Rottenmann - Rottenmann
Rottenmann | |
|---|---|
 Rottenmann při pohledu z hradu Strechau | |
 Erb | |
  Rottenmann Umístění v Rakousku | |
| Souřadnice: 47 ° 31'36 ″ severní šířky 14 ° 21'21 ″ východní délky / 47,52667 ° N 14,35583 ° ESouřadnice: 47 ° 31'36 ″ severní šířky 14 ° 21'21 ″ východní délky / 47,52667 ° N 14,35583 ° E | |
| Země | Rakousko |
| Stát | Štýrsko |
| Okres | Liezen |
| Vláda | |
| • starosta | Alfred Bernhard (ÖVP ) |
| Plocha | |
| • Celkem | 205,48 km2 (79,34 čtverečních mil) |
| Nadmořská výška | 681 m (2,234 ft) |
| Populace (2018-01-01)[2] | |
| • Celkem | 5,232 |
| • Hustota | 25 / km2 (66 / sq mi) |
| Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
| Poštovní směrovací číslo | 8786 |
| Kód oblasti | +43 3614 |
| Registrace vozidla | LI |
| webová stránka | www.rottenmann.at |
Rottenmann je město v Štýrsko v Rakousko, blízko Rottenmanner Tauern. O Rottenmannovi se poprvé zmiňuje listina v roce 927. Městskou listinu získala v roce 1279 od krále Rudolfa von Habsburga.
název
Název Rottenmann je semi-překlad starých slovanský * čьrmьn′ane, nakonec odvozen od adjektiva * čьrmьnъ „red“ (srov. německy trouchnivění 'Červené'). Název místa byl zaznamenán v roce 1048 jako Cirminah, odvozené z hydronymum * Čьrmьna 'červená řeka)'.[3][4][5]
Populace
| Rok | Pop. | ±% |
|---|---|---|
| 1869 | 3,080 | — |
| 1880 | 3,114 | +1.1% |
| 1890 | 3,069 | −1.4% |
| 1900 | 3,790 | +23.5% |
| 1910 | 4,630 | +22.2% |
| 1923 | 4,749 | +2.6% |
| 1934 | 4,971 | +4.7% |
| 1939 | 4,678 | −5.9% |
| 1951 | 4,858 | +3.8% |
| 1961 | 4,896 | +0.8% |
| 1971 | 5,588 | +14.1% |
| 1981 | 5,420 | −3.0% |
| 1991 | 5,431 | +0.2% |
| 2001 | 5,489 | +1.1% |
| 2011 | 5,154 | −6.1% |
| 2017 | 5,250 | +1.9% |
Reference
- ^ „Dauersiedlungsraum der Gemeinden Politischen Bezirke und Bundesländer - Gebietsstand 1.1.2018“. Statistiky Rakousko. Citováno 10. března 2019.
- ^ „Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018“. Statistiky Rakousko. Citováno 9. března 2019.
- ^ Lapajne, Iva. 1884. Politična in kulturna zgodovina štajerskih Slovencev. Lublaň: J. Rudolf Milic, str. 25.
- ^ Altdeutsches Namenbuch: die Überlieferung der Ortsnamen in Österreich und Südtirol von den Anfängen bis 1200. 1989. Vídeň: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften.
- ^ Snoj, Marko (2009). Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Lublaň: Modrijan. p. 101.
externí odkazy
Kontrolní úřad  |
|---|
 | Tento Štýrsko článek o umístění je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |