Schwentine - Schwentine - Wikipedia
Schwentine | |
---|---|
Schwentine poblíž Kielu | |
Umístění | |
Země | Německo |
Stát | Schleswig-Holstein |
Referenční číslo | DE: 9614 |
Fyzikální vlastnosti | |
Zdroj | |
• umístění | Bungsberg |
Ústa | |
• umístění | mezi Kiel okresy Neumühlen-Dietrichsdorf a Wellingdorf do Německa Kiel Fjord |
• souřadnice | 54 ° 19'39 ″ severní šířky 10 ° 11'10 ″ V / 54,3275 ° N 10,18611 ° E |
Délka | 62 km |
Funkce pánve | |
Památky | |
Přítoky | |
• vlevo, odjet | Alte Schwentine |
• že jo | Spolsau |
Waterbodies |
|
The Schwentine je řeka na severu Němec stav Schleswig-Holstein. Je dlouhý přibližně 62 kilometrů a zvedá se na kopci Bungsberg, nejvyšší bod ve státě, poblíž vesnice Kasseedorf v Ostholstein. Poté běží od zdroje k Kiel kde ústí do Kiel Fjord zátoka Baltské moře. Prochází několika jezery, včetně Großer Plöner See, největší jezero ve Šlesvicku-Holštýnsku, stejně jako města Eutin, Malente, Plön, Preetz a Kiel.
Vodní hospodářství
Schwentine má velký význam při zásobování pití vody spravuje společnost Kiel Utilities Company. Vodní dílo Schwentine Valley (Wasserwerk Schwentinetal) se nachází poblíž Klausdorfu přibližně od roku 1900.
Ačkoli údolí Schwentine působí výjimečně přirozeným dojmem prakticky po celé své délce, je úzce spjato s industrializace města Kiel. Dva vodní elektrárny, nyní klasifikováno jako kulturní památky, (jeden na Rosensee ) byly vyloženy zakladatelem loděnice Bernhardem Howaldtem a jsou v provozu dodnes.
Kdysi velký mlýnský průmysl dnes již neexistuje. Stará Howaldtova loděnice (která byla sloučena do firmy HDW ), z nichž zbývá pouze stará slévárna kovů, dostal nový nádych života jako průmyslové muzeum. Díky různým sponzorským programům (např EU je MĚSTO II program) oblast kolem ústí řeky Schwentine postupně ztratila svůj charakter průmyslové pustiny.
Kromě bezprostředního okolí ústí nepoužívají na Schwentine žádné nákladní lodě. Místo toho existují výletní lodě (5-Seen-Fahrt, Schwentinetalfahrt) a veslice.
Ochrana přírody
The Schwentine Oxbow Lake (Altarm der Schwentine) je součástí Schwentine, která byla označena jako přírodní rezervace od roku 1984.[1] Získal tento stav z hlediska ochrany, protože vodní útvar zůstal díky svým strmým břehům řek blízký svému přirozenému stavu a je stanovištěm řady vzácných rostlin a živočichů. Rozkládá se na ploše 19 hektarů (47 akrů). Kromě úseku řeky zahrnuje jezero volského přídě, přítok, živé ploty, zalesněné břehy řek a svahy bohaté na byliny a malé rybníky.
Dějiny
Název 'Schwentine pochází z Pobaltí Šventinė což znamenalo „Svatý“ (zemřít Heilige); (Schwęʃkieʃe wardas tawa) Katechismus Martynas Mažvydas, vytištěno dne 8. ledna 1547 autorem Hans Weinreich v Königsberg; nebo slovanský slovo Sventana.
Původní zdroj Schwentinů nebyl na Bungsberg, ale v okolí Bornhöved. Zdroj dnešní doby Alte Schwentine je historiky, přírodovědci a lingvisty vnímána jako původní zdroj Schwentinů. Během Brzy a Vrcholný středověk říčka označovala hranici mezi německou nebo saskou oblastí, která sahala až k Baltské moře poblíž Kielu a slovansky osídlených oblastí v dnešním Ostholsteinu.
Před Úhly usadili se v Británii v post-římském období, žili ve Schleswigu; proto mnoho slov v anglické slovní zásobě má slovanské kořeny: srov. např. Eng. bochník, pane - Sl. chleb, angl. sklo - Sl. glos.
V Bitva o Bornhöved na poli Sventanafeld (Sventanapolje nebo „Schwentinské pole“) poblíž vesnice Bornhöved poblíž Neumünsteru v roce 798 Obodritové vedeni Drożkem, spojencem s Franky, porazili severské Sasky.
Viz také: Wagria, Lípy Saxoniae.
Fotky
Zdroj Alte Schwentine poblíž Bornhöved
Schwentine poblíž Bad Malente
Schwentine v oblasti mezi Preetzem a Rosensee poblíž Raisdorfu
Chod
Seznam jezer, kterými protéká Schwentine (v pořadí po proudu):
- Stendorfer See
- Sibbersdorfer See
- Großer Eutiner See
- Kellersee
- Dieksee
- Langensee
- Behler See
- Höftsee
- Großer Plöner See
- Stadtsee
- Schwanensee
- Kleiner Plöner See
- Kronsee
- Fuhlensee
- Lanker See
- Kirchsee
- Rosensee, nádrž