Stifterverband für die Deutsche Wissenschaft - Stifterverband für die Deutsche Wissenschaft
![]() | tento článek se mohou příliš spoléhat na zdroje příliš úzce souvisí s tématem, což potenciálně brání tomu, aby článek byl ověřitelný a neutrální.Červen 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
![]() | Tento článek obsahuje jeho formulaci propaguje subjekt subjektivním způsobem bez předávání skutečných informací.Červen 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
The Stifterverband für die Deutsche Wissenschaft (Sdružení dárců pro podporu humanitních a přírodních věd v Německu)[1] je Němec organizace která se snaží řešit výzvy v oblasti vysokoškolského vzdělávání, vědy a výzkumu. Jeho programy a iniciativy jsou zaměřeny na hledání proveditelných řešení. Stifterverband funguje v první řadě jako a myšlenkový vůdce a poskytuje finanční podporu aktérům v akademické sféře, kteří vyvíjejí řešení zdola nahoru. V rámci různých programů Stifterverband často spolupracuje s partnery z podnikatelské sféry. Stifterverband navíc působí jako správce zhruba 400 nadací, které podporují širokou škálu projektů.
Stifterverband byl založen v roce 1920. Jeho sídlo se nachází v Essen a Berlín. Arend Oetker, německý podnikatel, je prezidentem od roku 1998. Po něm následoval Andreas Barner v průběhu roku 2013. Generálním tajemníkem Stifterverband je Andreas Schlüter.
Legálně je Stifterverband soukromé sdružení, které je financováno z darů svých 3 000 členů. Mezi hlavní dárce patří velké korporace německá banka, Daimler a Bosch, ale také středně velké společnosti a soukromé osoby. Její správní rada je složena z mnoha současných i bývalých členů představenstva a dozorčí rady nejvýznamnějších německých společností a také z veřejně financovaných akademických výzkumných organizací.[2]
V roce 2011 Stifterverband utratil více než 35 milionů eur na své různé programové aktivity. Téměř deset milionů eur šlo na dotovaná křesla na univerzitách a univerzitách aplikovaných věd po celém Německu.[3] Jeho přidružené nadace poskytly více než sto milionů eur různým institucím a iniciativám.
Dějiny
„Stifterverband“ (sdružení dárců), financované německou podnikatelskou komunitou, bylo založeno v prosinci 1920 pod názvem „Stifter-Verband der Notgemeinschaft für die deutsche Wissenschaft“, původně jako asistentka Notgemeinschaft der Deutschen Wissenschaft (Emergency Association of German Science), která byla založena krátce předtím, v říjnu téhož roku.[4] Carl Friedrich von Siemens byl prvním předsedou organizace a sloužil až do roku 1934.[5] V roce 1949 následovala Druhá světová válka, to bylo znovu založeno v západní Německo z iniciativy Richarda Mertona (1881-1960) a Friedricha („Fritze“) Gummerta (1895-1963),[6][7] nakonec převzal své současné jméno. Merton sloužil jako první poválečný křeslo v letech 1949 až 1955.[8]
Partner
Stifterverbandes je partnerem předních organizací v německé akademické komunitě včetně Deutsche Forschungsgemeinschaft, Max-Planck-Gesellschaft, Deutsche Akademische Austauschdienst (DAAD), Alexander von Humboldt-Stiftung stejně jako Studienstiftung des deutschen Volkes. V roce 1999 iniciovala Stifterverband für die Deutsche Wissenschaft založení Wissenschaft im dialog, organizace pro vědeckou komunikaci.
Ocenění
Stifterverband spolupracuje s předními německými výzkumnými organizacemi při udělování cen za vynikající výsledky v různých oblastech. Spolu s Deutschen Forschungsgemeinschaft uděluje cenu Communicator-Preis za vědeckou komunikaci. Od roku 1999 uděluje Erwin-Schrödinger-Preis pro mezioborový výzkum společně s Helmholtz-Gemeinschaft. The Fraunhofer-Gesellschaft, Max-Planck-Gesellschaft stejně jako Leibniz-Gemeinschaft každé ocenění „Preis des Stifterverbandes für die Deutsche Wissenschaft“. Spolu s Hochschulrektorenkonferenz uděluje Ars legendi-Preis za vynikající výsledky v didaktice vysokoškolského vzdělávání.
„Stadt der Wissenschaft“ („Město vědy“)
S cílem motivovat německá města a městské regiony k podpoře vědy a vysokoškolského vzdělávání uděluje cenu Stifterverband Stadt der Wissenschaft („Město vědy“).
Cenu v posledních letech získaly následující města:
- Brémy und Bremerhaven (2005)
- Drážďany (2006)
- Braunschweig (2007)
- Jena (2008)
- Oldenburg (2009)
- Mainz (2011)
- Lübeck (2012)
- Münster (2013)
Literatura
- Winfried Schulze: Der Stifterverband für die Deutsche Wissenschaft: 1920-1995. ISBN 3-05-002900-5.
Reference
- ^ Běžně používaný anglický překlad názvu organizace, který lze najít například v následující publikaci studie zadané německou vládou: Harald Legler, Georg Licht a Alfred Spielkamp, Německá technologická výkonnost: Studie jménem německého spolkového ministerstva školství a výzkumu (Heidelberg: Physica-Verlag, 2000), str. 183.
- ^ Stifterverband: Správní rada
- ^ Stifterverband: Rozpočtové výdaje 2010/11
- ^ Hammerstein, Notker (1996). Recenze: Winfried Schulze, Der Stifterverband für die Deutsche Wissenschaft 1920-1995 (Berlin: Akademie Verlag, 1995). Historische Zeitschrift, 263 (1), 248-250; zde: str. 249. Citováno 2015-09-04.
- ^ Carl Friedrich von Siemens: Vorsitzender des Stifterverbandes 1920-1934. Stifterverband für die Deutsche Wissenschaft. Citováno 2015-09-04.
- ^ Stifterverband für die Deutsche Wissenschaft [přehled členů], část „Souvislosti“, na webových stránkách Evropského nadačního centra. Citováno 2015-09-04.
- ^ Schreiber, Georg (1954). Deutsche Wissenschaftspolitik von Bismarck bis zum Atomwissenschaftler Otto Hahn. Publikace Arbeitsgemeinschaft für Forschung des Landes Nordrhein-Westfalen, Geisteswissenschaften, Heft 6. s. 51.
- ^ Richard Merton: Vorstandsvorsitzender des Stifterverbandes 1949-1955. Stifterverband für die Deutsche Wissenschaft. Citováno 2015-09-04.