Syed Ali Ahsan - Syed Ali Ahsan
Syed Ali Ahsan | |
---|---|
সৈয়দ আলী আহসান | |
Vicekancléř z Univerzita Jahangirnagar | |
V kanceláři 1972–1975 | |
Předcházet | Mafizuddin Ahmed |
Uspěl | Muhammad Enamul Haq |
Vicekancléř z University of Rajshahi | |
V kanceláři 27. září 1975-26. Června 1977 | |
Předcházet | Mazharul Islam |
Uspěl | Muhammad Abdul Bari |
Osobní údaje | |
narozený | Alokdia, Magura, Bengálské předsednictví, Britská Indie | 26. března 1922
Zemřel | 25. června 2002 Dháka, Bangladéš | (ve věku 80)
Národnost | Bangladéšština |
Alma mater | University of Dhaka |
Syed Ali Ahsan (26 března 1920-25 června 2002) byl bangladéšský básník, spisovatel a vysokoškolský akademik. Byl oceněn Ekushey Padak (1982) a Cena za den nezávislosti (1987) Vláda Bangladéše.[1][2] V roce 1987 byl vybrán jako Národní profesor Bangladéše. Byl připočítán jako oficiální anglický překladatel Státní hymna Bangladéše.[3]
Časný život
Ahsan se narodil ve vesnici Alokdia v okrese Magura 26. března 1922. Jeho otec Syed Ali Hamed byl školním inspektorem. Jeho matka Syeda Kamrunnegar Khatun byla dcerou Syeda Mokarram Aliho, zamindara a pir vesnice Agla v Nawabganj thana v Dháce. Vyrůstal v atmosféře ponořené do súfijských tradic zděděných jak po otcovských, tak po mateřských předcích.[4] Při studiu na Armanitola School v roce 1937 vydal Ahsan báseň s názvem Růže ve svém školním časopise. Následně byly příběhy, eseje a básně napsané v bengálštině publikovány v časopisech jako Azad, Mohammadi a Saogat. Když byl studentem katedry angličtiny na univerzitě v Dháce, jeho práce s názvem „Kavi Satyendranath Dutta“ vyšla ve čtvrtletníku Parichay, časopisu vydaném Sudhindranath Dutta.[4]
Kariéra
Ahsan pracoval All India Radio. Byl profesorem katedry bengálský v University of Dhaka a později vedoucí oddělení bengálštiny v University of Karachi.
Byl ředitelem Bangla Academy a byl vicekancléřem Univerzita Jahangirnagar, University of Rajshahi[5] a Univerzita Darula Ihsana. Kromě toho byl národním profesorem (Jatio Addhapok) v Bangladéši. V letech 1976 až 1982 byl také poradcem Výboru pro Nobelovu cenu za literaturu.[6]
Byl také redaktorem starožitné knihy „Bangladéš; suvenýr k prvnímu výročí Dne vítězství, 16. prosince 1972.“.
Brzy po rozdělení Indie v roce 1947 byl v roce 1948 založen Pákistán PEN. Jeho prvním generálním tajemníkem byl Ali Ahsan, zatímco prezidentem byl Muhammad Shahidullah. Když se Bangladéš narodil v roce 1971, PEN Bangladéš zahájil svou cestu s Ali Ahsan jako jeho prezident.
Cena
- Literární cena Akademie Bangla (1967)[7]
- Ekushey Padak (1982)
- Cena za den nezávislosti (1987)
Smrt
Ahsan zemřel 25. července 2002. Byl pohřben vedle mešity Jahangirnagar University s národní ctí.[4]
Funguje
Knihy
- Amerika Amar Kichu Kotha
- Chorjageeti Proshongo
- Kobita Shomogro
- Kotha Bichitra: Bishyo Shahitto
Poezie
- Onek Akas
- Ekok Shandhay Bosonto
- Sohosha Sochokit
- Amar Protidiner Shobdo
- Somudrei Jabo
Kritika
- Nazrulský islám
- Kobitar Kotha
- Iqbaler Kobita
Rabindra kabeyr bhumika
Překlady
- "Oidipus "
- "Whitemaner Kobita"
Reference
- ^ „একুশে পদকপ্রাপ্ত সুধীবৃন্দ“ [Seznam vítězů Ekushey Padak] (v bengálštině). Vláda Bangladéše. Citováno 23. srpna 2017.
- ^ „Cena za den nezávislosti“ (PDF). Vláda Bangladéše. Citováno 23. září 2016.
- ^ „Státní hymna Bangladéše“. bangla2000.com. Citováno 9. září 2017.
- ^ A b C Islám, Sirajul (2012). „Ahsan, Syed Ali“. v Islám, Sirajule; Qureshi, Mahmud (eds.). Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh (Druhé vydání.). Asijská společnost Bangladéše.
- ^ „VC Rajshahi University“. Citováno 30. července 2016.
- ^ https://www.thedailystar.net/beyond-the-literature-18414
- ^ „পুরস্কারপ্রাপ্তদের তালিকা“ [Seznam vítězů] (v bengálštině). Bangla Academy. Citováno 23. srpna 2017.