Mullah Mohammed Omar ospravedlnil zničení tohoto Seznam světového dědictví UNESCO z toho důvodu, že byli podle islámského práva idoly.
- 11. Září členové Al-Káida Teroristická organizace zaútočila na Spojené státy únosem komerčních letadel a létání do nich the Světové obchodní centrum v New Yorku a Pentagon v okrese Arlington ve Virginii a zabil více než tři tisíce. V reakci na to vláda Spojených států vyhlásí a Válka proti teroru, počínaje invazí do Afghánistánu.
- 7,7 milw Zemětřesení v Gudžarátu třese se Západní Indie s maximem Mercalliho intenzita z X (Extrémní), přičemž 13 805–20 023 mrtvých a asi 166 800 zraněných.
2002
- Všeobecné volby v Pákistánu se konají po vojenském převratu v roce 1999. PML (Q) vedená pro-vojenskou stranou Mian Muhammad Azhar získává většinu v celém Pákistánu. Mir Zafrullah Khan Jamali se stal předsedou vlády Pákistánu.
- The nepokoje mezi hinduisty a muslimy v indickém Gudžarátu. Více než 5 000 bylo údajně zabito, většinou muslimové.
- Teroristická skupina napojená na Al-Káidu zabila v USA více než 200 lidí 2002 bombové útoky na Bali.[1]
- Čečenští rebelové berou 800 rukojmí v Krize rukojmí v moskevském divadle.[1]
2003
- Spojené státy vedou invazi do Iráku a hledají „zbraně hromadného ničení“, počínaje druhou Válka v Iráku.[1] V důsledku USA De-Ba'athification politika, bývalí iráčtí vojáci a policie vytvářejí tajné skupiny a začínají povstání.
- Shirin Ebadi se stala první muslimkou, která vyhrála Nobelova cena míru za její úsilí při prosazování lidských práv.
- 5. dubna Izrael provádí Nálet Ain es Saheb poblíž Damašku tvrdil, že místo bylo výcvikovým zařízením pro teroristy pro členy Paletinský islámský džihád.
- Bombardování nákladních vozidel v Rijád, Saudská arábie zabít 34.[1]
- V roce zaútočily španělské restaurace a židovská centra Casablanca, Maroko zabil 43 lidí.[1]
- Útok na hotel v Jakarta, Indonésie zabije 10.[1]
- 52 zabito při sebevražedných útocích na britské a židovské cíle v roce 2006 Istanbul.[1]
- Zánik Mirza Tahir Ahmad, 4. místo Kalif z Ahmadiyya muslimská komunita v islám a Mirza Masroor Ahmad zvolen 5. Kalif.[2][3]
2004
- The druhý největší kdy došlo v Indickém oceánu k zemětřesení, které spustilo Asijské tsunami. Indonésie utrpí nejtěžší poškození s 167 736 mrtvými, 37 063 pohřešovanými a více než 500 000 vysídlenými.
- Podle Rezoluce Rady bezpečnosti OSN koaliční síly předávají suverenitu Iráku prozatímní vládě.
- Fotografie a dokumentace odhalit rozsáhlé mučení a zneužívání vězňů americkým vojenským personálem v Abu Ghraib.
- Americké jednotky zaútočily na irácké město Fallujah.[1]
2005
- Irák drží volby do Národního shromáždění jehož úkolem bylo navrhnout ústavu, což bylo ratifikováno lidovým hlasováním ten stejný rok.
- Konají se volby místních orgánů Pákistán na nestraníckém základě.
- Saudská arábie je Král Fahd umírá. Fahdův bratr Korunní princ Abdullah bin Abdul-Aziz, který předpokládal de facto vedení země poté, co král Fahd utrpěl oslabující mrtvice v roce 1994 je prohlášen za krále.
- Výkonná velikost 7,6 zemětřesení zasáhne Azad Kašmír region Pákistán a zabilo více než 73 000 lidí.
- 8. října zemětřesení v Pákistánu zabije tisíce lidí a zanechá rodiny bez domova v oblasti Khyber-Pakhunkha / Hazara. Také se zhroutil vícepodlažní bytový dům v Islámábádu.
- Izrael odstraní židovské osadníky a vojenský personál z pásma Gazy v srpnu 2005, nadále však kontroluje jeho hranice.
- Mahmúd Ahmadínežád vyhrává íránské prezidentské volby.[1]
- Navzdory povstání vysoká účast muslimů v parlamentních volbách v Iráku.[1]
- USA zaútočily na Irák a ztráty v Iráku překročily hranici 2000.[1]
2006
- Izrael napadne část Libanon ve snaze Hizballáh
- Poprava obesením bývalého iráckého prezidenta Saddam hussein poté, co byl shledán vinným ze zločinů proti lidskosti.
- Muhammad Yunus vyhrává Nobelova cena míru pro úspěšnou aplikaci mikroúvěr programy pro chudé podnikatele v Bangladéš.
2007
- Pákistánec vůdce Benazir Bhuttová po 10 letech dobrovolného exilu se vrací do Pákistánu.
- Smrt Benazir Bhuttová při útoku teroristy na Liaqat Bagh, Rawalpindi. Obecné volby byly přeloženy.
2008
- V listopadu 2008 10 pákistánských členů Lashkar-e-Taiba, islámská militantní organizace, provedla řadu dvanáct koordinovaných střeleckých a bombardovacích útoků trvající čtyři dny Bombaj, Indie.
2009
- Prezident Barack Obama přednese projev na Káhirské univerzitě slibně "Nový začátek „ve vztazích mezi USA a muslimy.
2010
- Poslední americké bojové jednotky opustily Irák.
- Rima Fakih se stala první vítězkou Miss USA, která získala muslimskou víru.
2011
- Tuniská revoluce, intenzivní kampaň občanské neposlušnosti a protestů zahájených v prosinci 2010, vypustí dlouholetého prezidenta Zine El Abidine Ben Ali —Prvé ze série otřesů známých jako arabské jaro.
- 25. ledna revoluce, série demonstrací, občanské neposlušnosti a stávek v egyptských městských oblastech, část EU arabské jaro hnutí vedlo k rezignaci prezidenta Husní Mubarak, který převedl moc na a Nejvyšší rada ozbrojených sil.
- Zásah v Sýrii proti protestům inspirovaným arabským jarem vede k Syrská občanská válka. Opoziční rebelové jsou do značné míry Sunni Muslimové, zatímco loajální jsou Alawites. Následovala uprchlická krize s více než 2 miliony Syrští uprchlíci prchající do Turecka, Jordánska, Iráku a Libanonu.
- Militantní povstání profesionální třídy, přeběhli vojáci a islamisté později podporovaní francouzskými, britskými a americkými leteckými silami svrhli správu Muammar Kaddáfí (který je zajat a popraven), jehož moc převzala organizace rebelů Národní přechodná rada.
- Al-Káida vůdce Usáma bin Ládin zabit americkými speciálními jednotkami uvnitř Pákistánu.
2012
- Mohamed Morsi, přední člen muslimské bratrství, se stává prvním demokraticky zvolený prezident v egyptských dějinách.
2013
- Červen 2013 Egyptské protesty, masová veřejná demonstrace proti vládě Mohameda Morsiho, následovaná a vojenský státní převrat ve kterém byl Morsi sesazen a zatčen. Po protestech proti puči je Muslimské bratrstvo do konce roku oficiálně zakázáno.
- Rok 2013 byl rokem, kdy džihádista skupina Islámský stát Irák a Levant (ISIL nebo ISIS) přijal toto jméno. Skupina rozšířila svou územní kontrolu v Sýrii a začala tak činit i v Iráku a spáchala teroristické činy v obou zemích a v Turecku. Viz také: Časová osa událostí souvisejících s ISIL (2013)
2014
- Islámský stát Irák a Levant napadne severní Irák.
- Na začátku roku 2014 džihádista skupina Islámský stát Irák a Levant (ISIL nebo ISIS) dobyla rozsáhlé území v západním Iráku v Anbar kampaň, zatímco protiútoky proti němu byly zahájeny v Sýrii. Raqqa v Sýrii se stalo jeho ústředím. The Wall Street Journal Odhaduje se, že v těchto dvou zemích žilo pod jeho kontrolou osm milionů lidí. V červnu skupina vyhlásila „celosvětový kalifát“ a svůj název zkrátila na „Islámský stát“ (IS). Viz také: Časová osa událostí souvisejících s ISIL (2014)
- V srpnu podle prohlášení irácké vlády a dalších militantů ISIL pohřben zaživa nedefinovaný počet jezídských žen a dětí v severním Iráku při útoku, při kterém zahynulo 500 lidí.[4][5][6][7] Ti, kteří utekli přes Řeka Tigris do Kurdsky kontrolované oblasti z Sýrie dne 10. srpna vyprávěl o tom, jak viděli jednotlivce, kteří se také pokoušeli uprchnout a kteří později zemřeli.[8][9][10][11][12][13][14][15] Tisíce jezídských žen a dívek byly donuceny k sexuálnímu otroctví Islámský stát Irák a Levant,[16][17][18] a tisíce jezídských mužů bylo zabito.[19][17] Viz také: Genocida Yazidis od ISIL
- Islámská extremistická skupina Boko Haram unese 276 studentek na severovýchodě Nigérie.
- Badushský masakr ve vězení Dne 10. Června 2014 Islámský stát Irák a Levant (ISIS) zabito nejméně 670 Shia vězni v útoku na Badush vězení. ISIL nejprve oddělil Sunni vězni před popravou zbývajících vězňů.[20][21][22] Kromě toho bylo v regionu popraveno 39 indických stavebních dělníků.[23]
- Masakr v Camp Speicher došlo dne 12. června 2014, kdy Islámský stát Irák a Levant (ISIL) zabil 1700 nebo více[24][25] Iráčané v útoku na Camp Speicher v Tikrit, Irák. V době masakr, v táboře bylo mezi 5 000 a 10 000 neozbrojených kadetů,[26] a bojovníci ISIL vybrali Šíité a nemuslimy k popravě. Je to druhý nejsmrtelnější teroristický čin v historii.[27]
2015
- 3. února: Islámský stát Irák a Levant (ISIL) zveřejnil video jordánského rukojmí Muath al-Kasasbeh byl upálen v kleci k smrti.[28] ISIL také zahájil další vpád do Arsal, Libanon, ze své základny na venkově poblíž syrských hranic na západ od Flitah, což z něj dělá nejsmrtelnější invazi ISIL do Libanonu od té doby jejich vpád do Arsalu v srpnu 2014.[29] Viz také: Časová osa událostí souvisejících s ISIL (2015)
- Saúdskoarabský zásah vedený v Jemenu je zásah zahájený Saudská arábie dne 26. března 2015, v reakci na výzvy pro-Saúdské Arábie[30] prezident Jemenu Abdrabbuh Mansur Hadi pro vojenskou podporu po roce byl vyloučen podle Houthiho hnutí kvůli ekonomickým a politickým stížnostem uprchl do Saúdské Arábie.[31] Válka přijala rozšířená kritika a mělo dramatický zhoršující se účinek na jemenskou humanitární situaci, která dosáhla úrovně „humanitární katastrofy“[32] nebo „humanitární katastrofa“,[33][34][35] a mnozí jej označili jako genocida.[36][37]
2016
- 9. února se irácké vládní síly zmocnily poslední kapsy Islámský stát Irák a Levant (ISIL) odporu v okrese Husayba Al-Sharqiyah, který byl poslední vesnicí drženou ISIL východně od Ramadi, čímž zcela vyloučil ISIL z oblasti Ramadi.[38][39][40][41] Viz také: Časová osa událostí souvisejících s ISIL (2016)
- 2016 Karrada bombardování Dne 3. července 2016 Islámský stát Irák a Levant Ozbrojenci (ISIL) provedli v roce koordinované bombové útoky Bagdád který zabil 340 civilistů a stovky dalších zranil.[25] sebevražedná bomba z nákladního vozu byla zaměřena hlavně na Shia okres Karrada, zaneprázdněn nakupujícími pozdě v noci pro Ramadán. Na okraji města byla odpálena druhá silniční bomba Sha'ab, zabil nejméně pět.[42][43]
- 17. října velká vojenská kampaň zahájen Irácká armáda a Iráčan Populární mobilizační síly osvobodit město Mosul z kontroly nad Islámský stát Irák a Levant. Viz také: Osvobození Mosulu
2017
- 10. července irácký předseda vlády Haider al-Abadi oficiálně oznámil osvobození města Mosul z kontroly nad Islámský stát Irák a Levant.[44] Viz také: Časová osa událostí souvisejících s ISIL (2017)
- 9. prosince předseda vlády Haider al-Abadi ohlášení úplného osvobození iráckých zemí z rukou Islámský stát Irák a Levant, známý na Středním východě jako Daesh (ISIL).[45][46]
2018
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan varoval, že pokud rakouský vláda zavírá mešity a vyhošťuje Muslimové, mohlo by to vést k válce. Řekl: "Obávám se, že tato opatření přijatá rakouským předsedou vlády vedou svět k válce mezi křížem a půlměsícem," říkají, že vykopnou naše věřící z Rakouska. Myslíte si, že nereaguje, pokud uděláš něco takového? “ zeptal se AFP. „To znamená, že budeme muset něco udělat.“[47]
2020
- 2020 válka v Náhorním Karabachu od 27. září do 10. listopadu došlo k ozbrojenému konfliktu mezi Ázerbajdžán, podporováno krocan a samozvaný Republic of Artsakh dohromady s Arménie ve sporné oblasti Náhorní Karabach.
Reference
- ^ A b C d E F G h i j k Islám ve světě Malise Ruthven (Gantra Publications, 2006) ISBN 1-86207-906-4. Stránka 474
- ^ "Hazrat Mirza Tahir Ahmad „Citováno 29. července 2015.
- ^ “Hazrat Khalifatul Masih V: O své svatosti „Citováno 29. července 2015.
- ^ „Objevují se trýznivé zprávy o jezídském masakru“. HuffPost. 2014-08-10. Citováno 2020-11-24.
- ^ „Krize v Iráku: Islámští militanti„ pohřbili zaživé jezídské ženy a děti při útoku, který zabil 500 “- Střední východ - Svět - Nezávislý. web.archive.org. 2014-08-11. Citováno 2020-11-24.
- ^ "Islamisté povraždili 500 jezídů, ženy a děti zažily pohřbili, tvrdí Bagdád - Novinky.cz". www.novinky.cz. Citováno 2020-11-24.
- ^ "Exkluzivní: Irák říká, že Islámský stát zabil 500 jezídů a některé oběti pohřbil zaživa | Reuters". web.archive.org. 2014-08-12. Citováno 2020-11-24.
- ^ „Exodus z hory: Jezídové zaplavili Irák po amerických náletech - The Washington Post“. web.archive.org. 2019-05-07. Citováno 2020-11-24.
- ^ „Jezídové mučeni strachem o ženy a dívky unesené Isis džihádisty“. opatrovník. 2014-08-11. Citováno 2020-11-24.
- ^ „Krize v Iráku: Stovky jezídských žen, které drželi militanti z Islámského státu jako otroci“. International Business Times UK. 2014-08-08. Citováno 2020-11-24.
- ^ „ISIL zabil 500 jezídů a 300 otroků vzal: vláda Iráku - World News, Firstpost“. První příspěvek. 2014-08-11. Citováno 2020-11-24.
- ^ Rasheed, Ahmed (10.08.2014). „Islámský stát zabil 500 jezídů a některé pochoval naživu, tvrdí ministr lidských práv“. The Sydney Morning Herald. Citováno 2020-11-24.
- ^ „Irácký úředník: Radikálové drželi stovku jezídských žen - ABC News“. web.archive.org. 2014-08-21. Citováno 2020-11-24.
- ^ „Krize v Iráku: Stovky jezídských žen zajatých Islámským státem“. Nezávislý. 2014-08-08. Citováno 2020-11-24.
- ^ „Krize v Iráku:„ Je to údolí smrti. Až 70 procent z nich je mrtvých'". The Telegraph. Citováno 2020-11-24.
- ^ „Jezídské ženy vyprávějí o traumatu z otroctví při sexu“. BBC novinky. Citováno 2020-11-24.
- ^ A b Al-Dayel, Nadia; Mumford, Andrew (2020-01-27). „ISIS a jejich použití otroctví“. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - ^ Tabary, Zoe (06.06.2018). „Svět jezídských žen, které selhaly, nuceno k sexuálnímu otroctví - charitativní hlava. Reuters. Citováno 2020-11-24.
- ^ Callimachi, Rukmini (2018-08-17). „Turkish Airstrike in Iraqi Territory Kills a Kurdish Militant Leader (Zveřejněno 2018)“. The New York Times. ISSN 0362-4331. Citováno 2020-11-24.
- ^ Rasheed, Stephanie Nebehay, Ahmed (2014-08-25). „OSN obviňuje Islámský stát z masového zabíjení“. Reuters. Citováno 2020-11-25.
- ^ "Irák: ISIS popravil stovky vězňů". Human Rights Watch. 2014-10-30. Citováno 2020-11-25.
- ^ „Bezpečnostní síly nacházejí hromadný hrob 500 těl ve věznici Badush poblíž Mosulu“.
- ^ Března 2018, Times Now | 20; Ist, 08:27 hod. „Indové zabití v Iráku: vizuály„ mohyly “, kde byla nalezena těla“. Ekonomické časy. Citováno 2020-11-25.
- ^ rudaw.net http://rudaw.net/arabic/middleeast/iraq/011120148. Citováno 2020-11-24. Chybějící nebo prázdný
| název =
(Pomoc) - ^ A b „Teroristické útoky na Srí Lance patří k nejhorším na světě od 11. září“. opatrovník. 2019-04-22. Citováno 2020-11-25.
- ^ راضي, علي محسن (07.09.2014). "ناجون من مجزرة سبايكر: كنّا (4000) مجنّد أعزل وقعنا في قبضة عصابات داعش". وكالة أنباء براثا (v arabštině). Citováno 2020-11-24.
- ^ Nordland, Rod; Rubin, Alissa J. (2014-06-15). „Masakr tvrdí, že otřásá Irákem (publikováno 2014)“. The New York Times. ISSN 0362-4331. Citováno 2020-11-24.
- ^ „Burned Alive: ISIS Video Purports to Show Murder of Jordanian Pilot“. Zprávy NBC. Citováno 2020-11-24.
- ^ "Libanonská armáda se střetává s militanty v Arsalu | Syrská observatoř pro lidská práva". web.archive.org. 2015-12-08. Citováno 2020-11-24.
- ^ „S přáteli jako Saúdové“. Americký konzervativní. Citováno 2020-11-24.
- ^ Aboudi, Khaled Abdallah, Sami (2015-03-26). "Jemenský vůdce Hadi opouští zemi, protože Saúdská Arábie udržuje letecké údery". Reuters. Citováno 2020-11-24.
- ^ redaktor, Julian Borger Diplomatic (06.06.2015). „Námořní blokáda pod vedením Saúdské Arábie ponechává 20 milionů Jemenů humanitární katastrofě“. Opatrovník. ISSN 0261-3077. Citováno 2020-11-24.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
- ^ „Je zapotřebí trvalé příměří, protože‚ humanitární katastrofa 'zanechala v Jemenu miliony utrpení - šéf pomoci OSN “. Zprávy OSN. 2015-07-28. Citováno 2020-11-24.
- ^ „Evropská komise zvyšuje humanitární pomoc pro jemenskou krizi - Jemen“. ReliefWeb. Citováno 2020-11-24.
- ^ „Jemenský konflikt: Jak špatná je humanitární krize?“. BBC novinky. 2017-03-28. Citováno 2020-11-24.
- ^ "Saúdská Arábie obviněna z 'genocidy' poté, co nálet na pohřební síni zabil 140 lidí". Nezávislý. 2016-10-09. Citováno 2020-11-24.
- ^ Bachman, Jeff. „Spoluúčast USA na saúdskoarabské genocidě v Jemenu zahrnuje Obamu, Trumpovy vlády“. Konverzace. Citováno 2020-11-24.
- ^ Aboufadel, Leith (02.02.2016). "Irácká armáda osvobozuje celé Ramádí". AMN - Al-Masdar News | المصدر نيوز. Citováno 2020-11-24.
- ^ Zaměstnanci, Al Jazeera. "Irácká armáda vstupuje do poslední bašty ISIL v Ramádí". www.aljazeera.com. Citováno 2020-11-24.
- ^ „Irácký Ramadi se vrátil, ale jeho přestavba je obrovským úkolem“. news.yahoo.com. Citováno 2020-11-24.
- ^ Rasheed, Stephen Kalin, Ahmed (02.02.2016). „Problémové finance Iráku zpomalují úsilí o obnovu Ramádí“. Reuters. Citováno 2020-11-24.
- ^ „Rok strachu a frustrace v Iráku“. Australský institut pro mezinárodní záležitosti. Citováno 2020-11-25.
- ^ CNN, Moni Basu. „Nejmenované oběti teroru v Iráku“. CNN. Citováno 2020-11-25.
- ^ "Irácký premiér blahopřeje armádě po porážce Daeš v Mosulu - světové zprávy". Zpravodajská agentura Tasnim. Citováno 2020-11-24.
- ^ „العراق يعلن رسميا انتهاء الحرب مع تنظيم الدولة الإسلامية“. BBC News عربي (v arabštině). Citováno 2020-11-24.
- ^ Welle (www.dw.com), Deutsche. "العبادي يعلن انتهاء الحرب ضد" داعش "في العراق | DW | 09.12.2017". DW.COM (v arabštině). Citováno 2020-11-24.
- ^ https://www.yahoo.com/news/erdogan-denounces-austrian-decision-close-mosques-220038883.html