Sivan Beskin - Sivan Beskin
Sivan Beskin | |
---|---|
![]() | |
narozený | 31. srpna 1976![]() Vilnius ![]() |
Alma mater | |
obsazení | Básník, překladatel ![]() |
Sivan Beskin (narozen 31. srpna 1976) je izraelský básník, překladatel, a literární redaktor.
Životopis
Narozen v roce 1976 v Vilnius, v Sovětská Litva, Beskin emigroval do Izrael se svou rodinou v roce 1990 a usadila se v kibuc Ein Carmel. Později se přestěhovala do Haifa, obor výtvarné umění na střední škole. Ve své povinné službě v Izraelské obranné síly působila jako instruktorka v centrální počítačové jednotce, Mamram. Poté dokončila bakalářský titul ekonomika na Technion univerzita v Haifě. Žije v Tel Aviv od roku 2002 pracuje jako analytik informačních systémů.
O svém dětství ve Vilniusu řekla Beskin v rozhovoru:
Vilnius je multikulturní město: existují Lituanian, ruština, polština, a židovský prvky tam. Šel jsem do školy v ruském jazyce, ale narodil jsem se ve světě, ve kterém nutně slyšíte kolem sebe několik jazyků. Vychovává a rozvíjí vás to jinak. Naučíte se nebát toho druhého. Když čtete knihu, existují slova, kterým nerozumíte - a berete to s rozvahou. Rozvíjíte zvědavost a toleranci k neznámému.[1]
Pokud jde o její nespisovní denní práci, řekla v jiném rozhovoru:
Myslím, že každý intelektuál by měl mít titul z ekonomie. [...] Jsem především a žena dopisů a překlad považuji za neméně důležitý než můj původní text. [...] Na druhou stranu jsem velmi rád, že se neuživím literárně, nebo bych se měl mizerně. Naštěstí si mohu dovolit vybrat, co přeložit, co upravit [...]. A za druhé, jsem matka.[2]
Literární dílo
Hebrejská poezie
Na počátku 2000s poprvé publikoval poezii, v hebrejština, na izraelských internetových stránkách Nová scéna a v online časopise poezie „Anonymous Fish?“. Později nechala básně publikovat v literárním časopise „Helicon“ a v inauguračním čísle „Ho! “(2005). Počínaje čtvrtým vydáním časopisu„ Ho! “, V roce 2006, pracuje Beskin také ve své redakční radě.
V roce 2006 vydala Beskin svůj první svazek poezie יצירה ווקאלית ליהודי, דג ומקהלה (hebrejsky: Vokální dílo pro Žida, ryby a sbor). Neobvykle jsou básně v knize uspořádány pod nadpisy ne poetických žánrů, jako jsou sonety, ale hudebních žánrů jako např blues, kabaret, a rock 'n' roll. Beskin v rozhovoru řekl: "Jediné rozdělení, které mi dávalo smysl, bylo rozdělení tímto hudebním způsobem. Vřele doporučuji přečíst knihu nahlas. Každá kniha poezie, kterou miluji, musí být přečtena nahlas. Vždy to dělám, a to je jak si také pamatuji básně. “[1] Ze svého úmyslného míchání jazykových registrů a kulturních odkazů poznamenala:
Zvažuji práci s celým jazykovým materiálem. To jsem se naučil od Tsvetaeva, který používá celý jazyk. Například ve své básni „The Fissure“: je to srdcervoucí milostná báseň [vyjadřující přání, aby se milenec ztratil jako v ledové trhlině], a píše: „Ty a já jsme svázáni jako Etna a Empedocles.“ Odkud to najednou přišlo? Empedokles starogrécký filozof studoval sopky a šel žít dál hora Etna, dokud nevybuchl a nepohřbil ho i okolní vesnice. Znám ten temný příběh, ale jen málo z nich to ví; a najednou je to v milostné básni! Tsvetaeva to dělá opakovaně. Pro ni je všechno legitimní materiál. Pokud se hodí do vašeho osobního světa, hodí se [do básně]. Žádný jazyk není tabu. Rozdíl mezi vysokým a nízkým považuji za umělý. Snažím se ve své poezii vyjádřit své skutečné myšlenky a jazyk.[1]
V roce 2011 vydala druhou knihu poezie מסעו של יונה (hebrejsky: Jonahova cesta), včetně Beskinových hebrejských překladů poezie od Marina Tsvetaeva vedle původní hebrejské poezie. V roce 2017 vyšla třetí kniha hebrejské poezie s názvem אחותי יהונתן (hebrejsky: Jonathan, má sestra).
Překlad
Beskin je aktivní literární překladatel a do hebrejštiny překládal z ruštiny, angličtiny a litevštiny. Mezi autory, které přeložila, patří Joseph Brodsky, Sergej Dovlatov, Nikolai Gumilyov, Velimir Khlebnikov, Graeme Simsion, a Andrej Tarkovskij.
Na otázku v rozhovoru, jakou linku od jiného básníka by si nejraději napsala, odpověděla: „Tolik ... Vybrat konkrétní je nemožné. Začal bych slovy: Na začátku Bůh stvořil nebe a zemi "a propracuji se světovou poezií. Nějakým způsobem to zvládnu jako překladatel."[3] Podobně na otázku o jejích oblíbených „zahraničních autorech“ (tj. Nehebrejských autorech) odpověděla Beskin: „Pro mě je pojem„ cizí “v kontextu umění a kultury nepoužitelný. Cizí může být pouze nedostatek kultury.“[4]
Beskin také překládá do ruštiny, zejména poezie od Leah Goldberg (vyrostl také v Litvě). Beskin byl dotazován ohledně své překladatelské práce ve francouzsko-izraelském dokumentárním filmu z roku 2011 Traduire.[5]
Recepce
Publikace „Ho!“ Z roku 2005 s osmi básněmi od Beskina přitahovala významnou kritickou pozornost a vyvolala kritickou debatu: Kritika získala pozitivní hodnocení Nissim Calderon.[6]
Hebrejská univerzita literární vědec Ariel Hirschfeld, přezkoumávající inaugurační problém jako celek v eseji s názvem „Narcis jako strašák“, odmítl poetický přístup všech básníků v čísle a posoudil jejich poezii - která je měřena a rýmována - „anachronickou ... zjednodušující, rétorickou a nadměrně vzrušený ". Samotné Beskin napsal, že není „nic jiného než rozzlobená póza“ a že její poezii „chybí ironie“.[7]
Vokální dílo pro Žida, ryby a sbor
V roce 2006 obdržela Beskinova první kniha pozitivní výsledky (Ziva Shamir, Menachem Ben,[8] Daniel Oz[9]) a negativní recenze (Daphna Schori,[10] Shimon Bouzaglo[11]). Oz konkrétně ocenil Beskinovu poezii za její muzikálnost, humor a hravost, stejně jako za vynalézavé rýmování, které kombinuje kulturu „vysokého a vysokého“ (např. Rýmování „Sonic Youth a DEUS“ s „lesem Orfeem“).[9]
Jonahova cesta
Z druhé Beskinovy knihy Jonahova cesta, kritik Menachem Ben napsal: „Její nová kniha [...] se svým obvyklým dokonalým rýmováním je především knihou poezie, která je zajímavá ke čtení, na rozdíl od velké většiny zde vydaných básnických knih, které jednu vyčerpávají stylizovanými prozaickými verš; [Beskinova kniha] je napsána s inovativní muzikálností. [...] Jako vždy je Beskin napůl sentimentální a napůl náladový “[12]
Kritik a literární redaktor Erez Schweitzer k recenzi knihy napsal: „Beskin [je] literární turista, narážející na postavy z řecké mytologie i na ruské a francouzské modernistické básníky; vyjadřuje také vzpomínky z dětství ztraceného ve sněhu jako z cest v Evropě a v Indii jako dospělý. [...] I přes tato putování v prostoru a čase je Tel Aviv ústředním bodem [knihy]. Téměř paradoxně je Beskin velmi místním básníkem, jehož touhy jsou zakotveny v tady a teď a neodmítají [přítomnost], ale vnímají a integrují se s [jeho] frekvencemi. “[13]
Kritik a literární redaktor Eli Hirsch popsal Beskina jako „ústřední postavu v oživení hebrejské poezie v [2000s]“, a poznamenal, že zatímco první kniha byla „polodekadentní, hravá, vzdorná“, tato kniha je jiná: osobní , zaměřené na dospívání, na rodinu, stabilitu a introspekci.[14]
Jonathan, má sestra
Hirsch také recenzoval Beskinovu třetí knihu, Jonathan, má sestra (název zmiňující biblický Jonathan ), ocenil jeho autobiografickou upřímnost a popsal básně jako „nejkrásnější básně, jaké kdy Beskin napsal“. Kniha čerpá z Beskinova dětství v Litvě a titulární „Jonathan“ je kódové označení pro Beskinovu kamarádku z dětství Sashu, dívku, která se v básních stává „alter-egem pro Beskin; dívkou, která zůstala v Litvě“.[15] Básník Bakol Serloui knihu ocenil, ale poznamenal, že „[... Beskinovo míchání hebrejských a cizích přejatých slov] vytváří výjimečné rýmování. Ale právě kvůli její velké básnické dovednosti, která plně ovládá žánry klasické poezie, existuje mezera mezi vyleštěnou formou jejích básní a jejich obsahem. “, a nebyla spokojena s emocionální autenticitou touhy a nostalgie vyjádřené v básních.[16]
Reference
- ^ A b C Werbin, Rana (20. března 2006). „אבא שלי היה דייג חובב פנאטי (hebrejsky: Můj otec byl fanatický amatérský rybář)“. Ofakim Hadashim. Archivovány od originál dne 8. dubna 2011.
- ^ Weltzer, Yael (11. září 2010). "מנתחת מערכות בבנק הפועלים:" כל איש רוח חייב תואר בכלכלה"". Globusy. Citováno 2. února 2020.
- ^ Beskin, Sivan (2006). „לקטולוס ולפושקין הייתי מציעה לעלות לדירתי (hebrejsky:„ Pozval bych Catulla a Puškina na své místo “)“. Ha'aretz. Citováno 29. ledna 2020.
- ^ Cohen, Boaz (26. října 2009). „אין אצלי ספרים לטיסה או מוזיקה מיוחדת לספונג'ה (hebrejsky: nemám žádné letové knihy ani speciální hudbu na vytírání podlahy)“. Globusy. Citováno 30. ledna 2020.
- ^ Aviv, Nurith (2011). "Traduire". Vydání Montparnasse. Citováno 3. února 2020.
- ^ Calderon, Nissim (14. ledna 2005). "סיון בסקין והחרזנים (hebrejsky:" Sivan Beskin a verifikátoři ")". Ma'ariv. str. 25.
- ^ Hirschfeld, Ariel (16. února 2005). „נרקיס כדחליל (hebrejsky:„ Narcis jako strašák “)“. Ha'aretz. Citováno 29. ledna 2020.
- ^ Ben, Menachem (31. března 2006). "תרופה לשירה (hebrejsky:" Lék na poezii ")". Ma'ariv. str. 17.
- ^ A b Oz, Daniel (12. března 2006). „לחרוז את" סוניק יות 'ודאוס "עם יער העד של אורפאוס (hebrejsky: Rýmuje se„ Sonic Youth and DEUS "s„ lesem Orfeem ")". Ha'aretz. Citováno 29. ledna 2020.
- ^ Schori, Daphna (1. května 2006). „פרובוקטיביות אופנתית“. NRG. Archivovány od originál dne 13. listopadu 2013.
- ^ Bouzaglo, Shimon (7. dubna 2006). "יורה לכל הכיוונים". מוסף שבת. Ma'ariv. str. 29.
- ^ Ben, Menachem (13. května 2011). „קו המשווה: האדם הבוחק“. NRG. Citováno 1. února 2020.
- ^ Schweitzer, Erez (1. června 2011). „אני לא נביאה (hebrejsky: nejsem žádný prorok)“. Ha'aretz. Citováno 1. února 2020.
- ^ Hirsch, Eli (17. června 2011). „מסעו של יונה“. 7 nocí. Yedioth Ahronot. Citováno 2. února 2020.
- ^ Hirsch, Eli (13. října 2017). „סיון בסקין, אחותי יהונתן“. 7 nocí. Yedioth Ahronot. Citováno 2. února 2020.
- ^ Serloui, Bakol (22. října 2017). „בין הליטוש ללב (hebrejsky: Mezi zdokonalením a srdcem)“. Makor Rishon. Citováno 2. února 2020.