Shoana Church - Shoana Church

Shoanský kostel
ruština: Шоанинский храм
Karachay-Balkar: Чууана клиса
Osetie: Суаны Уастырджы
Шоанинский древнехристианский храм 02.jpg
Souřadnice43 ° 48'16 "N 41 ° 53'22 ″ východní délky / 43,80444 ° N 41,88944 ° E / 43.80444; 41.88944Souřadnice: 43 ° 48'16 "N 41 ° 53'22 ″ východní délky / 43,80444 ° N 41,88944 ° E / 43.80444; 41.88944
UmístěníKarachay-Cherkessia Republic, Rusko
TypPravoslavná církev
Délka12,9 m
Šířka8,9 m
Výška12,9 m
Datum dokončeníkonec X. století

The Shoana kostel (ruština: Шоанинский храм, Karachay-Balkar: Чууана клиса, Osetie: Суаны Уастырджы[1]) je křesťanská církev, která patří do historické alanské diecéze. Kostel byl postaven na konci desátého století a nachází se na území moderní doby Karachay-Cherkessia Republika, Rusko. Budova má plán s křížovou kopulí, s vepsaným křížem, což je variace Severní Zelenchuk Church.

Umístění

Kostel se nachází na jihovýchodním výběžku hory Shoan (Karachay-Balkar: .Уўана), na levém břehu řeky Kuban, na strategicky důležitém místě nedaleko soutoku dvou řek: Kuban a Teberda (ruština: Теберда). Kostel se nachází 7 km severně od města Karachayevsk (ruština: Карачаевск), nad osetskou vesnicí pojmenovanou po Kostovi Khetagurovovi.

Architektura

Kostel je postaven podle Byzantská architektonická tradice. Má tři apsidy, které jsou o něco užší než lodě (z nichž jsou také tři). Jedná se o budovu s křížovou klenbou se čtyřmi čtvercovými sloupy nesoucími třístupňové oblouky a kopule. Délka budovy od západu na východ je 12,9 m., Výška se rovná délce, šířka podél západní fasády je 8,9 m. Kostel má dvě uzavřené klenby narthexy na severním a jižním konci. Není jasné, jaká byla původní podoba střechy. V tuto chvíli je obnovena sedlová střecha, ale existuje teorie o původních střešních taškách spočívajících na půlkruhových štítech zacomari.[2] The tholobát je oktaedrický a má osm oken, každá strana okna tholobát je ukončen archivolt přesah konzoly spočívalo na rozích. Moderní tholobát tváří v tvář milti se nespoléhá na žádné vědecké důkazy.[2]The plinthite, který je tradiční pro gruzínské a byzantské budovy, se používá pouze v obloucích. Zbytek budovy tvoří bloky z pískovce s vápnem hrubého zpracování, uvnitř stěny je betonová výplň. Okna jsou vybledlá ne obloukem plinthite, ale s vytesaným kamenem s půlkruhovým povrchem. Četné otvory pro lešení jsou viditelné v zdivo, a v díře v západní části jižní zdi je dokonce kousek dřeva, který stavitelé nemohli odstranit, a jen jej odřezali. Pro stavbu kostela mocné spodní stavby [1] byly požadovány. Fasádní výzdoba kostela je velmi skromná: je zde římsa z kamenných dlaždic, plinthite kameny na buben a kámen římsa nad některými okny. Venku byl kostel pokryt tenkou vrstvou omítky (je vidět v dutinách mezi některými kamennými dlaždicemi) a uvnitř byl omítnut a zdoben ornamenty.

Dějiny

Pohled ze západu

Svah, na kterém se kostel nachází, byl dříve hustě obydlený, o čemž svědčí pozůstatky mnoha starověkých budov. Ačkoli původní funkce kostela zůstává neznámá,[2] velké množství pohřbů bylo nalezeno v osadě i uvnitř samotného kostela. Shoanský kostel je v podstatě menší kopií Severní Zelenchuk Church (kromě toho, že Shoan nemá č narthex a západní veranda). Nesporným důkazem kopírování je charakteristická kombinace buněk východního rohu a boku bema do jednoho oddílu s jedním slepým obloukem na boční stěně.[2] Ruští historici A. Vinogradov a D. Beletsky věří, že kostel postavili místní stavitelé, kteří opakovali známý vzor, ​​ale byli technicky lépe vyškoleni než předchozí stavitelé a mohli volně interpretovat zvolenou formu. Je to velmi obtížné[2] spojit stavitele s konkrétní architektonickou školou. Neexistují žádné písemné důkazy o přesném datování církve. Pouze malebná scenérie kostela vrhá světlo na jeho datování. Zbytky fresky lze spojit s druhou vrstvou obrazu v Senty Church. Proto byl pravděpodobně Shoanský kostel postaven koncem 10. - začátkem 11. století. Kostel Shoan byl tedy postaven po kostelích středního Zelenčuka (950–960), Senty (965) a Severního Zelenčuka (pozdní 60. – 70. Léta); po návratu do křesťanství kolem roku 950 patří do třetí etapy výstavby chrámu v Alanii.[2]Na konci XIX. Století byl kostel Shoan přeměněn na kostel kláštera Alexander-Athos. Chrám byl znovu omítnut, střecha byla vyměněna a kaple byly přestavěny.

V roce 2007 obyvatelé vesnice Kosta Khetagurov provedli neoprávněnou opravu kostela po sérii výzev vládě Karačajsko-čerkeské republiky. Pozdní omítka v interiéru kostela byla zhruba sražena, pod touto omítkou byla nalezena původní omítka. V důsledku toho byla část tohoto původního nátěru ztracena a na nově objevených částech jsou dnes zbytky starodávné dekorativní malby. K dispozici jsou také řecké, arabské, gruzínské, arménské a ruské nápisy různých epoch a četné severokavkazské předky - tamga.[3] Východní část kostela, nejblíže k vesnici, byla vybělená. 30. dubna 2011 neznámí lidé chrám zapálili, ale byl rychle odstraněn a interiér a ikony nebyly poškozeny.[4]

16. února 2016 byla v Rusku vydána stříbrná pamětní mince věnovaná Shoan Church.[5]

Reference

  1. ^ Калоев Б. А. Вторая родина Коста. - Владикавказ: Ир, 1999.
  2. ^ A b C d E F А.Ю. Виноградов, Д.В. .Елецкий. История и искусство христианской Алании. - v tisku.
  3. ^ Белецкий Д.В. Росписи и граффити Шоанинского храма // Проблемы хронологии и периодизации памятников и культур Севан XXVI «Крупновские чтения» по археологии Северного Кавказа. Магас, 2010 ..
  4. ^ В Карачаево-Черкесии неизвестные подожгли православный храм
  5. ^ Грищенко Н. Древний храм из КЧР отчеканили на трёхрублёвой монете. // Российская газета. - 11.02.2016.
  • Белецкий Д. В. Росписи и граффити Шоанинского храма // Проблемы хронологии и периодизации памятников и культур Севан XXVI «Крупновские чтения» по археологии Северного Кавказа. Магас, 2010.
  • Виноградов А.Ю., Белецкий Д.В. История и искусство христианской Алании (в печати)
  • Виноградов А.Ю., Белецкий Д.В. К вопросу о византийском влиянии на архитектуру Кавказа (IX-X вв.) // Византийский временник. 2013. Т. 72 (97). С. 254-258.
  • Виноградов А. Ю., Белецкий Д. В. Нижний Архыз и Сенты - древнейшие храмы России. Проблемы христианского искусства Алании a Северо-Западного Кавказа. - М .: Индрик, 2011.
  • Виноградов А.Ю. Очерк истории аланского христианства v X-XII вв. // ΚΑΝΙΣΚΙΟΝ. Юбилейный сборник в честь 60-летия профессора Игоря Сергеевича Чичурова. М., 2006.
  • Виноградов А.Ю., Белецкий Д.В. Церковная архитектура Абхазии v эпоху Абхазского царства. Конец VIII - X в. М., 2015.
  • Виноградов А. Ю., Белецкий Д. В. Фрески Сентинского храма a проблемы истории аланского христианства в Х в. // Российская археология. М., 2005. - № 1. - С. 130—142.
  • Кузнецов В.А. Зодчество феодальной Алании. Орджоникидзе, 1977.
  • Кузнецов В.А. Нижний Архыз в X-XII веках. Ставрополь, 1993.
  • Кузнецов В. А. Очерки истории алан. Владикавказ, 1992.
  • Кузнецов В.А. Христианство на Северном Кавказе до XV века. Пятигорск, 2007. (переработанное переиздание книги: Владикавказ, 2002).
  • Перфильева Л.А. Купольные храмы Западной Алании в контексте средневизантийской архитектурной традиции // Христо М., 2004.
  • Тихонов Н. А. Керамика Шоанинского поселения. Další informace // Další informace XXVI «Крупновские чтения» по археологии Северного Кавказа. Магас, 2010.

Externí odkazy