Rizitika - Rizitika
Rizitika písně (řecky: Ριζίτικα τραγούδια) jsou nejstarším typem Krétská hudba. Pocházejí hlavně ze západní Kréty, ale jsou také rozšířené na střední a východní Krétě. Ceny (řecky: ρίζες = kořeny) jsou podhůří hor. Jeden pohled říká, že od kořenů hor byly tyto písně pojmenovány, od Ida, Dikti a Bílé hory. Jiný názor tvrdí, že «písně kořenů» předků byly nazývány lidmi Rizitika[1]. Dnes Rizitika zvažovala všechny ty písně neznámých umělců, které se k nám dostaly díky tradici z minulých století.
«Ἀγρίμια κι΄ἀγριμάκια μου ΄λάφια μου ΄μερωμένα πεστέ μου ποῦ 'ν οἱ τόποι σας καὶ ποῦ 'ν τὰ γονικά σας; - Γκρεμνὰ 'ν ἐμᾷς οἱ τόποι μας λέσκες τὰ χειμαδιά μας τὰ σπηλιαράκια του βουνού είναι τὰ γονικά μας. » | «Ferals, moji malí ferals moji zkrocení jeleni řekni mi, kde jsou tvé země a kde jsou tvé předky? - Útesy jsou naše země soutěsky jsou naše přístřešky malé jeskyně hor jsou naše statky předků. » |
Popis
Rizitické písně obvykle nemají konvenční názvy a místo toho se na ně odkazuje pomocí prvního verše nebo jiného verše. Rizika obecně netancují a navíc jsou tradičně rozděleny do písní της τάβλας a της στράτας. Παπαγεωργιωράκης Ιδομενέας ve své knize Κα Κρητικά ριζίτικα τραγούδια, klasifikoval je do 32 melodií a našel 31 písní, které mají své vlastní jedinečné melodie, vždy na velkých stupnicích.[2] Jejich hudba je vážná, obvykle zpěvák nejprve zpívá verš, který se obvykle chorálně opakuje. To se však ne vždy stane. Písně se nemusí vždy rýmovat a verš nemusí mít vždy patnáct slabik.
Písně
Digenes je památkou krétské hudby a pro mnohé ztělesnění akritického kruhu jsou jeho texty považovány za bezchybné. Představuje nadpřirozený aspekt, který končí u Digenes, nikoli výkony a úspěchy, ale nesprávným umístěním pocitu strachu. Muži jsou vyděšení z pohledu na Zemi, která je brzy přivítá, a otřásá se při pohledu na hrobovou desku, která je má zakrýt, v případě Digenes jsou tyto pocity na místě. Když umírá, nežádá o božskou pomoc, aby ho vzal do nebe a zbavil ho jeho utrpení, ale přeje si tam vylézt sám.
«Ὁ Διγενὴς ψυχομαχεῖ, κι ἡ γῆς τόνε τρομάσσει κι ἡ πλάκα τὸν ἀνατριχιᾶ, πὼς θὰ τόνε σκεπάση; Γιατί από `κειά που κοίτεται, λόγια ἀντρειωμένου λέει. - Νά 'χεν ἡ γῆς πατήματα, κι΄ ὁ οὐρανός κερκέλια νὰ πάτου τὰ πατήματα, νά `πιανα τὰ κερκέλια ν 'ἀνέβαινα' ς τὸν οὐρανό, νὰ διπλωθῶ νὰ κάτσω νὰ δώσω σεῖσμα τ 'οὐρανοῦ. »[3] | «Digenes umírá a Země je vyděšená a hrobová deska se zachvěje, jak ho zakryje? Protože z místa, kde leží, vyslovuje mocná slova. - Pokud by Země měla běhouny a obloha měla sevření Šlápl bych na běhouny, chytil jsem se rukojetí vylézt na oblohu, tam se složit a sedět otřást nebem. » |
Historická píseň o Krétská válka 1644-1669 svědčí o rozporu mezi křesťany během války a ve zkratce vysvětluje mnohé konvertuje k islámu který následoval po pádu hradu v roce 1669.
«Κάστρο και ποῦ 'ν' οἱ πύργοι σου καὶ τὰ καμπαναργιά σου καὶ πού 'ν' οἱ γιἀντριωμένοι σου, τὰ ὄμορφα παλληκάργια; Μα μένα οἱ γιἀντριωμένοι μου, τὰ ὄμορφα παλληκάργια, ἡ μαύρη γῆς τὰ χαίρεται 'ς τὸ μαυρισμένο' Αδη. Δὲν ἔχω ἀμάχη τσῆ τουρκιᾶς, μήδε κακιὰ τοῦ χάρου, μόνο 'χω ἀμάχη και κακιὰ τοῦ σκύλου τοῦ προδότη ύπού μοῦ τὰ κατάδουδε. »[4] | «Hrad, kde jsou tvé věže a tvé zvonice a kde jsou vaši stateční, vaši milí kluci? Moji vlastní stateční, moji skvělí chlapci černá země si je užívá ve stygském Hades. Nemám hněv na turečtinu, ani vztek na Charona, Mám jen zlost a vztek na zrádce kdo je zradil » |
Jedna z nejstarších Rizitika, která byla považována za docela zvláštní, je následující. Νίκος Καβρουλάκης je přesvědčen, že má své kořeny v éře EU emirát Kréty. Spekuluje také, že by mohly chybět verše, které by jí mohly dát další význam.
«Ἀπέστειλε με βασιληᾶς τσὶ βίγλες νὰ μπαστίσω κι οὗλες τσὶ βίγλες μπάστισα, κι οὗλες λαγόνεψά τσι κι οὗλες τσὶ βρῇκα ξυπνητὲς, κι οὗλες τσι παραβλεπα τὴ βίγλα τῶ Σαρακηνῶ ηὕρηκα κι ἁκοιμᾶτο ξύπνα λουβοσαρακηνέ! »[5] | «Král mě poslal pokárat strážní věže a všechny strážní věže, které kárám, a nechám je všechny hlídat a našel je všechny probuzené a nechal je projít pouze strážní věž Saracanů jsem zjistil, že spí probuďte louvosaracan! » |
Βίγλες z latiny vigilare[6], byla malá osady na vrcholcích hor, které dohlížely na pobřeží a které byly považovány za nebezpečné pro přistání útočníků. Význam λουβο- slova λουβοσαρακηνός se zdá být ztracen v čase.[7]
Následující píseň je nejznámější Rizitiko mimo Krétu, jejím předmětem je vendeta ze 16. století, možná z rodiny Γιάνναρηςa jeden z Μουσούρος, kterého píseň označuje ve všech jejích variantách.[8] Μουσούρος Rodina a místo jejího bydliště jsou zmíněny také v benátských pramenech 16. století, ne s dobrými komentáři.[9] Nejstarší verze písně byla následující:
«Χριστὲ νὰ ζώνουμουν σπαθὶ, καὶ νᾄπιανα κοντάρι νὰ πρόβαινα 'ς τὸν Ὁμαλὸ,' ς τὴ στράτα τῶ Μουσούρω νὰ σύρω τἀργυρὸ σπαθὶ καὶ τὸ χρυσὸ κοντάρι νὰ κάμω μάνες δίχως γιούς, γυναῖκες δίχως ἄντρες. »[10] | «Ježíši, opásám meč a popadnu kopí Sestoupím do Ομαλός na průchod Μουσούρος vytáhnout stříbrný meč a zlaté kopí dělat matky bez synů, ženy bez mužů. » |
Píseň se stala známou v Řecku v následující podobě a byla spojena s válkami a boji v pevninském Řecku 20. století.
«Πότε θὰ κάμη ξαστεριά, πότε θὰ φλεβαρίση νὰ πάρω τὸ ντουφέκι μου, τὴν ὄμορφη πατρώνα νὰ κατεβῶ 'ς τὸν Ὁμαλό,' ς τὴ στράτα τῶ Μουσούρω νὰ κάμω μάννες δίχως γιούς, γυναῖκες δίχως ᾄντρες. »[11] | «Kdy bude hvězdná obloha, kdy bude únor vzít mi pušku, krásný bandolier odstoupit do Ομαλός, na průchod Μουσούρος dělat matky bez synů, ženy bez mužů. » |
Reference
- ^ -ika (-ικα) je množná přípona adjektiv, která označuje podstatná jména, která jsou odvozena od kmene adjektiva nebo k němu patří, v tomto případě rizit-ika (ριζίτ-ικα) jsou ti, kteří jsou odvozeni od kořenů, tj. písní. Ancintní příklad tohoto gramatického jevu v krétské literatuře lze najít na ztraceném psaní Epimenidy s titulem Cretica (Κρητ-ικά) ti, kteří pocházejí z Kréty. Encyklopedie Britannica: «Epimenides (vzkvétal 6. století před naším letopočtem?), Krétský věštec, pokládaný autor náboženských a poetických spisů, včetně Theogony, Krétaa další mystická díla. »
- ^ Οι ρίζες των ριζίτικων, str. 28.
- ^ Praktika Tetartou Symposiou Poiēsēs: aphierōma sto dēmotiko tragoudi, Ekdoseis „Gnōsē“, 1985. s. 422.
- ^ Οι ρίζες των ριζίτικων, str. 90–91
- ^ Οι ρίζες των ριζίτικων, str. 80
- ^ '' βίγλα '' v lexikonu: μο μεγάλο ετυμολογικό λεξικό της νεοελληνικής γλώσσας. Γιάννης Κουλάκης (1993) Εκδόσεις Μαλλιάρης. p. 266.
- ^ Οι ρίζες των ριζίτικων, str. 81
- ^ Οι ρίζες των ριζίτικων, str. 87
- ^ Σ. Σπανάκης, Κρητικά Χρονικά, τόμος Ά, str. 431-444. Ze zprávy prediktora Filippa Pasqualiga ze 16. století: «Existují také Μουσούρος a Σγουράφης rodiny, lidé špatné povahy, kteří žijí v Ομαλός na Ορθούνι»
- ^ Οι ρίζες των ριζίτικων, str. 83
- ^ I. N. Kouphos (1970) Ta hellēnika dēmotika tragoudia, Seirios. p. 102.
Zdroje
- Καβρουλάκης, Νίκος (1967), Οι ρίζες των ριζίτικων τραγουδιών, vydavatel: Πέτρος Κ. Ράνος
Bibliografie
- Ηο Ηράκλειον και ο Νομός του, εκδ. Νομ. Ηρακλείου.
- Βλαζάκης Μιχαήλ, Ριζίτικα Τραγούδια Κρήτης, Χανιά, 1961.
- Παπαγρηγοράκη Ιδομενέως, Τα Κρητικά ριζίτικα τραγούδια, 195ανιά 1957.
- Mανώλης Γασπαράκης,Tο ιδανικό της προσωπικής αρετής στο ριζίτικο τραγούδι: προτροπή για αρετή, Κρητολογικά Γράμματα, τόμ. 13 (1997), str. 319-325
Externí odkazy
Písně
- Αγρίμια κι αγριμάκια μου - Νίκος Ξυλούρης Ferals, moji malí ferals
- Αγρίμια κι αγριμάκια μου - Συμφωνική Ορχήστρα Αθηνών Ferals, my little ferals (orchestrální, žádné texty)
- Σε ψηλό βουνό - Κώστας Μουντάκης
- Κάστρο και που 'ναι οι πύργοι σου - Κώστας Μουντάκης Hrad, kde jsou tvé věže (zpívá pouze první dva verše originálu)
- Ο Διγενής - Νίκος Ξυλούρης Digenes
- Μάνα κι αν έρθουν οι φίλοι μου - Νίκος Ξυλούρης