Salonia Matidia - Salonia Matidia
Římské císařské dynastie | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Salonia Matidia | ||||||||||||||
Dynastie Nerva – Antonine (INZERÁT 96–192) | ||||||||||||||
Chronologie | ||||||||||||||
| ||||||||||||||
Rodina | ||||||||||||||
| ||||||||||||||
Posloupnost | ||||||||||||||
| ||||||||||||||
Salonia Matidia[1][2] (4. července 68 n. L. - 23. prosince 119 n. L[3]) byla dcerou a jediným dítětem Ulpia Marciana a bohatý praetor Gaius Salonius Matidius Patruinus. Její strýc z matčiny strany byl Římský císař Trajan. Trajan neměl žádné děti a zacházel s ní jako se svou dcerou. Její otec zemřel v roce 78 nl a Matidia šla se svou matkou žít s Trajanem a jeho ženou, Pompeia Plotina.
V letech 81 až 82 se Matidia provdala za někoho konzul a dřívější prokonzul Lucius Vibius Sabinus. Sabinus zemřel v roce 83 nebo 84. Matidia porodila Sabinovi dceru, která se jmenovala Vibia Sabina, kdo by se oženil s budoucím římským císařem Hadrián. Matidia měla svého druhého bratrance Hadriána velmi ráda a dovolila mu, aby se oženil s Vibií Sabinou.
V roce 84 se Matidia podruhé provdala za jinak neznámého římského aristokrata Lucius Mindius. Matidia porodila Mindiovi dceru jménem Mindia Matidia, běžně známou jako Matidia Minor. Mindius zemřel v roce 85.
Matidia se později provdala Lucius Scribonius Libo Rupilius Frugi Bonus, který byl v roce 88 konzulárním konzulem. Matidia porodila Frugi, kterou zavolala dcera Rupilia Faustina.[4] Faustina by se dále vydala Římský senátor Marcus Annius Verus, kterému porodila jednu dceru a dva syny. Prostřednictvím svých dětí se Faustina stala babičkou římského císaře Marcus Aurelius a jeho manželka Faustina mladší, stejně jako Marcusova sestra Annia Cornificia Faustina.
Matidia často cestovala se svým strýcem a pomáhala mu s rozhodováním. Stejně jako její matka byla Matidia poctěna památkami a nápisy na jejím jménu po celé Římské říši. 29. srpna 112 získala titul Augusta po smrti a divinizaci Marciany.[5]
Když Trajan zemřel v roce 117, Matidia a Plotina přinesli císařův popel zpět do Říma.[6] V roce 119 Matidia zemřela, načež římský císař Hadrián přednesl pohřební řeč, zbožštil ji a vyhověl jí chrám a oltář v samotném Římě.[7] Stala se tak první zbožštěnou římskou ženou, které bylo zasvěceno rozsáhlý vlastní chrám, na rozdíl od jednoho sdíleného s manželem nebo menší svatyně.[8]
Rodokmen Nerva – Antonine
Rodokmen Nerva – Antonine | |
---|---|
| |
Poznámky: Pokud není uvedeno jinak, poznámky níže naznačují, že původ jednotlivce je uveden ve výše uvedeném rodokmenu.
| |
Reference:
|
Reference
- ^ AE 1954, 0062
- ^ Levick, Barbara (2014). Faustina I a II: Imperial Women of the Golden Age. Oxford University Press. p. 161. ISBN 978-0-19-537941-9.
- ^ CIL VI, 02080
- ^ Matidia starší, z Livius.org.
- ^ CIL XIV, 00244
- ^ William Smith. „Matidia“. Slovník řecké a římské biografie a mytologie. Londýn. John Murray.
- ^ Samuel Ball Platner (vyplněno a revidováno Thomasem Ashbym). Topografický slovník starověkého Říma, London: Oxford University Press, 1929. „Ara Matidiae“ a „Templum Matidiae“. Získáno od LacusCurtius dne 20. prosince 2008.
- ^ Levick, Barbara (2014). Faustina I a II: Imperial Women of the Golden Age. Oxford University Press. p. 122. ISBN 978-0-19-537941-9.