Egbert Myjer - Egbert Myjer - Wikipedia

Egbert Myjer (vlevo) na konferenci v Polský senát (2015).

Egbert Myjer (narozen 31. července 1947) je nizozemský soudce. Sloužil na Evropský soud pro lidská práva, zvolen v úctě Holandsko, mezi 1. listopadem 2004 a 31. říjnem 2012.[1] Od 1. března 2013 vykonává své první pětileté funkční období jako komisař EU Mezinárodní komise právníků. Byl jmenován členem představenstva Mezinárodní služba pro lidská práva v květnu 2013.

Vzdělávání

Egbert Myjer se narodil v roce Arnhem dne 31. července 1947.[2] Dětství prožil v Haag kde od roku 1959 do roku 1966 navštěvoval gymnázium Aloysiuscollege. V letech 1966 až 1972 studoval právo na Utrechtská univerzita a specializuje se na trestní právo.

Kariéra

Od roku 1972 do roku 1979 působil jako asistent v trestním právu v Leiden University. V roce 1979 byl jmenován proděkanem Nizozemského národního vzdělávacího a studijního centra pro soudnictví v Zutphen. V roce 1981 byl jmenován soudcem u okresního soudu v Zutphenu, od roku 1986 jako viceprezident. V roce 1991 provedl změnu ze soudnictví na státní zastupitelství a byl jmenován generálním advokátem u Haagského odvolacího soudu. V roce 1996 byl u amsterdamského odvolacího soudu jmenován zástupcem generálního prokurátora (později přejmenovaného na: hlavní generální advokát). V roce 2000 byl také jmenován mimořádným profesorem lidských práv na Vrije Universiteit Amsterdam.[2] Od roku 2012 je emeritním profesorem.

Myjer je jedním ze zakládajících redaktorů bulletinu NJCM (The Netherlands Human Rights Law Review) a redaktorem zůstal od roku 1976 až do svého zvolení u Evropského soudu v roce 2004.[2] Napsal mnoho článků a komentářů k judikatuře prvního z nich Evropská komise pro lidská práva a Evropský soud pro lidská práva. Byl členem výkonného výboru Mezinárodní sdružení žalobců (IAP) a byl autorem společně s Nicholas Cowdery QC a Barry Hancock z IAP Příručka o lidských právech pro státní zástupce (2003), který byl přeložen do francouzštiny, ruštiny, arménštiny, turečtiny, arabštiny, španělštiny a ukrajinštiny. Druhé anglické vydání vyšlo v roce 2009.

Spolu s Peterem Kempeesem je autorem varovného příběhu o Evropském soudu pro lidská práva: Jack a slavnostní slib (2010, ISBN  978-90-5850-574-3).

Od prosince 2012 je členem představenstva nizozemské sekce Amnesty International a nadace Universitair Asiel Fonds. Je také členem redakční rady Nizozemské čtvrtletí pro lidská práva.[2]

Vyznamenání

Myjer se stal důstojníkem v Řád Orange-Nassau v roce 2000 a velitel stejné objednávky v roce 2012.[2] V roce 2001 mu byla udělena Medaile za zásluhy Rady Evropy.[2] V roce 2004 mu bylo uděleno čestné uznání Mezinárodní sdružení žalobců. Od roku 2011 je čestným Bencherem Čestné společnosti v Lincoln's Inn.

Osobní život

Myjer je ženatý a má dvě dcery a jednoho syna, komika Jochem Myjer [nl ].[3]

Reference

  1. ^ „Seznam soudců Evropského soudu pro lidská práva“. Echr.coe.int. Citováno 31. ledna 2010.
  2. ^ A b C d E F „Prof.mr. B.E.P. (Egbert) Myjer“ (v holandštině). Montesquieu Instituut. Citováno 16. února 2015.
  3. ^ Onno Blom (14. září 2012). „De wederopstanding van Jochem Myjer: door ruggenmerg en been“. de Volkskrant. Citováno 16. února 2015.