Théophile Obenga - Théophile Obenga

Théophile Obenga na fotografii z roku 2009

Théophile Obenga (narozen 1936 v Konžská republika ) je emeritní profesor v Africana Studies Centrum v Státní univerzita v San Francisku. Je politicky aktivním zastáncem Panafrikanismus a Afrocentrista.

Pozadí

Obenga se narodil v roce 1936 v Brazzaville, Konžská republika.[1]

Théophile Obenga studoval širokou škálu předmětů a získal širokou škálu titulů. Jeho tituly zahrnují:

  • MA ve filozofii (University of Bordeaux, Francie)
  • M.Ed. (University of Pittsburgh, USA)
  • Magisterský titul v oboru historie (Pařížská univerzita, Sorbonna)
  • Pokročilé studium historie, lingvistiky a egyptologie (Univerzita v Ženevě, Švýcarsko); v pravěku (Institut de Paléontologie Humaine, Paříž) a v lingvistice, filologii a egyptologii (Pařížská univerzita, Sorbonna a College de France)

Théophile Obenga je držitelem titulu Ph.D. v dopisech, umění a humanitních vědách z Montpellier University, Francie. Je členem Francouzské asociace egyptologů (Société Française D’Egyptologie) a Africké společnosti pro kulturu (Présence Africaine ). Podílel se v rámci programu Organizace spojených národů pro výchovu a vědu a kulturu (UNESCO) na psaní Obecných dějin Afriky a Vědeckých a kulturních dějin lidstva. Byl až do konce roku 1991 generálním ředitelem Centra mezinárodních des civilizací Bantu (CICIBA) v Libreville v Gabonu. Je ředitelem a šéfredaktorem časopisu AnkhOd 28. ledna do 3. února 1974 v egyptské Káhiře Théophile Obenga doprovázel Cheikh Anta Diop jako zástupci Afriky na sympoziu UNESCO „Peopling of Ancient Egypt and Deciphering of the Meroitic Script“. Toto setkání zůstává jednou z nejdůležitějších a nejznámějších obran africké intelektuální a historické integrity v moderní době.

Jazykové teorie

V průběhu roku 1974 UNESCO Káhira symposium, Obyvatelstvo starověký Egypt a dešifrování Meroitický scénář, Cheikh Anta Diop a Theophile Obenga byli mezi jejími účastníky.[2][3][4] Přidání k Diopovým Černá egyptská hypotéza, Zaměřil se na Theophile Obenga lingvistika.[2][3][4] Obenga kritizoval Josepha Greenberga metoda, a snažil se dokázat, že Egyptský jazyk je geneticky příbuzné do jazyků Subsaharská Afrika.[2][3][4] Obenga analyzoval typologické podobnosti v gramatika stejně jako zkoumal slovní formy staroegyptského a mnoha afrických jazyků, jako je Wolof.[2][3][4] Podobnosti mezi egyptštinou a jazyky, které analyzoval, považuje za větší než podobnosti mezi semitským, berberským a egyptským jazykem, které Greenberg seskupil jako Afroasijské jazyky.[2][3][4]

Obenga navrhuje tři hlavní jazykové rodiny pro Afrika:[5][6][7]

Obenga je černo-egyptská jazyková rodina se skládá z:[5][7]

Bibliografie

  • L’Afrique dans l’Antiquité - Égypte ancienne - Afrique noire, Paříž: Présence Africaine, 1973.
  • Úvod à la connaissance du peuple de la République Populaire du Congo„Brazzaville: Librairies Populaires, 1973.
  • Afrique centrale précoloniale - Documents d’histoire vivante, Paříž: Présence Africaine, 1974.
  • La Cuvette Congolaise. Les hommes et les struktury. Příspěvek à l’histoire traditionnelle de l’Afrique centrale, Paříž: Présence Africaine, 1976.
  • Le Zaïre, Civilizations traditionnelles et Culture moderne (Archivy culturelles d’Afrique centrale), Paříž: Présence Africaine, 1977.
  • La vie de Marien Ngouabi 1938-1977, Paříž: Présence Africaine, 1977.
  • Stèles pour l’avenir (poèmes), Paříž: Présence Africaine, 1978.
  • Pour une Nouvelle Histoire, essai, Paris: Présence Africaine, 1980.
  • La disertace historique en Afrique. A l’usage des étudiants de Première Année d’Université, Dakar: NEA, Paříž: Présence Africaine, 1980.
  • Sur le chemin des hommes. Essai sur la poésie négro-africaine, Paříž: Présence Africaine, 1984.
  • Littérature traditionnelle des Mbochi. Etsee le Yamba, Paříž: Présence Africaine, 1984.
  • Les Bantu, Langues-Peuples-Civilizations, Paris: Présence Africaine, 1985.
  • Discours et écrits politiques de Jacques Opangault, Paris: Présence Africaine, 1987.
  • Astres si longtemps. Poèmes en Sept Chants, Paříž: Présence Africaine, 1988, Sbírka: Poésie.
  • La Philosophie africaine de la période pharaonique - 2780-330 avant notre ère, Paříž: L’Harmattan, 1990.
  • Starověký Egypt a černá Afrika: Příručka pro studenty ke studiu starověkého Egypta ve filozofii, lingvistice a genderových vztazích, editoval Amon Saba Saakana, London: Karnak House, 1992.
  • Origine commune de l'égyptien ancien, du copte et des langues négro-africaines modernes - Úvod à la linguistique historique africaine, Paříž: L’Harmattan, 1993.
  • La Géométrie égyptienne - Contribution de l'Afrique antique à la mathématique mondiale, Paříž: L’Harmattan / Khepera, 1995.
  • Cheikh Anta Diop, Volney et le Sphinx - příspěvek Cheikh Anta Diop à l'historiographie mondiale, Paříž: Présence Africaine / Khepera, 1996.
  • L’histoire sanglante du Congo-Brazzaville (1959-1997) - Diagnostic d’une mentalité politique africaine, Paris: Présence Africaine, 1998.
  • Pour le Congo-Brazzaville - Réflexions et propositions, Paříž: L’Harmattan, 2001, Sbírka: Études Africaines.
  • Le sens de la lutte contre l’africanisme eurocentriste, Paříž: Khepera / L'Harmattan, 2001.
  • L’UNIVERSITÉ AFRICAINE dans le cadre de l’Union Africaine, Paris: Pyramide Papyrus Presse, 2003, Collection: Narmer.
  • African Philosophy - The Pharaonic Period: 2780-330 BC, Dakar: Per Ankh, 2004. (Traduction de l’ouvrage La Philosophie africaine de la période pharaonique 2780-330 avant notre ère, Paříž: L’Harmattan, 1990).
  • L’Égypte, la Grèce et l’école d’Alexandrie - Histoire interculturelle dans l’Antiquité - Aux sources égyptiennes de la philosophie grecque, Paříž: Khepera / L’Harmattan, 2005.

Viz také

Reference

  1. ^ Theophile J. Obenga, San Francisco State University
  2. ^ A b C d E UNESCO (1978). Obyvatelstvo starověkého Egypta a dešifrování Meroitského písma. Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu. 83–84.
  3. ^ A b C d E UNESCO. Mezinárodní vědecký výbor pro vypracování obecných dějin Afriky (1981). Starověké civilizace Afriky. University of California Press. str. 64–65. ISBN  9780435948054.
  4. ^ A b C d E Mukhtār, Muḥammad (1990). UNESCO Obecné dějiny Afriky, sv. II, Zkrácené vydání: Starověká Afrika. University of California Press. 40–42. ISBN  9780520066977.
  5. ^ A b C d E F G h i j k Imhotep, Asare. „Aaluja: Rescue, Reinterpretation and the Restoration of Major Ancient Egyptian Themes, Vol. 1“. Scribd. Scribd.
  6. ^ A b C d Dukuzumurenyi, A. „Kniha Tep-Heseba: Afrikologická metodika výzkumu“. Academia. Academia.
  7. ^ A b C d E F G h i j k EENI Business School & HA University. „Théophile Obenga (konžský historik, doktorát)“. EENI Business School & HA University. EENI Business School & HA University.

externí odkazy