Směrnice o službách na vnitřním trhu z roku 2006 - Services in the Internal Market Directive 2006

Směrnice 2006/123 / ES
Směrnice Evropské unie
TitulSměrnice o službách na vnitřním trhu
VytvořilEvropský parlament & Rada
Vyrobeno pod47 odst.2 a článek 55
Časopis odkazL376, 27. prosince 2006, s. 36-68
Dějiny
Datum výroby12. prosince 2006
Vstoupila v platnost28. prosince 2006
Datum uskutečnění28. prosince 2009
Současná legislativa

The Směrnice o službách na vnitřním trhu 2006/123 / ES (nazývané také „Bolkesteinova směrnice") je Právo EU zaměřené na založení a jednotný trh pro služby v rámci Evropská unie (EU). Vypracováno pod vedením bývalého Evropský komisař pro vnitřní trh Frits Bolkestein, to bylo populárně odkazoval se na jeho jménem. Bylo to považováno za důležitý start do Lisabonská agenda která byla zahájena v roce 2000 a byla dohodnutou strategií, aby se EU stala „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa“ do roku 2010.

Bolkesteinovu směrnici ostře kritizovali levicoví evropští politici, kteří uvedli, že povede ke konkurenci mezi pracovníky v různých částech Evropy - odtud výraz „Polský instalatér " - což má za následek sociální dumping. Poté, co byl původní návrh z roku 2004 podstatně změněn, byl tento návrh dne 12. prosince 2006 schválen Evropským parlamentem a Radou a přijat jako směrnice 2006/123 / ES.

Dějiny

Původní návrh z roku 2004: tři pilíře

Vymyslel Evropská komise v březnu 2004 předložil první návrh směrnice o službách několik důležitých změn na trhu služeb v EU. Za předpokladu, že každá regulace je standardně zatěžující, směrnice požadovala, aby členské státy odůvodnily všechny stávající právní předpisy z důvodu, že jsou nediskriminační, nezbytné a přiměřené.

Změny navržené ve směrnici by se však nedotkly povolání, na která by se podle směrnice o uznávání diplomů nadále vztahovala pravidla země, kde jsou služby poskytovány. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení, že například a Polský instalatér mohl pracovat ve Francii pod polštinou pracovní právo ), ovlivnily by tyto změny sociální právní předpisy nebo zdraví a bezpečnost při práci (HSW). V těchto sociálních oblastech Směrnice o vysílání pracovníků požaduje, aby se krátkodobá sociální ochrana, jako jsou minimální mzdy a HSW, řídila pravidly země, kde jsou služby poskytovány (hostitelská země), zatímco dlouhodobé dávky, jako jsou příspěvky na důchody a dávky v nezaměstnanosti, zůstávají země původu (do které se vyslaní pracovníci vracejí po skončení služby).

Výhody a nevýhody

Argumenty ve prospěch původní verze

Směrnice legálně do právních předpisů EU nepřinesla nic, co by již nebylo v EU Smlouva o ES ve smyslu výkladu Soudního dvora. Zásada „země původu“ byla postupně zavedena do práva EU o volném pohybu zboží v případě Cassis de Dijon (1979) a do dalších oblastí, zejména služeb a usazování, brzy poté. Sekundární právní předpisy nemohou zavádět práva a povinnosti, které dosud nemají základ ve Smlouvě. V tomto ohledu nebyl původní návrh směrnice o službách novinkou, ale objasněním judikatury Evropského soudního dvora a pokračováním zásady „země původu“, která již byla v televizi použita Bez směrnice o hranicích, druhé bankovní směrnice, třetí směrnice o pojištění, směrnice o elektronickém obchodu a další.

Kritika raného návrhu

Frits Bolkestein
Protest proti Frits Bolkestein v Bruselu dne 19. března 2005
Francouzské a belgické odbory protestují proti směrnici v Bruselu dne 19. března 2005

První verze Bolkesteinovy ​​směrnice vyvolala intenzivní debaty a masové protesty v různých zemích EU, včetně Francie, Belgie, Švédsko a Dánsko. Dne 21. března 2005 pochodovalo téměř 100 000 lidí Brusel protestovat proti směrnici. Kritici tvrdili, že směrnice by narušila mnoho předpisů členských států upravujících průmysl a životní prostředí a vedla by ke konkurenci mezi pracovníky v různých částech Evropy, což by vedlo k poklesu úrovně příjmů. Výraz "Polský instalatér „proslavil se během francouzské debaty o směrnici s odkazem na obavu, že podle směrnice by polský instalatér mohl pracovat ve Francii pod polštinou pracovní zákony. Kritici rovněž obvinili, že směrnice byla známkou toho, že „anglosaská“ hospodářská politika v EU neustále zuří, a tvrdili, že směrnice nevyhnutelně povede k “sociální dumping „jelikož byly společnosti a pracovní místa přemístěny do levnějších a méně regulovaných ekonomik východní Evropy. Falešně také tvrdily, že směrnice bude mít nepříznivý dopad na sociální právní předpisy a HSW (když, jak bylo uvedeno výše, nebude mít účinek na jeden).

Vývoj v roce 2005

Dne 22. Března 2005 se vedoucí představitelé EU dohodli na "dalekosáhlé" revizi směrnice za účelem zachování EU Evropský sociální model. Francouzský prezident Jacques Chirac řekl na summitu EU v Bruselu, že změny plánované směrnicí jsou „nepřijatelné“. Jean-Claude Juncker z Lucemburska prohlásil: „Pokud si Francie přeje eliminovat riziko sociálního dumpingu, bude to řešeno v rámci legislativního postupu a spolurozhodování, které bylo zahájeno.“ Změny směrnice byly zavedeny později, v normálním průběhu legislativního procesu EU.

Dne 1. Července 2005 se předsednictví Evropské unie ujalo Spojené království, které se vyslovilo pro tuto směrnici předsednictví v Radě Evropské unie. v Tony Blair Ve svém projevu před Evropským parlamentem dne 23. června zavázal britské předsednictví, aby se pokusilo „vyřešit některé tvrdé dokumenty“, k nimž patří i směrnice o službách. Během jeho předsednictví však nebylo dosaženo dohody.[1]

Pozměňovací návrhy Parlamentu k původnímu znění

Protesty proti této směrnici ve Štrasburku dne 12. února 2006

Ve dnech 14. Až 16. Února 2006 se konalo plenární zasedání Evropský parlament provedl své první čtení směrnice v Štrasburk.[2][3] Dne 16. února 2006 Poslanci (Poslanci Evropského parlamentu) hlasovali pro navrhovanou revizi směrnice 391–213,[4] přestože již byla „oslabena“ z původní verze přečtené Evropskému parlamentu dne 14. února, a to natolik Socialista Poslanec Evelyne Gebhardt uvedl, že směrnice byla „obrácena vzhůru nohama“, což je tvrzení zpochybňované organizacemi práce. Většina členů dvou největších uskupení v parlamentu, konzervativců Evropská lidová strana (EPP) a vlevo nahoře Strana evropských socialistů (PES) hlasovalo pro revidovaný návrh. The Strana evropské levice, Evropská strana zelených a Francouzská socialistická strana hlasoval proti nové revizi. Asi 50 000 lidí ve Štrasburku demonstrovalo proti „principu země původu“.

Navrhované inkluze

Navrhovaná směrnice by zahrnovala:[5]

  • Služby „obecný veřejný zájem " (veřejné služby ), mimo jiné včetně voda, kanalizace a odpad řízení.
  • Služby poskytované podnikům, jako je poradenství v oblasti řízení, certifikace a testování, správa zařízení a reklama,
  • Služby poskytované jak podnikům, tak spotřebitelům, jako jsou realitní kanceláře, stavební služby, architekti, distribuční služby, pronájem automobilů a cestovní kanceláře.
  • Spotřebitelské služby pro volný čas, jako je cestovní ruch, sportovní centra a zábavní parky.

Navrhovaná vyloučení

Byly by však vyloučeny:

Kontroverzní “země původu „princip byl výslovně vynechán, ale neexistoval žádný princip„ země určení “, který by jej nahradil Evropský soudní dvůr by proto byl pověřen rozhodnutím, prostřednictvím jeho jurisprudence, která země je pracovní zákony by platilo v každém případě.

Připomínky k pozměněnému návrhu

Zastánci liberalizace

Obchodní skupiny uvedly, že nová směrnice omezí výhody, které by daná verze směrnice poskytla.

Evropská komise odhaduje, že tato navrhovaná verze směrnice by vytvořila dalších 600 000 pracovních míst v EU, posílila by hospodářský růst a zvýšila by kvalitu produktů a možnost výběru pro spotřebitele.

The Wall Street Journal Odhaduje, že revidovaná směrnice by nesplnila svůj cíl: liberalizaci služeb v srdci EU.

Napsal D. Godefridi z Hayekova institutu le Figaro „Služby představují 70% evropské ekonomiky. Při jejich neliberalizaci zůstává EU pod cílem zakládajících smluv z roku 1957: neexistuje společný evropský trh. Deset let se evropský hospodářský projekt posunul zpět. Dne 30. května 2006 Evropská politická elita pohřbila samotnou podstatu evropského projektu “.[6]

Odpůrci liberalizace

Levicové a odborové organizace tvrdily, že nová verze směrnice není pro pracovníky tak příznivá, jak byla předstírána. Existovala také obava, že zásadu „země původu“ bude s největší pravděpodobností stále uplatňovat Evropský soudní dvůr, jak se zdálo z předchozí judikatury. Zejména bylo zdůrazněno, že členským státům bude zakázáno uplatňovat jakékoli omezené povolení na podniky v oblastech, na které se vztahuje směrnice, což by podle nich znemožňovalo správu pracovněprávních předpisů.

Konečná revize

Dne 5. Dubna 2006 Evropská komise představila novou verzi směrnice Rada ministrů, včetně většiny změn, o nichž hlasovali poslanci, v souladu s postup spolurozhodování. Dne 29. května 2006 Rada schválila revidované znění, které bylo následně znovu předloženo Parlamentu ke druhému a závěrečnému čtení.

Schválení a implementace

Směrnice, poté, co byla podstatně změněna z původního návrhu, byla přijata dne 12. Prosince 2006 Rada a Evropský parlament a zveřejněny na internetu Úřední věstník Evropské unie dne 27. prosince 2006 jako směrnice 2006/123 / ES. Směrnice o službách na vnitřním trhu by proto měla být členskými státy plně provedena do 28. prosince 2009.[7][8][9]

Ačkoli konečná verze neobsahovala zásadu „země původu“, směrnice namísto toho připomněla členským státům zásadu volného pohybu, přičemž akceptovala přepady, když volný pohyb koliduje s jinými veřejnými zájmy. Před provedením takového přepadení však musí úřady ověřit a uznat jakoukoli ochranu, která je již v zemi původu poskytována - podle zásady vzájemného uznávání musí před pokračováním vzít v úvahu to, co se děje v jiných zemích.[10]

Implementace

Směrnice o službách, která vstoupila v platnost dne 28. prosince 2009, vyžaduje, aby všechny členské státy EU zřídily webové portály, aby každý, kdo poskytuje službu, měl „jednotné kontaktní místo“, kde zjistí, jaké právní požadavky musí splňovat působit v dané zemi. Poskytovatelé služeb mohou také pomocí webových portálů požádat o jakoukoli licenci nebo povolení, které potřebují.

Směrnice by měla poskytovatelům služeb z EU usnadnit činnost v jakémkoli jiném členském státě EU. Spojené království Oddělení pro obchod, inovace a dovednosti (Implementační tým směrnice o službách) ve spolupráci s marketingovými konzultanty vytvořil značku EUGO pro použití na portálech jednotného kontaktu po celé Evropě.[11]

Viz také

Další čtení

  • Badinger, Harald; Maydell, Niklas (září 2009). „Právní a ekonomické otázky při dotváření vnitřního trhu EU se službami: interdisciplinární perspektiva.“ Journal of Common Market Studies. 47 (4): 693–717. doi:10.1111 / j.1468-5965.2009.02001.x. SSRN  1486398.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Lindberg, Björn (prosinec 2008). „Kontrolují politické strany legislativní rozhodování v Evropském parlamentu? Případ směrnice o službách“. Journal of European Public Policy. 15 (8): 1184–1204. doi:10.1080/13501760802407706.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Nedergaard, Peter; Jensen, Mads Dagnis (srpen 2012). „Od„ Frankensteina “po„ bezzubého upíra “? Vysvětlení oslabení směrnice o službách“. Journal of European Public Policy. 19 (6): 844–862. doi:10.1080/13501763.2011.610692.CS1 maint: ref = harv (odkaz) Pdf.

Reference

  1. ^ „Otázky a odpovědi: Směrnice o službách“. BBC novinky. 15. listopadu 2006.
  2. ^ "?".
  3. ^ "?".
  4. ^ Hix, Simon; Nourby, Abdul (květen 2009). „Po rozšíření: vzorce hlasování v šestém Evropském parlamentu“. Legislativní studie čtvrtletně. 34 (2): 159–174. doi:10.3162/036298009788314282. JSTOR  20680234.CS1 maint: ref = harv (odkaz) Pdf.
  5. ^ "?".
  6. ^ "?". Archivovány od originál dne 25. listopadu 2006.
  7. ^ „Servizi nella Ue: Pubblicata la direttiva“. 12. ledna 2007.
  8. ^ „Direttiva CEE 12/12/2006 n. 2006/123 / CE“.
  9. ^ http://www.euractiv.com/fr/europe-sociale/cedag-confusion-rgne-directive-services/article-184963
  10. ^ http://www.lexology.com/library/detail.aspx?g=2bc515ee-b254-42ef-94e9-143a4931249a
  11. ^ http://ec.europa.eu/internal_market/eu-go/

externí odkazy

Podle země

Zprávy