Sheikh Sardar Hajjihasanli - Sheikh Sardar Hajjihasanli

Sheikh Sardar Hajjihasаnli
Şeyx Sərdar Hacıhəsənli
narozený
Sardar Akif oglu Babayev

(1974-03-12) 12. března 1974 (věk 46)
Masally District, Ázerbájdžánská SSR
NárodnostÁzerbájdžánština
Ostatní jménaSheikh Sardar
Státní občanstvíÁzerbájdžánská SSR -> Ázerbajdžán
VzděláváníAl-Mustafa International University
Děti3

Sheikh Sardar Hajjihasanli (Ázerbájdžánština: Şeyx Sərdar Hacıhəsənli) nebo Sardar Akif oglu Babayev (Ázerbájdžánština: Sərdar Akif oğlu Babayev) je Ázerbájdžánština klerik,[1] náboženská osobnost, člen Azerbaijani Cleric Association,[2] zakladatel a šéfredaktor Maide.az zpravodajský web,[2] odborník a výzkumný pracovník Islámská studia.

Životopis

Sardar Babayev Akif se narodil 12. března 1974 v Masally District v Ázerbájdžánská SSR z Sovětský svaz.[3]

Vychován v jedné ze šlechtických rodin Masally, Sardar chodil do školy ve věku sedmi let a během rozpadu Svazu sovětských socialistických republik získal střední vzdělání ve škole Masally District.[3]

Je pátým dítětem mezi 6 dětmi zesnulého Mashhadi Akif. Od dětství se zajímal o náboženství a religionistiku. Spolu se školními třídami se účastnil Korán vyučování a hodiny náboženství v období Sovětského svazu.[3]

V mládí se začal učit náboženské otázky od místních teologů.[3]

Když mu bylo 15–16 let, začal propagovat náboženské učení v Masally a jeho okolí. S přihlédnutím k žádosti lidí, Sardar v měsících Ramadán, Muharram a Safar četl tři nebo dokonce čtyři kázání denně a vedl náboženské obřady.

Ve věku 15 let mohl pořádat náboženská shromáždění a ve svém městě byl velkým kazatelem.[3]

Byl tak velkým kazatelem, který dostával spoustu pozvánek od lidí ve městech a vesnicích. Na podporu náboženských obřadů cestoval mladý klerik v průběhu měsíce na různá místa a někdy i do vzdálených zemí Ramadán a smutek Muharrama (výročí Bitva o Karbalu, když Imám Husajn, vnuk Muhammad, byl zabit silami druhého umajjovského kalifa) za kázání a výuku náboženských otázek lidem.[3]

Jelikož tam bylo několik duchovních a spousta pozvánek na náboženské obřady, Sheikh sloužil bohoslužbu někdy 4krát denně.[3]

Navzdory tomu, že byl mezi lidmi dobře známý a populární, neustále hledal znalosti. Aby získal více znalostí v islámském učení, šel k jednomu z velkých vědců té doby, Hujjatul-islam Molla Beilar. Sardar mohl upoutat pozornost svého oblíbeného učitele a po chvíli se stal jedním z důvěryhodných studentů Molly Beilara. Díky mimořádnému talentu a inteligenci šejka Sardara byl učitel přes jeho velký zájem o něj poslán Qom - Centrum islámských učení.[3]

Naučil se primární islámský učení od Molly Beilara a nastal čas naučit se více od skvělých učitelů. Molla Beilar ho povzbudil, aby se přestěhoval do Qom, a v roce 1992 odešel do Qom.[3]

Šel do Seminář Qom. Za krátkou dobu složil základní úroveň v Qomském semináři. Poté dostal příležitost setkat se s velkými učenci Qom včetně Ajatulláh Javadi Amoli, Ajatulláh Mazaheri a Ajatulláh Meshkini a připojovat se k jejich třídám. Také se připojil k třídám etiky Ayatullah Ahmadi Miyanaji kromě seminářů. Byl také jedním ze studentů Ayatullah Bahjat.[3]

Po 10 letech opustil Hujjatul-islám Haj Sheikh Sardar Qom a stal se profesorem Islámská univerzita Íránu v Kyrgyzstánu, v Biškek v roce 2000.[3]Později šel do Kazašská univerzita cizích jazyků v Almaty jako lektor. Jeho krajané z Ázerbajdžán, kteří byli vysídleni ze svých vlastních zemí a byli vysláni do Almaty na počátku 20. století poté, co se s ním setkal komunistický režim.[3]

Sheikh tedy začal propagovat Islám ve Střední Asii spolu s výukou na univerzitě.[3]

Podílel se nejen na náboženských otázkách Šíité, ale měl přednášky v sunnitských mešitách, učil recitaci Koránu a interpretaci Koránu.[3]

Nosič šejka Sardara dovnitř Střední Asie vydrží 8 let. Byl tak populární mezi lidmi v regionu.[3]

V prvním Sovětský svaz, a dokonce i v Írán a krocan byl znám jako skutečný klerik, který je upřímný. Měl mnoho následovníků v různých oblastech. Navzdory velkému počtu pozvánek od jeho následovníků z komunit bývalého Sovětského svazu a šíitů, zejména z ruských velkých měst, se rozhodl vrátit do své země, Ázerbájdžánská republika.[3]

Po návratu do Ázerbájdžánu na pozvání zástupce Íránu Sdružení muslimů z Kavkazu na jihu země začal šejk Sardar svou náboženskou kariéru jako Páteční modlitba lídr v Masálně mešita.[3]

Spustil svůj zpravodajský web, Maide.az v roce 2014[4] propagovat učení Ahlulbaytu a Koránu pomocí skupiny vědců, profesorů a studentů Seminář.[3]

Ve své kariéře se vždy zaměřoval na vzdělávání a věnoval velkou pozornost zájmu národa a lidí. S využitím svých slov vždy bojoval proti sociální degradace, problémy lidí a abnormality lidských společností rozvíjet lidsko-islámské hodnoty ve společnosti.[3]

Použití logické zbraně k ochraně islámského soukromí a zájmů Muslimové Šejk Sardar se věnoval islámu a muslimům.[3]

Vždy odsuzoval jakékoli náboženské nadávky, spiknutí proti islámu a muslimům nebo útlak.[3]

Hujjatul-islam Hajj Sheikh Sardar Hajjhasanli je členem Svaz ázerbájdžánských kleriků, a člen Valné shromáždění světového shromáždění Ahlul-Bayt. Je ženatý a má tři děti.[3]

V roce 2009 odešel do Mekka na pouť a několikrát také navštívil svatyně neomylných imámů.[3]

Nabíjeno přidržením Páteční modlitba a dáváním Kázání je nyní šejk Sardar ve vězení poblíž Baku.[3]

Zatčení a soud

The Masálně soud dne 22. února 2017 odsoudil šejka Sardara k trestu odnětí svobody na měsíc a 7 dní. Advokát šejka Sardara se nemohl soudu zúčastnit.[5][6][7] Byl zatčen na základě stížnosti Rafil Huseynov, vedoucí výkonné moci Masally, a byl obviněn z porušení požadavků pořádání náboženské propagandy a provádění náboženských obřadů podle článku 168.1.3 Trestní zákon Ázerbájdžánské republiky. Nakonec byl 3. července 2017 odsouzen ke 3 letům vězení.[8][2]

Právníci šejka Sardara se v červenci 2017 v roce 2017 odvolali u soudu Baku. Podle odvolání Javada Javadova, jednoho z právníků šejka Sardara, požadujeme zproštění viny šejka Sardara z důvodu neexistence trestného činu v jeho činech. „Zároveň zvažujeme protokol a tento týden vyjádříme své poznámky,“ Javadov přidán.[9] Odvolací soud v Shirvan city přezkoumala rozsudek soudu Masally o prodloužení doby zadržení šejka Sardara dne 6. dubna 2017.

Právník Javadov uvedl, že lidé protestovali policii blokováním cesty k soudu. Řekl: „Policie se mi znovu pokusila zabránit ve vstupu do budovy soudu, ale změnila své rozhodnutí poté, co pochopila, že bez právníka nebude soud zahájen.“ Během soudu soud potvrdil verdikt a rozhodl se ponechat šejka Sardara Bajajeva ve vazbě.[10]

Jednání se konalo u Nejvyššího soudu dne 13. února 2018[11][12] zvážit odvolání proti zatčení šejka Sardara Hajjihasanliho (Babayev). Soud se konal soudce Gulzar Rzayeva za účasti šejka Sardara Hajjihasanliho, jeho právníka Javada Javadova, jakož i zástupců médií, politických a společenských osobností. Žádný z návrhů podaných právníkem nebyl soudem přijat. U soudu se šejk Sardar označil za nevinného a tvrdil, že byl nezákonně zatčen, a řekl: "Žádný z pravdivých návrhů podaných právníky ode dne zadržení do dneška nebyl u všech soudů schválen," Řekl šejk Sardar. "Bylo mi řečeno, že jsem byl zatčen za pořádání Páteční modlitby a kázání," Řekl šejk Sardar. "Stejně jako v předchozích soudech od tohoto soudu nic neočekávám, protože nerozumím důvodu mého zadržení," řekl. "Někdy říkají, že jsem obviněn z držení." Páteční modlitba, kázání nebo studium v ​​zahraničí, “ řekl. „Možná bych nebyl zatčen, kdybych dal kázání propagující modlářství nebo nemorálnost!“ Hajjihasanlı zdůraznil, že vyšetřování a pokusy nebyly vedeny v souladu s právními požadavky. „Jen si představte, že výpovědi svědků u soudu a během vyšetřování se liší,“ řekl. „Soudce nejenže nevěnuje pozornost výpovědím a výpovědím svědků, ale klade jim také úvodní otázky.“ Soudce přerušil projev šejka Sardara a po konzultaci potvrdil verdikt odvolacího soudu z Shirvan city.[13]

The Evropský soud pro lidská práva zahájil v září 2018 soudní spor šejka Sardara Hajjihasanliho.[14] Soud zahájil proces komunikace. Soud vznesl otázky Ázerbájdžánská vláda o porušování Evropské úmluvy o lidských právech v souvislosti s případem šejka Sardara. Evropský soud pro lidská práva s odkazem na porušení článků Evropské úmluvy o lidských právech (zákaz mučení), 5.1, 5.3 a 5.4 (právo na svobodu a imunitu), 6.2 (zásada vyloučení), 9 (svoboda myšlenka, svědomí a náboženství), 10 (svoboda projevu) 11 (právo na svobodu shromažďování a sdružování), 14 (prevence diskriminace) vyzval ázerbájdžánskou vládu k vysvětlení této otázky.[15]

The Ázerbájdžánština duchovní,[16][17] the Svaz ázerbájdžánských kleriků,[18][19] the Unie spisovatelů Ghalam,[20] the Islámská strana Ázerbájdžánu,[21] the Centrum pro ochranu svobody v náboženství a svědomí (DEVAMM),[22][23] the Světové shromáždění Ahlulbaytu (TAK JAKO),[24] Ázerbájdžánština sociální postavy,[25][26] a další organizace a jednotlivci odsoudili zatčení šejka Sardara a prohlásili rozsudek soudu za nezákonný.[27]

Články

  • "YENƏ HƏMİN XƏTDİR, HƏMİN KOORDİNAT" " (v Ázerbájdžánu). maide.az. 7. června 2013. Archivovány od originál 13. ledna 2019. Citováno 13. ledna 2019.
  • „Bizi öz ünvanımızla mühakimə edin!“ (v Ázerbájdžánu). maide.az. 7. června 2013. Archivovány od originál 13. ledna 2019. Citováno 13. ledna 2019.
  • „Silahımız əqidəmiz, dayağımız Rəbbimizdir!“ (v Ázerbájdžánu). maide.az. 7. června 2013. Archivovány od originál 13. ledna 2019. Citováno 13. ledna 2019.
  • „Korán və Ziyalı“ (v Ázerbájdžánu). maide.az. 7. června 2013. Archivovány od originál 13. ledna 2019. Citováno 13. ledna 2019.

Viz také

Reference

  1. ^ „Hacı İlqar və Hacı Sərdar mərcəyi-təqlidlərinin qonağı oldu“ (v Ázerbájdžánu). deyerler.org. 7. prosince 2016. Archivovány od originál 27. prosince 2018. Citováno 27. prosince 2018.
  2. ^ A b C „Şeyx Sərdar 3 il azadlıqdan məhrum edildi“ (v Ázerbájdžánu). azeri.sahartv.ir. 3. července 2017. Archivovány od originál 6. července 2017. Citováno 27. prosince 2018.
  3. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X „Şeyx Sərdar Hacıhəsənli kimdir?“ (v Ázerbájdžánu). islamazeri.com. Archivovány od originál 30. prosince 2018. Citováno 30. prosince 2018.
  4. ^ „HAQQIMIZDA“ (v Ázerbájdžánu). maide.az. Archivovány od originál 30. prosince 2018. Citováno 30. prosince 2018.
  5. ^ Oktay Quliyev (22. února 2017). „Ruhani Şeyx Sərdar Hacıhəsənli polis tərəfindən saxlanılıb“ (v Ázerbájdžánu). interaztv.com. Archivovány od originál dne 25. února 2017. Citováno 18. prosince 2018.
  6. ^ „Şeyx Sərdar Hacıhəsənlinin barəsində bir ay yeddi gün həbs qətimkan tədbiri seçilib“ (v Ázerbájdžánu). azeri.sahartv.ir. 24. února 2017. Archivovány od originál 23. dubna 2018. Citováno 27. prosince 2018.
  7. ^ Kənan (24. února 2017). „Masallıda tanınmış Şeyxin müəmmalı həbsi“ (v Ázerbájdžánu). musavat.com. Archivovány od originál 13. ledna 2019. Citováno 13. ledna 2019.
  8. ^ „Sərdar Babayev azadlıqdan məhrum edildi“ (v Ázerbájdžánu). meydan.tv. 3. července 2017. Archivovány od originál 15. ledna 2019. Citováno 15. ledna 2019.
  9. ^ „Şeyx Sərdar haqda qərardan apelyasiya şikayəti verilib“ (v Ázerbájdžánu). azeri.sahartv.ir. 26. července 2017. Archivovány od originál 29. července 2017. Citováno 27. prosince 2018.
  10. ^ „Şirvan Apellyasiya məhkəməsi Şeyx Sərdar Hacıhəsənlini həbsdə saxladı“ (v Ázerbájdžánu). islaminsesi.info. 6. dubna 2017. Archivovány od originál 13. ledna 2019. Citováno 13. ledna 2019.
  11. ^ „Şeyx Sərdar Hacıhəsənlinin məhkəməsi təxirə düşüb“ (v Ázerbájdžánu). azeri.sahartv.ir. 30. ledna 2018. Archivovány od originál 27. prosince 2018. Citováno 27. prosince 2018.
  12. ^ Ázerbájdžánský SC zamítá kasační stížnost podanou teologem Sardarem Babaevem
  13. ^ „Şeyx Sərdar Hacıhəsənli: İnsanlara əxlaqı təbliğ etdiyim üçün həbs edilmişəm“ (v Ázerbájdžánu). deyerler.org. 13. února 2018. Archivovány od originál 27. prosince 2018. Citováno 27. prosince 2018.
  14. ^ „Sardar Akif oglu BABAYEV proti Ázerbájdžánu a 2 dalším aplikacím“. hudoc.echr.coe.int. 4. září 2018. Archivovány od originál 13. ledna 2019. Citováno 13. ledna 2019.
  15. ^ „Avropa Məhkəməsi Şeyx Sərdarın işinə start verdi“ (v Ázerbájdžánu). maide.az. 24. září 2018. Archivovány od originál 13. ledna 2019. Citováno 13. ledna 2019.
  16. ^ „Azərbaycan ruhaniləri Hacı Sərdar Hacıhəsənlinin həbsindən narahatdır“ (v Ázerbájdžánu). maide.az. 27. února 2017. Archivovány od originál 13. ledna 2019. Citováno 13. ledna 2019.
  17. ^ „Azərbaycan ruhaniləri Hacı Sərdar Hacıhəsənlinin həbsindən narahatdır“ (v Ázerbájdžánu). interpress.az. 27. února 2017. Archivovány od originál 13. ledna 2019. Citováno 13. ledna 2019.
  18. ^ „ARM ŞEYX SƏRDAR BARƏSİNDƏ ÇIXARILAN MƏHKƏMƏ QƏRARINA ETİRAZ ETDİ“ (v Ázerbájdžánu). azeri.sahartv.ir. 4. července 2017. Archivovány od originál 27. prosince 2018. Citováno 27. prosince 2018.
  19. ^ „ARM Şeyx Sərdar barəsində çıxarılan məhkəmə qərarına etiraz etdi“ (v Ázerbájdžánu). azeri.sahartv.ir. 4. července 2017. Archivovány od originál 27. prosince 2018. Citováno 27. prosince 2018.
  20. ^ ""Qələm "Yazarlar Birliyi Sərdar Hacıhəsənlinin azadlığını tələb edir" (v Ázerbájdžánu). azeri.sahartv.ir. 6. července 2017. Archivovány od originál 27. prosince 2018. Citováno 27. prosince 2018.
  21. ^ „AİP Şeyx Sərdar Hacıhəsənli barəsində çıxarılan məhkəmə hökmünə etiraz etdi“ (v Ázerbájdžánu). azeri.sahartv.ir. 3. července 2017. Archivovány od originál 6. srpna 2017. Citováno 27. prosince 2018.
  22. ^ „DEVAMM Hacı Sərdar Hacıhəsənlinin həbsini insan haqlarının pozulması kimi qiymətləndirir“ (v Ázerbájdžánu). maide.az. 23. února 2017. Archivovány od originál 13. ledna 2019. Citováno 14. ledna 2019.
  23. ^ „DEVAMM Hacı Sərdar Hacıhəsənlinin həbsini insan haqlarının pozulması kimi qiymətləndirir“ (v Ázerbájdžánu). birlik.az. 23. února 2017. Archivovány od originál 13. ledna 2019. Citováno 13. ledna 2019.
  24. ^ „Ümumdünya Əhli-beyt (ə) Assambleyası Şeyx Sərdarın həbsini pislədi“ (v Ázerbájdžánu). maide.az. 4. března 2017. Archivovány od originál 13. ledna 2019. Citováno 13. ledna 2019.
  25. ^ „İctimaiyyət təmsilçiləri Hacı Sərdar Hacıhəsənlinin azadlığa buraxılması üçün müraciət etdi“ (v Ázerbájdžánu). maide.az. 31. března 2017. Archivovány od originál 13. ledna 2019. Citováno 13. ledna 2019.
  26. ^ „Известные представители азербайджанской общественности обратились по поводу освобождениа гаджи гаджи (v Rusku). maide.az. 31. března 2017. Archivovány od originál 13. ledna 2019. Citováno 13. ledna 2019.
  27. ^ „Qazağıstsanda yaşayan azərbaycanlılar Şeyx Sərdar Hacıhəsənlinin həbsi ilə bağlı bəyanat yayıb“ (v Ázerbájdžánu). maide.az. 28. února 2017. Archivovány od originál 15. ledna 2019. Citováno 15. ledna 2019.

externí odkazy