Sami Vrioni - Sami Vrioni
Sami Vrioni (1876–1947) byl albánský politik, diplomat a delegát v Shromáždění Vlora který prohlásil Albánská deklarace nezávislosti.[1] Byl respektovaným a mocným vlastníkem půdy v Fier region Albánie.[2]
Životopis
Sami Vrioni byl členem prominentní rodiny Vrioni, která vlastnila statky Berat, Fier a Myzeqe, dříve města a regiony EU Osmanská provincie Yannina, v současné době v Albánii. Jeho otec byl Omar Pasha Vrioni II (1839–1928).[3] Sami Vrioni sám vlastnil kolem 5 000 Hektary v zemědělské oblasti na jihu Myzeqe.[4]
Byl jedním z delegátů Albánská deklarace nezávislosti v roce 1912 zastupování Berat kraj. Podle některých zdrojů Ismail Qemali chtěl ho jako součást svého kabinetu, ale jeho otec Omer Pasha byl skeptický ohledně Qemaliho vlády.[3] Poté, co sloužil jako poslanec za Berata v roce 1912, pod Princ Wied působil jako seneschal (Court Chamberlain).[2] Byl součástí albánské delegace v Vídeň dubna 1917 představující okresy Skrapar a Berat.[5]
Sami Vrioni vystudoval agronoma a inženýra. Mluvil turecky, arabsky, italsky a francouzsky.
Byl účastníkem Kongres Durrës a byl zvolen ministrem zemědělství prozatímní vlády, která z ní vyšla,[6][7] přechod na ministra veřejných prací v letech 1919–1920.[Citace je zapotřebí ] Podle Sejfi Vllamasi vzpomínky (1883–1975), Vrioni spolu s Mustafa Kruja, Fejzi Alizoti, a Myfid Libohova připojil se k táboru pro-italských odpůrců Kongres Lushnjë, přičemž tři další se aktivně snaží přesvědčit nebo přinutit delegáty, aby se nepřipojili k události Lushnjë.[8]
Působil jako poslanec (1924–1925, 1928–1932) a senátor (1925–1928) albánského parlamentu.[9] Bez ohledu na to, že sestoupil z feudálního obsazení statkářů, měl Sami Vrioni důvěryhodnost mezi Nolist opozice z počátku 20. let. V únoru 1924 doufala opozice, že bude vychován jako předseda vlády, což nejmocnější skupina Ahmet Zogu, který zvolil Shefqet Vërlaci místo něj.[10]Vrioni byl zatčen komunistickou diktaturou, která převzala moc v roce 1944, zemřel mučením v roce 1947[9] nebo 1952.[3]
Sami Vrioni byl ženatý s dcerou Essad Pasha Toptani.
Politická aktivita
- Delegát Albánská deklarace nezávislosti událost v roce 1912
- Soudní komorník z Princ z Albánie, 1914
- Ministr zemědělství Albánie: Prosinec 1918-1919
- Ministr veřejných prací v Albánii: 1919 - leden 1920
- Montér (1924–1925, 1928–1932)
- Člen albánského senátu (1925–1928)
Reference
- Citace
- ^ Schmidt-Neke 1987, str. 320.
- ^ A b Heaton-Armstrong 2005, s. 32.
- ^ A b C Fieri, qyteti qe u themelua nga Vrionasit [Město Fier založilo Vrioni] (v albánštině), Fieri.com, 14. května 2007, vyvoláno 5. února 2014,
Midis shume artikujve te ndryshem eksportohej edhe zhuke, lende drusore, miser, kuaj etj. I fundit i pinjolleve Vrionas i njohur ne vitet e regjimit te Ahmet Zogut si Minister i Botores, ka qene Sami Vrioni. Ka qene i ditur dhe eshte shkolluar ne shkollat dhe universitetet me te mira te Italise dhe Frances. Ne vitet e rregjimit zogist ka qene Ministr i Botores. Ka mbaruar per inxhinieri dhe agronomi si dhe ka qene njohes i madh i shume gjuheve si: turqisht, arabisht, italisht, frengjisht ...
Historiani Hysen Emiri ne librin e tij "Historia e Fierit" permende faktin se Ismail Qemali e donte ne qeverine e tij per ta bere minister Sami Vrionin, por i ati i tij Omeri e shikonte me skepticizem kete qeveri dhe i thoshte "shohim e bejme" ...
Sami ka vdekur ne burg ne tortura ne vitin 1952. - ^ Klanu, „Média 6“, 2007, s. 259
- ^ Leo Freundlich, Albánská delegace vzdává poctu císaři ve Vídni, Texty a dokumenty albánské historie, Robert Elsie, archivovány z originál dne 22. února 2014, vyvoláno 5. února 2014,
Okresy Berat a Skrapari vyslaly Sami Bey Vrioni, která je bývalým seneschem Prinze Wieda a zeťem Essada Toptaniho.
- ^ Chekrezi 1919, s. 186.
- ^ Současná historie New York Times: Evropská válka, 19, The New York Times Company, červen 1919, s. 70, OCLC 10065049
- ^ Vllamasi 1995, Kapitola VI.
- ^ A b Herbert 2011, str. 242.
- ^ Clegg Austin 2012, s. 40.
- Zdroj
- Michael Schmidt-Neke (16. listopadu 1987). Entstehung und Ausbau der Königsdiktatur v Albánsku (1912–1939): Regieráváníungen, Herrschaftsweise und Machteliten in einem jungen Balkanstaat. Oldenbourg Wissenschaftsverlag. ISBN 978-3486543216.
- Constantin Anastas Chekrezi, vyd. (Únor 1919). „Prozatímní albánská vláda - zdráv, svobodná Albánie!“. Recenze Jadranu. Boston, MA: Vatra. 1 (5–6).
- Sejfi Vllamasi (1995). „VI“. Ballafaqime politike në Shqipëri (1897–1942): kujtime dhe vlerësime historike [Politické konfrontace v Albánii (1897–1942): vzpomínky a politická hodnocení]. Shtëpia Botuese "Marin Barleti". OCLC 37228559. Archivovány od originál dne 2. února 2014.
Projděte si pneumatiku, která má na starosti projektování pneumatik, například Abdyl Ypin, model 16 janarit 1920, žádný shkollë, žádný Durrës, žádný jiný bisedim. Abdyl Ypi, pa ke keq, shkon në shkollë në orën e caktuar. Salih Xhuka předvedl, že se mu to nedaří, že se mu podaří, protože Ypi vritet prej Sul Mërlikës, kushëritit a Parë të Mustafa Krujës ...
Fejzi Alizoti, ne telegramin që i bëri Rexhep Shalës, prefekt i Shkodrës në Lezhë, i shkruante që të merrte masat e nevojëshme për moskalimin e delegatëve të Veriut për Lushnjë edhe se vévoda thënë
Mustafa Kruja në Durrës e bindi Hysni Currin, i cili ka patur një karacter të lëkundshëm, që të shkojë në Krujë në vend që të shkonte në Lushnjë, ku ish deleguar ...
Mustafa Kruja shkon në Krujë dhe urdhëron H. Berberin të mos shkojë ne Lushnjë mbasi Italia, simbas mendimit të tij, qenka e vetmja fuqi që e ndihmon Shqipërinë. Hysni Berberi a kundërshton niset për Lushnjë, por Mustafa Kruja ia pret rrugën dhe me forcën e armëve e ndalon të shkojë ...
Myfit Libohova shkoi në Vlorë dhe, në bazar t'rshehtë të Qeverisë s Durrësit me Komandën e Përgjithëshme Italiane në Shqipëri, mundohet - Aubrey Herbert (15. června 2011). Bejtullah Destani, Jason Tomes (ed.). Největší přítel Albánie: Aubrey Herbert a Making of Modern Albania: Diaries and Papers 1904–1923. I. B. Tauris. ISBN 978-1848854444.
- Robert Clegg Austin (26. září 2012). Založení balkánského státu: Albánský experiment s demokracií, 1920-1925. University of Toronto Press, Scholarly Publishing Division. ISBN 978-1442644359.
- Duncan Heaton-Armstrong (25. srpna 2005). Šestiměsíční království: Albánie 1914. I. B. Tauris. p. 32. ISBN 978-1850437611.