Sokolović - Sokolović
Sokolović (Srbská cyrilice: Соколовић, mohou být také přepsány jako Sokolovic nebo Sokolovič) je příjmení nalezené mezi Srbové a Bosňané. Odvozuje se od slovanského slova sokol, význam "sokol „a doslovně znamená„ syn sokola “. Sokolović z Sanjak z Hercegoviny Byli povoláni Sokoli a Sokullu -oğlu, Osmany.[1] Jeden z erbu zahrnut v Korenić-Neorić Armorial (1595) a Fojnica Armorial (1675–1888) tvrdil, že je „Sokolovič“. Erb byl s největší pravděpodobností přičítán Sokolovićovi z Glasinacu (Sokolac kraj).[2]
Moderní rodiny
Bosna a Hercegovina
Sokolović v Foča mít slava z Mratindane,[3] uctívání srbského krále Stefan Dečanski. The Sokolović of Foča, when interviewed by Vladimír Dedijer, řekli, že už dávno opustili domov svých předků.[4] Dedijer dospěl k závěru, že Sokolović z Foče pocházel z Korjenići.[4] Opravdu, v pozdním středověku rodiny v Korjenići měl slave Mratindana; mezi jednou z těchto rodin byl určitě Sokolović z Fočy.[4] Mastilović v Gacko tvrdili, že se dříve jmenovali Sokolović, a že jsou příbuzní s těmi Sokolovići ve Foči, s nimiž sdílejí slava, a tvrdili, že Mehmed-paša Sokolović byl jedním z jejich předků.[3] Sima Mastilović byla uvedena v dokumentu Klášter Piva od 1569; to ukazuje na to, že Sokolović byl použit mnohem dříve.[3] Kojović a Djaić v Čičevu poblíž Trebinje také sestoupit ze Sokoloviće ve Foči a mít slave Mratindana.[5]
Antropologické dílo Petara Rađenoviće Bjelajsko Polje i Bravsko (1925) zmínil rodinu Sokolovićů v muslimské vesnici Bjelaj, Bosanski Petrovac, jako jedna ze tří srbských rodin, které se v roce 1921 usadily od Ripač; mají slavu Đurđevdan a zdravím od Čajniče a dříve se jmenovali Glođajić.[6]
Srbsko
V období 1920–31 byli Srbové a další jihoslovanské rodiny z Maďarské království (a Srbsko-maďarská republika Baranya-Baja ) dostali možnost opustit Maďarsko pro Království Jugoslávie, a tím změnit občanství (tito byli voláni optanti). Sokolović optanti byli Srbové. v Nagybudmér (Veliki Budmir), jeden byl optanti Rodina Sokolović,[7] v Borjád (Borjad), byli tři opranti Rodiny Sokolovićů.[8]
Chorvatsko
Ve městě jsou Sokolović Kordun, Chorvatsko, kteří mají slave Đurđevdana.[9]
Pozoruhodné osoby
- Mehmed-paša Sokolović nebo Sokollu Mehmed Pasha (1506–1579), osmanský státník
- Makarije Sokolović - Srbský patriarcha od roku 1557 do roku 1571
- Antonije Sokolović - Srbský patriarcha od roku 1571 do roku 1575
- Gerasim Sokolović - Srbský patriarcha od roku 1575 do roku 1586
- Savatije Sokolović - srbský metropolita Hercegovina a později srbský patriarcha, 1587
- Ferhat-paša Sokolović (zemřel 1586) - osmanský státník
- Lazar Sokolović (fl. 1718–1735), vyslanec srbských pravoslavných shromáždění v letech 1718 až 1735.[10]
- Sokolović, kapitán Srbský svobodný sbor.[11]
- Gligor Sokolović (1870–1910) - četnický vojenský velitel
- Mićo Sokolović (1883–1906), zakladatel dělnické hnutí v Bosně a Hercegovině
- Semka Sokolović-Bertok (1935–2008) - bosenská herečka
- Zijah Sokolović (nar. 1950) - bosenský herec a režisér
- Zoran Sokolović (1938–2001) - bývalý Ministr vnitra (Srbsko) a Ministr vnitra (Jugoslávie)
- Milorad Sokolović - bývalý hráč pro Jugoslávie národní basketbalový tým
- Ljubiša Sokolović (nar. 1948) srbský ekonom
- Ana Sokolovic, Kanadský hudební skladatel
- Sarah Sokolovic, Americká herečka
Rodina Sokolovićů z osmanské éry
V osmanském období, v 16. století, existovala vlivná rodina Sokolovićů, která měla dvě větve, jednu pravoslavnou (srbskou) a dominující v Srbská pravoslavná církev zatímco druhý se stal muslimem a měl vliv na osmanskou vládu. Pravoslavná větev zahrnovala srbské patriarchy Makarije Sokolović (s. 1557–71), Antonije Sokolović (s. 1571–1575), Gerasim Sokolović (s. 1575–86) a Savatije Sokolović (s. 1587). Včetně muslimské pobočky Sokollu Mehmed Pasha (Mehmed-paša Sokolović), osmanský velkovezír (s. 1565–1579) a Sokollu Ferhad Pasha (Ferhad-paša Sokolović) Beylerbey z Bosny.
Viz také
Reference
- ^ Grigorije Božović (1926). Pripovetke. 1. Štampa Zadruga štamp. radnika Rodoljub. p. 197.
Аше херцеговачке Соколовиће про- звали су „Соколи" - Сокол-оглу, скраћено „Соколи".
- ^ Milenko S. Filipović (1950). Glasinac: antropogeografsko-etnološka rasprava. Naučna Knjiga. p. 117.
- ^ A b C Etnografski Muzej 1964, str. 163.
- ^ A b C Etnografski Muzej 1964, str. 165.
- ^ Etnografski Muzej 1964, str. 164.
- ^ „Порекло презимена, село Бјелај (Босански Петровац)“. poreklo.rs.; Петар Рађеновић, Бјелајско Поље и Бравско, Српски етнографски зборник 1925 XXXV
- ^ „Срби у Будмиру (Мађарска)“. poreklo.rs.; Гојко Маловић, Сеоба у матицу - списак српских оптаната у Мађарској 1920-1931., Нови Сад, 2010, стр. 282-291
- ^ „Попис становништва села БОРЈАД (мађ. Borjád), Барања, Мађарска“. poreklo.rs.; Гојко Маловић „Сеоба у матицу“, књига 2, Нови Сад, 2010
- ^ „Кордунашка презимена“. poreklo.rs.
- ^ Исидора Точанац (2008). Српски народно-црквени сабори: 1718-1735. Историјски институт. p. 41.
- ^ Nova iskra. 6. 1904. str. 115.
Zdroje
- Etnografski Muzej (1964). Glasnik. 4. Cetinje: Etnografski Muzej. str. 163–165.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
 | Tato stránka obsahuje seznam lidí s příjmení Sokolović, Sokolovic, Sokolovich atd.. Pokud interní odkaz chcete-li odkázat na konkrétní osobu, která vás přivedla na tuto stránku, můžete to změnit odkaz přidáním osoby křestní jméno k odkazu. |