Robert Domany - Robert Domany - Wikipedia

Robert Domany
Robert Domany.JPG
Robert Domany během španělské občanské války
narozený(1908-03-16)16. března 1908
Zemřel3. března 1942(1942-03-03) (ve věku 33)
Národnostchorvatský
Alma materUniverzita v Záhřebu

Robert Domany (také hláskováno Domani; 16. února 1908 - 3. března 1942) byl chorvatský Partyzán a a Lidový hrdina Jugoslávie.[1]

Domany se narodila v roce Orahovica dne 16. února 1908 do a Sefardský židovský rodina.[2][3][4]

Měl mladšího bratra Rudolfa Domanyho, který také bojoval s partyzány druhá světová válka a kdo byl manželem Eva Grlić až do své smrti. Před válkou studoval Domany na Technické fakultě UK Univerzita v Záhřebu. Během studia se připojil k Mladá komunistická liga Jugoslávie revoluční hnutí.[3][4]

V roce 1937 se Domany stala členem Komunistická strana Jugoslávie. Téhož roku se přestěhoval do Španělska, aby se připojil k Mezinárodní brigády v boji proti Španělský nacionalista.[2][4] Tam byl povýšen do hodnosti dělostřeleckého kapitána v Španělská republikánská armáda a velitel baterie ve druhé divizi těžkého dělostřelectva „Škoda“.[3][4]

Během druhé světové války byl uvězněn v koncentrační tábory ve Francii ze kterého byl deportován Nacistické Německo pro nucené práce v Junkers továrna. Brzy poté ho gestapo deportovalo do Braunschweigu v Koncentrační tábor Neuengamme. Prostřednictvím již zavedených kanálů pro návrat španělských dobrovolníků do země se Domany podařilo uprchnout a vrátit se do Záhřeb a okamžitě se zapojil do boje proti nacismus. V srpnu 1941 pomáhal organizovat partyzánské jednotky v Kordun. Brzy poté byl jmenován velitelem druhého oddílu partyzánského Kordunu. Se svým oddělením byl zapojen do bojů o Slunj, Vojnić, Veljun a Plaški.[3][4]

Na začátku roku 1942 Italští fašisté, s pomocí od Chetniks, zajali Domany s ostatními bojovníky Drago Štajnberger, Branko Latas a Stevo Čuturilo. Všichni byli zabiti Chetniky a jejich mrtvoly hozeny do Balinka jáma.[3][4]

Dne 24. července 1953 byla Domany vyhlášena Lidový hrdina Jugoslávie podle Josip Broz Tito.[2][4]

Těla čtyř mužů byla nalezena v roce 1966 britským jeskynním týmem, poté byla pohřbena ve společném hrobě v Plaški.[3]

Reference

  1. ^ Ivo Goldstein (2001, str. 517)
  2. ^ A b C Snješka Knežević (2011, str. 114)
  3. ^ A b C d E F Ivo Goldstein (2005 294-95)
  4. ^ A b C d E F G Jaša Romano (1980, str. 353)

Bibliografie

  • Goldstein, Ivo (2001). Holokaust u Zagrebu. Záhřeb: Novi Liber. ISBN  953-6045-19-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Snješka Knežević, Aleksander Laslo (2011). Židovski Záhřeb. Záhřeb: AGM, Židovska općina Záhřeb. ISBN  978-953-174-393-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Goldstein, Ivo (2005). Židovi u Zagrebu 1918-1941. Záhřeb: Novi Liber. ISBN  953-6045-23-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Romano, Jaša (1980). Jevreji Jugoslavije 1941-1945: žrtve genocida i učesnici narodnooslobodilačkog rata. Bělehrad: Jevrejski Istorijski Muzej, Saveza jevrejskih opština Jugoslavije.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Đurđević-Đukić, Olga (1975). Narodni heroji Jugoslavije, A-M, N-Ž. Bělehrad: Mladost.CS1 maint: ref = harv (odkaz)