Tenisový kanál otevřen - Tennis Channel Open
Tenisový turnaj
Tenisový kanál otevřen |
---|
|
Zaniklý tenisový turnaj |
---|
Založený | 1986 |
---|
Zrušen | 2008 |
---|
Edice | 21 |
---|
Umístění | Las Vegas, Nevada Spojené státy |
---|
Kategorie | WCT (1986–1989) Mezinárodní série (1990–2008) |
---|
Povrch | Tvrdě / venku |
---|
Kreslit | 32S / 16Q / 16D (každý s každým) |
---|
The Tenisový kanál otevřen byl muž tenis turnaj na ATP mezinárodní série který se konal poprvé v roce 2006 Las Vegas, Nevada od 27. února do 5. března 2006. Ve finále dvouhry mužů James Blake poražen Lleyton Hewitt zatímco titul ve čtyřhře mužů vyhrál Bob a Mike Bryan.
V roce 2005 Tenisový kanál koupil turnaj od IMG a přesunul jej ze Scottsdale do Las Vegas.[1][2][3] V dubnu 2008 The Tennis Channel oznámil, že prodává turnaj ATP, a týden, který se konal, je nyní prvním týdnem Davisův pohár.[4][2]
Minulé finále
Turnaj existuje od roku 1986 a je umístěn v Scottsdale Radisson Resort. V letech 1987–2005 se turnaj konal ve Fairmont Scottsdale Princess, kde byl Andre Agassi čtyřikrát korunován jako vítěz.
Nezadaní
Umístění | Rok | Šampioni | Druhé místo | Skóre |
---|
Scottsdale | 1986 | John McEnroe | Kevin Curren | 6–3, 3–6, 6–2 |
---|
1987 | Brad Gilbert | Eliot Teltscher | 6–2, 6–2 |
1988 | Mikael Pernfors | Glenn Layendecker | 6–2, 6–4 |
1989 | Ivan Lendl | Stefan Edberg | 6–2, 6–3 |
1990–91 | Nedrží se |
1992 | Stefano Pescosolido | Brad Gilbert | 6–0, 1–6, 6–4 |
1993 | Andre Agassi | Marcos Ondruska | 6–2, 3–6, 6–3 |
1994 | Andre Agassi | Luiz Mattar | 6–4, 6–3 |
1995 | Jim Courier | Mark Philippoussis | 7–6(7–2), 6–4 |
1996 | Wayne Ferreira | Marcelo Ríos | 2–6, 6–3, 6–3 |
1997 | Mark Philippoussis | Richey Reneberg | 6–4, 7–6(7–4) |
1998 | Andre Agassi | Jason Stoltenberg | 6–4, 7–6(7–3) |
1999 | Jan-Michael Gambill | Lleyton Hewitt | 7–6(7–2), 4–6, 6–4 |
2000 | Lleyton Hewitt | Tim Henman | 6–4, 7–6(7–2) |
2001 | Francisco Clavet | Magnus Norman | 6–4, 6–2 |
2002 | Andre Agassi | Juan Balcells | 6–2, 7–6(7–2) |
2003 | Lleyton Hewitt | Mark Philippoussis | 6–4, 6–4 |
2004 | Vincent Spadea | Nicolas Kiefer | 7–5, 6–7(5–7), 6–3 |
2005 | Wayne Arthurs | Mario Ančić | 7–5, 6–3 |
Las Vegas | 2006 | James Blake | Lleyton Hewitt | 7–5, 2–6, 6–3 |
---|
2007 | Lleyton Hewitt | Jürgen Melzer | 6–4, 7–6(12–10) |
2008 | Sam Querrey | Kevin Anderson | 4–6, 6–3, 6–4 |
Čtyřhra
Umístění | Rok | Šampioni | Druhé místo | Skóre |
---|
Scottsdale | 1986 | Leonardo Lavalle Mike Leach | Scott Davis David Pate | 7–6, 6–4 |
---|
1987 | Rick Leach Jim Pugh | Dan Goldie Mel Purcell | 6–3, 6–2 |
1988 | Scott Davis Tim Wilkison | Rick Leach Jim Pugh | 6–4, 7–6 |
1989 | Rick Leach Jim Pugh | Paul Annacone Christo van Rensburg | 6–7, 6–3, 6–2, 2–6, 6–4 |
1990–91 | Nedrží se |
1992 | Mark Keil Dave Randall | Kent Kinnear Sven Salumaa | 4–6, 6–1, 6–2 |
1993 | Mark Keil Dave Randall | Luke Jensen Sandon Stolle | 7–5, 6–4 |
1994 | Jan Apell Ken Flach | Alex O'Brien Sandon Stolle | 6–0, 6–4 |
1995 | Trevor Kronemann David Macpherson | Luis Lobo Javier Sánchez | 4–6, 6–3, 6–4 |
1996 | Patrick Galbraith Rick Leach | Richey Reneberg Brett Steven | 5–7, 7–5, 7–5 |
1997 | Luis Lobo Javier Sánchez | Jonas Björkman Rick Leach | 6–3, 6–3 |
1998 | Cyril Suk Michael Tebbutt | Kent Kinnear David Wheaton | 4–6, 6–1, 7–6 |
1999 | Justin Gimelstob Richey Reneberg | Mark Knowles Sandon Stolle | 6–4, 6–7(4–7), 6–3 |
2000 | Jared Palmer Richey Reneberg | Patrick Galbraith David Macpherson | 6–3, 7–5 |
2001 | Donald Johnson Jared Palmer | Marcelo Ríos Sjeng Schalken | 7–6(7–3), 6–2 |
2002 | Bob Bryan Mike Bryan | Mark Knowles Daniel Nestor | 7–5, 7–6(8–6) |
2003 | James Blake Mark Merklein | Lleyton Hewitt Mark Philippoussis | 6–4, 6–7(2–7), 7–6(7–5) |
2004 | Rick Leach Brian MacPhie | Jeff Coetzee Chris Haggard | 6–3, 6–1 |
2005 | Bob Bryan Mike Bryan | Wayne Arthurs Paul Hanley | 7–5, 6–4 |
Las Vegas | 2006 | Bob Bryan Mike Bryan | Jaroslav Levinský Robert Lindstedt | 6–3, 6–2 |
---|
2007 | Bob Bryan Mike Bryan | Jonathan Erlich Andy Ram | 7–6(8–6), 6–2 |
2008 | Julien Benneteau Michaël Llodra | Bob Bryan Mike Bryan | 6–4, 4–6, [10–8] |
Viz také
Reference
externí odkazy