Temný příbytek - The Dark Abode - Wikipedia

Temný příbytek
The dark abode.jpg
AutorSarojini Sahoo
Originální názevGambhiri Ghara (ଗମ୍ଭିରି ଘର)
Cover umělecEd Baker
ZeměIndie
JazykAngličtina
ŽánrRomán
VydavatelKomunikace v indickém věku, Knihy Amazon Kindle
Datum publikace
2008
Typ médiaTisk (brožovaný), elektronická kniha
ISBN978-81-906956-2-6

Temný příbytek je kolážová prezentace jižní Asie feministka romanopisec Sarojini Sahoo Román a americký skica 23 básníků a malířů Eda Bakera, které se zabývají terorismem, kterému lidé často čelí od mikrosféry po makrosféru.[1]

Shrnutí spiknutí

Román začíná zpochybňováním pouhé tělesnosti vztahu mezi mužem a ženou, ale poté přenáší čtenáře do vyšších rovin platonické lásky. Ústřední postavou románu je Kuki, hinduistická žena z Indie, která se zamiluje (a poté vstane) do lásky s muslimský umělec z Pákistán. Neobvyklost sociokulturního pozadí těchto dvou postav je jemně vykreslena Sahoo citlivě a přesvědčivě. Čtenáři se seznámí se dvěma sadami rolí, které hraje Kuki; milence a manželky. Sahoo jemně vyvažuje tyto dvě role a současně zdůrazňuje převahu manželky v pragmatickém světě. Román však není jen milostným příběhem. Ačkoli je láska součástí románu, zabývá se mnohem širším tématem: prozřetelností ženy v Indii. Současně také zobrazuje příběh o tom, jak se z zvráceného člověka postupem času stává dokonalý muž. Zabývá se také vztahem mezi „státem“ a „jednotlivcem“ a dochází k závěru, že „stát“ představuje nálady a přání vládce, a proto se „stát“ ve skutečnosti stává formou „jednotlivce“. . Dále se zabývá širším pohledem na terorismus a státem podporovaný anarchismus.[2]

O náčrtcích

Baker's Uma je sbírka skic hinduistické bohyně, známá také pro ženskou moc. Podle Bakera mají náčrty svou genezi jako obrazy ve snu. Uma je pro něj symbolem mnoha věcí, které nám dělají radost ze života. O tom, jak jsou tyto obrazy realizovány, se umělec přiznává, že si není jistý. „Jen sleduji a čekám, až se něco stane ... a vždy se něco stane,“ říká.[3]V Saimdarua Lahiri se říká, že Uma je zdrojem veškeré energie ve vesmíru a kvůli ní; Shiva dostane všechny své síly. Ona je často líčena jako polovina Shiva, nejvyššího boha, a ona je také hlavním symbolem ženská sexualita. Její jméno odkazuje na to, že se narodila jako dcera Himavana (Himálaj ), pán hor. Krásná, jemná a mocná choť Shivy, matky Ganéša a Kartikeya ). Spolu s Sarasvatí a Lakshmi, zahrnuje jejich síly a vyzařuje klidnou, klidnou krásu a poskytuje klid uvnitř. Uma je symbolem mnoha ušlechtilých tradičních (Hind ) ctnosti: plodnost, manželská blaženost, oddanost manžela, askeze a moc. Odkazuje na symbol časné ženské síly a energie. Formálně známá jako bohyně Uma, dáma hor, ukazuje nám, jak vyvážit mnoho aspektů našeho života. Krásná a (neškodně) silná, je také známá jako Shakti, Parvati (choť z Shiva ), Ambika, Annapurna, Bhairavi, Candi, Gauri, Durga, Jagadmata (Matka světa), Kali, Kanyakumari, Kumari, malíř Mahadevi a Shyama.[4]

O autorovi

Sarojini Sahoo je indická feministka a autorka. Svoje povídky a romány obvykle píše v urijštině a kritické eseje v angličtině. Byla zařazena mezi 25 výjimečných žen v Indii anglickým časopisem „Kindle“ v Kalkatě. .[5] Kromě toho, že je vysokoškolskou profesorkou, je v současné době asistentkou editora v anglickém časopise Indian Age. Dr. Sahoo má také blog „Sense & Sensuality“, kde diskutuje o svých nápadech sexualita, spiritualismus, literatura a feminismus. Vydala 24 knih; čtyři v angličtině a 20 v urijštině. .[6]

O malíři

Ed Baker je aktivní v mnoha uměleckých médiích od kresby přes psaní až po sochařství. Sám sebe popisuje jako sám sebe a nepatří k žádným „školám“ v médiích, ve kterých pracuje.[7] Baker v zásadě zahájil své umělecké úsilí vážně v roce 1998. Plodný autor vydal osm knih a nespočet básní publikovaných v předních publikacích v oblasti poezie.[8]

Překlady

Román byl poprvé publikován v Oriya v roce 2005 z Time Pass Publication, Bhubaneswar pod názvem Gambhiri Ghara a v roce 2007 byl přeložen do bengálský Dilwar Hossain a Morshed Shafiul Hossain as Mithya Gerosthali (ISBN  984-404-287-9) a byla zveřejněna od Bangladéš Anupam Prakashani, Dháka. V roce 2008 vyšlo v angličtině nakladatelství Indian Age Communication, Vadodara, a přeložil jej Mahendra Kumar Dash. V roce 2010 Prameela K.P. přeložil do Malayalam a vydavatel Chintha z Thiruvananthapuram publikoval s názvem Irunda Koodaram.[9] V roce 2011 hindština překlad románu vyšel pod hlavičkou Rajpal & Sons v Dillí s názvem Kapela Kamra (ISBN  978-81-7028-954-8).[10]

Zdroje

Tisk

Primární zdroje

  • Sahoo, Sarojini. Temný příbytek( Angličtina),indický AGE Communication, 2008. ISBN  978-81-906956-2-6
  • Sahoo, Sarojini. Gambhiri Ghara, Time Pass Publication, Bhubaneswar, 2005
  • Sahoo, Sarojini. Mithya Gerosthali (Bengálština), Anupam Prakashani, Dháka, Bangladéš, 2007. ISBN  984-404-287-9
  • Sahoo, Sarojini. Irunda Koodaram(Malayalam). Vydavatelé Chintha, 2009.

Sekundární zdroje

  • —. Vinjan Kairali: Malayalam Journal, vydání ze září 2008
  • —. Shamakal: Bangladéšské noviny, vydání z 10. října 2008
  • —. Amritlok: Behgali Little Magazine, vydání z ledna 2009

Online

Viz také

Reference

  1. ^ zpřístupněno 15. dubna 2010
  2. ^ [1] - Zpřístupněno 15. dubna 2010
  3. ^ [2]. Zpřístupněno 15. dubna 2010
  4. ^ [3] - Zpřístupněno 15. dubna 2010
  5. ^ Orissa Diary. Zpřístupněno 15. dubna 2010
  6. ^ [4]. Zpřístupněno 15. dubna 2010
  7. ^ [5]. - Zpřístupněno 15. dubna 2010
  8. ^ [6]. Zpřístupněno 15. dubna 2010
  9. ^ [7]. - Zpřístupněno 19. října 2011
  10. ^ [8]. - Zpřístupněno 19. října 2011

externí odkazy