Řeč a jevy - Speech and Phenomena
 Obálka prvního vydání | |
| Autor | Jacques Derrida |
|---|---|
| Originální název | La Voix et le Phénomène |
| Překladatelé | David B. Allison Leonard Lawlor |
| Země | Francie |
| Jazyk | francouzština |
| Předmět | Edmund Husserl |
| Vydavatel | Presses Universitaires de France |
Datum publikace | 1967 |
Publikováno v angličtině | 1973 |
| Typ média | Tisk |
| Stránky | 166 (anglický překlad) |
| ISBN | 0-8101-0590-X |
| LC Class | 72-80565 |
Speech and Phenomena: And Other Esays on Husserl's Theory of Signsnebo Hlas a fenomén: Úvod do problému znamení v Husserlově fenomenologii,[1] (francouzština: La Voix et le Phénomène) je kniha o fenomenologie z Edmund Husserl francouzský filozof Jacques Derrida, publikoval v roce 1967 po boku Derridy Gramatologie a Psaní a rozdíl. v Řeč a jevyDerrida vyjadřuje svůj zralý vztah k Husserlovi a předkládá argument týkající se Husserlova fenomenologického projektu jako celku ve vztahu ke klíčovému rozdílu v Husserlově teorii jazyka v Logická vyšetřování (1900–1901) a jak toto rozlišení souvisí s jeho popisem vědomí vnitřního času. Derrida také rozvíjí klíčové diskuse o podmínkách dekonstrukce a différance. Derrida to okomentovala Řeč a jevy je „esej, kterou si vážím nejvíce“.[2] Derrida je nejznámější dílo o Husserlově fenomenologii a je všeobecně považováno za jedno z jeho nejdůležitějších filozofických děl.
Pozadí
Řeč a jevy je vyvrcholením dlouhého období studia fenomenologie Edmunda Husserla, které Derrida zahájil svou diplomovou prací z let 1953/54 Problém Genesis v Husserlově fenomenologii. Tato raná teze poté tvořila základ pro jeho referát z roku 1959 „Genesis and Structure“ and Fenomenology.[3] Derrida také přeložil Husserlův „Původ geometrie“ z němčiny do francouzštiny a v roce 1962 vydal svůj překlad tohoto článku s úvodem do knihy.[4]
Struktura
Řeč a jevy sestává z úvodu a sedmi kapitol: (1) Znamení a znaky, (2) Omezení indikace, (3) Význam jako monolog, (4) Význam a reprezentace, (5) Znamení a mrknutí oka, (6) ) Hlas, který mlčí, (7) Doplněk původu.
1. Podepsat a podepsat
Derrida identifikuje své téma v první kapitole jako dvojí význam slovního označení pro Husserla. Derrida poznamenává, že Husserl koncepčně rozlišuje v používání slovního označení mezi výrazem a indikací.[5] Podle Husserla tvrdí Derrida, že výraz i indikace jsou obě označení, ale toto označení je znamením bez smyslu a smyslu.[6] Výraz směřuje k ideálnímu smyslu a je „vázán na možnost mluveného jazyka“.[7]
Překlady
Původně přeložil David B. Allison do angličtiny a publikoval jako Speech and Phenomena: And Other Esays on Husserl's Theory of Signs v roce 1973 pod názvem nový překlad Leonarda Lawlora Hlas a fenomén: Úvod do problému znamení v Husserlově fenomenologii byla zveřejněna v roce 2010.[1]
Komentář
Pro komentář k Řeč a jevy viz knihu Leonarda Lawlora Derrida a Husserl (2002) a kniha Joshua Katesa Základní historie (2005).
Viz také
Poznámky a odkazy
- ^ A b http://www.nupress.northwestern.edu/content/voice-and-phenomenon
- ^ Derrida, J., 1981. Pozice. Trans. A. Bass. Chicago: Chicago UP, str. 13.
- ^ Joshua Kates uvádí, že práce z roku 1959 „se do značné míry jeví jako prefekt této dřívější práce“. (Základní historie, 84)
- ^ Husserl, Edmund, (1859-1938), (2010). L'origine de la géométrie. Derrida, Jacques, (1930-2004), ([6e edice] ed.). Paříž: Presses universitaires de France. ISBN 978-2-13-057916-8. OCLC 690288213.CS1 maint: extra interpunkce (odkaz) CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- ^ „Husserl začíná poukazem na zmatek: Slovo„ znak “(Zeichen) pokrývá vždy v běžném jazyce a příležitostně ve filozofickém jazyce dva heterogenní pojmy: koncept výraz (Ausdruck), který je často nesprávně chápán jako synonymum pro označení obecně, a jako indikace (Anzeichen). “(Derrida, Řeč a jevy 17)
- ^ „Podle Husserla však existují náznaky, které nic nevyjadřují, protože nepřenášejí nic, na co by se dalo volat (stále to musíme dát v němčině) Bedeutung z Sinn. Takový je orientační znak [index]. Určitě je indikativní znak znamením, stejně jako výraz. Ale na rozdíl od výrazu je indikativní znak zbaven Bedeutung nebo Sinn; to je bedeutunglos, sinnlos. Není to však bez znamení. Podle definice nemůže existovat žádné znamení bez označení, žádné označení bez označeného. “(Derrida, Řeč a jevy 17)
- ^ (Derrida, Řeč a jevy 18) také: „Bylo by tedy zajištěno, že význam (Beudeutung) je vždy co diskurz nebo někdo chce říct „: to, co se sděluje, je tedy vždy jazykový smysl, diskurzivní obsah“ (Derrida, Řeč a jevy 18)