Centrum advokacie pro mentální postižení - Mental Disability Advocacy Center

Centrum advokacie pro mentální postižení
Logo MDAC
ZkratkaMDAC
Formace2002
TypNevládní organizace
Hlavní sídloBudapešť, Maďarsko
Obsluhovaný region
Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Keňa, Rusko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Uganda, Zambie,
Klíčoví lidé
Thomas Hammarberg (Čestný prezident), Felicity Callard (předsedkyně), Oliver Lewis (výkonný ředitel)
Personál
14
webová stránkawww.mdac.org

The Centrum advokacie pro mentální postižení (MDAC) je mezinárodní lidská práva organizace založená v r Maďarsko v roce 2002. Sídlo společnosti je v Budapešť.[1]

Popis

Centrum pro prosazování mentálního postižení (MDAC) je mezinárodní organizace pro lidská práva, která podporuje práva dětí a dospělí s mentálním a psychosociálním postižením (duševní zdraví).

MDAC používá zákon k propagaci rovnost a sociální zařazení prostřednictvím strategických soudních sporů, obhajoby, výzkumu a monitorování a budování kapacit.

MDAC funguje na celosvětové i regionální a domácí úrovni v Evropě a Africe.[2]

Dějiny

MDAC byl založen The Open Society Foundations (OSF) a jako nadace byl zaregistrován budapešťským hlavním soudem (registrační číslo 8689) v listopadu 2002. MDAC má statut participace s Evropská rada, a byl jí udělen zvláštní konzultativní status s Hospodářská a sociální rada OSN v roce 2011.[3] MDAC je členem Platformy základních práv EU Agentura Evropské unie pro základní práva.

Předsedové představenstva: duben 2015 -: Phillippa Kaufmann QC [místopředseda Peter Chivers].

Březen 2011 - březen 2014: Dr. Felicity Callard.

Do března 2011: Prof Peter Bartlett.

Příjemci

Lidé s mentálním a psychosociálním postižením (s mentálním postižením) jsou vyloučeni z ekonomických, občanských, sociálních a politických práv, včetně práva na vzdělání, zdraví a volební právo. Podle zákona jim byla také odepřena osobnost a mohou být proti své vůli umístěni do ústavů.

Cíle

Cíle MDAC se zaměřují na práva lidí s intelektuálním, vzdělávacím a psychosociálním (duševním) postižením na to, aby nebyli zneužíváni, aby byli osobami uznanými zákonem a měli přístup ke spravedlnosti, žít v komunitě, vzdělávat se a součástí společnosti.

- osvobození od špatného zacházení: aby lidé se zdravotním postižením nebyli izolováni od zbytku společnosti ani aby nebyli vystaveni fyzickým a chemickým omezením a aby s nimi bylo zacházeno pouze s jejich souhlasem.

- způsobilost k právním úkonům: pro osoby se zdravotním postižením mít právo na vlastní výběr chráněné zákonem.

- komunitní život: pro osoby se zdravotním postižením mít zákonné právo žít v komunitě a právně vymahatelnou volbu, kde a s kým budou žít.

- inkluzivní vzdělávání: pro děti, mládež a dospělé se zdravotním postižením mít zákonné právo vzdělávat se a učit se spolu se zbytkem komunity, a nikoli segregovat.

- politická účast: pro osoby se zdravotním postižením mít volební právo a být volen a být jim při tom poskytována pomoc.

Činnosti

Mezi ně patří vytváření progresivní jurisprudence a právní reformy, posilování postavení osob se zdravotním postižením a prosazování participativní politiky podporované výzkumem.

- ochrana práv osob se zdravotním postižením před soudy Evropa a Afrika, precedens na Evropský soud pro lidská práva a další soudy, školení právníků a poskytování právního poradenství a zastupování.

- prosazování spojení s vládami za účelem reformy a provádění právních struktur, vykonávání role hlídacího psa, přezkoumávání opatření OSN a EU stejně jako vlády a monitorovací orgány, aby se zabránilo mučení a špatnému zacházení.

- práce na místní úrovni s cílem zapojit, posílit a vyškolit osoby se zdravotním postižením, aby se podílely na získávání jejich vlastních práv.

- výzkum porušování lidských práv

Úspěchy

Od roku 2002 dosáhl MDAC následujících cílů:

- ukončení praxe klecových lůžek: v roce 2003 MDAC provedl v České republice, Maďarsku, na Slovensku a ve Slovinsku výzkum týkající se používání klecových lůžek v těchto zemích. Klecová lůžka jsou prostředkem pro omezování a zadržování dospělých a dětí používaným v mnoha ústavech pro duševní zdraví a v sociálních zařízeních. Přímým výsledkem práce MDAC bylo, že Maďarsko zakázalo jejich používání ve všech ústavech, Česká republika a Slovensko zakázalo jejich použití v ústavech sociální péče. Ve Slovinsku se stále používá jen velmi málo, pokud vůbec nějaké.

- vytvoření progresivní judikatury v oblasti lidských práv: MDAC zvítězil v případech u Evropského soudu pro lidská práva, což otevřelo cestu dalším výzvám v politických a sociálních postojích k péči o lidi s mentálním a psychosociálním postižením. V důsledku toho loboval za reformu zákonů o poručníctví a právo být právně uznán jako osoba ve střední a východní Evropě a v Rusku. Stanev v Bulharsku (2012), se týkala dlouhodobého umístění, mučení a špatného zacházení s mužem s diagnózou duševní nemoci v ústavu pro péči o vzdálené osoby jeho opatrovníkem. Neměl možnost se právně odvolat proti rozhodnutí u bulharských soudů.[4][5] Bylo to poprvé, co Soud v případě zdravotního postižení shledal porušení článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech (zákaz mučení). Bylo to také poprvé, co soud zjistil, že osoba v ústavu sociální péče byla nezákonně zadržena. Shtukaturov v Rusko (2008), se týkalo zadržení muže s diagnostikovanou schizofrenií.[6] Byl podroben opatrovnictví, aniž by byl o rozhodnutí informován. Jeho opatrovník protiprávně umožnil jeho zadržení v psychiatrické léčebně po dobu sedmi měsíců bez soudního přezkumu a proti jeho vůli byl násilně injekčně podán psychiatrický lék. MDAC podal jeho případ k Evropskému soudu pro lidská práva a vyhrál.

- právo na vzdělání: v roce 2008 MDAC vyhrál mezinárodní případ v rámci Evropské sociální charty (MDAC proti Bulharsku) jménem až 3000 bulharských dětí s mentálním postižením - první případ práva dítěte na vzdělání ve východní Evropě.[7][8]

- volební právo: Kampaň MDAC „Zachraňte hlasování“ vyústila v Benátskou komisi, skupinu odborníků na ústavní právo, podporující všeobecné volební právo pro zdravotně postižené osoby.[9]

- v roce 2013 byl MDAC dlouhodobě zařazen na Cenu Václava Havla za lidská práva.[10]

- V roce 2014 vydal MDAC po své průkopnické první zprávě zveřejněné v roce 2003 zprávu o klecových lůžkách v České republice.[11] To bylo pokryto Lancet Psychiatry.[12]

Viz také

Reference

  1. ^ „MDAC - Központ a Mentális Sérültek Jogaiért Alapítvány“. Adhat.hu (v maďarštině). Citováno 2016-02-17.
  2. ^ „About | MDAC“. Mdac.info. Citováno 2016-02-17.
  3. ^ „Seznam nevládních organizací s poradním statusem u Hospodářské a sociální rady k 1. září 2011“ (PDF). Csonet.org. Citováno 2016-02-17.
  4. ^ "Stanev v Bulharsku | MDAC". Mdac.info. Citováno 2016-02-17.
  5. ^ „Stanev v Bulharsku“. Interights. Citováno 2016-02-17.
  6. ^ „HUDOC - Evropský soud pro lidská práva“. Hudoc.echr.coe.int. Citováno 2016-02-17.
  7. ^ „Centrum pro prosazování mentálního postižení v. Bulharsko: (č. 41/2007, Evropský výbor pro sociální práva): Analýza a doporučení“ (PDF). Crin.org. Citováno 2016-02-17.
  8. ^ „La Charte sociale européenne“ (PDF). Coe.int. Citováno 2016-02-17.
  9. ^ „そ っ け な く な っ た 彼女 の 浮 気 調査 結果 探 偵 体 験 秘 話“. Savethevote.info. Citováno 2016-02-17.
  10. ^ https://web.archive.org/web/20140506005710/http://www.assembly.coe.int/vaclav-havel-human-rights-prize/. Archivovány od originál 6. května 2014. Citováno 3. října 2013. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  11. ^ "Klecová lůžka a nátlak v českých psychiatrických zařízeních". MDAC. 2014-06-30. Citováno 2016-02-17.
  12. ^ [1]

externí odkazy