Sic et Non - Sic et Non

Sic et Non, brzy scholastika text, jehož název překládá z Středověká latina jako „Ano a Ne“ napsal autor Peter Abelard. V práci Abelard srovnává zjevně protichůdné citáty z Církevní otcové o mnoha tradičních tématech křesťan teologie. V prologu Abélard nastiňuje pravidla pro sladění těchto rozporů, z nichž nejdůležitější je všímat si vícenásobných významů jednoho slova. Samotný Abélard však tato pravidla v těle organizace neuplatňuje Sic et Non, který vedl vědce k závěru, že práce byla míněna jako sešit pro studenty při aplikaci dialektiky (logiky) na teologii.

v Sic et Non, Abelard předkládá 158 otázek, které představují teologické tvrzení a umožňují jeho popření.

Prvních pět otázek je:

  1. Musí být lidská víra dovršena rozumem, nebo ne?
  2. Řeší víra pouze neviditelné věci, nebo ne?
  3. Existují nějaké znalosti o neviditelných věcech nebo ne?
  4. Může někdo věřit pouze v samotného Boha, nebo ne?
  5. Je Bůh jedinou jednotnou bytostí, nebo ne?

Prolog vytváří text jako profesorův průvodce, “Aristoteles, nejjasnější ze všech filozofů, si přál především vzbudit tohoto tázavého ducha ... “.

Hodnocení a datování Sic et non

Existuje 11 přežívajících úplných a částečných rukopisů Sic et non. Tyto jsou:

  • Zürich, Zentralbibliothek, Car. C. 162, fols. 23–38 V (siglum Z)
  • Tours, Bibliothèque Municipale, 85 let, fols. 106rb – 118v (siglum T)
  • Montecassino, Archivio dell'Abbadia, 174, s. 277–451 (siglum C)
  • Einsiedeln, Stiftsbibliothek, 300, s. 1–74 (siglum E)
  • Brescia, Biblioteca Quiriniana, A.V. 21, fols. 14–64 V (siglum B)
  • Douai, Bibliothèque Municipale, 357, fols. 140–155 V (siglum D)
  • London, British Museum, Royal 11 A v, fols. 73–98 V (siglum L)
  • München, Bayerische Staatsbibliothek, Clm. 18926, fols. 14v – 105v (siglum M)
  • Cambridge, University Library, Kk 3,24, fols. 67v – 159 (siglum K)
  • Avranches, Bibliothèque Municipale, 12, fols. 132–07 (siglum A)
  • Cambridge, Corpus Christi College, 165, s. 1–355 (siglum k)

Existuje také jeden přežívající rukopis obsahující pouze q. 117:

  • Turín, Biblioteca Nazionale, MS E. v. 9 (749) (siglum S).

Zkoumání těchto rukopisů prokazuje existenci následných návrhů Sic et non.

  • Z je nejdříve známá recension z Sic et non, který se podle Constant Mews datuje rokem 1121. Paralely mezi Z a Abelardovými jinými díly z tohoto období ukazují, že Z není zkratkou TCEBSovy recence Sic et non, jak věřili Boyer a McKeon.
  • TCEB a S patří k dalšímu nejranějšímu hodnocení Sic et non, který se datuje do 1121–1126.
  • DL patří do mezitímního hodnocení Sic et non, který se rovněž datuje do období 1121–1126.
  • MKAk patří k poslednímu hodnocení Sic et non, která se datuje do období 1127–1132.

Bibliografie

  • Peter Abelard. Sic et non. Celý latinský text poskytuje Peter King.
  • Peter Abelard. Sic et non: Kritické vydání. Vyd. Blanche B. Boyer a Richard McKeon. Chicago: The University of Chicago Press, 1976.
  • Throop, Priscilla, trans., ANO A NE: Peter Abelard je SIC ET NON, Charlotte, VT: MedievalMS, 2007.
  • Barrow, Julia. „Tractatus magistri Petri Abaielardi de sacramento altaris.“ Traditio 40 (1985): 328–36.
  • Buytaert, E. M. Obecný úvod do Petri Abaelardi opera teologica. CCCM 11. Turnhout 1969. str. xiii.
  • Mews, konstantní. Obecný úvod do Petri Abaelardi opera teologica. CCCM 13. Turnhout 1987. str. 21 a str. 51.