Guvernorát Petrohrad - Saint Petersburg Governorate
Guvernorát Petrohrad Санкт-Петербургская губерния | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Guvernorát Ruská říše | |||||||||||||||
1708–1927 | |||||||||||||||
![]() Guvernorát Petrohrad v roce 1900 | |||||||||||||||
Hlavní město | Shlisselburg (do roku 1712) Petrohrad | ||||||||||||||
Dějiny | |||||||||||||||
• Zavedeno | 18. prosince (29), 1708 | ||||||||||||||
30. srpna (10. září) 1721 | |||||||||||||||
• Přeměněný do Leningradská oblast | 1. srpna 1927 | ||||||||||||||
|


Guvernorát Petrohrad (ruština: Санкт-Петербу́ргская губе́рния, Sankt-Peterburgskaya guberniya), nebo Vláda Petrohradu, byla správním rozdělením (a guberniya ) z Ruské carství, Ruská říše a Ruský SFSR, která existovala v letech 1708–1927.
Zřízení

Ingermanland Governorate (Ингерманландская губе́рния, Ingermanlandskaya guberniya) byl vytvořen z území znovu dobytých z Švédská říše v Velká severní válka.[2] V roce 1704 byl princ Alexander Menshikov jmenován jeho prvním guvernérem a v roce 1706 to byl první ruský region označený jako Guvernorát.[3] Podle Car Petra Velikého je edikt jako 29. prosince [OS 18. prosinec], 1708,[4] celé Rusko bylo rozděleno do osmi guvernérů. Ve stejném roce byla dále rozšířena Ingermanlandská gubernie o regiony Pskov, Novgorod a další města západního Ruska.[5][6] Stejně jako u ostatních gubernií nebyly definovány ani hranice, ani vnitřní subdivize Ingermanlandské gubernie; místo toho bylo území definováno jako soubor měst a zemí sousedících s těmito městy.[7]
Dalším výnosem z 3. června 1710 se guvernorát přejmenoval na Petrohradský guvernorát po nově založeném městě Petrohrad, a v roce 1721 bývalý švédský Vévodství Ingria a části Hrabství Kexholm a Hrabství Viborg a Nyslott byly formálně postoupeny Rusku Nystadská smlouva. Po Smlouva z Åbo v roce 1743 byly části Kexholmu a Viborg spojeny s novými územními zisky od Švédsko do Guvernorát Vyborg (ruština: Выборгская губерния).
Od 18. srpna 1914 do 26. ledna 1924 byl pojmenován Petrohradský guvernér, a během 1924-1927 - Leningradský guvernorát. To bylo zrušeno 1. srpna 1927, když moderní Leningradská oblast byl vytvořen.
# | Město | # | Město | # | Město |
---|---|---|---|---|---|
1. | Petrohrad | 12. | Narva | 23. | Staraya Rusa |
2. | Beloozero | 13. | Olonets | 24. | Toropety |
3. | Bezhetskoy Verkh | 14. | Opochek | 25. | Torzhok |
4. | Derptskoy uyezd | 15. | Ostrov | 26. | Tver |
5. | Gdov | 16. | Porkhov | 27. | Uglich |
6. | Izborsk | 17. | Poshekhonye | 28. | Ustyuzhna Zheleznopolskaya |
7. | Kargopol | 18. | Pskov | 29. | Velikij Novgorod |
8. | Kashin | 19. | Romanov | 30. | Yamburg |
9. | Koporye | 20. | Rzheva pustaya (Zavolochye) | 31. | Jaroslavl |
10. | Ladoga | 21. | Rzheva Volodimirova | ||
11. | Luki Velikiye | 22. | Shlisselburg |
Správa gubernií
Generální guvernéři
- princ Aleksandr Menshikov 12. října 1702 - květen 1724
- Petr Apraksin Květen 1724 - leden 1725
- princ Aleksandr Menshikov Leden 1725 - 8. září 1727
- Jan Sapieha 1727 – 1728
- Burkhard Christoph von Münnich Leden 1728 - 1734 Válečný guvernér
- Nikolai Golovin 1742
- Peter Lacy 1743
- Vasily Repnin 1744
- Stepan Ignatiev 1744
- Boris Yusupov 1749
- princ Michail Golitsin 1752 – 1754
- Peter August Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck 1762
- Ivan Neplyuyev 1762 – 1764
- Ivan Glebov 1767
- princ Aleksander Golitsin Říjen 1769 - 8. října 1783
- Jacob Bruce 1784 - 6. října 1791
- Aleksander Romanov 6. října 1791-1797 Válečný guvernér
- Nikolaj Arkharov 6. října 1791 - listopad 1796, do 15. června 1797 úřadující generální guvernér
- Fyodor Buksgevden Červen 1797 - srpen 1798
- Petr von der Pahlen 8. srpna 1798 - 30. června 1801, do 25. srpna 1800 v jednání, od 24. března 1801 Válečný guvernér
- Michail Kutuzov 30. července 1801 - 9. září 1802 Válečný guvernér
- Michail Kamenskij 27. srpna 1802 - 16. listopadu 1802 Válečný guvernér
- Petr Tolstoj 28. listopadu 1802 - 25. ledna 1803 Válečný guvernér
- Andrey Budberg 25. ledna 1803 - 17. února 1803 Válečný guvernér
- Petr Tolstoj 28. listopadu 1802 - 10. září 1805 Válečný guvernér
- Nikolai Svechin 1803 – 1806
- Sergej Vyazmitinov 10. září 1805 - 12. ledna 1808 Válečný guvernér
- princ Dmitrij Lobanov-Rostovskij 12. ledna 1808 - 2. února 1809
- Alexander Balashov 14. února 1809 - 9. dubna 1810
- Sergej Vyazmitinov 10. listopadu 1816 - 31. srpna 1818 Válečný generální guvernér
- Michail Miloradovich 31. srpna 1818 - 15. prosince 1825 Válečný generální guvernér
- Pavel Golenishchev-Kutuzov 27. prosince 1825 - 19. února 1830 Válečný generální guvernér
- Petr Essen 17. února 1830 - 14. února 1842 Válečný generální guvernér
- Aleksander Kavelin 14. února 1842 - 19. dubna 1846 Válečný generální guvernér
- Matvey Khrapovitskiy 7. dubna 1846 - 31. března 1847 Válečný generální guvernér
- Dmitrij Shulgin 3. května 1847 - 1. ledna 1855 Válečný generální guvernér
- Aleksander Stroganov 1854 Válečný guvernér
- Pavel Ignatiev 28. prosince 1854 - 16. listopadu 1861 Válečný generální guvernér
- Aleksandr Suvorov-Rymnikskiy 16. listopadu 1861-16. Května 1866 Válečný generální guvernér
- Iosif Gurko Duben 1879 - únor 1880
- Petr Gresser Únor 1880 - 1892
- Viktor von Wahl 1892—1895
- Nikolai Kleigels 1895—1904
- Ivan Fullon 1904—1905
- Dmitrij Trepov 12. ledna 1905 - 14. dubna 1905 úřadující generální guvernér
- Vladimír Dedyulin 1905—1906
- Vladimir von der Launits 1906—1907
- Daniil Drachevsky 1907—1914
- Aleksandr Obolensky 1914 — 1916
- Aleksandr Balk 1916 - březen 1917
- Vadim Jurevič Březen - květen 1917
- Grigory Shreider Červenec - listopad 1917
Guvernéři
- Fyodor Apraksin 1712 – 1723
- Vasily Saltykov 21. ledna 1734 - říjen 1740
- princ Jakov Šachovskoj Říjen 1740 - listopad 1740
- princ Vasily Nesvitsky 23. července 1761-17 dubna 1764
- Stepan Ushakov 21. dubna 1764 - 21. dubna 1773
- Stepan Perfiliev 22. září 1773 - 10. září 1774
- Karl Ungern-Sternverg 12. září 1774-25. Července 1779
- Dmitrij Volkov 4. srpna 1779-1780
- Ustin Potapov 4. srpna 1780 - 1. ledna 1784
- Petr Tarbeev 1. dubna 1784 - 18. března 1785
- Petr Konovnitin 18. března 1785 - 2. září 1793
- Nikita Ryleev 2. září 1793 - 9. června 1797
- Ivan Alekseev 9. června 1797 - 28. srpna 1797
- Ivan Grevens 28. srpna 1797-21. Prosince 1798
- Dmitrij Glinka 22. prosince 1798 - 2. března 1800
- Prokopy Mishchersky 7. března 1800 - 1. června 1800
- Nikolay Khotyaintsev 1. června 1800 - 5. června 1801
- Petr Pankratiev 5. června 1801 - 19. července 1802
- Sergej Kushnikov 19. července 1802 - 28. října 1804
- Petr Paseviev 28. října 1804 - 31. ledna 1808
- Michail Michajlovič Bakunin 31. ledna 1808 - 14. července 1816
- Semjon Ščerbinin 15. srpna 1816 - 23. listopadu 1826
- Aleksandr Bezobrazov 25. listopadu 1826-27. Ledna 1829
- Ivan Khrapovitskiy 27. ledna 1829 - 11. prosince 1835
- Michail Zhemchuzhnikov 11. prosince 1835 - 30. prosince 1840
- Vasilij Šeremetev 10. ledna 1841 - 28. června 1843
- Nikolay Zhukovskiy 10. srpna 1843 - 8. dubna 1851
- Petr Donaurov 8. dubna 1851 - 7. dubna 1855
- Nikolai Smirnov 7. dubna 1855 - 1. ledna 1861
- Aleksandr Bobrinsky 12. ledna 1861 - 13. března 1864
- Vladimír Skaryatin 20. března 1864 - 1. ledna 1865
- Lev Perovskij 1. ledna 1865 - 22. července 1866, do 22. července 1865 v jednání
- Nikolay Levashov 22. července 1866 - 8. května 1871
- Iosif Lutkovskiy 9. května 1871 - 2. září 1880, do 30. března 1873 jednající
- Fyodor Trepov 1873 - 1878
- Sergey Tol 2. září 1880 - květen 1903
- Aleksandr Zinovjev 6. března 1903 - leden 1911
- Aleksandr Adlerberg 9. ledna 1911-18. Srpna 1914
Maršálové šlechty
Sloužil jako předseda Shromáždění šlechty
- Alexander Kurakin 1780 – 1783
- Adam Olsufiev 1783 – 1784
- Andrey Shuvalov 1784 – 1785
- Aleksander Naryshkin 1788 – 1790
- Aleksander Stroganov 1790 – 1798
- Michail Rumyantsev 1798 – 1801
- Petr Razumovský 1801 – 1805
- Aleksander Stroganov 1805-1811
- Aleksey Zherebtsov 1811 – 1814
- Ilya Bezborodko 1814 – 1815
- Aleksey Zherebtsov 1815-1818
- Arkadiy Nelidov 1826 – 1830
- Dmitrij Durnovo 1830 – 1833
- princ Vasilij Dolgorukov 1833 – 1839
- Prince Golitsin 24. února 1839-1842
- Michail Potyomkin 21. března 1842 - 24. března 1854
- Petr Šuvalov 24. března 1854 - 29. března 1863
- Grigorij Šcherbatov 29. března 1863 - 8. března 1866
- Vladimir Orlov-Davydov 8. března 1866 - 21. března 1869
- Aleksandr Bobrinskiy 21. března 1869 - 18. dubna 1872
- Andrey Shuvalov 18. dubna 1872 - 14. dubna 1876
- Aleksey Bobrinskiy 14. dubna 1876 - 27. ledna 1890
- Aleksandr Mordvinov 27. ledna 1890-1891
- Aleksandr Trubnikov 1891 - 1. února 1893
- Aleksey Bobrinskiy 1. února 1893 - 8. února 1897
- Aleksandr Zinoviev 8. února 1897 - únor 1904
- Vasilij Gudovič 15. února 1904 - březen 1909
- Ivan Saltykov 8. března 1909-1915
Viz také
Reference
- ^ Административное деление Российской империи на 18 декабря 1708 года. Википедия (v Rusku). 18. 8. 2017.
- ^ Lieven, Dominic (2006). Cambridge History of Russia: Volume 2, Imperial Russia, 1689-1917. Cambrigde University Press. 489–504. ISBN 0521815290.
- ^ Национальные окраины российской империи. Становление и развитие системы управления. Институт Российской истории РАН, М. 1997 // Полное собрание законов Российской империи. 1-е собрание. СПб., 1830. Т. 4. № 1954. С. 334.
- ^ A b Указ об учреждении губерний и о росписании к ним городов (v Rusku)
- ^ Архивы Санкт-Петербурга. Краткая справка о границах С.-Петербургской (Петроградской) губернии с XVIII в. до 1918 года
- ^ Славнитский Н. Р. Утверждение России в Ингерманландии в царствование Петра Великого, стр. 27
- ^ С. А. Тархов (2001). „Изменение административно-территориального деления России за последние 300 лет“. Электронная версия журнала "География".
externí odkazy
- (v Rusku) Seznam vládců
Souřadnice: 59 ° 57'00 ″ severní šířky 30 ° 19'00 ″ východní délky / 59,9500 ° N 30,3167 ° E