Sofoklis Avraam Choudaverdoglou-Theodotos - Sofoklis Avraam Choudaverdoglou-Theodotos

Sofoklis Choudaverdoglou-Theodotos
Sofoklis Choudaverdoglou-Theodotos
Sofoklis Choudaverdoglou-Theodotos
narozený24. října 1872 (1872-10-24)
Konstantinopol, Osmanská říše
Zemřel21. září 1956(1956-09-21) (ve věku 83)
Athény, Řecko

Sofoklis Avraam Choudaverdoglou-Theodotos (řecký: Σοφοκλής Αβραάμ Χουδαβερδόγλους Θεόδοτος; turečtina: Sofakles Hüdaverdioğlu[1]) také známý jednoduše jako Sofoklis Choudaverdoglou (1872, Konstantinopol – 1956, Athény ), byl významný řecký učenec, historik, těsnopisec a člen Osmanský parlament.

Životopis

Sofoklis Avraam Choudaverdoglou-Theodotos se narodil 24. října 1872 a Kappadokie v řečtině rodina v Chalcedonu (Kadiköy ), Konstantinopol. Jeho otec, Avraaam-Plato Choudaverdoglou-Theodotos a matka Katerina Choudaverdoglou byli rodáci z Tyana (moderní Kemerhisar) v Kappadokie.[2] Rodina Choudaverdoglou sledovala jejich sestup do aristokratické podoby byzantský rodina. Původní příjmení řecké rodiny bylo „Theodotos“ (Θεόδοτος) a bylo přeloženo do Osmanská turečtina v raném osmanském období.[3] Jako dítě studoval na Urban Chalcedon School a poté byl přijat Řecká pravoslavná vysoká škola Phanar a promoval v roce 1890 s vyznamenáním. Mluvil plynně různými jazyky včetně řecký, turečtina, Angličtina, francouzština a Němec.

Sofoklis odešel do zahraničí, kde studoval stenografie. V roce 1893, po svém návratu do Konstantinopole, působil jako generální tajemník ředitele Osmanská železniční společnost. Během svého zaměstnání v osmanské železniční společnosti často podnikal výlety do Kappadokie, kde se začal osobně zajímat o historii, folklór, etnologii a archeologii této oblasti. V lednu 1900 byl jmenován majorem velké tabákové společnosti se sídlem v Istanbulu, kde působil až do roku 1920. Během tohoto období se Sofoklis oženil s Katerinou Tzivanopoulou, se kterou měl syna. Sofoklis se aktivně účastnil různých vzdělávacích, charitativních a komunitních řeckých organizací v Istanbulu a Tyaně. Byl také aktivním členem tajných řeckých organizací a od roku 1918 pracoval na řecké vojenské misi v Konstantinopoli.[1]

V návaznosti na Řecko-turecká válka v letech 1919–1922 a následující Malá Asie katastrofa Sofoklis uprchl do Řecka. Nadále působil ve vzdělávacích oborech, kde pokračoval ve své činnosti a na různých mezinárodních zkratkových konferencích. Byl členem několika vědeckých společností a asociací v Aténách a byl jmenován ředitelem Byzantská studia. od roku 1928 do druhé světové války pracoval jako sekretář a tlumočník na maďarském velvyslanectví v Aténách. Sofoklis publikoval několik knih a článků ve vědeckých časopisech a novinách. Kromě toho se zavázal k psaní různých asociačních a institucionálních předpisů. Sofoklis zemřel 11. ledna 1956 v Aténách v Řecku.[3]

Reference

  1. ^ A b Yıldırım, Seyfi (2010). Siyasî faaliyetleriyle Osmanlı'dan Cumhuriyet'e İstanbul Rum Ortodoks Patrikhanesi. Köksav. p. 122. ISBN  9789757430353. İçinde bulunulan ortamı Anado1u'nun taksimi için eşi bulunmaz bir fırsat olarak gören Fener Rum Ortodoks ... Paris'te Yunanlılık adına yaptığı teşebbüsleri desteklemek üzere Patrikhane üyelerunu
  2. ^ Henōsis Smyrnaiōn., Henōsis Smyrnaiōn (1964). Mikrasiatika chronika, svazky 11-12. Tmematos Mikrasiatikon Meleton tēs Henōseos Smyrnaiōn. p. 94. OCLC  6939449. Χουδαβερδόγλους - Θεόδοτος Σοφοκλής (1872 · 1956). Γεννήθηκε στή Χαλκηδόνα Κωνσταντινουπόλεως άπό γονείς καταγόμενους άπό τά Τύανα της Καππαδοκίας. „Εγραψε: Βιβλία και άρθρα και μελέτες αναφερόμενες σέ θέματα στενογραφίας, Ιστορικών ερευνών, εκδίσ
  3. ^ A b Mouratē; Arvanitaki, Phreiderikos; Georges L. (1931). Cheirographon pro slepice Kōnstantinoupoleōs: Chronikon tēs epochēs Kōnstantinou Palaiologou kai Iōannou Hounyadou. Vivliopōleion I.N. Siderē. p. 186. OCLC  26899361. ... κατάληψιν της πόλεως υπό τών Τοΰρκων, όταν ούτοι ήπείλησαν νά τους γλωσσοκοπήσουν, αν έξηκολοΰ- θουν ομιλουντες τήν Ελληνική ν, ούτοι μετέφρασαν εις τήν τουρκικήν τά ονόματά των. Οί Θεόδοτοι εγιναν Χουδαβερδόγλου (Χουδά = Θεός. Βερδί = δίδω καί όγλου = υίός) Ή οικογένεια αυτη στρατιωτική έπί βυζαντινών έξηκολοΰθησε τήν τέχνην τών οπλών καί έπί τών Τοΰρκων. 25ήν 25 Δεκ. 1639 ο Ιωάννης Χουδαβερδόγλους συνετέλεσεν. επί κεφαλής τών Ελλήνων Σπαχίδων, εις τήν αλωσιν της Βαγδάτης. [...] Ό υίός του Σοφοκλής Αβραάμ, γνωστός εις τους διανοουμένους κΰκλους της Ευρώπης, κατέφυγεν εις ‚ΑΌήνας τω 1924. Είναι γνωστός καί εις την Βουδαπέστην οπου παρέστη εις το Συνέδριον της Στενογραφίας του 1931 ως αντιπρόσωπος τών.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)