Sjeng Schalken - Sjeng Schalken

Sjeng Schalken

Země (sport)	Holandsko
Rezidence	Monte Carlo, Monako
narozený	(1976-09-08) 8. září 1976 (věk 44) Weert, Holandsko
Výška	1,93 m (6 ft 4 v)
Se stal profesionálem	1994
V důchodu	29. března 2007
Hry	Pravák (jednoruční bekhend)
Odměna za peníze	$5,192,798
Nezadaní
Kariérní rekord	292–267
Kariérní tituly	9
Nejvyšší hodnocení	Č. 11 (21. dubna 2003)
Výsledky Grand Slam Singles
Australian Open	4R (2004 )
French Open	3R (1999, 2002, 2003 )
Wimbledon	QF (2002, 2003, 2004 )
US Open	SF (2002 )
Čtyřhra
Kariérní rekord	128–133
Kariérní tituly	6
Nejvyšší hodnocení	Č. 21 (20. května 2002)
Výsledky Grand Slam Čtyřhry
Australian Open	3R (2002)
French Open	2R (1996, 2001)
Wimbledon	QF (2001)
US Open	SF (2001)

Sjeng Schalken (Holandská výslovnost: [ʃɛŋ ˈsxɑɫkə (n)]) (narozen 8. září 1976) je bývalý profesionální tenista z Nizozemska.

Styl hraní

Pravostranný baseliner s jednoručním bekhendem, Schalkenovu hru charakterizuje jeho konzistence obou křídel a jeho kontinentální technika na forhendu i bekhendu. Ten je jeho hlavní zbraní,^[1][2] střelecká rally, kterou je možné zasáhnout i pro vítěze, a to buď křížovým kurtem, nebo po čáře. Hráč, kterého během dospívání nejvíce obdivoval, byl Ivan Lendl.^[3]

Schalken je známý svým klidným vystupováním u soudu, zdánlivě reaguje stejným způsobem, ať už jde o vedení nebo vedení.^[4] Ale jako junior a mladý profesionál měl výbušnou povahu, která mu podle jeho slov bránila v mnoha zápasech a způsobila, že prohrál tím, že nepřemýšlel jasně. Teprve v roce 1999 se mu podařilo potlačit jeho emocionální stránku, když byl na hřišti, a vyvinout vyrovnanější temperament, i když byl diskvalifikován z Nasdaq-100 Open v roce 2004 za slovní zneužívání rozhodčího.^[5]

Kariéra

Junioři

Schalken byl vynikající junior, vyhrál US Open juniorská událost v roce 1994, ve stejném roce se stal profesionálem.^[6]

Pro tour

Ve věku 19 let vyhrál svůj první titul na antuce ve Valencii a porazil Gilbert Schaller ve finále. Byl nejmladším vítězem na turné pro ten rok, 1995 a příští rok také, když porazil Younes El Aynaoui ve finále v Jakartě o svůj druhý titul. Schalken dokázal vyhrát alespoň jeden ATP turnaj osm z devíti let od roku 1995 do roku 2003, jedinou výjimkou je rok 1998.

Schalken vyhrál svůj čtvrtý titul proti Tommy Haas v Auckland v lednu 1999, přesně tři roky poté, co jeho mladší bratr zemřel na rakovinu, a věnoval mu vítězství.^[7] Překonal to Marcelo Ríos vyhrát událost v Bostonu v roce 1997.

Během 90. let byl Schalkenův grandslamový rekord skromný a do začátku roku 1999 nashromáždil celkový zisk / ztrátu pouze 4–14. Trvalo mu až do jeho 29. major, aby se konečně dostal přes třetí kolo. Ve Wimbledonu utrpěl porážku v posledním setu tři roky po sobě, v roce 1998 prohrál s Jan-Michael Gambill 8–6 v pátém, v letech 1999 až Jim Courier 13–11 v pátém a v roce 2000 v 5hodinovém, 5minutovém maratonu do Mark Philippoussis 20–18 v rozhodujícím setu, nejdelší finálový set v historii wimbledonské dvouhry mužů v té době (jeho rekord později porazili John Isner a Nicolas Mahut v roce 2010).^[8] Poté byl přesunut do komentáře: „Myslím, že Wimbledon mě nechce mít ve čtvrtém kole.“^[9]

Bylo to na stejném turnaji o dva roky později, kdy Schalken dosáhl svého grandslamového průlomu. Do Wimbledonu přišel na konci vynikající sezóny na travnatém kurtu, ve které v semifinále v Queen's Clubu prohrál s eventuálním šampionem a světovou jedničkou Lleyton Hewitt předtím, než příští týden získal titul v 's-Hertogenbosch, svůj první titul na domácí půdě a svou první trofej na trávě. Využíval výhod otevřeného losování a postupoval kolem nenasazených velkých serverů Jeff Morrison a Jan Vacek ve dvou setech, aby dosáhl čtvrtfinálového střetnutí s Hewittem, kde se opět vrátil v pěti setech. Ze stavu 6–2, 6–2 vymačkal tajbrejk třetího setu, utekl se čtvrtým 6–1 a v rozhodujícím setu byl dvakrát v přestávce, stejně jako šanci sloužit na zápas v 5–5, ale jeho výhoda byla vždy krátkodobá; Hewitt se rozběhl, aby se soutěže účastnil 7–5 v pátém. Schalken však zůstal jediným mužem, který po celé čtrnáct dní sundal Hewitta ze všech, a skončil s travnatým rekordem 12–2, druhý za světovou jedničkou (14–0).

Povzbuzen tímto úspěchem velmi brzy překonal své čtvrtfinálové úspěchy na US Open, kde v úvodním kole těžil z důchodu Marka Philippoussise, když Australan znovu obviňoval své problematické koleno, když si zamiloval dvě sady. Schalken přešel do bitvy druhého týdne Ivan Ljubičić a Sargis Sargsian, kde na Stadion Arthur Ashe, překonal bývalou světovou jedničku Gustavo Kuerten v posledních 16 a Fernando González ve čtvrtinách. Oba zápasy byly poseté tiebreaky a rozhodly také o nich, Schalken nakonec dokázal stabilnějšího muže; nicméně stále prohrál tolik, kolik vyhrál, což se ukázalo jako jeho zkáza v semifinále proti eventuálnímu šampionovi Pete Sampras, který vyšel na špatném konci dvou těsných tiebreaků, než spadl 6–2 ve třetí sadě.

Rok 2003 se ukázal jako nejspolehlivější rok Schalkenu, ve kterém sestavil historicky nejlepší rekord 41–24 vítězství a prohry a opět zvítězil v dobrých slamových výkonech ve Wimbledonu a na US Open. Začátkem května 2003 dosáhl na světovou jedenáctku světového žebříčku singlů a odvedl další vynikající výsledek z top 10, ale čtvrtfinálovou ztrátu v Mnichově Jevgenij Kafelnikov skryl své šance. Přesto opět exceloval na trávě a obhájil svůj titul s-Hertogenbosch opakovaným vítězstvím nad Francouzem Arnaud Clément ve finále, než se vyrovná čtvrtfinále předchozího roku ve Wimbledonu. Opět podlehl eventuálnímu šampionovi, ale tentokrát o výsledku nikdy nebylo pochyb, protože prohrál 6–3, 6–4, 6–4 na Roger Federer počtvrté toho roku ve dvou setech.

Po nevšední letní tvrdé sezóně dorazil Schalken na US Open a úspěšně obhájil většinu svých semifinalistických bodů; počtvrté za něco málo přes rok prohrál s budoucím šampionem, tentokrát s demolicí v rukou Andy Roddick ve čtvrtinách. Ztrátu však rychle překonal; následující týden odletěl na jih na turnaj do brazilského Costa do Sauipe, kde se naposledy držel na tvrdém kurtu a získal titul vítězstvím 6–2, 6–4 nad Rainer Schüttler, jeho třetí vítězství nad Německem ten rok po vítězství ve Wimbledonu a US Open. S titulem se Schalken stal teprve druhým aktivním hráčem Andre Agassi vyhrávat turnaje na pěti různých kontinentech.

Schalken ten říjen vyhrál jen jeden zápas v sérii halových turnajů, ale měl na mysli jiné věci; dne 21. listopadu se oženil se svou snoubenkou Ricky Pfenningsovou. Následující rok, 2004, začal dostatečně slibně semifinálovým představením v Chennai, po kterém následoval vůbec první běh do druhého týdne v Austrálii, kde ho porazil Andy Roddick. Ale jeho forma poté zaznamenala prudký pokles a v příštích pěti měsících zvládl pouze jedno čtvrtfinále, období, které dosáhlo svého nejnižšího bodu, když byl vyřazen ze zápasu s Guillermo Cañas na akci Masters Series v Miami za slovní zneužití rozhodčího.^[5] Byly i další dramatické okamžiky; o víkendu před turnajem Rome Masters vypukl požár v hotelu, kde pobývalo mnoho hráčů, včetně Schalkena a jeho manželky. Oba byli uvězněni ve svém pokoji a museli seskočit ze svého balkonu na ten dole, který náhodou obsadil Andy Roddick, který jim pomohl bezpečně přistát.^[10]

Teprve když Schalken musel vytáhnout z Roland Garros a ukončit sekvenci 35 přímých velkých společností, vyšlo najevo, že fyzicky něco není v pořádku. Na konci roku mu byla diagnostikována mononukleóza oslabující virus, který omezoval jeho sílu; jeho jediným úspěchem bylo dosáhnout třetího čtvrtfinále Wimbledonu v řadě, kde potřetí v průběhu roku podlehl ve dvou setech Andy Roddickovi v porážce 7–6, 7–6, 6–3.

Schalken, který musel vynechat US Open, se na podzim bez úspěchu vrátil a poté v lednu následujícího roku hrál na Australian Open, kde podlehl velkoryse působícímu Švédovi Joachim Johansson ve dvou setech. Jeho sezóna 2005 se ukázala stejně omezená jako ve druhé polovině roku 2004, jeho nejvýznamnějšími výsledky byly dvě pět setová vítězství proti hráčům Švýcarska. Marco Chiudinelli a Stanislas Wawrinka v nizozemském vítězství Davis Cupu nad Švýcarskem. Na jaře si poranil pravou Achillovu šlachu a v červenci byl z turnaje vyřazen, od té doby jeho dosud jediným turnajem na jakékoli úrovni bylo semifinálové představení v Bergamu Vyzývatel v Itálii v únoru 2006.

Schalken oznámil svůj odchod z důvodu zranění v roce 2007.

Kariérní finále

Dvouhra: 12 (9–3)

Výsledek	Ne.	datum	Turnaj	Povrch	Oponent	Skóre
Vyhrát	1.	Říjen 1995	Valencie, Španělsko	Jíl	Gilbert Schaller	6–4, 6–2
Vyhrát	2.	Leden 1996	Jakarta, Indonésie	Tvrdý	Younes El Aynaoui	6–3, 6–2
Vyhrát	3.	Srpna 1997	Boston, Spojené státy	Tvrdý	Marcelo Ríos	7–5, 6–3
Vyhrát	4.	Leden 1999	Auckland, Nový Zéland	Tvrdý	Tommy Haas	6–4, 6–4
Vyhrát	5.	Říjen 2000	Tokio, Japonsko	Tvrdý	Nicolás Lapentti	6–4, 3–6, 6–1
Ztráta	1.	Říjen 2000	Šanghaj, Čína	Tvrdý	Magnus Norman	4–6, 6–4, 3–6
Ztráta	2.	Srpna 2001	Washington DC., Spojené státy	Tvrdý	Andy Roddick	2–6, 3–6
Vyhrát	6.	Říjen 2001	Stockholm, Švédsko	Tvrdý (i)	Jarkko Nieminen	3–6, 6–3, 6–3, 4–6, 6–3
Vyhrát	7.	Červen 2002	's-Hertogenbosch, Holandsko	Tráva	Arnaud Clément	3–6, 6–3, 6–2
Ztráta	3.	Říjen 2002	Moskva, Rusko	Koberec (i)	Paul-Henri Mathieu	6–4, 2–6, 0–6
Vyhrát	8.	Červen 2003	's-Hertogenbosch, Nizozemsko	Tráva	Arnaud Clément	6–3, 6–4
Vyhrát	9.	Září 2003	Costa do Sauipe, Brazílie	Tvrdý	Rainer Schüttler	6–2, 6–4

Čtyřhra: 9 (6–3)

Výsledek	Ne.	datum	Turnaj	Povrch	Partner	Odpůrci	Skóre
Vyhrát	1.	Červenec 1995	Amsterdam, Nizozemsko	Jíl	Marcelo Ríos	Wayne Arthurs Neil Broad	7–6, 6–2
Ztráta	1.	Září 1998	Taškent, Uzbekistán	Tvrdý	Kenneth Carlsen	Stefano Pescosolido Laurence Tieleman	5–7, 6–4, 5–7
Vyhrát	2.	Srpna 1999	Amsterdam, Nizozemsko	Jíl	Paul Haarhuis	Devin Bowen Eyal Ran	6–3, 6–2
Vyhrát	3.	Říjen 2000	Šanghaj, Čína	Tvrdý	Paul Haarhuis	Petr Pála Pavel Vízner	6–2, 3–6, 6–4
Vyhrát	4.	Února 2001	Milán, Itálie	Koberec (i)	Paul Haarhuis	Johan Landsberg Tom Vanhoudt	7–6(7–5), 7–6(7–4)
Ztráta	2.	Března 2001	Scottsdale, Spojené státy	Tvrdý	Marcelo Ríos	Donald Johnson Jared Palmer	6–7(3–7), 2–6
Vyhrát	5.	Červen 2001	's-Hertogenbosch, Nizozemsko	Tráva	Paul Haarhuis	Martin Damm Cyril Suk	6–4, 6–4
Vyhrát	6.	Července 2001	Amsterdam, Nizozemsko	Jíl	Paul Haarhuis	Àlex Corretja Luis Lobo	6–4, 6–2
Ztráta	3.	Srpna 2003	Los Angeles, Spojené státy	Tvrdý	Joshua Eagle	Jan-Michael Gambill Travis Parrott	4–6, 6–3, 5–7

Časová osa výkonu singlů Grand Slam

Reference

externí odkazy

• Sjeng Schalken na Asociace tenisových profesionálů
• Sjeng Schalken na Mezinárodní tenisová federace
• Sjeng Schalken na Davisův pohár