Thomas Hammarberg - Thomas Hammarberg

Thomas Hammarberg
Foto: Bengt Oberger

Thomas Hammarberg (narozen 2. ledna 1942) je a švédský diplomat a obránce lidských práv.

Zastával funkci Evropská rada Komisař pro lidská práva v Štrasburk od 1. dubna 2006 do 31. března 2012. Následoval prvního komisaře, Álvaro Gil-Robles.

Kariéra

Hammarberg se narodil v roce Örnsköldsvik. Před svým jmenováním strávil několik desetiletí prací na rozvoji lidská práva v Evropě a po celém světě. Byl generálním tajemníkem se sídlem ve Stockholmu Mezinárodní centrum Olof Palme (2002–05), velvyslanec švédské vlády pro humanitární záležitosti (1994–2002), generální tajemník nevládní organizace “Zachránit děti Švédsko “(1986–1992) a generální tajemník Amnesty International (1980–86). Za Amnesty International obdržel Nobelova cena míru v roce 1977.

V letech 2001-03 působil Hammarberg jako regionální poradce pro Evropa, Střední Asie a Kavkaz pro Vysoký komisař OSN pro lidská práva. Několik let působil jako osobní zástupce švédského předsedy vlády pro zvláštní zasedání OSN u dětí a svolávač kulatých stolů Aspen Institute u „Lidských práv v mírových misích“. V letech 1996 až 2000 byl jmenován zástupcem generálního tajemníka OSN, Kofi Annan, pro lidská práva v Kambodži. Podílel se také na práci pracovní skupiny pro uprchlíky v mnohostranném mírovém procesu na Blízkém východě.

Jako komisař Hammarberg v souladu se svým mandátem pravidelně uskutečňoval návštěvy na podporu dodržování lidských práv ve všech členských státech Rady Evropy.[1]

Poté, co odstoupil z funkce komisaře, se stal členem nevládní organizace Centrum advokacie pro mentální postižení jako jeho čestný prezident. [2]

Člen švédského parlamentu, 2018 - dosud

Protože Švédské všeobecné volby 2018, Hammerberg je členem Švédska Riksdag. Kromě své role v parlamentu působí také jako člen švédské delegace při EU Parlamentní shromáždění Rady Evropy od roku 2019. Jako člen sociálně demokratické strany je členem Skupina socialistů, demokratů a zelených. V současné době je členem Výboru pro plnění závazků a závazků Členské státy Rady Evropy (Monitorovací výbor) a Podvýbor pro Střední východ a arabský svět. Vedle Nigel Evans z Spojené království, slouží jako shromáždění spoluzpravodaj na krocan.[3]

Práva Romů

Thomas Hammarberg se věnuje posilování práv Sinta a Romů[4] v Evropě, o které se domnívá, že jsou „hanebně vadné“. V řadě projevů a prohlášení Hammarberg aktivně usiluje o zlepšení životních podmínek pro největší menšinu v Evropě a kritizuje znepokojivou úroveň rasismus zaměřené na tyto lidi. Hammarberg vykresluje jasný obraz situace; například ve své poslední zprávě o Itálii ostře kritizuje italské úřady ohledně jejich zacházení se Sinti a Romy.

V roce 2010 zveřejnil Hammarberg komplexní poziční dokument o situaci v oblasti lidských práv v roce 2006 Sinti a Romové, ve kterých zdůraznil potřebu jednotného a komplexního programu zaměřeného na zlepšení situace a varoval, že „dnešní rétorika proti Romům je alarmující podobná té, kterou používali nacisté před zahájením masových vražd“.

Dne 27. února 2012 vydal komplexní zprávu o situaci Romů a cestující v Evropě,[5] zdůrazňuje, že v mnoha evropských zemích jim stále upírá základní lidská práva a trpí do očí bijícím rasismem.

Ve zveřejněném dopise německému kancléři Angela Merkelová sahající až do roku 2009, Hammarberg požaduje zastavení deportací do Kosovo zejména s tím, že ti, kteří jsou tam deportováni, jsou vystaveni politickému pronásledování a jsou nuceni žít v táborech. Toto „naléhavé doporučení“ zopakoval o rok později v dopise tehdejšímu německému spolkovému ministru vnitra Thomasovi de Mazière. Zvláštní výbor organizovaný Hammarbergem označil romský tábor v Kosovu za „humanitární katastrofu“. Komisař pro lidská práva také ostře kritizoval francouzskou masovou deportaci Romů v roce 2010.

Za svou odolnost a vášeň v otázce práv Romů byl Thomas Hammarberg oceněn Dokumentačním a kulturním centrem a Ústřední radou německých Sintů a Romů a Nadací Manfreda Lautenschlaegera s Evropská cena občanských práv Sintů a Romů v Berlíně dne 3. dubna 2012.

Publikace

Hammarberg široce publikoval o různých otázkách lidských práv, zejména o EU práva dítěte, uprchlická politika, menšinové problémy, xenofobie, islamofobie, Romové práva, LGBT práva v Evropě[6] stejně jako mezinárodní záležitosti a bezpečnostní. Je také dobře známý svými prezentacemi a přednáškami o lidských právech na různých mezivládních a akademických institucích. Jako komisař publikoval na webových stránkách instituce řadu článků „Viewpoint“ o otázkách lidských práv v Evropě.[7] Pravidelně publikuje komentáře zaměřené na hlavní otázky lidských práv.[8]

Během svého mandátu komisaře Rady Evropy pro lidská práva navštívil Hammarberg a zveřejnil zprávy o téměř všech 47 členských státech Rady Evropy.

Uznání

9. března 2012 Hammarberg obdržel Amnesty International Židle jako odměna za jeho působivé výsledky v oblasti lidských práv. Předsedu Amnesty pořádá Amnesty International Flanders a Univerzita v Gentu, Belgie.

Reference

  1. ^ [1] Archivováno 9. července 2010 na adrese Wayback Machine
  2. ^ „Thomas Hammarberg se připojil k MDAC jako čestný prezident“. Centrum advokacie pro mentální postižení. 2. dubna 2012.
  3. ^ Monitory vítají rozhodnutí Ústavního soudu v Turecku a propuštění bývalého poslance Parlamentní shromáždění Rady Evropy, tisková zpráva ze dne 7. října 2019.
  4. ^ [2] Archivováno 17. ledna 2012, v Wayback Machine
  5. ^ „Lidská práva Romů a kočovníků v Evropě“ (PDF). Coe.int. Citováno 4. listopadu 2014.
  6. ^ „Diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity v Evropě“ (PDF). Coe.int. Citováno 4. listopadu 2014.
  7. ^ [3] Archivováno 21. Srpna 2006 v Wayback Machine
  8. ^ „Vládní představitelé narušují spravedlnost, když zasahují do jednotlivých soudních případů“. Commissioner.cws.coe.int. Archivovány od originál dne 16. ledna 2014. Citováno 4. listopadu 2014.

externí odkazy

Předcházet
Martin Ennals		 Generální tajemník Amnesty International
1980–1986		Uspěl
Ian Martin
Předcházet
Álvaro Gil-Robles		 Evropská rada Komisař pro lidská práva
2006–2012		Uspěl
Nils Muižnieks