Opatství St. Marienthal - St. Marienthal Abbey
![]() | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v němčině. (Listopad 2011) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Kloster St. Marienthal | |
![]() Opatství St. Marienthal od severozápadu | |
Klášterní informace | |
---|---|
Celé jméno | Zisterzienserinnenabtei Klosterstift St. Marienthal |
Objednat | Cisterciácký |
Založeno | 1234 |
Věnovaná | Nanebevzetí Panny Marie |
Diecéze | Římskokatolická diecéze Drážďany-Míšně |
Lidé | |
Zakladatel (é) | Kunigunde, královna choť Čech |
Opat | Äbtissin Schwester M. Regina Wollmann OCist (abatyše sestra M. Regina Wollmann, cisterciácká objednávka) |
Prior | Schwester M. Elisabeth Vaterodt OCist (sestra M. Elisabeth Vaterodt, cisterciácká objednávka) |
Stránky | |
Umístění | Ostritz, Sasko, Německo |
Souřadnice | 50 ° 59'53 ″ severní šířky 14 ° 55'29 ″ východní délky / 50,997971 ° N 14,924648 ° E |
Veřejný přístup | Ano |
webová stránka | www |
Opatství St. Marienthal (Němec: Kloster St. Marienthal) je Cisterciácký ženský klášter v saský Horní Lužice. Opatství je nejstarší klášter cisterciáckého řádu v Německu, který si od svého založení zachoval nepřerušené obsazení svého domu.
St. Marienthal se nachází na jih od Ostritz na levém břehu řeky Nisa, která v tomto bodě tvoří německou hranici s Polskem. Na sever, Görlitz je asi 20 kilometrů daleko.
Dějiny

Klášter založil v roce 1234 Kunigunde of Hohenstaufen, dcera Filip Švábský a manželka Václav I. z Čech, poblíž obchodní cesty, která vedla z Prahy do Görlitzu přes Žitavu. Již v roce 1235 byla nová nadace začleněna do cisterciáckého řádu spolu s opatem Altzella jako návštěvník. První zdokumentováno abatyše opatství St. Marienthal byla šlechtična Adelheid I. von Dohna (Donyn), dcera Purkrabí Otto von Dohna (Donyn).[1]
Klášter byl zničen během Husitské války v roce 1427 a přestavěn až v roce 1452. Byl poškozen požárem v letech 1515, 1542 a (zvláště vážně) v roce 1683. Přestavba v Barokní styl začal v roce 1685. Barokní interiér kostela utrpěl rozsáhlé škody při povodni Nisy v roce 1897.
V době druhá světová válka budovy byly používány jako vojenská nemocnice. V roce 1945 ustupující německé síly chtěly vyhodit do povětří opatství, aby bránily postupu Rusů, ale jeptišky odmítly odejít a budova byla ušetřena.
Klášter přežil komunistu Východoněmecký režimu a po roce 1989 vynaložila velké částky na obnovu a rozvoj zařízení. V srpnu 2010 však další povodeň Nisy způsobila katastrofické škody.
Bibliografie
- Dannenberg, Lars-Arne (2008): Das Kloster St. Marienthal und die Burggrafen von Dohna. in: Neues Lausitzisches Magazin 11 (2008), s. 89–104
- Schlesinger, Walter (ed.) (1965): Handbuch der historischen Stätten: Sachsen. Stuttgart
- Schmacht, Josefine (2004): Die Zisterzienserinnen-Abtei St. Marienthal von 1800 bis 2000 im Spiegel ihrer Äbtissinnen. StadtBILD-Verlag: Görlitz
- Schönfelder, J.B. (1834): Urkundliche Geschichte des Königlichen Jungfrauenstifts und Klosters St. Marienthal in der Königlich-Sächsischen Oberlausitz. Žitava
- Zdichynec, Jan (2003): Klášter Marienthal mezi králi, městy a šlechtou (1234–1547). In: Bobková, Lenka (ed.): Korunní země v dějinách českého státu, roč. 1: Integrační a partikulární rysy českého státu v pozdním středověku, s. 166–218. Praha
Reference
- ^ Schönfelder, Joseph Bernhard (1834). Urkundliche Geschichte des Königlichen Jungfrauenstifts und Klosters St. Marienthal, Cistercienser-Ordens, in der Königlichen Sächsischen Oberlausitz [Dokumentární historie Nadace královských dam a cisterciáckého řádu opatství sv. Marienthala v Horní Lužici v Královském Sasku.] (v němčině). Zittau: J.D. Schöpsischen. str. 32.