Syringammina - Syringammina
Syringammina | |
---|---|
![]() | |
Vědecká klasifikace ![]() | |
Clade: | SAR |
Kmen: | Foraminifera |
Třída: | Monothalamea |
Clade: | Xenophyophorea |
Objednat: | Psamminida |
Rodina: | Syringamminidae |
Rod: | Syringammina Brady, 1883[1] |
Zadejte druh | |
Syringammina fragilissima | |
Druh | |
|

Syringammina je xenofyor nalezeno u pobřeží Skotsko, blízko Rockalle.[4] Je největší jednobuněčný organismus známé, s průměrem až 20 centimetrů.[5] to bylo poprvé popsáno v roce 1882 oceánograf John Murray, poté, co byl objeven na expedici v lodi Triton který vytěžil hluboké oceánské dno u západního pobřeží Skotska ve snaze najít organismy nové pro vědu. Byl to první xenofofor, který byl popsán, a zpočátku byl jeho vztah s jinými organismy záhadou, ale nyní je považován za člena Foraminifera.[6][7]
Organismus se jeví jako aglomerace sedimentu o průměru několika centimetrů, písečná koule, která se snadno rozpadá, když je odstraněna z mořského dna. Skládá se z jediné buňky, která se rozpíná a vytváří stovky dutých rozvětvených a propojovacích trubek; tyto vylučují organický cement, ke kterému ulpívají částice sedimentu a písku a vytvářejí křupavou strukturu zvanou test. Jak test roste, buňka se stahuje z jejích částí, které jsou pak kolonizovány jinými organismy, jako je hlístice. Jedna buňka nemá žádné buněčné dělení, ale je vícejaderný, které mají více jádra.[5]
Není známo, jak se organismus živí nebo množí. Může to být podavač filtrů, čerpání vody trubicemi a prosévání výživných částic. Alternativně se ve zkumavkách hromadí velké množství fekálních látek a bylo navrženo, aby se živily bakteriemi, které kolonizují odpad. Tuto teorii podporuje skutečnost, že má vysoké koncentrace lipidy v rámci jeho cytosol, což naznačuje, že se může živit bakteriemi ze sedimentu, který tvoří zkumavky.[8] Stejně jako u jiných xenofoforů má organismus drobné krystaly síran barnatý, známé jako granellae, rozptýlené po celém cytosolu.[5]
Syringammina fragilissima, první vědecky známý xenofofor, popsal Henry Bowman Brady v roce 1883 ze vzorků vytěžených z Faerského kanálu.[9]
S. minuta, popsaný Pearceyem v roce 1914, nebyl správně zjišťován a původní exemplář je nezvěstný.[10]
Druh Syringammina limosa byl popsán v roce 2018 z Okhotské moře v hloubce 3300 metrů.[11]
Reference
- ^ Brady, H. B. (1883). Poznámka k Syringammina, novému druhu arenaceous Rhizopoda. Sborník královské společnosti v Londýně. 35 (224-226): 155-161., K dispozici online na https://doi.org/10.1098/rspl.1883.0031
- ^ Brady, H. B. (1883). Poznámka k Syringammina, novému druhu arenaceous Rhizopoda. Sborník královské společnosti v Londýně. 35 (224-226): 155-161., K dispozici online na https://doi.org/10.1098/rspl.1883.0031
- ^ Ztracené město 2005 Ocean Explorer, NOAA.
- ^ "Tak velký jako život". Nový vědec. 2157. 24. října 1998.
- ^ A b C Michael Marshall (3. února 2010). „Zoologger: 'Living beach ball' is giant single cell". Nový vědec.
- ^ J. Alan Hughes a Andrew J. Gooday (2004). "Sdružení mezi živými bentickými foraminifery a mrtvými testy na Syringammina fragilissima (Xenophyophorea) v oblasti Darwin Mounds (SV Atlantik) “. Deep-Sea Research Part I: Oceanographic Research Papers. 51 (11): 1741–1758. Bibcode:2004DSRI ... 51.1741H. doi:10.1016 / j.dsr.2004.06.004.
- ^ Gooday, A.J .; Aranda da Silva, A .; Pawlowski, J. (2011). „Xenophyophores (Rhizaria, Foraminifera) z kaňonu Nazare (okraj Portugalska, SV Atlantik)“. Hlubinný výzkum, část II. 58 (23–24): 2401–2419. Bibcode:2011DSRII..58.2401G. doi:10.1016 / j.dsr2.2011.04.005.
- ^ Laureillard, J., L. Méjanelle a M. Sibuet. „Využití lipidů ke studiu trofické ekologie hlubinných Xenophyophores.“ Marine Ecology Progress Series 270 (2004): 129-40. Tisk.
- ^ Brady, Henry Bowman (01.01.1883). „IV. Poznámka k syringammině, novému druhu arzenáče rhizopoda“. Sborník královské společnosti v Londýně. 35 (224–226): 155–161. doi:10.1098 / rspl.1883.0031.
- ^ „(PDF) Přehledný seznam a bibliografie Xenophyophorea (Protista) se zoogeografickým průzkumem skupiny“. ResearchGate. Citováno 2020-09-29.
- ^ Voltski, Ivan; Weiner, Agnes K. M .; Tsuchiya, Masashi; Kitazato, Hiroshi (01.08.2018). „Morfologický a genetický popis druhu Syringammina limosa sp. Nov., Prvního xenofofora (Foraminifera) z hlubokého Ochotského moře“. Deep Sea Research Part II: Topical Studies in Oceanography. Rusko-německá hlubinná expedice SokhoBio (Studie biologické rozmanitosti Ochotského moře). 154: 32–46. doi:10.1016 / j.dsr2.2017.12.001. ISSN 0967-0645.
externí odkazy
- Článek obsahující fotografii exempláře z Nový vědec
Údaje týkající se Syringammina na Wikispecies