Sindicato Labrego Galego-Comisións Labregas - Sindicato Labrego Galego-Comisións Labregas

SLG
Logo do Sindicato Labrego Galego.jpg
Logo
Celé jménoSindicato Labrego Galego-Comisións Labregas
Nativní jménoGalicijská rolnická unie - rolnické provize
Založený1973 / právní organizace od roku 1977
Vedoucí unieIsabel Vilalba Seivane
PřidruženíPřes Campesinu
Umístění kancelářeSantiago de Compostela
ZeměGalicie
webová stránkasindicatolabrego.com

Sindicato Labrego Galego-Comisións Labregas (SLG, Galicijská rolnická unie - rolnické provize v anglickém jazyce) je a Galicijština svaz zemědělců a chovatelů se soustředil na rodinné farmy a malé rolníky.

Ideologie

SLG má Galicijský nacionalista a levicová ideologie. Unie také podporuje kooperativismus, vzájemná pomoc, potravinová suverenita, feminismus, antiglobalizační hnutí, ekologie a samospráva.

Dějiny

Tajná éra: 1973–1977

SLG byla založena v roce 1973 pod názvem Comisiós Labregas (CCLL),[1] se svazem několika místních výborů na podporu rolnického boje (Comités de Axuda á Loita Labrega, v r. Galicijský jazyk ). Vytvoření CCLL podpořila Galicijská lidová unie, který se v té době snažil vytvořit Národně populární hnutí se sektorovými organizacemi, jako je Galicijský odborový svaz, ADEGA nebo CCLL sám. V důsledku Frankovský režim unie byla nezákonná a její aktivity byly tajné. V zimě roku 1973 oficiální noviny CCLL, Fouce (Srp), se objevil. V letech 1974 a 1975 zaznamenala unie výrazný růst. Hlavním bojem během těchto let bylo zotavení Montes Comunais (území, která byla tradičně společným majetkem a parroquia které byly státem znárodněny v 19. a 20. století) a boj proti nekalým platbám Síť sociálního zabezpečení. CCLL také organizovala protesty, shromáždění a boikoty proti výstavbě přehrad v galicijských řekách, které zaplavily celé parroquias. Sektor Unie, blízko k Galicijská socialistická strana (PSG), rozdělená v roce 1975 a vytvořená nová organizace, Sindicato Agrario Galego (SAG, galicijská agrární unie).[2]

V roce 1976 vytvořila CCLL díky novým zákonům o sdružení galicijskou agrární asociaci (AGA) jako své právní křídlo. Navzdory tomu bylo první Valné shromáždění AGA úřady zakázáno. Ve stejném roce skupina disidentů, kteří byli proti politice Galicijské lidové unie, opustila CCLL a vytvořila se Comisiós Labregas-Terra. Ve stejném roce se Comisiós Labregas rozhodl přijmout název Comisiós Labregas-Sindicato Labrego Galego (ačkoli unie zachovala zkratku CCLL).

Legalizace a růst: 1977–1986

V roce 1977 se v historii CCLL odehrály tři milníky. Na jaře téhož roku byla unie legalizována, protože AGA byla rozpuštěna. Ve stejném roce došlo k obrovskému konfliktu mezi rolníky a obyvateli parroquia z Jako Encrobas, Cerceda a elektrická společnost Fenosa vybuchl. Fenosa vyvlastněná půda místních obyvatel k těžbě hnědé uhlí. Obyvatelé Jako Encrobas byli proti vyvlastnění.[3] Místní CCLL uspořádala obrovský protest, který transformuje místní konflikt na problém všech Galiza.[4] Rolníky vedl Moncho Valcarce, místní kněz a člen Galicijská lidová unie.[5] Odpor místních obyvatel proti Fenosa a Guardia Civil se stal symbolem Galicijština rolníci bojují. V roce 1978 Fenosa CCLL a As Encrobas byli nakonec poraženi a důl byl postaven. Druhou hlavní událostí roku 1977 byla opozice vůči Jaderná elektrárna z Xove. Ten rok začalo obrovské objetí, které se postavilo proti výstavbě závodu. CCLL a ADEGA byli hlavními organizátory, ačkoli Galicijský národní populární blok také hrály klíčovou roli. Dne 10. dubna 1977 pochodovalo 8 000 lidí Viveiro na Xove proti rostlině.[6] Boj proti jaderná elektrárna pokračovala až do roku 1979, kdy v důsledku lidového tlaku (včetně dalšího Protijaderný pochod s 20 000 účastníky) se elektrárenská společnost rozhodla, že tam nebude stavět závod.

V roce 1978 volby do Cámaras Agrarias[7] CCLL získala v roce 545 zástupců Galicie. Stejnou slzu zahájila CCLL kampaň proti Cuota Empresarial, příspěvek společnosti, částka peněz, kterou Galicijština farmáři museli platit sociální pojištění navzdory malému známému charakteru jejich farem. Tato daň byla většinou EU považována za zneužívající Galicijština zemědělci v té době. CCLL podporovala neplatení daně, což vedlo k hromadě občanská neposlušnost hnutí proti cuota. Po 16 letech protestů, v roce 1994, Španělská vláda zrušil cuota.

Od roku 1986: opozice vůči SZP a větší organizační nezávislost

CCLL byla proti vchodu do Galicie v běžný obchod, z důvodu demontáže Galicijština agrární výrobní odvětví, kterým čelí Společná zemědělská politika. Ve skutečnosti mléčné kvóty a nové daně poškodily Galicijština agrární sektor během druhé poloviny 80. let, kdy došlo k uzavření mnoha farem. Boj proti mléčným kvótám a daním se stal novým zaměřením CCLL. V roce 1989 organizace změnila svůj název na Sindicato Labrego Galego-Comisións Labregas a její zkratka na SLG. Stejný rok Lidia Senra se stal vůdcem SLG a zůstal na této pozici až do roku 2007.

Na konci 90. let se organizace stala nezávislejší na Galicijská lidová unie a Galicijský nacionalistický blok. SLG se připojila Přes Campesinu a pomohl vytvořit antiglobalizační hnutí v Galicie. Unie také přijala politiku propagace potravinová suverenita. V 90. letech bojoval proti Společná zemědělská politika pokračoval s pracovní odstávky, demonstrace a traktoradas (ukázky traktorů za účelem blokování silnic). Během dvacátých let došlo mezi příznivci EU k vnitřnímu napětí Galicijská lidová unie (UPG) a Galicijský nacionalistický blok a sektor, který chtěl plně nezávislou unii. V roce 2009 příznivci UPG rozdělila a vytvořila novou unii, FRUGA.[8][9]

SLG se nadále účastní sociální hnutí od té doby je jedním z hlavních organizátorů protestů proti zlatému dolu v Coristanco v roce 2013.[10][11] Kvůli obrovské opozici vůči projektu Xunta de Galicia rozhodl se neudělit licenci těžební společnosti.[12]

Reference

  1. ^ Poznámka: Comisiós Labregas v pravopisu před rokem 1981. Comisións Labregas nyní.
  2. ^ Díaz-Geada, A., & Taboada Casteleiro, A. (2014). Sindicalismo nacionalista en el rural gallego del tardofranquismo y la transición (1973-1978): discurso y práctica para la Democracia desde el campo. Historia, Trabajo y Sociedad, č. 5. str. 106. ISSN: 2172-2749106
  3. ^ „Vieiros“. Vieiros.com. Citováno 4. ledna 2015.
  4. ^ „Video ntegro - As Encrobas - A ceo aberto --- AVG --- AudioVisual Galego“. Culturagalega.org. Citováno 4. ledna 2015.
  5. ^ Nieves Herrero Pérez (2008), El conflicto de As Encrobas (1976–1979). La prensa gallega y la representación de la identidad campesina.
  6. ^ „GalizaCig / Actualidade - Marcha contra Xove nuclear, cando mudou a correlación de forzas“. Galizacig.gal. Citováno 4. ledna 2015.
  7. ^ Zemědělské komory byly rolníky a zemědělci byli zastoupeni ve Španělsku.
  8. ^ „Vieiros“. Vieiros.com. Citováno 4. ledna 2015.
  9. ^ Grupo El Correo Gallego. „Nace a Federacin Rural Galega como alternativa SLG“. Galicia Hoxe - Noticias en galego a diario. Citováno 4. ledna 2015.
  10. ^ „Noticias de Galicia - Manifestación en Carballo contra a mina de Corcoesto - CRTVG“. Crtvg.es. Citováno 4. ledna 2015.
  11. ^ La Voz de Galicia. „Unha manifestación multitudinaria di non á mina de Corcoesto“. La Voz de Galicia. Citováno 4. ledna 2015.
  12. ^ Europa Press (14. března 2014). „La Xunta dicta resolución de denegación definitiva de la mina de Corcoesto“. europapress.es. Citováno 4. ledna 2015.
  • Beramendi, J e Núñez Seixas (1995): Ó Nacionalismo Galego. Edicións Nosa Terra, Vigo. (v galicijštině)
  • Tareixa Ledo Regal (2010): Lidia Senra Rodríguez. Historia dun liderado entrañable. Laiovento, Santiago de Compostela. (v galicijštině)
  • Emilio López Pérez (2012): Terra sabe a loita. Testemuño de rebeldía labrega. Fundación Bautista Álvarez de Estudos Nacionalistas, Santiago de Compostela. (v galicijštině)
  • Ramón Muñiz de las Cuevas (1979); Os labregos diante da loita de liberacion nacional. Fomento de las artes gráficas y el libro SA, A Coruña.
  • Ana Cabana a Daniel Ladero (2009): Movilización social en la Galicia rural del Tardofranquismo (1960–1977). University of Santiago de Compostela / SEHA, Santiago de Compostela.