Rudolf Schanzer - Rudolf Schanzer
Rudolf Schanzer | |
---|---|
![]() Ernst Welisch (vlevo) a Rudolf Schanzer (vpravo) ve Schanzerově vile v Bad Ischl, 1925 | |
narozený | Rudolf Moritz Schanzer 12. ledna 1875 Vídeň, Rakousko |
Zemřel | 1944 Itálie |
obsazení |
|
Rudolf (nebo Rudolf) Schanzer (12.01.1875 - 1944) byl rakouský dramatik a novinář. On je primárně známý pro četné opereta libreta, která napsal pro skladatele jako např Leo Fall, Jean Gilbert, Emmerich Kálmán, a Ralph Benatzky. Narodil se ve Vídni a zemřel v Itálii, kde spáchal sebevraždu po svém zatčení Gestapo.
Život a kariéra
Schanzer se narodil v židovské rodině ve Vídni, kde jeho otec pracoval jako přepravní agent. V letech 1894 až 1895 studoval právo na Vídeňská univerzita a poté odešel do Paříže, kde pracoval jako soukromý tajemník a novinář. Po Paříži se usadil v Berlíně, kde pracoval jako novinář, kritik a redaktor časopisu Berliner Zeitung am Mittag . Ve svém volném čase také začal psát divadelní díla. Některá z jeho prvních prací byla pro pantomimy a kabaret a varietní představení. Poté začal spolupracovat na operetních libretách se svými přáteli a kolegy spisovateli Rudolf Bernauer a Ernst Welisch. Jejich úspěch ho vedl k tomu, že se stal libretistou na plný úvazek. [1][2]
Během své kariéry psal nebo spoluautoroval přes 30 operet a hudební divadlo libreta, z nichž mnohé byly později zfilmovány. Se vzestupem nacistické Německo a uzákonění antisemitika Norimberské zákony v roce 1935 Schanzer opustil Berlín a přestěhoval se do své vily v rakouském lázeňském městě Bad Ischl. V roce 1936 se vrátil do Vídně, ale následoval Německá zábor Rakouska v roce 1938 uprchl do Abbazia, město nyní v Chorvatsko ale pak pod italskou kontrolou. Pokusil se emigrovat do USA nebo Anglie, ale byl neúspěšný. Schanzer byl zatčen Gestapo v roce 1944 a měl být deportován do koncentračního tábora. Ve vazbě spáchal sebevraždu tím, že po svém útěku z Rakouska vzal jed, který vždy nosil s sebou.[1][2][3]
Libreto
Libreta napsaná nebo spoluautorem Schanzera zahrnují:
- Der schwarze Mann, komická opera v 1 aktu složil Oscar Straus; měl premiéru v Berlíně, Secessionstheater, 23. prosince 1901[4]
- Filmzauber (s Rudolf Bernauer ), Posse mit Gesang ve 4 aktech složených z Walter Kollo; premiéru v Berlíně, Berlínské divadlo , 19. října 1912[5]
- Wie einst im Mai (s Rudolfem Bernauerem), opereta ve 4 dějstvích od Waltera Kolla; premiéru v Berlíně, berlínské divadlo, 4. října 1913[5]
- Die tolle Komtess (s Rudolfem Bernuauerem), opereta ve 3 dějstvích od Waltera Kolla; premiéru v Berlíně, berlínské divadlo, 21. února 1917[5]
- Blitzblaues Blut (s Rudolfem Bernauerem), opereta ve 3 dějstvích od Waltera Kolla; premiéru v Berlíně, berlínské divadlo, 9. února 1918[5]
- Sterne, die wieder leuchten (s Rudolfem Bernauerem), opereta ve 3 dějstvích od Waltera Kolla; premiéru v Berlíně, berlínské divadlo, 6. září 1918[5]
- Die Frau im Hermelin (s Ernst Welisch ), opereta ve 3 aktech složených z Jean Gilbert; premiéru v Berlíně, Theater des Westens, 22. srpna 1919[5]
- Der Geiger von Lugano (s Ernstem Welischem), opereta ve 3 dějstvích od Jeana Gilberta; premiéru v Berlíně, divadlo Thalia, 26. září 1920[5]
- Die Braut des Lucullus (s Ernstem Welischem), opereta ve 3 dějstvích od Jeana Gilberta; premiéru v Berlíně, Theater des Westens, 26. srpna 1921[5]
- Madame Pompadour (s Ernstem Welischem), opereta ve 3 dějstvích složených Leo Fall; premiéru v Berlíně, berlínské divadlo, 9. září 1922[5]
- Riketa (s Ernstem Welischem), opereta ve 3 dějstvích složených Oscarem Strausem; premiéru v Berlíně, Deutsches Künstlertheater , 17. ledna 1925[4]
- Die Teresina (s Ernstem Welischem), opereta o 3 dějstvích, složil Oscar Straus; premiéru v Berlíně, Deutsches Künstlertheater, 11. září 1925[4]
- Das Spiel um die Liebe (s Ernstem Welischem), opereta ve 3 dějstvích od Jeana Gilberta; premiéru v Berlíně, Theater des Westens, 19. prosince 1925[6]
- Formát Eine Frau von (s Ernstem Welischem), opereta ve 3 dějstvích od Michaela Krausse; premiéru v Berlíně, Theater des Westens, 21. září 1927
- Casanova (s Ernstem Welischem), opereta ve 3 dějstvích složených Ralph Benatzky; premiéru v Berlíně, Großes Schauspielhaus, 1. září 1928[5]
- Die drei Musketiere (s Ernstem Welischem), opereta ve 3 dějstvích od Ralpha Benatzkyho; měl premiéru v Berlíně, Großes Schauspielhaus, 31. srpna 1929[5]
- Die erste Beste (s Ernstem Welischem), opereta o 3 dějstvích, složil Oscar Straus; premiéru v Praze, Neues Deutsches Theater, 19. října 1929[4]
- Das Mädel am Steuer (s Ernstem Welischem), hudební komedie o 3 dějstvích, kterou složil Jean Gilbert; premiéru v Berlíně, Komische Oper, 17. září 1930[6]
- Der Teufelsreiter (s Ernstem Welischem), opereta ve 3 dějstvích složených Emmerich Kálmán; premiéru ve Vídni, Theater an der Wien, 10. března 1932[7]
Filmografie
- Maytime, režie Louis J. Gasnier (1923, založený na operetě Wie einst im Mai)
- Maytime, režie Willi Wolff (Německo, 1926, na základě operety Wie einst im Mai)
- Dáma v Ermine, režie James Flood (1927, založený na operetě Die Frau im Hermelin)
- Madame Pompadour, režie Herbert Wilcox (UK, 1927, na základě operety Madame Pompadour )
- Princezna Olala, režie Robert Land (Německo, 1928, na základě operety Prinzessin Olala)
- Žena se stylem, režie Fritz Wendhausen (Německo, 1928, na základě operety Formát Eine Frau von)
- Bláznivá hraběnka, režie Richard Löwenbein (Německo, 1928, na základě operety Die tolle Komtess)
- Nevěsta pluku, režie John Francis Dillon (1930, založený na operetě Die Frau im Hermelin)
- (Film z roku 1937 Maytime není založen na hře Rudolfa Schanzera)
- Ta dáma v Ermine, režie Ernst Lubitsch (1948, založený na operetě Die Frau im Hermelin)
- Wie einst im Mai, režie Thomas Engel (Západní Německo, 1961, televizní film, založený na operetě Wie einst im Mai)
- Madame Pompadour, režie Eugen York (Západní Německo, 1974, televizní film, založený na operetě Madame Pompadour )
Reference
- ^ A b Wichart, G. (1994). „Schanzer, Rudolf“. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Österreichischen Akademie der Wissenschaften. Online verze získaná 14. července 2019 (v němčině)
- ^ A b Blumesberger, Susanne; Doppelhofer, Michael; Mauthem Gabriele (2011). Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft: 18. až 20. Jahrhundert, str. 1187. Walter de Gruyter. ISBN 3110949008 (v němčině)
- ^ Bernauer, Rudolf (1955). Divadlo Das Meines Lebens, str. 275. L. Blanvalet (v němčině)
- ^ A b C d Frey, Stefan (2017). "Oscar Straus". Lexikon verfolgter Musiker und Musikerinnen der NS-Zeit. Universität Hamburg. Citováno 14. července 2019 (v němčině).
- ^ A b C d E F G h i j k Letellier, Robert Ignatius (2015). Opereta: Pramen, Sv. 2, str. 687, 693, 716. Cambridge Scholars Publishing. ISBN 1443885088
- ^ A b Gänzl, Kurt (2001). Encyklopedie hudebního divadla, Sv. 1, s. 755. Schirmer Books. ISBN 0028655729
- ^ Martin, Jessie Wright (2005). „Průzkum operet Emmericha Kálmána“. LSU Major Papers, Č. 28, s. 156. Citováno 12. července 2019.