Perishers - The Perishers

Perishers byl dlouhodobý britský komiks o skupině sousedských dětí a psu. Bylo vytištěno v Denní zrcadlo jako denní pás a poprvé se objevil 19. října 1959. Po většinu svého života to napsal Maurice Dodd (25. října 1922 - 31. prosince 2005), a byl čerpán Dennis Collins až do svého odchodu do důchodu v roce 1983, po kterém to bylo čerpáno Dodd a později Bill Mevin. Když Dodd zemřel, pás pokračoval několika týdny nevyřízených nepublikovaných pásů a několika dotisky až do 10. června 2006. Pás se poté vrátil do Daily Mirror, opět jako dotisky, dne 22. února 2010,^[1] výměna Pooch Café.

Mnoho Perishers proužky jsou polyptychy —Jediný souvislý obrázek na pozadí je rozdělen na tři nebo čtyři panely a znaky se po něm pohybují z panelu na panel. Příběh je zasazen do poměrně fádního fiktivního města Croynge (někdy hláskovaného Crunge), což je zjevně a Jižní Londýn čtvrť. Jméno je a portmanteau z Croydon a Penge. Umístění, jak je znázorněno, často připomíná průmyslové severní město a může mít své kořeny v tom, jak se Croydon objevil v padesátých letech minulého století. Zejména Collinsova kresba dává městu podrobnou, realistickou architekturu a konzistentní geografii.

První pás od 19. října 1959.

Tematicky pás čerpá nostalgie pro zážitky z dětství a často má statickou, téměř limbu podobnou atmosféru, podobným způsobem jako její doprovodný pás v Denní zrcadlo, Andy Capp. Hlavní postavy do značné míry existují nezávisle na „reálném světě“ a dospělí jsou vidět jen zřídka; například každý rok Perishers pokračují Dovolená ale vždy je vyhodí z vlaku domů a nutí je kráčet a přijet domů o několik týdnů později (vtip o tom, jak krátká scéna čas komiksu může trvat několik týdnů, pokud je řečeno v denních splátkách), ale bez zdánlivých následků.

Hlavní postavy

Wellington

Sirotek, který žije sám se svým velkým psem Bootem. V počátcích pásu žili v betonové trubkové části o průměru přibližně 3 metry na zdánlivě opuštěném stavitelském dvoře. V roce 1966 se s Bootem přestěhovali do malé železniční stanice, kterou uzavřela Buková sekera a od té doby tam žijí. Wellington má svou přezdívku ze svých ochranných známek Wellington Boots - nemůže si dovolit pořádné boty. Pojmenoval svého psa Boot, aby šel s Wellingtonem.

Wellington je docela slavnostní intelektuál a je dán filozofickým myšlenkovým směrům. Může být také docela vynalézavý - zdá se, že se živí prodejem ručně vyráběného dřeva kočárky a krást jídlo ze soucitných místních obchodů nebo spletité plány na vytvoření náhlých davů, aby oslavili své narozeniny 25. října (což byly shodou okolností narozeniny Maurice Dodda). Wellington může být také trochu znepokojivější, vždy znepokojen tím, že svět bude směřovat nasedni na Rooneyho (stojan a zřícenina). Za ta léta se obával, že se svět ucpává špínou, že lidé mohou být rozdrceni tíhou vzduchu nad jejich hlavami a že každý nový rok může být stejný starý rok recyklovaný, aby se ušetřily peníze. Ve skutečnosti na tom může být něco; Wellington (na rozdíl od jiných komických postav^{[Citace je zapotřebí ]}) si všiml, že se zdá, že on a jeho přátelé nikdy nezestárli. Při těch vzácných příležitostech, kdy se rozveselí, se obvykle objeví malý dešťový mrak, který mu tlumí náladu.

Boot

An Starý anglický ovčák který žije se svým chlapcem, Wellingtonem. Boot je obecně přívětivý a příjemný charakter, který je věnován fantazijním a snění. V tomto ohledu je Boot britským ekvivalentem Snoopy od Charles M. Schulz je Arašídy pás. Boot je také přesvědčen, že je ve skutečnosti anglickým pánem z 18. století, který byl očarován psem cikán děvče (jak říká) Věděl jsem, že jsem si měl koupit ty zatracené věšáky na prádlo!) - pásek příležitostně naznačuje, že je to ve skutečnosti pravda, na rozdíl od jiné fantazie. Jako pán požaduje, aby s ním bylo zacházeno s úctou, a často to Wellingtonovi říká do očí. Wellington bohužel slyší jen štěkot. Wellington si myslí, že Boot je líný a měl by si pomáhat s domácími pracemi, ale Bootovi se obvykle podaří najít způsob, jak „náhodně“ pokazit věci v naději, že už nebude požádán. Nesnáší koupele a jeho boje s Wellingtonem se obvykle mění v epické bitvy. Bootovo oblíbené jídlo se zdá být spojením klobás a jeho pokusy konzumovat je před Wellingtonem jsou základem mnoha epizod.

Boot byl původně nakreslen krátkým ocasem (při jedné příležitosti se setkal s ovčáckým psem a po vyslechnutí jména se rozhodl nazvat jeho vlastním ocasem Fred), ale Maurice Dodd později zjistil, že ocasy skutečných staroanglických ovčáků jsou ukotveny a takže v průběhu několika let Collins vytáhl ocas kratší a kratší, dokud úplně nezmizel - Boot stále vypadá úplně bílý, pro toto plemeno vzácný.

„Kdo je Matka Boot?“ byla dlouhotrvající záhada, dokud čtenář neinformoval Wellingtona, že Bootova matka byla pojmenována „Cherry Blossom“. („Cherry Blossom“ je známá značka laků na boty a boty).

Marlon

Marlon je přívětivý, ale není příliš bystrý. To jeho ambice neutlumilo; je nadšený a často se snaží vymyslet. Skutečnost, že většina jeho vynálezů - oheň, kolo, kůň a vozík a tak dále - již byl vynalezen, ho to neodradilo, protože cítil, že pomalu doháněl. Tvrdil také, že vynalezl „mikro-stetho-deeposkop“ - údajně špičkový technologický nástroj pro sondování hluboko pod zemským povrchem, který se ale ve skutečnosti ukázal jako kus rozbitého zrcadla přivázaného k noze židle.

Jeden z jeho kulinářských vynálezů udělal šplouchnutí - doslova: palec tlustý kečup sendvič (následně přejmenován na sendvič kečupu o tloušťce 2,5 cm, když se Marlon rozhodl jít metricky). Dotyčný rozruch nastal, kdykoli se kousl do jednoho, způsobený obrovským údolím kečupu, které zasáhlo kohokoli, kdo stál poblíž. Kečupový sendvič se používá jako opakující se roubík, příležitostně nahrazený jinými druhy náplně pro rozmanitost.

Marlon také sní o tom, že se stane buď mozkem chirurg (který je napsán chirurg brane v jeho řeči balónky), nebo „kluk wot jde dolů stoky ve velkých gumových botách "- považuje obě kariéry za stejně prestižní. Mezitím utratí své kapesné za Wellingtonovy kočárky, což obvykle vyústí v bitvu mezi Wellingtonovými přesvědčovacími schopnostmi a touhou Maisie, aby na ni utratil peníze."

Maisie

Rozkošná holčička - alespoň podle ní. Ve skutečnosti je panovačná a tyranka, s tendencí k násilí, pokud se nedostane vlastní cestou, a výkřik, který může omráčit červotoč. Bojí se jí hmyz a pavouci; při jedné příležitosti, když jí Wellington řekne, že pole, kterým procházejí, může obsahovat tisíce skrytého hmyzu, je příliš vyděšená, než aby se mohla pohnout.

Přesvědčila sama sebe, že je do Marlona zamilovaná, a nadále ho pronásleduje navzdory jeho neustálému odporu - jejich vztah byl popsán jako jednostranný milostný trojúhelník. Představuje si sebe a Marlona jako hrdinku a hrdinu a romantický román - odvážně jako jestřáb, ona měkká jako holubice. Ve skutečnosti je samozřejmě tvrdá jako hřebíky a on silný jako prkno.

Další její povahovou vlastností je záliba v papírových pytlích (a jejich obsahu). Je to obvykle Wellington, kterému se právě podařilo seškrábat dost peněz na sladkosti nebo ryby a hranolky, které pak musí skrýt, aby šelest nepřitáhl Maisie, která se, jako by odnikud, objeví, aby se zeptala: „Potřebuji s tím nějakou pomoc papírový sáček?"

Maisie se podobá Lucy van Pelt u Charlese Schulze Arašídy pás. Britská herečka Maisie Williams byl pokřtěn Margaret, ale vždy byla známá jako Maisie, podle postavy.^[2]

Baby reptání

Batole, pravděpodobně pojmenované po postavě „Baby Dumpling“ v komiksu USA blondýna. V počátcích stripu nemluvil, protože věděl, že jakmile začne, bude od něj očekávat, že bude mluvit pořád. Když konečně začal mluvit, udělal to úplně dovnitř malá písmena.

V raných dobách pásu nebyl v souvislosti s ostatními postavami, ale později se ukázalo, že je Maisieho mladší bratr ( retcon - v dřívějším pruhu Maisie odkazovala na rodiče Baby Grumpling, jako by nebyli její vlastní). Myslel si, že škola je vězení, ze kterého byli každý večer dočasně propuštěni starší Perishers. Vykopává spoustu otvorů, které vždy obviňuje z červů (významná část jeho stravy) nebo krtků. Rád si s tím vytváří neplechu vesmírný zásobník, nebo vložením hmyzu do zásuvky Maisie na spodní prádlo, když se nepustí do nějakého nepravděpodobného obchodního podniku nebo jiného (obvykle spojeného s červy; například vynalezl wormburger, ačkoli nikdo kromě Wellingtonu jej nikdy nekoupil a Wellington ne zpočátku věřit, že to v sobě mělo skutečné červy).

S novým dítětem často diskutuje o filozofii (an neviditelná postava v kočárku). On je také často viděn zpochybňovat věrohodnost pohádek nebo říkanek číst Maisie, zatímco ve stejné době demolovat budík nebo jiné předměty pro domácnost. Jeho Medvídek Rád (zkráceně „Rád, můj medvěd s křížovýma očima ") příležitostně vystupuje.

Opakující se znaky

Ne všechny tyto postavy se objevily ve stejných časových obdobích

• Kraby: Obyvatelé korýšů v přímořském skalním bazénu, které Boot každoročně navštěvuje během letních prázdnin Perishers. Někteří krabi věří, že Bootovy oči, které se na ně každoročně dívají, jsou mystickou návštěvou - „Oční bulvy na obloze“ - a tuto víru využívá kazatelský krab, který používá svůj vzhled jako záminku k vymáhání peněz od svého sboru. Proti jeho úsilí stojí vždy vědecký krab, který se neustále pokouší vymyslet zařízení, které by prorazilo hladinu bazénu a zkoumalo, jaké jsou „Oční bulvy“, navzdory protestům kazatele, že „vykreslí strukturu bazénu“. Konflikt obvykle končí celoplošným krabím bojem a Boot nezůstává o nic moudřejší, pokud jde o chování korýšů. Jeden z krabů obvykle tvrdí, že něco je „špatné pro zdraví“.
• Prostá Jane: přítel Maisie, často viděný prodávat lektvary a tonika z domácího stánku.
• Fiskální Yere: syn milionáře, který si vždycky stěžuje na problémy s bohatstvím, a přitom si zachovává svůj návyk na čokoládové doutníky kvůli mrzutosti ostatních.
• Fred Beetle and the Caterpillar: pár hmyzu, se kterým se Boot často setkal. Fred je socialista, který podle všeho vychází z Freda Kiteho Jsem v pořádku Jacku. Zvyk kouření řetězů Caterpillar zastavil jeho růst a zabránil mu metamorfóza do motýla. To je stejně dobře, protože nemá rád výšky.
• Adolf Kilroy: želva ve tvaru německé přilby z druhé světové války. Myslí si, že je reinkarnací Adolf Hitler a promluví Fraktur. Někdy se spojí s Fredem Beetlem a Caterpillar ve snaze svrhnout Boota, ale skutečnost, že Boot je mnohem větší, je vždy porazí. Tato postava se naposledy objevila v létě 1983 a říká se o ní při jeho převzetí v roce 1984 Denní zrcadlo že Robert Maxwell, Čech, jehož rodina byla během války zavražděna nacistickými německými jednotkami, namítal proti postavě Kilroye, která se objevila v pásu.
• B. H. (Kalkata) se nezdařilo: laskavě indický krvavý pes který ztratil čich při nešťastné události se slonem naplněným kari který explodoval v poledním slunci. B. H. jednoho dne doslova narazil na Boota a od té doby jsou dobří přátelé, navzdory častým pokusům B. H. ukrást Bootovy kosti z masa. Jedním z podivných prvků pásu je tvrzení společnosti B.H., že je reportérem „The West Crunge Clarion and Dubious Advertiser“, což je nízký rozpočet a nižší úroveň místních novin. Má novinářské ucho pro přitažlivý nadpis, ale jeho kariéru může brzdit jeho neschopnost vzpomenout si, jak vytvořit písmeno „b“.
• Tatty Oldbitt (přítel námořníků): přehnaně milostná žena baset kdo rád pronásleduje námořníky - i když právě to má v úmyslu dělat pokud jednu chytí, je pravděpodobně nejlépe neprozkoumána. Z času na čas také pronásleduje Boota, ale protože se považuje za lorda, nikdy se s ním nedostane příliš daleko a často místo toho skončí s B.H.
• Špinavý McSquirty: nejšpinavější chlapec ve městě, vždy doprovázený mrakem letí. Podobá se Prasečí pero u Charlese Schultze Arašídy pás.
• Bratranec Worsoff: neviditelná postava. Bratranec Dirty McSquirty je pověstný „člověk, který je na tom hůř než vy“. Žije v kanále a Dirty k němu mluví skrz odtokové kryty.
• Chudá dívka: dívka, která obtěžuje Wellingtona neustálými příběhy o chudobě, přestože má působivý kožich a tvrdí, že má domácnost plnou stejně chudého personálu.
• Beryl Bogey: velká a fyzicky zastrašující dívka, nebo možná gorila, jejíž přítomnost je u Maisie nohejbal tým jim dává možnost doslova rozbít opozici. Její idol je King Kong.
• Kočka: nejmenovaná kočka, kterou nedávno přijal Wellington, k Bootově zlosti. Kočka a Boot jsou zapojeni do permanentní bitvy o rozum.
• Zlatá rybka: další nový Wellingtonův mazlíček. Uvažuje o filozofii při plavání ve své malé misce.
• Vodní šnek: nejnovější příjezd, koupený Wellingtonem k vyčištění misky zlaté rybky. Šnek to považuje za ponižující práci.

Chyťte fráze

Toto je částečný seznam frází vytvořených nebo populárních Perishers.

• "Rychlejší pruhy "- Wellingtonův velký prodejní bod pro kočárky, který se snaží přesvědčit Marlona, ​​aby koupil. Stal se způsobem, jak popsat jakýkoli zbytečný nebo lehkomyslný doplněk k produktu."
• „GRONFF !!“ - Zvuk Boota, který pohltil něco chutného, ​​často něco určeného pro jinou postavu, kdysi obsah ptačího stolu. Používá se také někdy, když jedí jiné postavy.
• „Parazit! Trockij! Marmit!“ - Urážky na sebe vrhaly brouka a housenku, kdykoli se rvaly, což je často. Marmite není samozřejmě platnou urážkou, ale končí „-ite“.
• „Vilson Kepple und Betty!“ - Oblíbený výkřik želvy Kilroy. Vychází to z hudebního sálu Wilson, Keppel a Betty.
• „Potřebujete s tím papírovým pytlíkem nějakou pomoc?“ - Maisie dokáže detekovat otevření sáčku brambůrky zdaleka, téměř okamžitě se objevující, aby pomohla s konzumací obsahu, vyslovila tuto frázi, jakmile dorazila.
• „Yeuk !!“ - Marlonova reakce na Maisieiny vytrvalé romantické zálohy. Reaguje na ni tak často, že se Maisie vlastně Marlona zeptala: „Je„ yeuk “jediné slovo, které znáš?“
• „Ratbag“ - oblíbená urážka dětí. Nepřítomný v raných dobách proužku se rychle stal základem. Maisie má toto slovo obzvlášť ráda a neustále ho používá k označení Marlona.
• „Berk“ - konečná odpověď New Baby na cokoli, co na to řekla Baby Grumpling. Mohlo by to být vykládáno tak, že mu říkáte Berk, ale je zamýšlen jako dětský hluk.^[3]

Závěrečný pásek a redakční komentář

Na internetu se objevil finální, speciálně nakreslený pás Daily Mirror 'Komiksová stránka v sobotu 10. června 2006. Pás zobrazuje siluetové postavy Maisie, Baby Grumpling, Wellingtona, Boot a Marlona, ​​jak kráčejí ulicí do západu slunce. Wellington říká: „No, milí čtenáři, trvalo vám téměř padesát let, než jste nám viděli záda. Při loučení doufáme, že si nás budete pamatovat s aféršunem, který k vám cítíme.“ Tón pruhu připomíná Charles M. Schulz je konečné Arašídy proužek, ze kterého se inspiroval proužek Perishers.

Pás byl původně nahrazen krátkodobým Ronaldinho, v té době probíhající Světový pohár. Po turnaji Američan Pooch Cafe se objevila jako trvalejší náhrada.

Letničky

Pravidelné sbírky pásu byly vydávány v knižní podobě. První kniha Perishers byla vydána ve Velké Británii v roce 1963, často označovaná jako „Meet the Perishers“, ale ve skutečnosti měla jen název „The Perishers“. Druhé číslo s názvem „The Perishers Strike Again“ bylo vydáno o dva roky později v roce 1965. Další čísla pak byla většinou vydávána rychlostí dvou ročně, počínaje rokem 1968 (s výjimkou tří vydaných v roce 1972 a jednoho v letech 1974, 1975) , 1976 a 1977). Bylo vydáno celkem 27 ročníků, poslední byl publikován v roce 1981.

V roce 1974 byla kromě běžné knihy vydána souhrnná sbírka dříve publikovaných pásů, následovaná dvěma dalšími souhrnnými sbírkami v letech 1975 a 1976.

Dotisky

Po téměř čtyřleté mezeře se původní komiksový pás vrátil do Denní zrcadlo jako dotisky, dne 22. února 2010 kvůli populární poptávce.

Animace

V roce 1979 vyrobilo 20 pětiminutových animovaných krátkých filmů představujících postavy pásu Bill Melendez Productions (shodou okolností stejné studio za Arašídy animované speciály) pro BBC.

LP deska

Kolem roku 1980 LP album s názvem PESTRATELÉ ZPÍVAJÍ! (DOBŘE TŘÍDIT) byl vydán společností Response Records. Texty, které napsal Maurice Dodd, a hudba, kterou napsal Trevor Evan Jones. Instrumentální verze finální skladby „Je skvělé být dítětem“ byla také tématickou hudbou pro animovanou televizní verzi. Doddův oficiální web tvrdí, že bylo napsáno 12 písní, ale hotové album obsahovalo pouze 10 skladeb. To představovalo vyprávění od Bernard Cribbins a také kredity Nicky James a Barbara Sexton s vokály.

Seznam skladeb

Strana 1:

1. Ole Boot and Me (Wellington)
2. Battle of Vindaloo (B.H. Calcutta) *
3. Pervided I Get My Way (Maisie)
4. Oční bulvy na obloze (krabi) *
5. Snění (Wellington)

Strana 2:

1. Boot (Boot) *
2. Alespoň jsme se navzájem (Wellington)
3. Speed ​​Demon (Marlon)
4. Für Adolf (Adolf Kilroy)
5. Je skvělé být dítětem (všechny děti)

• Texty tří (*) známých písní najdete na oficiálních webových stránkách Dodd pod „The Battle of Vindaloo“, „A Crabby Lament“ a „The Song of Boot“.

Kompilace, ročenky a knihy

• Collins, Dennis (1965), Perishers znovu udeří, Denní zrcadlo, vyvoláno 13. února 2019
• Collins, Dennis; Dodd, Maurice (1970), The Perishers: osmá kniha jejich kreslených dobrodružství, I.P.C. Noviny, ISBN  978-0-600-36961-5
• Collins, Dennis; Dodd, Maurice (1971), Perishers, Daily Mirror Books, ISBN  978-0-600-36980-6
• Collins, Dennis; Dodd, Maurice (1972), Perishers, Daily Mirror Books, ISBN  978-0-600-37009-3
• Collins, Dennis; Dodd, Maurice (1974), Souhrnný program PerishersKnihy „Daily Mirror“, ISBN  978-0-85939-031-6
• Collins, Dennis; Dodd, Maurice (1975), Souhrnný program Perishers / č. 2, Zrcadlové skupinové knihy, ISBN  978-0-85939-046-0
• Collins, Dennis; Dodd, Maurice (1976), Souhrnný program Perishers, Zrcadlové skupinové knihy, ISBN  978-0-85939-067-5
• Dodd, Maurice; Collins, Dennis (1979), Spektakoloru PerishersZrcadlové knihy, ISBN  978-0-85939-169-6
• Dodd, Maurice; Collins, Dennis, 1951- (1980), Kniha Perishers, Zrcadlo, ISBN  978-0-85939-235-8CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
• Dodd, Maurice; Collins, Dennis (1983), Souhrnný program PerishersZrcadlové knihy, ISBN  978-0-85939-389-8

• Dodd, Maurice; Collins, Dennis, 1951- (1981), Příběh ocasu _ nebo Život a doba Boota psa, Zrcadlo, ISBN  978-0-85939-240-2CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)

Reference

externí odkazy

• Neoficiální Perishers strana - Toto má nějaký užitečný popisný materiál, ale nekvalitní obrázky.
• Perishers komiksů na Zrcadlo online