Siyasatnama - Siyasatnama
Siyāsatnāmeh (Peršan: سياست نامه, "Kniha politiky[1]"), také známý jako Siyar al-mulûk (Arabsky: سیرالملوك, tj .: Životy králů), je nejznámějším dílem Nizam al-Mulk, zakladatel společnosti Nizamiyyah školy ve středověku Persie a vazier do Seljuq sultáni Alp Arslan a Malik Shah. Al-Mulk posedlý "obrovská síla" [2] jako vedoucí správy pro Seljuqská říše po dobu 30 let a byl zodpovědný za vytvoření zřetelně perských forem vlády a správy, které by trvaly po staletí.[3] Velká část jeho přístupu k vládnutí je obsažena v Siyasatnameh, který má tradici Peršan -islámský psaní známé jako „Zrcadla pro knížata ".
Napsáno Peršan a složený v jedenáctém století, Siyasatnameh byl vytvořen na základě žádosti od Malik Shah že jeho ministři vytvářejí knihy o vládě, správě a problémech národa. Pojednání sestavené al-Mulkem však jako jediné získalo souhlas a bylo následně přijato jako formující “zákon ústavy národa".[4] Celkově se skládá z 50 kapitol týkajících se náboženství, politiky a různých dalších témat dneška, přičemž posledních 11 kapitol - napsaných krátce před Nizamovým atentátem - pojednávajících převážně o nebezpečích, kterým čelí říše, a zejména o vzestupné hrozbě Ismailis.[5] Pojednání se zabývá vedením vládce s ohledem na realitu vlády a na to, jak by měla být vedena. Pokrývá to „řádná role vojáků, policie, špionů a finančních úředníků“[6] a poskytuje etické rady zdůrazňující potřebu spravedlnosti a náboženské zbožnosti u panovníka. Al-Mulk podrobně definuje, co považuje za spravedlnost; aby všechny třídy byly „vzhledem k jejich splatnosti„a aby slabí byli chráněni. Kde je to možné, spravedlnost je definována jak zvykem, tak muslimský zákon a vládce je odpovědný Bohu.
Anekdoty zakořeněné v islámské a občas předislámské perštině, kultuře a historii s populárními hrdiny - například Mahmud z Ghazny a předislámské Shah Khosrow Anushirvan - kteří byli považováni za často se objevující exempláře dobra a ctnosti.[7] Má se za to, že Siyasatnameh poskytuje vhled do postoje perské elity 12. století k minulosti jejich civilizace, jakož i důkazy o metodách byrokracie a míře, na kterou byla ovlivněna předislámský tradice.[8]
Nejstarší zbývající kopie se nachází v souboru Národní knihovna Tabriz, v Írán. Poprvé byl přeložen do francouzštiny v roce 1891.
Viz také
Poznámky
- ^ Zelená, Nil (2019). „Úvod: Hranice perského světa (asi 800–1900)“. V Green, Nile (ed.). Persianate World: The Frontiers of a Euroasian Lingua Franca. University of California Press. p. 16.
- ^ Esposito, Johne Slovník islámu p. 235
- ^ Morgan, David Středověká Persie 1040-1797 p. 29
- ^ Ekonomické myšlení Nizam Al-Mulik Al-Tusi
- ^ NEZAM al-Mulk
- ^ Lapidus, Ira Historie islámských společností p. 151
- ^ Morgan, David Středověká Persie 1040-1797 p. 30
- ^ Morgan, David Středověká Persie 1040-1797 p. 30
Reference
- Esposito, Johne Slovník islámu (Oxford University Press, 2004) ISBN 978-0-19-512559-7
- Lapidus, Ira Dějiny islámských společností (Cambridge University Press, 2002) ISBN 978-0-521-77933-3
- Morgan, David Středověká Persie 1040-1797 (Longman, 1988) ISBN 978-0-582-49324-7
- Khismatulin, Alexey. „Forge a Book in the Medieval Ages: Nezām al-Molk’s Siyar al-Moluk (Siyāsat-Nāma)“ v Journal of Persianate Studies 1 (2008), s. 30–66. Viz na http://www.ingentaconnect.com/content/brill/jps/2008/00000001/00000001/art00003
- Khismatulin, Alexey. Dvě zrcadla pro knížata vyrobená u soudu Seljuq: Nizām al-Mulk’s Siyar al-mulūk a al-Ghazālī Nasīhat al-mulūk in The Age of the Seljuqs - The Idea of Iran Vol. 6. Londýn: I.B. Tauris, 2015. str. 94–130. URL: http://www.ibtauris.com/Books/Humanities/History/Regional%20%20national%20history/Asian%20history/Middle%20Eastern%20history/The%20Age%20of%20the%20Seljuqs.aspx?menuitem=%7B4C3AC2A0 -6777-4340-9992-07713FEF776D% 7D
externí odkazy
- Francouzský překlad z roku 1893, Charles Schefer
- Anglický překlad z roku 1960, Hubert Darke