Rwanda-Rundi - Rwanda-Rundi
Rwanda-Rundi | |
---|---|
Kraj | Rwanda, Burundi, Uganda, DR Kongo, Tanzanie |
Etnický původ | Hutu, Tutsi, Twa, Ganwa, Ha, Shubi, Hangaza, Vinza |
Rodilí mluvčí | 20 milionů (2001–2007)[1] |
Dialekty |
|
Oficiální status | |
Úřední jazyk v | ![]() (tak jako Kinyarwanda ) ![]() (tak jako Kirundi ) |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | Různě:příbuzní - Rwandaběh - Rundihaq - Hasuj - Shubihan - Hangazavin - Vinza |
Glottolog | rwan1241 [2] |
Rwanda-Rundi je skupina Bantuské jazyky, konkrétně a kontinuum dialektu, mluvený ve střední Africe. Sousední dialekty jsou vzájemně srozumitelné, ale vzdálenější nemusí být. Dva dialekty, Kirundi a Kinyarwanda, byly standardizovány jako oficiální jazyky z Burundi a Rwanda resp. Ostatní dialekty hovoří v Demokratické republice Kongo (Kinyabwisha v Severním Kivu, Kinyamulenge v Jižním Kivu), Ugandě (Rufumbira mluvená Bafumbira v okrese Kisoro) a Tanzanie; Ha, s milionem reproduktorů, je nejrozšířenější.
Srovnání Kinyarwandy a Kirundi
Kinyarwanda a Kirundi jsou si v mnoha aspektech velmi podobné, ale liší se také několika způsoby.
Tonální značení
Oba jazyky jsou tonální jazyky. Vysoké a nízké tóny (nebo H a L) jsou základní tóny a, s fonematickým rozlišením délky samohlásky, když se dlouhá samohláska změní z nízkého tónu na vysoký tón, je označena jako stoupající tón a když se změní dlouhá samohláska od vysokého tónu k nízkému tónu, je označen jako klesající tón. Toto je často znázorněno na Kirundi v Meeussenovo pravidlo. Byly také předloženy návrhy, že tóny se mohou posouvat podle metrické nebo rytmické struktury.
Symbol1 | Vysvětlení | Kinyarwanda | Kirundi | Část mluvy | Angličtina (definice) |
---|---|---|---|---|---|
Prostý samohláska (a, e, i, o, u) | Krátká samohláska Nízký tón | (gu) saba | Sloveso | zeptejte se, požádejte | |
umugezi | Podstatné jméno | potok, řeka | |||
(gu) shyika | (gu) šika | Sloveso | přijet | ||
ikiraro | Podstatné jméno | most | |||
gusa | Nesrovnatelný přídavné jméno | jen, jen | |||
Akutní samohláska (á, é, í, ó, ú) | Krátká samohláska Vysoký tón | inká | Podstatné jméno | kráva | |
intébe | židle | ||||
igití | strom, hůl, dřevo | ||||
urugó | dvůr, ohrada | ||||
urutúgu | rameno | ||||
Circumflex samohláska (Kinyarwanda) (â, ê, î, ô, û) | Krátká samohláska Vysoký tón | inkoust | inká | Podstatné jméno | kráva |
intêbe | intébe | židle | |||
igitî | igití | strom, hůl, dřevo | |||
urugô | urugó | dvůr, ohrada | |||
urutûgu | urutúgu | rameno | |||
Circumflex samohláska (Kirundi) (â, ê, î, ô, û) | Krátká samohláska Vysoký tón (na akcentní samohlásku v Kinyarwandě) | amáazi | amâzi | Podstatné jméno | voda |
(gu) téeka | (gu) têka | Sloveso | kuchařka | ||
izíiko | izîko | Podstatné jméno | krb | ||
(ku) ryóoha | (ku) ryôha | Sloveso | chutná dobře | ||
(gu) kúunda | (gu) kûnda | mít rád jako | |||
macron samohláska (Pouze Kirundi) (ā, ē, ī, ō, ū) | Dlouhá samohláska Nízký tón (obě písmena nízkým tónem v Kinyarwandě) | igisaabo | igisābo | Podstatné jméno | tykev |
icyeegeera | icēgēra | rostlina | |||
(ku) giisha | (ku) gīsha | Sloveso | jít | ||
ingoona | ingōna | Podstatné jméno | krokodýl | ||
uruuho | urūho | tykev (nádobí) | |||
Caron samohláska (Pouze Kirundi) (ǎ, ě, ǐ, ǒ, ǔ) | Dlouhá samohláska Vysoký tón (na akcentní samohlásku v Kinyarwandě) | ububaásha | ububǎsha | Podstatné jméno | schopnost |
Abeéga | Aběga | Množný podstatné jméno | Tutsis Klan Tutsi | ||
umuhiígi | umuhǐgi | Podstatné jméno | lovec | ||
umukoóbwa | umukǒbwa | dívka | |||
umuúnsi | umǔsi | den, datum | |||
Diaeréza samohláska (Pouze Kirundi) (ä, ë, ï, ö, ü) | Dlouhá samohláska Vysoký tón | Žádný ekvivalentní tonální vzor | Bäkoze | Sloveso | oni dělali |
mwëse | Podstatné jméno | všichni z vás | |||
narï nzi | Sloveso | Myslel jsem, že to vím | |||
böse | Podstatné jméno | všichni | |||
warüzi | Sloveso | myslel jsi, věděl jsi | |||
1 Tyto symboly se používají pouze v transkripce, například v a slovník, ale v jiných formách psaní se používají obyčejné samohlásky a písmena se nezdvojnásobují (pokud není samotné slovo napsáno tímto způsobem). |
Pravopis
Formace | Kinyarwanda | Kirundi | Část mluvy | Angličtina (definice) |
---|---|---|---|---|
c + y | cyznovu | Cznovu | Příslovce | velmi |
cyanjye | Canje | Přivlastňovací zájmeno, přivlastňovací přídavné jméno | moje, moje | |
icyubahiro | iCubahiro | Podstatné jméno | respekt | |
ntacyÓ | ntaCÓ | Neomezené zájmeno | nic | |
j + y | -jyA | -jA | Předpona, sloveso | jít |
njyovce | njovce | Zájmeno objektu | mě | |
yanjyE | yanjE | Přivlastňovací zájmeno, přivlastňovací přídavné jméno | moje, moje | |
sh + y | -plachýira | -shira | Předpona, sloveso | dát, místo |
nezávislýplachýÓ | nezávislýshÓ | Podstatné jméno | výška | |
nplachýA | nshA | Přídavné jméno | Nový | |
b + y v + y | umupodleeyi | umuvyeyi | Podstatné jméno | rodič |
-goropodleE | -gorovyE | Předpona, sloveso | se stal večer | |
-ipodleE | -ivyE | Předpona, přivlastňovací zájmeno, sloveso | jeho (více objektů), ukradl |
Slovotvorba
Existuje mnoho případů, kdy dvě varianty řeči obou jazyků obsahují slova, která se mírně liší. Tyto rozdíly se však neustále neopakují. Je třeba si zapamatovat takové rozdíly jako „-anga“ v Kinyarwandě na rozdíl od „-anka“ v Kirundi (což znamená nelíbí se mi nebo nenávidět), protože přechod od „g“ ke „k“ je extrémně vzácný, přičemž důkazem jsou slova jako „inka“ (kráva), „inkono“ (hrnec) a mnoho dalších slov, kde „nk“ je běžné v obou dialektech. Takové drobné variace zahrnují různé souhlásky, samohlásky nebo délky samohlásek, tóny nebo přípony.
souhrn | Rwanda | Rundi | Část mluvy | Angličtina (definice) |
---|---|---|---|---|
Souhlásky | impyisi | imfyisi | Množný podstatné jméno | hyena, šakal |
(kw) angA | (kw) ankA | Sloveso | nelíbí se, nenávidí | |
amaGambo | amajambo | Podstatné jméno v množném čísle | slova | |
umunsi | umusi | Podstatné jméno | den, datum | |
ijosi | izosi | krk | ||
Samohlásky | ibiyobE | ibiyobA | Podstatné jméno v množném čísle | arašídy |
(ku) jogínÓza | (ku) jogínEza | Sloveso | zničit | |
(ku) rEba | (ku) rAba | podívej, podívej | ||
Délka samohlásky | / -riinganira / | / -ringanira / | Předpona, sloveso | být stejně dlouhé |
/ -pima / | / -piima / | změřit, zvážit | ||
/ -sáagura / | / -sáagU ura / | být v přebytku | ||
Tón | / umukonÓ/ | / umukÓNe/ | Podstatné jméno | podpis |
/ mugufí/ | /džbánekúfi / | Přídavné jméno | krátký | |
/ ikiguzí/ | / ikigúzi / | Podstatné jméno | cena, hodnota | |
Formace | nyirabukwe | vbukwe | Podstatné jméno | nevlastní matka |
nyirakuru | vkuru | babička1 | ||
Smíšený | umuGvi | umukvE | Podstatné jméno | chléb |
1 V Kinyarwandě i Kirundi nyogokuru se běžněji používá k označení „babička“. |
Reference
- ^ Rwanda a Rundi: Nationalencyklopedin „Världens 100 största språk 2007“ 100 největších jazyků na světě v roce 2007;
ostatní: Lewis, M. Paul; Gary F. Simons; Charles D. Fennig, eds. (2015). Ethnologue: Jazyky světa (18. vydání). Dallas, Texas: SIL International. - ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „West Highlands Kivu“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
Zdroje
- Zorc, R. David; Nibagwire, Louise (2007). Srovnávací gramatika Kinyarwanda a Kirundi. Dunwoody Press. Předmluva str. iv a p. 2. ISBN 978-1-931546-32-4. Citováno 3. června 2012.