Sirvart Kalpakyan Karamanuk - Sirvart Kalpakyan Karamanuk

Sirvart Kalpakyan Karamanuk (Arménský: Սիրվարդ Գալբագեան Գարամանուկ; 1. prosince 1912 - 20. října 2008) byl Arménský skladatel, klavírista a pedagog žijící v Istanbulu.
Časný život
Karamanuk se narodil v Üsküdar okres Konstantinopol [Nyní Istanbul ], Osmanská říše. Hru na klavír začala studovat v pěti letech u Štěpána Papelyan, a později vystudoval Istanbulskou městskou konzervatoř [nyní Istanbul University State Conservatory[1]] v roce 1939, kde byl jejím hlavním učitelem Ferdi Statzer. Také chodila na kurzy s Cemal Reşit Rey, Adnan Saygun a Licco Amar[Citace je zapotřebí ] v hudební teorii, historii a komorní hudbě. Poté Karamanuk vzal soukromé lekce klavíru s Lazare Lévy a složení s Jean Roger-Ducasse na krátkou dobu.[2]
Kariéra
Karamanuk složil četné písně, sborová díla, rozsáhlé skladby pro sbor a orchestr (Akhtamar a Píseň o Bedros Tourian ), dětský opereta (Zítřejší umělci), dětské písně, klavírní skladby a úpravy liturgických chorálů. Její díla byla uvedena v několika zemích a zaznamenána významnými sólisty a soubory. Byly organizovány koncerty zcela věnované jejím skladbám Jerevan je Aram Khachaturian House-Museum a koncertní síň Arama Khachaturiana. V roce 2004 film s názvem Akhtamar na základě Karamanukovy stejnojmenné symfonické básně měl premiéru v Jerevanu Moskevské kino. Její skladby vydává Arménský generál Benevolent Union Ameriky, turecko-arménská asociace učitelů v Istanbulu a Charents Museum of Literature and Arts Arménie, kde jsou uloženy její rukopisy.[3]
Vyznamenání
Byla poctěna pontifikální encyklikou a St. Sahag-St. Medaile Mesrob z Catholicos všech Arménů, Vazgen I.; pontifikální encyklika a medaile sv. Mesroba Mashtots z katolikos Svatý stolec v Cilicii, Aram I.. Rovněž obdržela pastýřský dopis a slavnostní medaili od Patriarcha Mesrob II Mutafyan z Konstantinopole. V roce 2005 Robert Kocharyan, bývalá arménská prezidentka, vyjádřila vděčnost Sirvartovi Karamanukovi za její trvalé příspěvky k arménské kultuře.
Skladby
Vokálně-orchestrální
- Ախթամար • Akhtamar • (Akhtamar), 1969
- Գարնան առաւօտ • Karnan aravod • (Jarní ráno), 1969
- Երգ Պետրոս Դուրեանի • Yerk Bedros Turyani • (Píseň Bedros Tourian), 1972
Zpěv (sólo)
- Տէ՛ր, ես քեզմէ ուզեցի • Der, ano, kezme uzetsi • (Prosím tě, Pane), 1946
- Եարճան • Yar, Jan • (Milovaný), 1946
- Նէ • Ne
- Ի՞նչ կ՚ըսեն • Inch gısen?
- Սիրերգ • Sirerk
- Այնքան շատ • Aynkan shad
- Սիրտ ունենք, սէր չունենք •Sird unenk, ser chunenk
- Հոգիս • Hokis
- Երեք կոչերը • Yerek gocherı
- Ինչ անեմ որ հաւատաս • Inch anem vor havadas
- Նամակ • Namag
- Օրօրոցի մօտ • Ororotsi mod
- Սիրտը • Sirdi
- Ես որ մեռնեմ • Ano, nebo mernem
- Անանուն • Ananun
- Սիրերգ • Sirerk
- Սէր • Ser
- Մի՛ մերձենար յիս • Mi mertsenar jeho
- Կոյսը • Guysı
- Ողջակէզ • Voghchagez
- Սաղմոս • Saghmos
- Օրօր • Oror
- Երջանկութիւն • Jerchangutyun
- Սպասում • Sbasum
- Սէր անայլայլ • Ser anaylayl
- Բանաստեղծութիւն • Panasdeghdzutyun
- Ներբող Դուրեանի • Nerpogh Turyani
- Երկնէր երկին և երկիր • Yergner yergin yev yergir
- Եկէսցէ • Yegestse
- Ես որ մեռնեմ • Ano, nebo mernem
- Վերջալոյսին դէմ • Verchaluysin tem
- Աշնանային • Ashnanayin
- Եթէ • Ano
- Անտուն գիշերներ • Andun Kisherner
- Օտա՜ր, ամայի՜ • Odar, amayi
- Կ՚ուզես լինեմ վշտի ցօղեր • Guzes linem vshdi tsogher
- Փափաք • Papak
- Ես սիրեցի • Ano, siretsi
- Մայիսեան վարդեր • Mayisyan varter
- Բարի երկինք (երգաշար) • Pari yergink
- Սիրել վերջին շունչով • Sirel verchin shunchov
- Ինչ աղուոր է • Inch aghvor e
- Գարուն • Karun
- Գարունն եմ ես • Karun n'em es
- Երեսդ վառի • Yerest vari
- Օրէ օր • Ruda nebo
- Իրիկունը վերջին • Irigunı verchin
- Ամէն գիշեր • Amen Kisher
- Խօսք առ բանաստեղծութիւն • Kosk ar panasdeghdzutyun
- Մայրամուտ • Mayramud
- Հեգնանք • Heknank
- Սուրբին աղօթքը • Surpin aghotkı
- Անգամ մը միայն • Ankam mı miayn
- Մայր • Mayr
- Սուտ կամ իրաւ • Sud gam irav
- Մի՛ դպիք • Mi tbik
- Վերյիշում • Verhishum
- Կապոյտ ու դալար • Gabuys u talar
- Սպասում • Sbasum
- Խաղը կեանքի • Khaghı gyanki
- Սկսիլ • Sgsil
- Քառասմբակ սէրերով • Karasmpag sererov
- Գայլին մահը • Kaylin mahı
- Հայաստան ասելիս • Hayasdan aselis
- Վոգալիզ • Vokaliz
- Կորած իմ կորած • Yerazner im goradz
Zpěv (duet)
- Կոյսի հոգի • Guysi hoki
- Հովուերգութիւն • Hovverkutyun
- Խարխափում • Kharkhapum
- Առաւօտ • Aravod
Sborový (sekulární)
- Պագնեմ զքո լայն ճակատ • Baknem zko layn jagad • (Let Me Kiss Your Clear Forehead), 1956
- Գարուն-Պարերգ • Karun / Barerk
- Հունձք կը ժողվեմ • Huntsk gı zhoghvem • (Sklizeň), 1961
- Անի • Ani • (Ani )
- Դժար տարի • Tzhar dari • (Tvrdý rok), 1969
- Ճան իմ յա՜ր • Jan im yar
- Սի՛րտս երկինք է • Sirds yergink e • (My Heart Wide as the Sky), 1975
- Բինկէօլ • Bingoel • (Bingöl ), 1975
- Արեւի պէս սիրուն • Arevi bes sirun
- Ծամերդ հուսել • Dzamert Husel
- Ճան իմ եար • Jan im yar
- Արամ Խաչատրեան • Aram Khachadryan
- Մի՛երկնչիր, հօտ փոքրիկ • Mi yergnchir hod pokrig • (Neboj se, malé stádo), 1989
- Սիրոյ աղջիկ • Siro aghchig
- Սուրբ Գեղարդ • Surp Keghart • (Svatý Geghard ), 1993
- Երեսդ վառի • Yerest vari • 1997
- Սուրբ Մեսրոպ • Surp Mesrob • 2003
Sborový (posvátný)
- Աստուած Աստուած • Surp Asdvadz
- Ճաշու շարական (ԱՁ, ԲՁ, ԳՁ, ԴՁ, ԱԿ, ԲԿ, ԳԿ, ԴԿ) • Jashu Sharagan • (Osm Synaxis Hymns), 1968
- Ի Սբ. կոյսն Հռիփսիմէ • Surpuju, Hripsime • (Panně Svaté Rhipsime ), 1973
Sbor (příležitostné kusy)
- Էսաեանի քայլերգ • Esayani kaylerk
- Գարակէօզեանի քայլերգ • Karagoezyani kaylerk
- Կոմիտասի քայլերգ • Gomidasi kaylerk
- Է.Ս.Մ. 25-ամեակի քայլերգ • Esayan sanuts miutyan 25-amyagi kaylerk •
- Դպրեվանքի քայլերգ • Tbrevanki kaylerk • 1987
- Ձօն ՝ Դպրոցասէրցի մանուկներուն • Tson Tbrotsasertsi manugnerun • 1994
- Վիէննայի քայլերգ • Viennayi kaylerk • 1995
- Զուարթնոցի քայլերգ • Zvartnotsi kaylerk • 1996
- Թարգմանչաց վարժարանի քայլերգ • Tarkmanchats varzharani kaylerk • 2006
- Ձօներգ ՝ Հայկ և Անժէլ Արսլանեաններուն • Tsonerk Hayg yev Anzhel Arslanyannerun • 2007
- Ազգային հիւանդանոցի քայլերգ • Azkayin hivantanotsi kaylerk • 2007
- Սուրբ Յակոբ հիւանդանոցի քայլերգ • Surp Hagop hivantanotsi kaylerk • 2008
Dětská opereta
- Վաղուան արուեստագէտները • Vaghvan arvesdakednerı • (Zítřejší umělci), 1949
Dětské písničky
- 88 písní pro děti (1988-1992)
Instrumentální
- Petite suite en do, pn, 1940
- Largo maestoso, pn, 1940
- La Tonkinoise, p. 1941
- Histoire bizarre, pn, 1941
- Pastorale, pn, 1942
- Trois mignons, PN, 1942
- Երիտասարդութիւն, հասունութիւն, ծերութիւն (Mládí, dospělost, stáří), pn, 1943
- Obdiv, pn, 1944
- Caprice orientale, pn, 1945
- Պարերգ (Dance-song), pn, 1946
- Կոյսի հոգի • Guysi hoki, st. qrt, 1973
Reference
- ^ "Istanbul Üniversitesi - Tarihten Geleceğe Bilim Köprüsü - 1453". Istanbul.edu.tr. Citováno 9. prosince 2018.
- ^ Արաքսի Սարյան։ Երաժշտութեամբ իմաստաւորուած կեանք։ Jerevan, 2007, s. 11-13.
- ^ Սարյան։ p 16-21.
Zdroje
Vstup Arméniepedie od Sirvarta Karamanuka
Další čtení
- The World Who’s Who of Women, 1982. Mezinárodní biografické centrum, Cambridge, Anglie. str. 419 ISBN 0-900332-59-X
- International Who’s Who in Music and Musician’s Directory, 1980. Cambridge, Anglie. str. 374 ISBN 0-900332-51-4
- Slovník mezinárodní biografie, 2000. Cambridge, Anglie. str. 188 ISBN 0-948875-83-6
- «ՍԻՐՎԱՐԴ ԳԱՐԱՄԱՆՈՒԿ (1912 - 2008)». Գրիգոր Ալոզեան. Հայրենիք. Դեկտեմբեր 2, 2017, էջ 12.