Sejdić a Finci proti Bosně a Hercegovině - Sejdić and Finci v. Bosnia and Herzegovina

Sejdić a Finci proti Bosně a Hercegovině
Rozhodnuto 22. prosince 2009
Celý název případuSejdić a Finci proti Bosně a Hercegovině
Číslo případu27996/06 a 34836/06
Státní příslušnost účastníků řízeníBosna a Hercegovina
Složení soudu
Prezident
Jean-Paul Costa
Soudci
Generální advokát
Vincent Berger
Dervo Sejdić

Sejdić a Finci proti Bosně a Hercegovině (27996/06 a 34836/06) byl případ (sloučený ze dvou), o kterém rozhodoval velký senát Evropský soud pro lidská práva v prosinci 2009, v prvním rozsudku konstatujícím porušení článku 14 zákona Evropská úmluva o lidských právech přijatý ve spojení s článkem 3 protokolu č. 1 uvedeného protokolu, pokud jde o ujednání Ústava z Bosna a Hercegovina pokud jde o House of Peoples Bosny a Hercegoviny a porušení článku 1 úmluvy Protokol č. 12 s ohledem na ústavní ujednání o EU Předsednictví Bosny a Hercegoviny.

Žalobci byli dva občané z Bosna a Hercegovina, Dervo Sejdić a Jakob Finci, kteří jsou z Romové a židovský etnické příslušnosti.

Fakta

Ústava Bosny a Hercegoviny z roku 1995, vytvořená jako součást Daytonská dohoda který skončil v letech 1992–95 Bosenské války, zahrnovala ustanovení o sdílení energie, která stanovila, že příspěvky v tripartitě Předsednictví Bosny a Hercegoviny a House of Peoples (horní komora národního parlamentu) byly vyhrazeny pro etnické Bosňané, Bosenští Srbové a Bosenští Chorvati pouze.

Stěžovatelé, jelikož byli Romové a Židé, tato ustanovení zpochybnili. Finci zastupoval Clive Baldwin, dříve z Skupina pro práva menšin International nyní s Human Rights Watch, a Sheri Rosenberg z Cardozo Law School, s radou a pomocí od společnosti Minority Rights Group International po celou dobu. Dervo Sejdić byl zastoupen F. Javierem Leonem Diazem, advokátem a ustanoveným právníkem v oblasti lidských práv.

Řízení

Žádosti byly podány v roce 2006 a sděleny vládě v roce 2008. V roce 2009 byla jurisdikce převedena na Velký senát.

V červnu 2009 se konalo veřejné slyšení a v prosinci 2009 byl rozsudek zveřejněn.

Soud

Soud shledal, že nezpůsobilost kandidátů kandidovat do Sněmovny národů porušuje článek 14 úmluvy EÚLP (zákaz diskriminace v oblasti práv podle Úmluvy) přijatý ve spojení s článkem 3 protokolu č. 1 (svobodné volby) 14 hlasy proti 3, a že jejich nezpůsobilost kandidovat do voleb do předsednictví porušuje článek 1 protokolu č. 12 (obecný zákaz diskriminace), 16 hlasy proti 1.[1]

Soudce Mijović (Bosna a Hercegovina), ke kterému se připojil soudce Hajiyev (Ázerbajdžán), vyjádřil částečně souhlasné a částečně nesouhlasné stanovisko a nezjistil žádné porušení nezpůsobilosti žadatelů vůči Sněmovně národů.[1]

Soudce Bonello (Malta) vyjádřil nesouhlas ohledně přístupu k prezidentskému úřadu i do Sněmovny národů.[1]

Následky

V říjnu 2011 Parlamentní shromáždění Bosny a Hercegoviny uveden do pohybu a ústavní reforma, včetně změny volebních ustanovení.[2]

V listopadu 2014 ministři zahraničí Spojeného království a Německa Philip Hammond a Frank-Walter Steinmeier, zaslal „otevřený dopis“ obyvatelům Bosny a Hercegoviny, který slíbil zásadní pokrok směrem k Členství Bosny v EU pokud by bosnianští politici dali písemný závazek provést balíček reforem, včetně dodržování Sejdic a Finci rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.[3] Od roku 2019, 10 let po rozsudku EÚLP, však nebyly provedeny žádné reformy.[4]

Reference

  1. ^ A b C Sweeney 2013, str. 232.
  2. ^ Bosna: krok k ukončení diskriminace Human Rights Watch 2. listopadu 2011
  3. ^ Spojené království a Německo zahájily společnou iniciativu pro Bosnu
  4. ^ „Sejdić a Finci - po 10 letech absence pokroku nové naděje na řešení voleb do roku 2022“. coe.int. Evropská rada. 22. prosince 2019. Citováno 14. září 2020.

Bibliografie

externí odkazy