Římskokatolická arcidiecéze Veszprém - Roman Catholic Archdiocese of Veszprém
Arcidiecéze Veszprém Archidioecesis Veszprimiensis Veszprémi Főegyházmegye | |
---|---|
Umístění | |
Země | Maďarsko |
Církevní provincie | Veszprém |
Statistika | |
Plocha | 6 920 km2 (2 670 čtverečních mil) |
Populace - Celkem - katolíci (včetně nečlenů) | (od roku 2014) 461,500 335,600 (72.7%) |
Farnosti | 180 |
Informace | |
Označení | římský katolík |
Obřad | latinský |
Založeno | 1009 (Jako diecéze Veszprém) 31. května 1993 (Jako arcidiecéze Veszprém) |
Katedrála | Katedrála svatého Michala, Veszprém |
Současné vedení | |
Papež | Francis |
Metropolitní arcibiskup | György Udvardy (jmenován papežem Františkem dne 12. července 2019; dříve biskup Římskokatolická diecéze v Pécsi, v Pécs, Maďarsko |
Suffragans | Diecéze Szombathely Diecéze Kaposvár |
Generální vikář | Miklós Szerenka |
Emeritní biskupové | Emeritní arcibiskup Gyula Márfi, a József Szendi |
Mapa | |
Mapa diecéze | |
webová stránka | |
webová stránka |
The Římskokatolická arcidiecéze Veszprém (maďarský: Veszprémi Főegyházmegye, latinský: Archidioecesis Veszprimiensis) je Arcidiecéze z Latinský obřad z Římskokatolický kostel v Maďarsko. Předpokládá se, že byl založen v roce 1009 nl Kingem Štěpán I. z Maďarska jako Veszprémská diecéze byla diecéze původně sufragánem pro Ostřihomská arcidiecéze. V roce 1992 byla diecéze povýšena na arcidiecézi. Arcidiecéze je metropolitou Diecéze Kaposvár a Diecéze Szombathely.
The Veszprémská katedrála je věnován Svatý Michal. Současný dezignovaný arcibiskup je György Udvardy, bývalý biskup v Peci, kterého jmenoval František 12. července 2019, následovat po odchodu do důchodu Gyula Márfi.
Založení diecéze
Okolnosti vzniku biskupské vidět v Veszprém jsou stále předmětem debaty. Je pravděpodobné, že Veszprém bylo obvyklým bydlištěm Biskup Bruno, kteří byli posláni k evangelizaci Maďaři v 972; ale to bylo pravděpodobně až v roce 1009, kdy King Štěpán I. z Maďarska vydal Zakládací listinu diecéze Veszprém.[1] Na základě zakládací listiny se území diecéze Veszprém rozšířilo nad území krajů Veszprém, Fejér, Visegrád a Kolon.[2] Veszprémská diecéze byla sufragánní pro Ostřihomská arcidiecéze.
Když Opatství Pannonhalma byla založena v roce 1001, King Stephen I. udělil desátky z hrabství Somogy opatství, ale samotný kraj stále patřil k Veszprémské diecézi.
Diecéze byla tradičně spojena s královna choť. To znamená, že ius patronatus katedrály ve Veszprému byla způsobena nejen král uherský ale také jeho manželka.
11. – 14. Století
Na základě tradice měl veszprémský biskup nárok na korunu královny Maďarska a tato tradice byla potvrzena dohodou mezi Biskup Robert z Veszprému a Ostřihomský arcibiskup János v dubnu 1216.
Veszprémský biskup se stal také královnou kancléř . Prvním veszprémským biskupem, který tento titul používal, byl Bertalan, biskup Veszprému, a v roce 1269 Král Béla IV potvrdil, že titul byl spojen s biskupstvím.
V roce 1294 Queen Fenenna potvrdila, že v té době Vdova královna Elizabeth měl výsadu sbírat dary církve v Veszprém County, přestože byla bývalá královna.
Dne 26. října 1313, Král Karel I. a Biskup Stephen Kéki uzavřel dohodu, podle níž biskup postoupil desátek z Ostrov Csepel králi výměnou za hrabství Veszprém. Dohoda byla potvrzena v roce 1392 Král Zikmund; proto se vesprémští biskupové stali také věčné ispány z Veszprém.
Seznam vesprémských biskupů a arcibiskupů
- Stephen (kolem 1009)
- Franco (kolem 1071 – kolem 1081)
- Jan I. (kolem 1082)
- Cosma (1087–1090)
- Almarus (kolem 1091)
- Matouši (1111–1117)
- Nana (1121–1131)
- Martyrius (před 1135)
- Peter I. (1135–1138)
- Pavel (kolem 1142)
- Peta (kolem 1156)
- Benedikt II (kolem 1171)
- Jan II (1181–1193)
- Calanda (1199–1209)
- Robert (1209–1225)
- Bartoloměj (1226–1243)
- Zlaudus (1245–1262)
- Pavel II (1263–1275)
- Peter II Kőszegi (1275–1289)
- Benedikt II (1290–1309)
- Stephen II Kéki (1310–1322)
- Jindřich (1323–1333)
- Vévoda Mieszko Piast (1335–1343)
- Stephen III Büki (1344–1345)
- Galhard de Carceribus (1345–1346)
- John III Garai (1347–1357)
- Ladislava I. Zsámboki (1358–1371)
- Ladislaus II Deméndi (1373–1377)
- Peter III Siklósi (1378)
- Benedikt III. Himházi (1379–1387)
- Demetrius I. Vajdai (1387–1392)
- Pietro Isvalies (1503–1511)[3]
- Petar Berislavić / Péter Beriszló (1512–1520)[4]
- Pavol Várdai (1521–1523)[3]
- Thomas Szalaházy (1524–1526)
- Martin I. Kecseti (1528–1548)
- Paul III Bornemissza (1549–1553)
- Andrew I. Köves (1553–1568)
- Stephen IV Fejérkövy (1573–1587)
- Františka I. Forgácha (1587–1596)
- Andrew II Monoszloy (1596–1601)
- Louis Újlaky (1603–1605)
- Demetrius II Napragy (1605–1606)
- Valentin Lépes (1608)
- Peter IV Radovith (1608)
- František II. Erghely (1608–1628)
- Stephen V Kissennyei-Sennyey (1628–1630)
- Stephen VI Csíkmádéfalvi-Szentandrásy (1630)
- Pavel IV. David (1630–1633)
- George I. Lippay (1633–1637)
- George II Orlovai-Jakusyth (1637–1642)
- Stephen VII Magyarbéli-Bosnyák (1642–1644)
- George III Szelepcsény (1644–1648)
- Jiří IV. Széchényi (1648–1658)
- Paul V Hoffmann (1658–1659)
- Stephen VII Kissennyei-Sennyey (1659–1683)
- Pavla VI. Széchényiho (1687–1710)
- Otto Jochannes Volkra von Heidenreichstein (1710–1720)
- Hrabě Emeric Esterházy (1723–1725)
- Adam Acsády (1725–1744)
- Martin II Padányi-Bíró (1745–1762)
- Ignatius Nagymányai-Koller (1762–1773)
- Jan IV. Bajzáth (1777–1802)
- Paul VI Rosos (1808–1809)
- George V Kurbély (1809–1821)
- Anton Makay (1823–1825)
- John V Kopácsy (1825–1847)
- Hrabě Dominic Zichy (1847–1849)
- John VI Ranolder (1849–1875)
- Zikmund Kovács (1877–1887)
- Baron Charles Hornig (1888–1917)
- Nándor Rott (1917–1939)
- Tihamér Tóth (1939)
- Gyula Czapik (1939–1943)
- József Mindszenty (1943–1945)
- Ladislaus Bánáss (1946–1949)
- Bartoloměj Alexander Badalik (1949–1965)
- Ladislava Kádára (1975–1978)
- Ladislaus Paskai (1979–1982)
- József Szendi (1983–1997)
- Gyula Márfi (1997–2019)
- György Udvardy (k instalaci 2019)
Zdroje
- Balogh, Margit - Gergely, Jenő: Egyházak az újkori Magyarországon (1790-1992) - Adattár (MTA Történettudományi Intézete, Budapešť, 1996)
- Korai Magyar Történeti Lexikon (9-14. Század), főszerkesztő: Kristó, Gyula, szerkesztők: Engel, Pál és Makk, Ferenc (Akadémiai Kiadó, Budapešť, 1994)
- Fallenbüchl, Zoltán: Magyarország főispánjai 1526-1848 (Argumentum, Budapešť, 1994)
- Magyarország Történeti Kronológiája I-III. - kezdetektől 1526-ig; 1526-1848, 1848-1944, főszerkesztő: Benda, Kálmán (Akadémiai Kiadó, Budapešť, 1981, 1982, 1993)
- Magyar Történelmi Fogalomtár I-II. - A-K; L-ZS, főszerkesztő: Bán, Péter (Gondolat, Budapešť, 1989)
- Fallenbüchl, Zoltán: Magyarország főméltóságai (Maecenas, 1988)
- Karácsonyi, János: Magyarország egyháztörténete főbb vonásaiban 970-től 1900-ig (Könyvértékesítő Vállalat, Budapešť, 1985)
Reference
- ^ Není však jasné, zda se skutečně jednalo o zakládací listinu, nebo sloužila pouze k určení hranic diecéze a majetků biskupství.
- ^ „Ať tedy svatá Boží církev a všichni naši současní i budoucí přívrženci vědí, že pod kostel svatého Michala ve Veszprému umístíme čtyři hrady (jménem Veszprém, kde se nachází biskupský stolec, Fehérvár, Kolon a Visegrád). jejich kostely, kaple, oltáře, hranice a země “.
- ^ A b „Veszprémská arcidiecéze“. Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. ledna 2015.
- ^ http://www.netlexikon.hu/yrk/Ryrgenwm/1609
http://www.catholic-hierarchy.org/diocese/dvesz.html
Souřadnice: 47 ° 05'50 ″ severní šířky 17 ° 54'11 ″ východní délky / 47,0972 ° N 17,9030 ° E