Opatství St. Marienthal - St. Marienthal Abbey

Opatství St. Marienthal
Kloster St. Marienthal
Kloster St. Marienthal.jpg
Opatství St. Marienthal od severozápadu
Klášterní informace
Celé jménoZisterzienserinnenabtei Klosterstift St. Marienthal
ObjednatCisterciácký
Založeno1234
VěnovanáNanebevzetí Panny Marie
DiecézeŘímskokatolická diecéze Drážďany-Míšně
Lidé
Zakladatel (é)Kunigunde, královna choť Čech
OpatÄbtissin Schwester M. Regina Wollmann OCist (abatyše sestra M. Regina Wollmann, cisterciácká objednávka)
PriorSchwester M. Elisabeth Vaterodt OCist (sestra M. Elisabeth Vaterodt, cisterciácká objednávka)
Stránky
UmístěníOstritz, Sasko, Německo
Souřadnice50 ° 59'53 ″ severní šířky 14 ° 55'29 ″ východní délky / 50,997971 ° N 14,924648 ° E / 50.997971; 14.924648
Veřejný přístupAno
webová stránkawww.kloster-marienthal.de

Opatství St. Marienthal (Němec: Kloster St. Marienthal) je Cisterciácký ženský klášter v saský Horní Lužice. Opatství je nejstarší klášter cisterciáckého řádu v Německu, který si od svého založení zachoval nepřerušené obsazení svého domu.

St. Marienthal se nachází na jih od Ostritz na levém břehu řeky Nisa, která v tomto bodě tvoří německou hranici s Polskem. Na sever, Görlitz je asi 20 kilometrů daleko.

Dějiny

Kostel a opatství

Klášter založil v roce 1234 Kunigunde of Hohenstaufen, dcera Filip Švábský a manželka Václav I. z Čech, poblíž obchodní cesty, která vedla z Prahy do Görlitzu přes Žitavu. Již v roce 1235 byla nová nadace začleněna do cisterciáckého řádu spolu s opatem Altzella jako návštěvník. První zdokumentováno abatyše opatství St. Marienthal byla šlechtična Adelheid I. von Dohna (Donyn), dcera Purkrabí Otto von Dohna (Donyn).[1]

Klášter byl zničen během Husitské války v roce 1427 a přestavěn až v roce 1452. Byl poškozen požárem v letech 1515, 1542 a (zvláště vážně) v roce 1683. Přestavba v Barokní styl začal v roce 1685. Barokní interiér kostela utrpěl rozsáhlé škody při povodni Nisy v roce 1897.

V době druhá světová válka budovy byly používány jako vojenská nemocnice. V roce 1945 ustupující německé síly chtěly vyhodit do povětří opatství, aby bránily postupu Rusů, ale jeptišky odmítly odejít a budova byla ušetřena.

Klášter přežil komunistu Východoněmecký režimu a po roce 1989 vynaložila velké částky na obnovu a rozvoj zařízení. V srpnu 2010 však další povodeň Nisy způsobila katastrofické škody.

Bibliografie

  • Dannenberg, Lars-Arne (2008): Das Kloster St. Marienthal und die Burggrafen von Dohna. in: Neues Lausitzisches Magazin 11 (2008), s. 89–104
  • Schlesinger, Walter (ed.) (1965): Handbuch der historischen Stätten: Sachsen. Stuttgart
  • Schmacht, Josefine (2004): Die Zisterzienserinnen-Abtei St. Marienthal von 1800 bis 2000 im Spiegel ihrer Äbtissinnen. StadtBILD-Verlag: Görlitz
  • Schönfelder, J.B. (1834): Urkundliche Geschichte des Königlichen Jungfrauenstifts und Klosters St. Marienthal in der Königlich-Sächsischen Oberlausitz. Žitava
  • Zdichynec, Jan (2003): Klášter Marienthal mezi králi, městy a šlechtou (1234–1547). In: Bobková, Lenka (ed.): Korunní země v dějinách českého státu, roč. 1: Integrační a partikulární rysy českého státu v pozdním středověku, s. 166–218. Praha

Reference

  1. ^ Schönfelder, Joseph Bernhard (1834). Urkundliche Geschichte des Königlichen Jungfrauenstifts und Klosters St. Marienthal, Cistercienser-Ordens, in der Königlichen Sächsischen Oberlausitz [Dokumentární historie Nadace královských dam a cisterciáckého řádu opatství sv. Marienthala v Horní Lužici v Královském Sasku.] (v němčině). Zittau: J.D. Schöpsischen. str. 32.

externí odkazy