Sudetoněmecké povstání - Sudeten German uprising

Sudetoněmecké povstání
Část předehra k druhé světové válce
Pohlednice sudetoněmeckých povstalců v Schönlinde.png
Sudetoněmečtí povstalci doprovázející zajaté československé vojáky
datum12/13 září - říjen 1938
Umístění
Sudety, Československo
VýsledekPovstání částečně potlačeno
Bojovníci

Sudetská vlajka (bez CoA). Svg SdP sympatizanti
Sudetská vlajka (bez CoA). Svg Freikorps
Sudetská vlajka (bez CoA). Svg Grüne Korps
Vlajka Německa (1935–1945). Svg nacistické Německo

 Československo

Velitelé a vůdci
Sudetská vlajka (bez CoA). Svg Konrad Henlein
Sudetská vlajka (bez CoA). Svg Karl Hermann Frank
Sudetská vlajka (bez CoA). Svg Anton Pfrogner
Vlajka Německa (1935–1945). Svg Friedrich Köchling
Vlajka Německa (1935–1945). Svg Wilhelm Canaris		Československo Jan Syrový
Československo Ludvík Krejčí
Československo Bohuslav Fiala
Síla
Freikorps:[1]
10–15 000 (18. září)
26 000 (22. září)
34–41 000 (1. října)		Stráž obrany státu:
30 000 (22. září)[2]
Ztráty a ztráty
Freikorps:
podle Köchlinga k 1. říjnu[3]
52 mrtvých,
65 zraněných,
19 chybí
Celkový:
podle Frajdla
ca. 200 mrtvých[4]		Bezpečnostní síly:
95 mrtvých:
69 v září,
26 v říjnu;
stovky zraněných[5]
Civilisté:
neznámý[Poznámka 1]
Celkový:
podle Köchlinga k 1. říjnu[3]
110 mrtvých,
2029 zajat[Poznámka 2]

Sudetoněmecké povstání (čeština: sudetoněmecké povstání)[Poznámka 3] v Září 1938 byl spontánní povstání z Sudetští Němci proti Československý orgány v Sudety,[14] ale zároveň an organizovaná akce pod taktovkou Sudetoněmecká strana (SdP) předsedá Konrad Henlein.[15][16] Proto se povstání označuje také jako Henleinův puč (nebo pokus o převrat; čeština: henleinovský puč).[17][18]

Dne 10. září 1938 obdržely všechny okresní organizace SdP rozkaz od Norimberk zahájit protesty a provokace. Dne 11. září se Henleinovi příznivci střetli s policisty a četníky Cheb, Liberec, Teplice a na dalších místech.[19] Večer 12. září sudetští Němci hromadně poslouchali Hitlerova rozhlasový projev obviňující Československo z mučení a utlačování Německá menšina. Tato řeč vyvolala vlnu násilí proti Češi, Židé a sudetská němčina antifašisté v pohraničí.[20] Ráno 13. září začalo předem plánované ozbrojené povstání a byly hlášeny první oběti,[21] k 15. září to bylo 37 mrtvých.[22] Do 14. září bylo povstání částečně potlačeno kvůli vyhlášení stanné právo, nasazení armády a posílení EU Stráž obrany státu.[9][23] Nepokoje v příhraničních oblastech nicméně pokračovaly.[24]

Po neúspěšném puči začala druhá fáze povstání 17. září činnostmi Sudetendeutsches Freikorps,[25][26] A polovojenský organizace německých sudetských Němců. Jeho úkolem bylo pokračovat v boji a provádění teroristických činů.[27] Podle prohlášení z roku 1944 Československá exilová vláda Československo bylo ve válečném stavu s Třetí říší od 17. září 1938.[28] Po četných přestřelkách ve dnech 20. a 21. září povstání znovu vypuklo 22. září, kdy vzplanuly nepokoje v jiných oblastech Morava a Slezsko.[29] V některých případech pravidelné německé jednotky Abwehr, SA a SS účastnil se bojových, teroristických a sabotážních akcí.[30][31]

Československé orgány reagovaly zajištěním hranic s Německem.[32] Mobilní armádní jednotky vyztužené lehké tanky a obrněná auta obnovený řád v regionech, jako je Cheb, Frýdlant, Šluknov nebo Varnsdorf, což má za následek pokles povstaleckých aktivit. Mnoho sudetských Němců si uvědomilo, co Freikorps udělal, a uniklo přes hranice do Německa.[33] Po zintenzivnění Hitlerových požadavků byla 23. září provedena mobilizace československé armády. Několik protipovstání akce musely být zrušeny, protože vojenské jednotky zaujímaly obranné pozice dále do vnitrozemí.[34]

S podpisem Mnichovská dohoda povstání již prakticky skončilo, k násilným incidentům však občas došlo i v říjnu, posledním v roce Moravská Chrastová 31. října. Dne 30. září byly bojové akce Freikorps formálně ukončeny rozkazem č. 30. Henleinovi příznivci však pokračovali ve svých útocích na ustupující Čechoslováky.[35] 1. října vydal Freikorps rozkaz „eliminovat prchající levice a Čechy“.[36] Více než 200 000 lidí, většinou Čechů, ale také Židů a sudetoněmeckých antifašistů, uprchlo ze Sudet ze strachu před nacisty.[37]

Viz také

Poznámky

  1. ^ Jak uvádí Suchánek a Beneš: „V dnešní době nikdo nedokáže zjistit [přesný] počet zabitých československých civilistů.“[6]
  2. ^ Toto číslo zahrnuje opraváře, železničáře, poštovní úředníky a členy jejich rodin.
  3. ^ Termín sudetoněmecké povstání je používán těmito zdroji:[7][8][9][10] Jiné zdroje používají výrazy jako povstání Němců v Čechách a na Moravě,[11] povstání českých Němců,[12] nebo povstání sudetoněmeckého obyvatelstva.[13]

Reference

  1. ^ Hruška 2013, s. 80–81
  2. ^ Brabec, Martin (červenec – srpen 2010). "Ostře sledovaná hranice". Válka REVUE (v češtině). Praha. ISSN  1804-0772.
  3. ^ A b „Zpráva Friedricha Köchlinga o jeho působení u Sudetoněmeckého Freikorpsu“ [Zpráva Friedricha Köchlinga o jeho práci v Sudetendeutsches Freikorps]. Fronta.cz. Citováno 29. září 2018.
  4. ^ Frajdl, Jiří (2003). Stráž obrany státu při obraně republiky 1938-1939 [Stráž obrany státu na obranu republiky 1938–1939] (v češtině). Praha: Historická a dokumentační komise Klubu českého pohraničí ve spolupráci s Křesťanskosociálním hnutím.
  5. ^ Šrámek 2008, s. 98
  6. ^ Suchánek & Beneš 2018, s. 218
  7. ^ Junek 2013, s. 170, 177, 181
  8. ^ Junek 2016, s. 151
  9. ^ A b "Povstání se hroutí" [Povstání se zhroutí]. Mobilisace 1938. Extra Publishing. Citováno 29. září 2018.
  10. ^ Wirnitzer, Jan (30. září 2008). „Historik: Hitler před Mnichovem často váhal, jak vyzrát na Československo“ [Historik: Před Mnichovem Hitler často váhal, jak přelstít Československo]. iDNES.cz. MAFRA. Citováno 29. září 2018.
  11. ^ Červen 2013
  12. ^ "V pohraničí vypuklo povstání českých Němců" [V pohraničí vypuklo povstání českých Němců]. Mobilisace 1938. Extra Publishing. Citováno 29. září 2018.
  13. ^ Šrámek 2008, s. 92
  14. ^ Červen 2013 str. 170, 181
  15. ^ Červen 2013 str. 181
  16. ^ Hruška 2013 s. 16
  17. ^ Straka, Karel (7. října 2013). „Byl henleinovský pokus o puč v září 1938 očekáván?“ [Byl Henleinův pokus o puč v září 1938 překvapením?]. army.cz (v češtině). Ministerstvo obrany. Citováno 29. září 2018.
  18. ^ Bružeňák & Macke sv. 1, s. 342
  19. ^ Hruška 2013 s. 14
  20. ^ Hruška 2013 s. 15
  21. ^ Bružeňák & Macke sv. 1, s. 64
  22. ^ Bružeňák & Macke sv. 1, s. 65
  23. ^ Červen 2013 str. 170
  24. ^ Motl 2015, s. 153
  25. ^ Junek 2013, s. 177
  26. ^ Šrámek 2008, s. 92
  27. ^ Bružeňák & Macke sv. 1, s. 66
  28. ^ Hruška 2013 s. 103
  29. ^ Šrámek 2008, s. 92
  30. ^ Hruška 2013, s. 98
  31. ^ Junek 2013, s. 183, 188, 194
  32. ^ Brabec, Martin (září 2010). „Nevyhlášená válka o pohraničí“. Válka REVUE (v češtině). Praha. ISSN  1804-0772.
  33. ^ Junek 2016, s. 154
  34. ^ Šrámek 2008, s. 92–93
  35. ^ Hruška 2013, s. 81–82
  36. ^ Motl 2015, s. 147
  37. ^ Suchánek & Beneš 2018, s. 50

Zdroje

  • Bružeňák, Vladimír; Macke, Josef (2017). Morový rok: kronika tragického roku 1938 na Sokolovsku a Karlovarsku - 1. díl - Sokolovsko [Morový rok: kronika tragického roku 1938 v Sokolovsku a Karlovarsku - 1. díl - Sokolovsko] (v češtině). Cheb: Svět křídel. ISBN  978-80-7573-021-3.
  • Bružeňák, Vladimír; Macke, Josef (2017). Morový rok: kronika tragického roku 1938 na Sokolovsku a Karlovarsku - 2. díl - Karlovarsko [Morový rok: kronika tragického roku 1938 v Sokolovsku a Karlových Varech - 2. díl - Karlovarský kraj] (v češtině). Cheb: Svět křídel. ISBN  978-80-7573-025-1.
  • Hruška, Emil (2013). Boj o pohraničí: Sudetoněmecký Freikorps v roce 1938 [Konflikt v pohraničí: Sudetendeutsches Freikorps v roce 1938] (v češtině). Praha: Nakladatelství Epocha a Pražská vydavatelská společnost. ISBN  978-80-7425-194-8.
  • Junek, Václav (2013). Hitler před branami: literární dokument o povstání Němců v Čechách a na Moravě v roce 1938 a o cestě k kterému [Hitler před branami: literární dokument o povstání Němců v Čechách a na Moravě v roce 1938 a cestě k němu] (v češtině). Velké Přílepy: Olympia. ISBN  978-80-7376-349-7.
  • Junek, Václav (2016). Malé (velké) války 20. století a dál ... [Malé (velké) války 20. století a dále] (v češtině). Praha: Petrklíč. ISBN  978-80-7229-322-3.
  • Motl, Stanislav (2015). Válka před válkou: krvavý podzim 1938 v Čechách a na Moravě [Válka před válkou: krvavý podzim roku 1938 v Čechách a na Moravě] (v češtině). Praha: Vydavatelé Rybka. ISBN  978-80-87950-21-0.
  • Suchánek, Jiří; Beneš, Jaroslav (2018). Mobilizace ve fotografii: Armáda a Stráž obrany státu v letech 1938–1939 [Mobilizace ve fotografii: armáda a Stráže obrany státu 1938–1939] (v češtině). Brno: Extra Publishing. ISBN  978-80-7525-159-6.
  • Šrámek, Pavel (2008). Ve stínu Mnichova: z historie československé armády 1932-1939 [Ve stínu Mnichova: Z dějin československé armády 1932–1939] (v češtině). Praha: Mladá fronta. ISBN  978-80-204-1848-7.