Szilveszter E. Vizi - Szilveszter E. Vizi
Szilveszter E. Vizi | |
---|---|
E. S. Vizi | |
narozený | 31. prosince 1936 | (stáří83)
Národnost | maďarský |
Státní občanství | maďarský |
Manžel (y) | Veronika Ádám |
Děti | 2 |
Vědecká kariéra | |
Pole | Lék |
Szilveszter E. Vizi (31. prosince 1936) je a maďarský lékař, neurolog, farmakolog a univerzitní profesor, který působil jako prezident ústavu Maďarská akademie věd v letech 2002 až 2008. Vydává některé ze svých příspěvků pod jménem E. S. Vizi nebo E. Sylvester Vizi.
Životopis
Vizi se narodil v roce Budapešť. Je otcem dvou dětí (syna a dcery). Jeho manželka, Veronika Ádám, je profesorem biochemie na Semmelweis University a také řádným členem Maďarské akademie věd.
I když jeho studia začala v Pécsi na lékařské univerzitě, poté se v roce 1956 přestěhoval do Budapešti, kde v roce 1961 promoval na (dnes nazývané) Semmelweis University, nejstarší lékařské škole v Maďarsku. Po dokončení studia Vizi zůstal na univerzitě, kde se nejprve stal odborným asistentem a v roce 1965 docentem na katedře farmakologie.
Získal titul Kandidát věd (PhD) v roce 1969. Vizi získal hodnocení jako profesor farmakologie v roce 1976. O rok později získal titul Doktor věd (DSc). Ve stejném roce byl Vizi jmenován místopředsedou oddělení rady pro lékařský výzkum na ministerstvu zdravotnictví v roce Maďarsko. Obě funkce zastával do roku 1981, kdy se stal zástupcem ředitele Ústavu experimentální medicíny AV ČR Maďarská akademie věd (HAS) a předseda katedry farmakologie a terapie na Imre Haynal University of Health (od roku 2000 součást Semmelweis University). V roce 1989 byl jmenován ředitelem ústavu a tuto funkci zastával do roku 2002.[1]
Do akademie byl zvolen jako odpovídající člen v roce 1985 a jako řádný člen v roce 1990. Vizi pracoval jako viceprezident akademie v letech 1996 až 2002, kdy se stal prezidentem akademie. Na této pozici působil do roku 2008. Byl uveden do Academia Europaea v roce 1992.[2] V roce 2010 byl zvolen do správní rady Maďarský fotbalový svaz.
Vizi byl Riker Fellow na Ústavu farmakologie UK University of Oxford v letech 1967 až 1969, kde pracoval po boku Sir William Paton. Byl hostujícím profesorem na univerzitách v Mainz a Parma. Učil také na Albert Einstein College of Medicine z Yeshiva University (Montefiore Medical Center ) jako hostující profesor od roku 1984.[3]
Vizi pracuje jako šéfredaktor Neurochemistry International a jako redaktor sekce Bulletin výzkumu mozku.[1]
Publikace
- Fenylisopropylmethylpropynylamin (E-250), inhibitor monoaminoxidázy antagonizující účinek tyraminu (spoluautor, 1968)
- Inhibiční účinek norandrenalinu a adrenalinu na produkci acetylcholinu podélným svalovým pruhem ileum morčete (spoluautor, 1969)
- Mechanismus uvolňování acetylcholinu z parasympatických nervů (társszerzőkkel, 1971)
- Důkazy, že acetylcholin uvolňovaný gastrinem a souvisejícími polypeptidy přispívá k jejich účinku na gastrointestinální motilitu (spoluautor, 1973)
- Inhibiční účinek adenosinu a souvisejících nulceotidů na uvolňování acetylcholinu (s Jószefem Knollem, 1976)
- Na ~~ + -K ~~ + -aktivovaná adenosinetrifosfatáza jako spouštěč při uvolňování vysílače (spoluautor, 1978)
- Změny celkového a kvantálního uvolňování acetylcholinu v myší membráně během aktivace a inhibice membránové ATPázy (spoluautor, 1979)
- Presynaptická modulace neurochemického přenosu (1979)
- Nesynaptické interakce mezi neurony (1984)
- Vliv nikotinu na extracelulární hladiny neurotransmiterů hodnocený mikrodialýzou v různých oblastech mozku: Role kyseliny glutamové (spoluautor, 1992)
- Věda v budoucnosti Evropy (1994)
- Agonisté receptoru adenosinu odlišně regulují produkci IL-10, TNF-alfa a oxidu dusnatého v makrofágech RAW 264,7 a u endotoxemických myší (spoluautor, 1996)
- Neurochemie a farmakologie hlavních systémů přenosu hipokampu: synaptické a nesynaptické interakce (spoluautor, 1998)
- Presynapticky umístěné kanabinoidní receptory CB1 regulují uvolňování GABA z axonových terminálů specifických hipokampálních interneuronů (spoluautor, 1999)
- Modulační role presynaptických nikotinových receptorů v synaptické a nesynaptické chemické komunikaci v nervovém systému (spoluautor, 1999)
- Sympatický nerv - integrační rozhraní mezi dvěma supersystémy: mozkem a imunitním systémem (spoluautor, 2000)
- Úloha vysokoafinitních receptorů a membránových transportérů v nesynaptické komunikaci a působení léků v nervovém systému (spoluautor, 2000)
- Oxid dusnatý: nová vazba mezi synaptickým a nesynaptickým přenosem (spoluautor, 2001)
- Příručka neurochemie a molekulární neurobiologie: Neurotransmiterové systémy (s Ábelem Lajthou, 2008)
- Nesynaptické receptory a transportéry zapojené do mozkových funkcí a cílů léčby drogami (spoluautor, 2010)
Reference
- ^ A b „Official Biography on the website of the Institute of Experimental Medicine“. Archivovány od originál dne 21. 7. 2011. Citováno 2010-09-23.
- ^ Datová stránka na webu AE
- ^ Krátké představení na webu Rady InterAcademy
externí odkazy
Kulturní kanceláře | ||
---|---|---|
Předcházet Ferenc Glatz | Předseda Maďarské akademie věd 2002–2008 | Uspěl József Pálinkás |