Cíle udržitelného rozvoje a Libanon - Sustainable Development Goals and Lebanon

Libanonská vlajka
17 Cíle udržitelného rozvoje

Cíle udržitelného rozvoje a Libanon vysvětluje hlavní příspěvky zahájené v Libanonu k pokroku EU Cíle udržitelného rozvoje Cíle udržitelného rozvoje a agenda 2030. Během posledních dvou let pořádaly různé agentury OSN různá fóra zúčastněných stran, včetně Globální kompaktní sítě OSN v Libanonu, za účelem prosazování globálních cílů a jejich dopadu na podniky v Libanonu. Poslední dva se konaly 18. října 2018 a října 2019 pod názvem propojení globálních cílů s místními podniky.[1]

V roce 2019 se celková výkonnost Libanonu v indexu SDG umístila na 6. místě z 21 zemí arabského regionu. Libanon zaznamenal 63,09.[2]

Pozadí

Válka poškozená budova v Bejrútu

Libanon a rozvojové cíle tisíciletí

V roce 2000 přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů Deklarace tisíciletí, kterým se stanoví osm celosvětových cílů - Rozvojové cíle tisíciletí má být dosaženo do roku 2015. Rozvojové cíle tisíciletí se zaměřovaly na různé kritické problémy, od chudoby a vzdělání až po zápis soukromého sektoru do postupu země.[3] Libanon předložil dvě zprávy o Rozvojové cíle tisíciletí v roce 2003, respektive 2008. Druhá zpráva obsahovala osm doporučení, která zahrnovala potřebu vytvořit partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti zdraví, podporu odvětví IKT jako hybné síly hospodářství, podporu financování rozvoje a usnadnění příznivého přístupu na trh pro libanonské zboží a přistoupení k WTO.[4]

Od té doby byl Libanon v chaosu po několika událostech, které vedly k politické a bezpečnostní nestabilitě. Válka z roku 2006 poškodila infrastrukturu a veřejné služby a způsobila kontaminaci zemědělské půdy a pobřežního moře kvůli velké ropné skvrně. Výsledkem nepřátelských akcí byla smrt 1200 civilistů a zranění asi 5 000 lidí, z nichž 15% je nyní trvale postiženo.[4] Válka na libanonské ekonomice, komunitách a lidském kapitálu ovlivnila pokrok v plnění rozvojových cílů tisíciletí.

5. června 2012, před světovým summitem, prezident Libanonské republiky promluvil k lidem požadujícím „probuzení svědomí“. Prohlásil, že summit Rio + 20 je „milníkem na cestě, kterou jsme se vydali přemístěním Libanonu na mezinárodní mapu a zdůrazněním jeho civilizačního a kulturního postavení ve světě“. Jeho výzva k akci spočívala v tom, aby se Libanon stal zemí svobody a soužití, ale co je nejdůležitější, rozvoje.[5]

Později v roce 2013 bylo během fokusních skupin a národních konzultací identifikováno 5 klíčových priorit. Zaprvé, země potřebovala základní služby zejména v oblasti zdraví a vzdělávání. Zadruhé, v boji proti korupci a sektářské politice byla zásadní potřeba řádné správy věcí veřejných a politických reforem. Bylo rovněž nezbytné pokročit v strukturálních reformách, jako je sekularizace státu a přijetí zdravého volebního zákona, který zajistí spravedlivé zastoupení všech Libanonců a vytvoření kultury občanství. Třetí hlavní prioritou bylo budování míru a předcházení konfliktům. Čtvrtý se týkal posílení infrastruktury a veřejné dopravy a nakonec pátou prioritou byl inkluzivní růst a tvorba pracovních míst.[6]

Libanon a cíle udržitelného rozvoje

Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030 byla přijata všemi členskými státy OSN již v roce 2015.[7] Cíle udržitelného rozvoje představují soubor 17 globálních cílů, které mají změnit náš svět. Jsou naléhavou výzvou k akci, kterou se zabývají globální země pro všechny země a pro ně. Cíle udržitelného rozvoje pokrývají různé vývojové oblasti, včetně chudoby, rovnosti, vzdělání, ekonomického růstu a dalších. Agenda 2030 má 160 cílů a 230 indikátorů.[8]

V září 2015 Libanon schválil Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje. A ESCWA Zpráva připravená ve spolupráci s libanonským ministerstvem životního prostředí na začátku roku 2015 určila šest priorit udržitelného rozvoje pro Libanon.

  • Dosáhnout zaměstnanosti generující ekonomický růst;
  • Budovat institucionální a správní kapacity a zlepšit správu;
  • Zlepšit systémy sociální ochrany pro všechny skupiny a řešit nerovnosti;
  • Dosáhnout energetické bezpečnosti;
  • Rozvíjet infrastrukturu a udržitelná města;
  • Chraňte přírodní stanoviště a biologickou rozmanitost.[9]

Zpráva konstatuje, že tyto priority jsou v souladu zejména s cíli udržitelného rozvoje SDG 7 (energie), SDG 8 (růst a zaměstnanost), SDG 9 a SDG 11 (infrastruktura a města), SDG 10 (nerovnost), SDG 15 (ekosystémy) a SDG 16 (instituce).[9]

Reportovací platformy

Platforma pro vykazování údajů národní vlády o ukazatelích SDG

Libanonská vláda zavedla institucionální mechanismus, aby zúčastněným stranám poskytla příležitost účastnit se procesu podávání zpráv o cílech udržitelného rozvoje. Existuje také národní výbor zřízený radou ministrů pro cíle udržitelného rozvoje. Tomuto výboru předsedá předseda vlády a skládá se z více než 50 státních úředníků.[10] Výbor spustil webovou stránku věnovanou současnému pokroku tohoto národního výboru při plnění Agendy 2030.[11]

Existuje také legislativní institucionální mechanismus pro sledování cílů udržitelného rozvoje v libanonském parlamentu. Ministerstva rovněž zohledňují integraci cílů udržitelného rozvoje v rámci svého plánování, jako je ministerstvo zdravotnictví nebo průmysl.[10]

Shrnutí některých projektů a iniciativ vedených libanonskou vládou na podporu cílů udržitelného rozvoje[12]
Reprezentativní organizace / orgánIniciativy Projekty
SDG1Ministerstvo sociálních věcíProjekt národního programu zaměřeného na chudobu (NPTP)
SDG 2Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo hospodářství a obchodu

  • Strategie 2015–2019[13] prosazování zásad řádné správy věcí veřejných
  • Libanonský úřad pro rozvoj investic, IDAL[14]
  • Zemědělské půjčky pro zemědělce od centrální banky
  • Vládní měnová kontrola nad cenami pšeničného chleba
SDG 3Ministerstvo zdravotnictvíZačlenění cílů a ukazatelů udržitelného rozvoje do jeho strukturálního rámce
SDG 4Libanonská vládaPřijetí strategie rovných vzdělávacích příležitostí pro všechny
SDG 5Libanonská vláda
  • Strategie NCLW pro záležitosti žen v Libanonu 2011–2021
  • Desetiletá strategie na posílení postavení žen[15]
SDG 6Libanonská vládaAktualizace dodávek vodních zdrojů a ochrana sítí odpadních vod
SDG 7Rada ministrůPětiletá strategie na posílení odvětví elektřiny[16]
SDG 8Ministerstvo hospodářství a obchoduStrategie pro Libanon pro malé a střední podniky: Plán do roku 2020[17]
SDG 9Ministerstvo průmysluIntegrace vize lepšího libanonského průmyslu do (2025
SDG 10Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo práce

  • Pojištění sociální ochrany a zdravotní pojištění
  • Pětiletá intenzivní strategie s podporou ILO
SDG 11Státní ministerstvo pro plánováníZlepšení národní městské strategie a „Národní zpráva Habitat III pro Libanon“[18]
SDG 12Ministerstva životního prostředí a průmysluLibanonský akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu pro průmyslový sektor v roce 2015[19]
SDG 13Rada ministrůLibanon podepsal Pařížskou dohodu v roce 2016, která byla předmětem studie až do dalšího období
SDG 14Rada pro rozvoj a obnovuNárodní fyzický hlavní plán libanonského území
SDG 15Libanonská vláda
  • Národní akční plán boje proti dezertifikaci
  • Národní program zalesňování a znovuzalesňování a program 40 milionů stromů
SDG 16Ministerstvo zahraničních věcí a emigrantů spolupracující s EUVypracování národní strategie boje proti terorismu
SDG 17Libanonská a francouzská vládaLibanon - konference CEDRE (6. dubna 2018)[20]

Výkon

Dobrovolné národní recenze

Dobrovolný národní přehled za rok 2018

Libanon představil svůj první dobrovolný národní přehled (VNR) na Politické fórum OSN na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj (HLPF) v roce 2018.[21]

VNR zdůraznila význam partnerství veřejného a soukromého sektoru v libanonské ekonomice a potřebu financování cílů udržitelného rozvoje a mobilizace soukromého sektoru. Syrská uprchlická krize a její dopad na veřejné služby a hospodářství učinily provádění Agendy 2030 velmi náročným.[10]

VNR připravil nezávislý národní výbor, kterému předsedal předseda vlády. Proběhly workshopy, setkání a konzultace s národními zúčastněnými stranami.[22]

VNR představila současnou konjunkturu provádění cílů udržitelného rozvoje v Libanonu v oblastech, kde je dohoda s agendou 2030 stále křehká nebo chybí.

Libanon použil k napsání VNR určitou metodiku. Sběr dat z primárních zdrojů, včetně rozsáhlých konzultací s klíčovými ministerstvy, parlamentem a dalšími státními subjekty, byl proveden jako první krok. Průzkum skládající se z krátkých otázek byl také zaslán všem příslušným správám veřejného sektoru za účelem shromáždění faktů a podrobností o národních politikách a strategiích týkajících se cílů udržitelného rozvoje. Kromě toho se uskutečnily tři workshopy se zástupci vlády, podnikatelským sektorem a občanskou společností. Bylo provedeno 23 rozhovorů s jednotlivými zúčastněnými stranami včetně akademické obce.[10] Druhým krokem byla revize sekundárních zdrojů, včetně sektorových strategií, ministerských zpráv, plánů a legislativy. Rovněž byly použity tematické publikace a zprávy agentur OSN a zavedených mezinárodních organizací.

Index SDG

V roce 2020 se celková výkonnost Libanonu v indexu SDG umístila na 95. místě ze 166 zemí. Libanon zaznamenal 66,7[23]

Hodnocení v roce 2020 - SDG Dashboard[23]
SDGPostaveníTrendy SDG
SDG 1DosaženéNa cestě nebo udržení úspěchu SDG
SDG 2Hlavní výzvy zůstávajíStagnující
SDG 3Zůstávají významné výzvyMírně se zlepšuje
SDG 4Zůstávají významné výzvyStagnující
SDG 5Hlavní výzvy zůstávajíStagnující
SDG 6Zůstávají významné výzvyMírně se zlepšuje
SDG 7Výzvy přetrvávajíMírně se zlepšuje
SDG 8Hlavní výzvy zůstávajíStagnující
SDG 9Zůstávají významné výzvyMírně se zlepšuje
SDG 10Zůstávají významné výzvyInformace nejsou k dispozici
SDG 11Zůstávají významné výzvyKlesající
SDG 12Zůstávají významné výzvyInformace nejsou k dispozici
SDG 13Zbývající výzvyNa cestě nebo udržení úspěchu SDG
SDG 14Hlavní výzvy zůstávajíStagnující
SDG 15Zůstávají významné výzvyStagnující
SDG 16Zůstávají významné výzvyStagnující
SDG 17Zůstávají významné výzvyKlesající

Soukromý sektor

Soukromý sektor představuje 80 procent libanonského HDP. Mezi hlavní přispívající sekce patří pekařství a finance, stavebnictví, obchod a cestovní ruch.[24] Soukromý sektor jako takový je klíčovým hráčem pro celkovou strategii libanonské vlády tím, že poskytuje investice a posiluje veřejné služby prostřednictvím partnerství se soukromým sektorem. V roce 2013 byl připraven návrh zákona o partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) byla zahájena Vyšší radou pro privatizaci.[24]

V roce 2012 zahájil UNDP „Strategii pro práci se soukromým sektorem“ s cílem podpořit udržitelný lidský rozvoj zapojením soukromé sekce a podporou „vhodných inkluzivních tržních řešení a přístupů“.[25] Strategie vysvětluje, že UNDP bude pracovat se soukromými na dvou různých frontách. Zaprvé bude UNDP „působit jako inkubátor“ pro rozvoj projektů soukromého sektoru na národní a regionální úrovni, čímž přispěje k SDG 8, hospodářský růst. Zadruhé, UNDP bude podporovat zapojení soukromého sektoru při prosazování 10 principů globálního paktu OSN. Příklady partnerství se soukromým sektorem zahrnují technickou a finanční pomoc, převod zdrojů, usnadnění inovativních soukromých investic a advokacii.

Vytváření globálních cílů na Středním východě fórum - Libanon, 2019.

Hlavní platformou, která sdružuje iniciativy podnikové udržitelnosti v Libanonu, je místní kapitola Globální pakt OSN. Dohoda prosazuje 10 zásad globálního paktu OSN a 17 cílů udržitelného rozvoje na úrovni jednotlivých zemí. Hlavním posláním místní sítě je vybudovat silné porozumění odpovědnému podnikání a zdůraznit závazky a snahy o udržitelnost libanonských podniků a dalších zúčastněných stran, jako jsou nevládní organizace, organizace a akademická obec. Kompakt pracuje na budování kapacit prosazováním principiálního přístupu k cílům udržitelného rozvoje a poskytuje dobré obchodní praktiky, které vedou.

Síť OSN Global Compact Libanon podporuje iniciativy OSN Global Compact, Deset zásad a OSN Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) na úrovni země. Jeho účelem je prohloubit pochopení odpovědných obchodních praktik mezi libanonskými podniky a usnadnit spolupráci s nevládními organizacemi, vládou, akademickou obcí a dalšími podniky.[26] Kompakt pořádá místní workshopy, konference a fóra kolem 17 cílů udržitelného rozvoje, včetně spolupráce Libanonu pro cíle udržitelného rozvoje a vytváření globálních cílů pro místní podnikání na Středním východě.

Výzvy

18. července 2018: Zasedání ministrů na zasedání 2018 Politického fóra OSN na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj (HLPF) po dobu tří dnů veřejně sdílelo zastoupení 46 dobrovolných národních recenzí. Jeho účelem bylo sdílet vývoj a výzvy, kterým čelí zúčastněné země při provádění SDGS.[27]

Kritické výzvy by Libanon diskvalifikovaly z provádění Agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030. Mezi tyto výzvy patří: politická nestabilita, uprchlická krize, výběr socioekonomické politiky, sociální ochrana, daně, nedostatek údajů a nedostatek rovnosti žen a mužů.[28]

VNR zahrnoval některé výzvy, kterým čelí provádění cílů udržitelného rozvoje v Libanonu, včetně nedostatku silného statistického systému a databáze pro cíle a ukazatele cílů udržitelného rozvoje a nedostatečného budování kapacit. Institucionální kapacity správy veřejného sektoru je třeba posílit pomocí orgánů OSN a mezinárodních subjektů.[10]

Politické překážky

Politický systém v Libanonu je popsán dohodnutým dělením moci, které vede k nevyvážené struktuře správy a řízení. To má za následek politické konflikty ovlivňující ekonomickou a institucionální výkonnost veřejného i soukromého sektoru. Toto neúčinné rozdělení moci vede ke slabému křehkému institucionálnímu strategickému plánování a absenci transparentnosti. V důsledku toho korupce zakazuje investice a vývojovou globální implementaci projektů.[28] Výsledek tohoto politického rozdělení představuje omezení v rozhodování o jakémkoli projektu nebo pokroku.[29]

Uprchlická krize

Libanon byl dobře známý jako země, která má ve své populaci integraci uprchlíků. Toto přelidnění uprchlíků negativně ovlivňuje infrastrukturu.[28] Výsledkem je nevyvážené rozdělení rozvojových projektů směrem k lepšímu postavení země. Uprchlíci, zejména Palestinci a Syřané, dlouho trpěli nerovnou politikou, protože jsou známí jako národy, které zůstaly pozadu. Výzvy, kterým tyto komunity čelily, souvisely s potřebou podpory duševního zdraví, potřebou pokročilejších vzdělávacích strategií a projektů a zvýšeným stavem genderové nerovnosti.[30]

Volby socioekonomické politiky

Ekonomická struktura v Libanonu závisí na modelu zaměřeném na bankovní a finanční systémy a odvětví. Potřeba znovuobnovení země po skončení občanské války závisela na nadměrných výpůjčkách od mezinárodních orgánů. Děje se tak pro směnný kurz dárců zvyšujících veřejný dluh, kterému země nemůže čelit. Tato koncentrace investic v konkrétních odvětvích nedokázala zlepšit ekonomický status kraje a přilákat nové pokročilé projekty od investorů, které by posílily všechny cíle, na něž se zaměřuje agenda 2030.[28] Míra chudoby a nezaměstnanosti u mladých lidí vzrostla, což poskytuje malý prostor pro podporu růstu a pocitu konkurenceschopnosti.[31]

Reference

  1. ^ Global Compact Network Lebanon (GCNL) (2015). "Naše mise".
  2. ^ Luomi, M., Fuller, G., Dahan, L., Lisboa Båsund, K., de la Mothe Karoubi, E. and Lafortune, G. 2019. Arab Region SDG Index and Dashboards Report 2019. Abu Dhabi and New York: Centrum excelence SDG pro arabskou oblast / diplomatickou akademii Emirates a síť řešení pro udržitelný rozvoj.
  3. ^ „Cíle udržitelného rozvoje v Libanonu“. Libanon Organizace spojených národů. Citováno 2020-09-24.
  4. ^ A b "Rozvojové cíle tisíciletí" (PDF). Libanonská zpráva. 2008.
  5. ^ „Národní zpráva pro konferenci OSN o udržitelném rozvoji (Rio + 20)“ (PDF). Udržitelný rozvoj v Libanonu: stav a vize. 2012.
  6. ^ „Libanon, který chceme: národní konzultace po Libanonu po roce 2015“ (PDF). Zpráva. 2013.
  7. ^ "17 CÍLŮ | ministerstvo hospodářství a sociálních věcí". sdgs.un.org. Citováno 2020-09-24.
  8. ^ Rezoluce OSN (2017) přijatá Valným shromážděním dne 6. července 2017, Práce statistické komise týkající se Agendy pro udržitelný rozvoj 2030
  9. ^ A b „Rámec udržitelného rozvoje v Libanonu: národní hodnocení“ (PDF). Zpráva.
  10. ^ A b C d E „Voluntary National Review (VNR) on Sustainable Development Goals (SDGs)“ (PDF). Zpráva. 2018.
  11. ^ „Cíle udržitelného rozvoje v Libanonu“. sdglebanon.pcm.gov.lb. Citováno 2020-09-24.
  12. ^ Obchod, ministerstvo hospodářství a. "Podpora malých a středních podniků | Cíle udržitelného rozvoje (SDG) | Ministerstvo hospodářství a obchodu, Libanonská republika". www.economy.gov.lb (v arabštině). Citováno 2020-09-25.
  13. ^ Ministerstvo zemědělství (2014). „Ministerstvo zemědělské strategie“ (PDF). Ministerstvo zemědělství.
  14. ^ IDAL, investujte v Libanonu (2020). "Kdo jsme".
  15. ^ Národní strategie pro ženy v Libanonu (2017–2019). „Národní akční plán (2017–2019)“ (PDF). Národní strategie pro ženy v Libanonu.
  16. ^ Libanonské středisko pro úsporu energie (LCEC) (2016–2020). „Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů pro Libanonskou republiku na období 2016–2020“ (PDF). Libanonské centrum pro úsporu energie (LCEC).
  17. ^ Ministerstvo hospodářství a obchodu (2014). „Libanonská strategie pro malé a střední podniky: plán do roku 2020“ (PDF). Projekty UNDP.
  18. ^ Rada pro rozvoj a obnovu (2016). „Národní zpráva Habitat III Závěrečná zpráva“ (PDF). Rada pro rozvoj a rekonstrukci (CDR).
  19. ^ Switch Med (2015). „Libanonský akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu pro průmyslový sektor“.
  20. ^ étrangères, Ministère de l'Europe et des Affaires. „Libanon - konference CEDRE (06.04.18)“. Francouzská diplomacie - ministerstvo pro Evropu a zahraniční věci. Citováno 2020-09-25.
  21. ^ „Libanon: Znalostní platforma pro udržitelný rozvoj“. udržitelný rozvoj.un.org. Citováno 2020-09-24.
  22. ^ Haddad, Dany; Zoghaib, Riwa (2018). „Libanon: Pokrok směrem k cílům udržitelného rozvoje č. 16: Zpráva občanské společnosti o cílech cílů udržitelného rozvoje 16.4, 16.5, 16.6 a 16.10“ (PDF). Libanonské sdružení pro transparentnost: 8.
  23. ^ A b Index SDG, Libanon. „Zpráva o udržitelném rozvoji do roku 2020“ (PDF).
  24. ^ A b „Podpora soukromého sektoru na úkor maření udržitelného rozvoje“ (PDF). Zpráva. 2018.
  25. ^ „Strategie soukromého sektoru“ (PDF). Zpráva. 2015.
  26. ^ "O". Globální kompaktní Libanon OSN. Citováno 2020-09-26.
  27. ^ Hub, znalost SDG IISD. "Koneční přednášející VNR sdílejí pokrok SDG, omezení | Novinky | Centrum znalostí SDG | IISD". Citováno 2020-09-24.
  28. ^ A b C d Ziad Abdel Samad (2016). „Strukturální výzvy a překážky provádění Agendy 2030“ (PDF). Síť arabských nevládních organizací pro rozvoj (ANND): 8.
  29. ^ Christophersen, Mona (08.05.2017). „Udržitelné instituce zásadní pro udržitelný rozvoj Libanonu“. Globální observatoř IPI. Citováno 2020-09-25.
  30. ^ Samar Zebian (2018). „MASHROU3 INSAN“ (PDF). Issam Fares Institute pro veřejnou politiku a mezinárodní záležitosti: 34.
  31. ^ ILO (2017–2020). „Program země pro důstojnou práci pro Libanon 2017“ (PDF).