Synnøve Persen - Synnøve Persen - Wikipedia

Synnøve Persen
Synnøve Persen (oříznuto) .jpg
narozený (1950-02-22) 22. února 1950 (věk 70)
Beavgohpis, Porsáŋggus, Norsko
NárodnostNorština
webová stránkasynnovepersen.Ne

Synnøve Persen (narozený 22. února 1950) je norský sámský umělec, autor a aktivista, který hrál vlivnou roli při přinášení sámské identity do současného umění. Byla dvakrát nominována na Cena Severské rady za literaturu pro oblast jazyka Sami pro její poezii.

Časný život a studentský aktivismus

Persen se narodil v Beavgohpis, Porsáŋggus, Norsko. Skončila tělocvična v Atla, než se přestěhoval do Osla na univerzitu. Persen zahájila umělecké vzdělávání v 70. letech, nejprve na Škole kreslení a malby Einar Granum v Oslu, než se vydala na Akademie výtvarných umění v Trondheimu a v roce 1978 promoval z Norská národní akademie výtvarných umění v Oslu.[1]

Jako student se Persen podílel na pěstování sámského aktivismu během Alta konflikt a účastnil se 1979 hladovka u Storting [Ne ] a byl hlasem ČSV politicko-umělecké hnutí.[1][2] Jako studentský projekt navrhl Persen v roce 1977 vlajku, která měla představovat obyvatele Sámů ve Skandinávii. Protestující po celém Norsku si jej rychle přijali jako symbol a stali se prvními, i když neoficiálními, Sámská vlajka.[3]

FIAV historical.svg První neoficiální vlajka Sámů

Propagace sámského umění

Po celý život Persen pracovala na posílení sámské identity a současného sámského umění. V roce 1978 byla jednou z osmi zakládajících členů Skupina Máze (Mázejoavku), také známý jako Sámi Dáidujoavku (Sámi Artist Group), který se snažil definovat a vytesat prostor pro sámskou identitu a kulturu jako součást současného umění.[4][5]

Poté, co se skupina Máze v roce 1983 rozpadla, Persen pracoval jako konzultant, který pomáhal identifikovat a koupit sámské umění pro Sámiid Vuorká-Dávvirat [Ne ] Muzeum Sámi v Kárášjohka, Nordnorsk Kunstmuseum muzeum umění v Tromsø, Sijti Jarnge [Ne ] Kulturní centrum Sámi v Aarborte, a Sámi Art Collection v držení RiddoDuottarMuseat [Ne ]. Ve stejném období vedla vývoj uměleckých osnov na Sami Arts and Crafts College.

V letech 1997–2001 byl Persen členem Arts Council Norsko Působila v různých výborech a radách, včetně olympijského výboru v Sami. Persen byl ústředním bodem rozvoje EU Sámi umělci Association [Ne ], kterou založili Mázejoavku a umělecké centrum Sámi Dáiddaguovddáš.

Umělec a básník

Jako malíř a básník používá Pedersen Sápmi krajina severního Norska jako metafora představující její rodnou kulturu. Řekla, že přírodní krajina ji inspiruje k vyprávění jejího příběhu.[6] Její práce byly vystaveny na mnoha skupinových a samostatných výstavách v Norsku i v zahraničí. Veřejná umělecká díla byla uvedena do provozu pro několik škol a veřejných budov, včetně University of Tromsø a NRK Sápmi.

V roce 1993 její básnická sbírka Biekkakeahtes Bálggis (Windless Path) byl nominován na cenu Severské rady za literaturu pro jazykovou oblast Sámi. V roce 2008 získala druhou nominaci na Meahci Šuvas Bohciidit Ságat (Tales Spring up from Nature's Rush), další sbírka básní, která dříve vyhrála Rada Saami Cena za literaturu v roce 2006.

V roce 2000 získala Pamětní cenu Biret Elle a v roce 2018 byla jmenována velitelkou Řád svatého Olafa.

V listopadu 2020 její výstava „BASSIBÁIKKIT“ [svatá místa] v DSG zahájeno; má být ukončen v únoru 2020.[7]

Básnické sbírky

  • Alit Lottit Girdilit (Blue Birds Fly), 1981 v severních Sámech
  • Biekkakeahtes Bálggis (Windless Path), 1992 v Northern Sámi
  • Vindløs Sti (Windless Path), 1992 in Norwegian (translation by author)
  • Ábiid Eadni (Matka oceánu), 1994 v severních Sámech
  • Havets Mor (The Ocean's Mother), 1994 in Norwegian (překlad podle autora)
  • Meahci Šuvas Bohciidit Ságat (Tales Spring up from Nature's Rush), 2005 v severních Sámech
  • Av Skogens sus Spirer Nytt (Tales Spring up from Nature's Rush), 2006 v norštině (překlad podle autora)
  • Arktisk Lys / Artic Light, 2007 s Alfem Nilsenem Børsskogem, Almarem Paulsenem, Ansteinem Mikkelsenem
  • Ruoná Rieggá Vuol Váccašit / Under Grønn Ring Vandre (Under Green Ring Wandering), 2017 s Erlingem Kittelsenem

Persen také publikoval v roce 2000 Muora ii galgga sojahit eambbo go gierdá (ISBN  9788276010466), biografie sámského umělce Jona Ole Andersena, spoluautorem s Bente Gevingem.[8]

Reference

  1. ^ A b Persen, Synnøve (7. dubna 2018). „Ars Poetica“. Festival Internactional de Poesía de Medellin. Citováno 4. ledna 2020.
  2. ^ Patten, Robin (25. listopadu 2014). „Jazyk a země: návštěva domorodých norských Sámů“. Všímavý svět. Citováno 6. května 2020.
  3. ^ Gehrmann, Alva (7. srpna 2019). „Autorský stůl: Synnøve Persen“. Čestný host Norska Frankfurtský knižní veletrh 2019 - The Dream We Carry. Citováno 2019-11-21.
  4. ^ García-Antón, Katya; Cataldo, Antonio. Nechte řeku protékat: Svrchovaná vůle a tvorba nového světového světa (PDF) (PDF). Oslo, Norsko: Úřad pro současné umění Norsko. Citováno 5. května 2020.
  5. ^ Bydler, Charlotte (2017). „Decolonial nebo Creolized Commons? Sámi Duodji v rozšířeném poli ". V Aamold, Svein; Haugdal, Elin; Angkjær Jørgensen, Ulla (eds.). Sami Art and Estetics: Contemporary Perspectives. Aarhus, Dánsko: Aarhus University Press. str. 145–147. ISBN  978-87-7184-505-1. Citováno 5. května 2020.
  6. ^ Isaksen, Kjellaug; Olsen, Rolf (2016). „Ovdasiidu / Frontpage“. synnovepersen.no. Citováno 21. listopadu 2019.
  7. ^ BASSIBÁIKKIT HELLIGE STEDER // SYNNØVE PERSEN. Samidaiddaguovddas.Ne
  8. ^ Lund, Svein. „Jon Ole Andersen - diplomový cenzor, který má ve škole pouhých 7 let“. Sámi Skuvlahistorjá. Přeložila Ane Helga Lykka. Kárášjohka, Norsko: Davvi Girji. Citováno 5. května 2020.